Priamlo

Perindopril

Současná léčba je kontraindikována (viz bod 4.3)

Aliskiren
U pacientů s diabetem nebo poruchou funkce ledvin se zvyšuje riziko hyperkalemie, zhoršují se renální
funkce a zvyšuje se riziko kardiovaskulární morbidity a mortality.



Extrakorporální léčba
Extrakorporální léčba vedoucí ke kontaktu krve s negativně nabitým povrchem jako je dialýza nebo
hemofiltrace pomocí vysoce propustných membrán (např. polyakrylonitrilové membrány) a aferéza
nízkodenzitních lipoproteinů pomocí dextran-sulfátu vzhledem ke zvýšenému riziku závažných
anafylaktoidních reakcí (viz bod 4.3). Pokud je potřeba tato léčba, má by být zváženo použití jiných
dialyzačních membrán nebo jiných skupin antihypertenziv.

Sakubitril/valsartan
Současné užívání inhibitorů ACE se sakubitrilem/valsartanem je kontraindikováno z důvodu zvýšeného
rizika angioedému (viz body 4.3 a 4.4). Sakubitril/valsartan nesmí být podán dříve než za 36 hodin od
poslední dávky perindoprilu. Pokud je léčba sakubitrilem/valsartanem přerušena, léčba perindoprilem nesmí
být zahájena dříve než za 36 hodin od poslední dávky sakubitrilu/valsartanu (viz body 4.3 a 4.4).

Současná léčba není doporučena (viz bod 4.4)

Duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS)
Data z klinických studií ukázala, že duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron (RAAS) pomocí
kombinovaného užívání inhibitorů ACE, blokátorů receptorů pro angiotenzin II nebo aliskirenu je spojena s
vyšší frekvencí nežádoucích účinků, jako je hypotenze, hyperkalemie a snížená funkce ledvin (včetně
akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jedné látky ovlivňující RAAS (viz body 4.3, 4.4 a 5.1).

Estramustin
Riziko zvýšení nežádoucích účinků jako je angioneurotický edém (angioedém).

Léky způsobující hyperkalemii
Některé léky nebo terapeutické třídy mohou zvýšit výskyt hyperkalemie: aliskiren, soli draslíku, kalium
šetřící diuretika, inhibitory ACE, antagonisté receptorů pro angiotenzin II, NSAID, hepariny,
imunosupresiva jako cyklosporin nebo takrolimus, trimetoprim. Kombinace těchto léků zvyšuje riziko
hyperkalemie.

Trimethoprim, kotrimoxazol (trimethoprim/sulfamethoxazol)
Při podávání perindoprilu společně s dalšími látkami, které zvyšují hladinu sérového kalia, jako je
trimethoprim a kotrimoxazol (trimethoprim/sulfamethoxazol), je zapotřebí opatrnost, protože o
trimethoprimu je známo, že se chová jako kalium šetřící diuretikum jako amilorid (viz bod 4.4).

Kalium šetřící diuretika (např. triamteren, amilorid), doplňky stravy obsahující kalium nebo náhražky soli
obsahující kalium
Hladina draslíku v séru obvykle zůstává v normálu, ale u některých pacientů se může při léčbě perindoprilem
objevit hyperkalemie, zvláště ve spojení s poruchou funkce ledvin (přídatné hyperkalemické účinky).
Kalium šetřící diuretika (např. spironolakton, triamteren nebo amilorid), doplňky stravy obsahující kalium
nebo náhražky soli obsahující kalium mohou vést k významnému zvýšení hladiny draslíku v séru. Proto není
kombinace perindoprilu s výše zmíněnými přípravky doporučena. Pokud je současné podávání indikováno,
je třeba je podávat s opatrností a s pravidelnými kontrolami hladin draslíku v séru.
Použití spironolaktonu u srdečního selhání viz níže.

Lithium
Při současném podávání lithia s inhibitory ACE bylo hlášeno reverzibilní zvýšení sérových koncentrací lithia
a jeho toxicity. Užívání perindoprilu s lithiem se nedoporučuje, ale pokud je taková kombinace nezbytná, je
nutné pečlivé monitorování hladin sérového lithia (viz bod 4.4).

Současná léčba, která vyžaduje zvláštní opatrnost

Antidiabetika (inzuliny, perorální antidiabetika)
Epidemiologické studie naznačily, že současné podávání inhibitorů ACE a antidiabetik (inzulin, perorální
antidiabetika) může vyvolat zesílení účinku na snížení hladiny glukózy v krvi s rizikem hypoglykemie. Tento


účinek se zdá být pravděpodobnější během prvních týdnů kombinované léčby a u pacientů s poruchou
funkce ledvin.

Baklofen
Zvýšený antihypertenzní účinek. Je nezbytné sledovat krevní tlak a přizpůsobit dávku antihypertenziva,
pokud je to nutné.

Jiná než kalium šetřící diuretika
U pacientů užívajících diuretika, zvláště trpí-li deplecí objemu a/nebo solí, může dojít k nadměrnému
poklesu krevního tlaku po zahájení léčby inhibitorem ACE. Možnost hypotenzního účinku může být snížena
vysazením diuretika, zvýšením objemu nebo užitím solí před zahájením léčby nízkými a postupně se
zvyšujícími dávkami perindoprilu.
U arteriální hypertenze, kdy počáteční diuretická léčba může způsobit depleci solí/objemu, musí být buď
léčba diuretikem přerušena před zahájením léčby inhibitorem ACE, v takovém případě může být léčba jiným
než kalium šetřícím diuretikem opět zahájena nebo musí být léčba inhibitorem ACE zahájena nízkými
dávkami a postupně zvyšována.
U diuretiky léčeného městnavého srdečního selhání má být léčba inhibitorem ACE zahájena velmi nízkými
dávkami, pouze po redukci dávky současně podávaného jiného než kalium šetřícího diuretika. Ve všech
případech musí být monitorovány renální funkce (hladiny kreatininu) během prvních několika týdnů léčby
inhibitorem ACE.

Kalium šetřící diuretika (eplerenon, spironolakton)
S eplerenonem nebo spironolaktonem v dávkách mezi 12,5 mg až 50 mg denně a s nízkými dávkami
inhibitorů ACE:
V léčbě srdečního selhání třídy II-IV (NYHA) s ejekční frakcí <40 % a s předchozí léčbou inhibitory ACE a
kličkovými diuretiky, vzniká riziko hyperkalemie, potenciálně letální, zvláště v případě nedodržování
předpisu dávkování v této kombinaci.
Před zahájením užívání kombinace je nutno zkontrolovat, že není přítomná hyperkalemie a porucha funkce
ledvin.
Pečlivé monitorování kalemie a kreatininemie je doporučeno na začátku léčby jednou týdně v prvním měsíci
léčby a poté jednou za měsíc.

Nesteroidní antiflogistika (NSAID), včetně kyseliny acetylsalicylové ≥ 3 g/den
Při současném podávání inhibitorů ACE a nesteroidních protizánětlivých léků (např. kyseliny
acetylsalicylové v protizánětlivém dávkovacím režimu, inhibitorů COX-2 a neselektivních NSAID) může
dojít k oslabení antihypertenzního účinku. Podávání NSAID spolu s inhibitory ACE může vést ke zvýšení
rizika zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin a zvýšení draslíku v séru,
především u pacientů s již existující zhoršenou funkcí ledvin. Kombinace má být podávána s opatrností,
především u starších pacientů. Pacienti mají být adekvátně hydratováni a má být zváženo monitorování
renálních funkcí po zahájení současného podávání a poté v pravidelných intervalech.

Racekadotril, inhibitory mTOR (např. sirolimus, everolimus, temsirolimus)
Souběžné užívání inhibitorů ACE s racekadotrilem a mTOR inhibitory (např. sirolimus, everolimus,
temsirolimus) a vildagliptinem může vést ke zvýšenému riziku angioedému (viz bod 4.4).

Cyklosporin
Při souběžném užívání inhibitorů ACE a cyklosporinu se může objevit hyperkalemie. Doporučuje se
kontrolovat hladinu draslíku v séru.

Heparin
Při souběžném užívání inhibitorů ACE a heparinu se může objevit hyperkalemie. Doporučuje se kontrolovat
hladinu draslíku v séru.



Současná léčba, která vyžaduje určitou opatrnost

Antihypertenziva a vazodilatancia
Současné použití těchto léků může zvýšit hypotenzní účinek perindoprilu. Současné použití s
nitroglycerinem a dalšími nitráty nebo jinými vazodilatancii může vést k dalšímu snížení krevního tlaku.

Gliptiny (linagliptin, saxagliptin, sitagliptin, vildagliptin)
Zvýšené riziko angioedému, kvůli snížené aktivitě dipeptidyl peptidázy IV (DPP-IV) způsobené gliptinem u
pacientů léčených inhibitorem ACE.

Tricyklická antidepresiva/antipsychotika/anestetika
Současné použití určitých anestetik, tricyklických antidepresiv a antipsychotik s inhibitory ACE může vést k
dalšímu snížení krevního tlaku (viz bod 4.4).

Sympatomimetika
Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzní účinek inhibitorů ACE.

Zlato
Nitritoidní reakce (se symptomy jako zrudnutí obličeje, nauzea, zvracení a hypotenze) byly vzácně hlášeny u
pacientů léčených injekcemi zlata (natrium-aurothiomalát) a současně inhibitorem ACE včetně perindoprilu.

Amlodipin

Účinky jiných léčivých přípravků na amlodipin

Inhibitory CYP3APři současném užívání amlodipinu se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A4 (inhibitory proteázy,
azolová antimykotika, makrolidy jako erythromycin nebo klarithromycin, verapamil nebo diltiazem) může
dojít k významnému zvýšení expozice amlodipinu, což vede ke zvýšenému riziku hypotenze. Klinické
důsledky těchto farmakokinetických odchylek mohou být výraznější u starších pacientů. Doporučuje se proto
pacienty pečlivě klinicky sledovat a může být nutné upravit dávku.

Induktory CYP3APři souběžné léčbě se známými induktory CYP3A4 se mohou měnit plazmatické koncentrace amlodipinu.
Proto je zapotřebí během souběžné léčby, zejména silnými induktory CYP3A4 (např. rifampicin, třezalka
tečkovaná), a po ní monitorovat krevní tlak a případně zvážit úpravu dávky.

Grapefruity a grapefruitová šťáva
Užívání amlodipinu s grapefruitem nebo s grapefruitovou šťávou není doporučeno, protože u některých
pacientů může být zvýšena biologická dostupnost, což může vést k zesílení účinku přípravku na snižování
krevního tlaku.

Dantrolen (infuze)
U zvířat byly po podání verapamilu a intravenózního dantrolenu pozorovány letální ventrikulární fibrilace a
kardiovaskulární kolaps v souvislosti s hyperkalemií. Z důvodu možného rizika hyperkalemie se u pacientů
náchylných ke vzniku maligní hypertermie a během léčby maligní hypertermie doporučuje vyvarovat
souběžnému podání blokátorů kalciového kanálu jako je amlodipin.

Účinky amlodipinu na jiné léčivé přípravky
Účinek amlodipinu na snížení krevního tlaku zesiluje účinky jiných léčivých přípravků s antihypertenzními
vlastnostmi.
V klinických studiích interakcí nebyl zjištěn vliv amlodipinu na farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu
nebo warfarinu.



Takrolimus
Při současném užívání takrolimu s amlodipinem existuje riziko zvýšené hladiny takrolimu v krvi. Aby se
zamezilo toxicitě takrolimu, je u pacientů léčených takrolimem při současném podávání amlodipinu třeba
monitorovat hladiny takrolimu v krvi a v případě potřeby úpravit dávkování takrolimu.

Inhibitory mTOR (Mechanistic target of rapamycin)
Inhibitory mTOR, jako je sirolimus, temsirolimus a everolimus, jsou substráty CYP3A. Amlodipin je slabým
inhibitorem CYP3A. Při souběžném užívání inhibitorů mTOR může amlodipin zvýšit expozici inhibitorům
mTOR.

Cyklosporin
U zdravých dobrovolníků a dalších skupin pacientů nebyly provedeny žádné studie interakcí cyklosporinu a
amlodipinu. Výjimku tvořili pacienti po transplantaci ledvin, kde byl pozorován variabilní nárůst (průměr 40 %) minimálních koncentrací cyklosporinu. U pacientů po transplantaci ledvin, kteří užívají amlodipin, má
být věnována zvýšená pozornost monitoringu hladin cyklosporinu. V případě potřeby má být dávka
cyklosporinu snížena.

Simvastatin
Při současném podávání opakovaných dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg simvastatinu došlo k 77% nárůstu
expozice simvastatinu ve srovnání s podáváním samotného simvastatinu. Pro pacienty užívající amlodipin je
limitní dávka simvastatinu 20 mg denně.