Kanavit

Farmakoterapeutická skupina: Vitamin K a jiná hemostatika, fytomenadion
ATC kód: B02BA
Mechanismus účinku
Preventivní i terapeutické použití vitaminu K1 se zakládá na jeho důležité úloze při tvorbě koagulačních
faktorů v játrech a v příznivém ovlivňování avitaminózy K1 po narušení střevní flory antibiotiky a
chemoterapeutiky. Vitamin K1 zasahuje do biosyntézy faktoru II (protrombin), faktoru VII
(prokonvertin), faktoru IX (Christmas faktor) a faktoru X (faktor Stuart-Prowerové).

Pediatrická populace
Do prospektivní randomizované kontrolované studie bylo zařazeno 44 kojenců (věk 1 – 26 týdnů) s
konjugovanou hyperbilirubinemií (idiopatická neonatální hepatitida – 17 pacientů, biliární atrézie – 13,
cholestáza při totální parenterální výživě – 3, Alagillův syndrom – 2, deficit alfa1-antitrypsinu – 2,
syndrom inspisované žluče – 2, různé diagnózy – 5; fruktosemie, galaktosemie, cysty choledochu,
nekrotizující enterokolitida, cytomegalovirová hepatitida).

Byla porovnávána farmakokinetika a účinnost perorálně a intravenózně podávané profylaxe směsným
micelárním vitamínem K u kojenců s cholestatickým jaterním onemocněním.

Hlavními měřenými hodnotami byly sérové koncentrace vitamínu K1 a nedekarboxylovaného
protrombinu (PIVKA-II) před a až 4 dny po podání jednorázové dávky směsného micelárního vitamínu
K1 v dávce 1 mg intravenózně nebo 2 mg perorálně. Porovnávány byly také hladiny vitamínu K1 hodin po perorálním podání s hladinami u 14 zdravých novorozenců, kterým byla podána stejná dávka.

Výsledky: na počátku studie mělo 18 kojenců (41 %) zvýšené sérové hladiny PIVKA-II a osm kojenců
(18 %) mělo nízkou koncentraci vitamínu K1, ukazující na subklinický deficit vitamínu K. Střední sérové
koncentrace vitamínu K1 byly v počátku studie ve skupině s p.o. podáním a i.v. podáním vitamínu Kpodobné (0,92 v.s. 1,15 ng/ml). Po šesti hodinách po intravenózním podání stouply na 139 ng/ml, ale po
perorálním podání jen na 1,4 ng/ml.

V posledně jmenované skupině nízká střední hodnota (0,95 ng/ml) a široké rozmezí (<0,15 – 111 ng/ml)
sérového vitamínu K1 vyšly ve srovnání s daleko vyššími hladinami (střední hodnota 77, rozmezí 11 –
263 ng/ml) naměřenými u zdravých kojenců, kterým byl podán vitamín K1 ve stejné dávce perorálně, v
neprospěch této skupiny, a naznačily nedostatečnou a nepředvídatelnou intestinální absorpci u kojenců s
cholestázou.

Závažnost malabsorpce byla taková, že jen 4 z 24 (17 %) kojenců s cholestázou dosáhli postupně se
zvyšujícího nárůstu sérového vit. K1> 10 ng/ml.

Údaje získané z retrospektivní studie naznačují, že je týdenní perorální profylaxe účinná v prevenci
VKDB (krvácení z nedostatku vitaminu K). Během časového úseku zavzatého do této studie, od
listopadu 1992 do června 2000, se narodilo celkem 507 850 živých dětí. 78 % z nich byla podávána
perorální profylaxe a 22 % byla podávána intramuskulární profylaxe; tj. při narození byla perorální
profylaxe podána 396 000 novorozencům. Týdenní perorální profylaxe byla doporučena u všech
kojenců po tak dlouhou dobu, po jakou byly převážně kojeni. Při narození byly podány 2 mg
perorálního vitaminu K ve formě fytomenadionu s následným profylaktickým podáváním vitaminu K
jednou týdně; do 3 měsíců věku byl rodiči podáván 1 mg fytomenadionu. Neobjevil se ani jeden případ
VKDB, tj. incidence byla 0 – 0,9:100000 (95 % CI).