Loperamide aurovitas

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po
opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu, reprodukční a vývojové
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Akutní a chronické studie loperamidu neprokázaly žádnou specifickou toxicitu.
Perorální podání loperamidu potkaním samcům v dávkách až do přibližně 40 mg/kg před pářením
nemělo žádný vliv na fertilitu. U samic, kterým byl podán loperamid v dávce přibližně 40 mg/kg,
nedošlo k žádné březosti. Nižší dávky (přibližně 10 a 2,5 mg/kg) neměly na samičí fertilitu vliv. U samic
králíků, kterým byla podána perorální dávka až do 40 mg/kg nebyl pozorován žádný rozdíl v četnosti
březosti.

Nebyly zaznamenány žadné malformace u potomků potkanů a králíků, kterým byla podána dávka až do
40 mg/kg. Loperamid nevykazoval genotoxický potenciál.

V 18měsíční studii kancerogenity na potkanech, kterým byly podávány dávky až do 100násobku
maximální dávky u člověka, nebyly nalezeny žádné důkazy kancerogeneze.

Předklinické účinky byly pozorovány pouze při expozicích, které významně překračují maximální
expozici u člověka, což naznačuje malý klinický význam.

Z neklinického in vitro a in vivo hodnocení loperamidu nevyplývají v rámci jeho terapeuticky
relevantního rozsahu koncentrací ani v souvislosti s podstatnými násobky tohoto rozsahu (až 47násobku)
žádné významné srdeční elektrofyziologické účinky. Avšak při extrémně vysokých koncentracích v
souvislosti s předávkováním (viz bod 4.4) má loperamid srdeční elektrofyziologické účinky, které
spočívají v inhibici proudění draslíku (human Ether–a-go-go Related Gene, hERG) a sodíku a rozvoji
arytmií.