Suprelip
Farmakoterapeutická skupina: Přípravky snižující sérové lipidy/přípravky snižující cholesterol a
triglyceridy/fibráty. ATC kód: C10AB
Fenofibrát je derivát kyseliny fibrové. Jeho účinky na úpravu hladiny lipidů u člověka jsou
zprostředkovány aktivací receptoru alfa aktivovaného peroxizomovým proliferátorem (PPARα).
Prostřednictvím aktivace PPARα fenofibrát zvyšuje lipolýzu a eliminaci částic bohatých na triglyceridy
z plazmy, a to aktivací lipoproteinové lipázy a snížením tvorby apolipoproteinu C-III. Aktivace PPARα
také vyvolává zvýšení syntézy apolipoproteinů A-I a A-II.
Výše uvedené účinky fenofibrátu na lipoproteiny vedou ke snížení frakcí cholesterolu o velmi nízké a
nízké hustotě (VLDL a LDL) obsahujících apolipoprotein B a ke zvýšení frakce o vysoké hustotě (HDL)
obsahující apolipoproteiny A-I a A-II.
Kromě toho prostřednictvím úpravy syntézy a katabolismu VLDL frakce fenofibrát zvyšuje clearance
LDL a snižuje malé denzní LDL, jejichž koncentrace jsou zvýšeny u aterogenního lipoproteinového
fenotypu, což je běžná porucha u pacientů s rizikem ischemické choroby srdeční.
Během klinických studií s fenofibrátem se celkový cholesterol snížil o 20 až 25 %, triglyceridy o 40 až
55 % a HDL cholesterol se zvýšil o 10 až 30 %.
U pacientů s hypercholesterolemií, u nichž byly koncentrace LDL cholesterolu sníženy o 20 až 35 %,
vedl celkový účinek na cholesterol ke snížení poměru celkového cholesterolu k HDL cholesterolu, LDL
cholesterolu k HDL cholesterolu nebo Apo B k Apo A-I apolipoproteinů. Všechny uvedené hodnoty
jsou ukazateli aterogenního rizika.
Existují důkazy, že léčba fibráty může snížit výskyt ischemické choroby srdce, ale nebylo prokázáno
snížení mortality z jakékoli příčiny v primární ani sekundární prevenci kardiovaskulárního onemocnění.
Lipidová studie ACCORD (Action to Control Cardiovascular Risk in Diabetes) představovala
randomizovanou placebem kontrolovanou studii s 5518 pacienty s diabetem mellitus 2. typu léčených
kromě simvastatinu také fenofibrátem. Léčba fenofibrátem společně se simvastatinem nevykázala žádné
výrazné rozdíly ve srovnání s monoterapií simvastatinem v primárním kombinovaném výsledku u
nefatálního infarktu myokardu, nefatální mozkové mrtvice a kardiovaskulárního úmrtí (relativní riziko
– hazard ratio [HR] 0,92, 95 % CI 0,79-1,08, p = 0,32; absolutní snížení rizika: 0,74 %). V předem
specifikované podskupině dyslipidemických pacientů, kteří byli definováni jako pacienti v nejnižším
tercilu HDL-C (≤34 mg/dl nebo 0,88 mmol/l) a v nejvyšším tercilu TG (≥204 mg/dl nebo 2,3 mmol/l)
u počátečních hodnot, vykázala léčba fenofibrátem společně se simvastatinem relativní snížení o 31 %
ve srovnání s monoterapií simvastatinem v primárním kombinovaném výsledku (relativní riziko –
hazard ratio [HR] 0,69, 95 % CI 0,49-0,97, p = 0,03; absolutní snížení rizika: 4,95 %). Další analýza
předem specifikované podskupiny identifikovala statisticky významnou interakci u léčby dle pohlaví (p
= 0,01), která naznačovala možný léčebný přínos kombinované léčby u mužů (p=0,037), ale také
potenciálně vyšší riziko u primárního výsledku u žen léčených kombinovanou léčbou ve srovnání s
monoterapií simvastatinem (p=0,069). Tato skutečnost nebyla u dříve zmíněné podskupiny pacientů s
dyslipidemií pozorována, ale nebyl zaznamenán ani žádný jasný důkaz přínosu u žen s dyslipidemií
léčených fenofibrátem společně se simvastatinem. Možný škodlivý účinek u této podskupiny tedy nelze
vyloučit.
Výsledky studie DAIS (Diabetes Atherosclerosis Intervention Study) ukázaly, že fenofibrát
signifikantně snižuje progresi ložiskové koronární aterosklerózy u pacientů s diabetem 2. typu a s
hyperlipoproteinémií. DAIS byla dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná studie se
418 pacienty s diabetem 2. typu a hyperlipoproteinémií (průměrná hodnota celkového cholesterolu 5,mmol/l, triglyceridů 2,54 mmol/l, LDL cholesterolu 3,37 mmol/l, HDL cholesterolu 1,03 mmol/l).
Průměrná doba léčby fenofibrátem 38 měsíců vyústila v signifikantní zpomalení progrese ložiskových
aterosklerotických lézí o 40% při koronarografickém hodnocení.
Extravaskulární zásoby cholesterolu (tendinózní a tuberózní xanthomy) mohou být výrazně sníženy
nebo dokonce zcela eliminovány během léčby fenofibrátem.
U pacientů se zvýšenými hladinami fibrinogenu léčených fenofibrátem se prokázalo významné snížení
tohoto parametru, jako u pacientů se zvýšenými hladinami Lp(a). Při léčbě fenofibrátem se snižují další
zánětlivé markery, jako je např. C-reaktivní protein.
Urikosurický efekt prokázaný u fenofibrátu vede ke snížení hladiny kyseliny močové přibližně o 25 %.
U fenofibrátu byl prokázán antiagregační účinek na krevní destičky, u zvířat a v klinické studii, kde
bylo prokázáno snížení agregace destiček působením ADP, epinefrinu a kyseliny arachidonové.