Linatra
Játra, ledviny a gastrointestinální trakt jsou hlavními cílovými orgány toxicity u myší a potkanů při
opakovaném podávání dávek linagliptinu 300násobně vyšších než je expozice u lidí. U potkanů byly
pozorovány účinky na reprodukční orgány, štítnou žlázu a lymfoidní orgány při více než 1500násobku
expozice u lidí. Při středních dávkách byly pozorovány u psů silné pseudoalergické reakce druhotně
způsobující změny kardiovaskulární a byly považovány za specifické pro psy. Játra, ledviny, žaludek,
reprodukční orgány, brzlík, slezina a lymfatické uzliny byly cílovými orgány toxicity u opic druhu
Cynomolgus při více než 450násobku expozice u lidí. Při více než 100násobku expozice u lidí byla
hlavním nálezem u těchto opic iritace žaludku.
Linagliptin a jeho hlavní metabolit nevykázaly genotoxický potenciál. Dvouleté perorální studie
kancerogenity u potkanů a myší neodhalily žádný důkaz kancerogenity u potkanů a samců myší.
Významně vyšší výskyt maligního lymfomu pouze u samic myší při nejvyšší dávce (> 200násobek
expozice u lidí) není považován za významný pro člověka (vysvětlení: ne ve vztahu k léčbě, ale díky
vysoce variabilní výchozí incidenci). Na základě těchto studií nejsou žádné obavy z kancerogenity u lidí.
Dávka, při které ještě nebylo možno pozorovat nežádoucí účinky (NOAEL) pro fertilitu, časný
embryonální vývoj a teratogenitu u potkanů byla určena na > 900násobek expozice u lidí. NOAEL pro
toxicitu mateřskou, toxicitu embryofetální a toxicitu u potomstva potkanů, byla 49násobkem expozice u
lidí. Nebyly pozorovány žádné teratogenní účinky u králíků při > 1000násobku expozice u lidí. NOAEL
ve výši 78násobku expozice u lidí byl odvozen pro embryofetální toxicitu u králíků a pro mateřskou
toxicitu byla NOAEL 2,1násobkem expozice u lidí. Proto se považuje za nepravděpodobné, že linagliptin
ovlivňuje reprodukci při terapeutických expozicích u lidí.