Inflectra

Crohnova choroba Podává se 5mg/kg ve formě intravenózní infuze a následně další infuze 5mg/kg ve 2.a 6.týdnu
poprvní infuzi a pak každých 8týdnů. Dostupné údaje nepodporují další léčbu infliximabem u dětí a
dospívajících, kteří nereagují během prvních 10týdnů léčby Někteří pacienti mohou kudržení klinického prospěchu potřebovat kratší dávkovací interval, zatímco
pro jiné bude delší interval postačující.Pacienti, u kterých byldávkovací interval zkrácenna méně než
8týdnů,mohou mítzvýšenériziko výskytunežádoucích účinků.Pokračování vléčbě se zkrácenými
intervaly je třeba pečlivě zvážit u pacientů, kteří nevykazují další léčebný přínos po změně
dávkovacího intervalu.
Bezpečnost a účinnost infliximabu udětí sCrohnovou chorobou mladších než 6let nebyla dosud
stanovena.V současnosti dostupné farmakokinetické údaje jsou popsány vbodě5.2, ale na jejich
základě nelze učinit žádná doporučení ohledně dávkováníudětí mladších 6let.
Ulcerózní kolitida Podává se 5mg/kg ve formě intravenózní infuze a následně další infuze 5mg/kg ve2.a 6.týdnu
poprvní infuzi a pak každých 8týdnů. Dostupné údaje nepodporují další léčbu infliximabem u
dětských pacientů, kteří nereagují během prvních 8týdnů léčby Bezpečnost a účinnost infliximabu udětí sulcerózní kolitidou mladších než 6let nebyla dosud
stanovena. V současnosti dostupné farmakokinetické údaje jsou popsány vbodě5.2, ale na jejich
základě nelze učinit žádná doporučení ohledně dávkováníudětí mladších 6let.
Psoriáza
Bezpečnost a účinnost infliximabu u dětí a dospívajícíh mladších 18let pro indikaci psoriáza nebyla
dosud stanovena. V současnosti dostupné údaje jsou popsány vbodě5.2, ale na jejich základě nelze
učinit žádná doporučení ohledně dávkování.
Juvenilní idiopatická artritida, psoritická artritida a ankylozující spondylitida
Bezpečnost a účinnost infliximabu u dětí a dospívajícíh mladších 18let pro indikace juvenilní
idiopatická artritida, psoritická artritida a ankylozující spondylitidanebyla dosud stanovena.
Vsoučasnosti dostupné údaje jsou popsány vbodě5.2, ale na jejich základě nelze učinit žádná
doporučení ohledně dávkování.
Juvenilní revmatoidní artritida
Bezpečnost a účinnost infliximabu u dětí a dospívajícíh mladších 18let pro indikaci juvenilní
revmatoidní artritidanebyla dosud stanovena. Vsoučasnosti dostupné údaje jsou popsány v
bodech4.8a 5.2, alena jejich základěnelze učinit žádná doporučení ohledně dávkování.
Způsob podání
Infliximab by měl být podáván ve formě intravenózní infuze trvající 2hodiny. Všichni pacienti,
kterým je podáváninfliximab,musí být nejméně po dobu 1-2hodin po infuzi sledováni pro akutní
reakce spojené s infuzí.K dispozici musí být vybavení pro akutní pomoc, jako je adrenalin,
antihistaminika, kortikosteroidy a vybavení pro umělé dýchání. Ke snížení rizika vzniku reakcí
spojených sinfuzí, zvláště pokud se reakce spojené sinfuzí dříve objevily, mohou být pacienti
předléčeni např. antihistaminikem, hydrokortisonem a/nebo paracetamolem a rychlost infuze může být
snížena Zkrácené doby infuze u všech indikací u dospělých osob
U pečlivě vybraných dospělých pacientů,kteří tolerovali alespoň tři úvodní 2-hodinové infuze
infliximabu následných infuzí trvajících nejméně 1hodinu. Pokud při zkrácené infuzi dojde kreakci nainfuzi, lze
vpřípadě pokračování léčby zvážit u dalších infuzí pomalejší rychlost podávání infuze. Zkrácené
infuze dávek >6mg/kg nebyly studovány Instrukce pro přípravu a podání, viz bod6.4.3Kontraindikace
Hypersenzitivitana léčivou látku,na jiné myší proteiny nebo nakteroukoli pomocnou látkuuvedenou
vbodě6.Pacientis tuberkulózou nebo s jinými závažnými infekcemi, jako jsou sepse, abscesy a oportunní
infekce Pacienti se středně závažným nebo závažným srdečním selháním body4.4a4.84.4Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název
podaného přípravku a číslo šarže.
Infuzní reakce a hypersenzitivita
Podávání infliximabu bylo spojeno sakutními reakcemi po infuzi, včetně anafylaktického šoku
aopožděných hypersenzitivních reakcí Akutní infuzní reakce včetně anafylaktických reakcí se mohou rozvinout průběhu infuze nebo během několika málo hodin po podání infuze. Jestliže se objeví akutní reakce při
infuzi, musí být infuze okamžitě přerušena. K dispozici musí být vybavení pro akutní pomoc,jako je
adrenalin, antihistaminika, kortikosteroidy a vybavení pro umělé dýchání. Kprevenci mírných a
přechodných reakcí mohou být pacienti předléčeni např. antihistaminikem, hydrokortisonem a/nebo
paracetamolem.
Proti infliximabu se mohou vyvinout protilátky,spojené se vzrůstem frekvence infuzních reakcí. Malá
část infuzních reakcí byly závažné alergické reakce. Byla pozorována také souvislost mezi vývojem
protilátek proti infliximabu a redukcí trvání odpovědi na léčbu. Současné podávání imunomodulátorů
bylo spojeno s nižší incidencí protilátek proti infliximabua redukcí frekvence infuzních reakcí. Účinek
současné imunomodulační terapie byl větší u občasně léčených pacientů než u pacientů sudržovací
léčbou. U pacientů, kteří přerušili imunosupresivní léčbu před nebo v průběhu léčby infliximabem, je
větší rizikovývoje těchto protilátek. Protilátky proti infliximabu nemusejí být ve vzorcích séra vždy
detekovány. Pokud se dostaví závažné reakce, je nutné zahájit symptomatickou léčbu a další infuze
infliximabu se nesmí podávat Vklinických studiích byly hlášeny opožděné hypersenzitivní reakce. Dostupná data nasvědčují
zvýšenému riziku opožděné hypersenzitivity sprodlužujícím se intervalem bez léčby infliximabem.
Pacienti by měli být poučeni, že v případě výskytu jakýchkoli opožděných nežádoucích účinků bod4.8po delším období bez léčby, musí být pečlivě sledováni zhlediska eventuálního výskytu známek a
symptomů opožděné hypersenzitivity.
Infekce
Před započetím, v průběhu a po ukončení léčby infliximabem musí být pacienti pečlivě monitorováni
sohledem na přítomnost infekce včetně tuberkulózy. Protože eliminace infliximabu může trvat až šest
měsíců, monitorování by mělo po tuto dobu pokračovat. Pokud se rozvine u pacienta vážná infekce
nebo sepse, nesmí být další léčba infliximabem zahájena.
Opatrnosti je třeba, pokud je zvažováno podání infliximabu pacientůmtrpícím chronickou infekcí čis
anamnézou rekurentních infekcí, včetně současné imunosupresivní léčby. Pacienti by měli být
poučeni, aby se vhodným způsobem vyvarovali možným rizikovým faktorům pro rozvoj infekce.
Tumor nekrotizující faktor alfa odpověď. Experimentální data ukazují, že TNFαje nezbytný pro eliminaci intracelulárních infekcí.
Klinická zkušenost ukazuje, že obranyschopnost proti infekci je u některých pacientů léčených
infliximabem snížena.
Je třeba zdůraznit, že suprese TNFαmůže maskovat symptomy infekce, jako je horečka. Časné
rozpoznání atypických klinických projevů závažnýchinfekcí a typického klinického projevu vzácných
a neobvyklých infekcí je nesmírně důležité sohledem na minimalizaci časového prodlení kzahájení
diagnózy a léčby.
Pacienti užívající blokátory TNF jsou náchylnější kzávažným infekcím.
U pacientů léčených infliximabem byly pozorovány tuberkulóza, bakteriální infekce,včetně sepse
apneumonie, invazivní mykotické, virové a ostatní oportunní infekce. Některé z těchto infekcí byly
fatální, nejčastěji hlášené oportunní infekce spoměrem mortality >5% zahrnují pneumocystózu,
kandidózu, listeriózu a aspergilózu.
Pacienti, u kterých se vprůběhu léčby infliximabem objeví nová infekce, mají být pečlivě
monitorováni a měli by podstoupit kompletní diagnostickévyšetření. Pokud se u pacienta rozvine
nová závažná infekce nebo sepse, podávání infliximabu má být přerušeno a až dozvládnutí infekce se
mápodávat příslušná antimikrobiální či antimykotická terapie.
Tuberkulóza
U pacientů léčených infliximabembyly hlášeny případy aktivní tuberkulózy. Je třeba zdůraznit, že ve
většině těchto hlášení byla tuberkulóza extrapulmonální, projevující se jako lokální nebo
diseminované onemocnění.
Před započetím léčby infliximabem musí být všichni pacienti vyšetřeni na přítomnost aktivní a
inaktivní tuberkulózy nebo možného dřívějšího kontaktu s tuberkulózou a dřívější a/nebo současné
imunosupresivní léčby. Příslušná screeningová vyšetření, a/nebo vyšetření stanovující uvolnění interferonu gamapacienta léčeného přípravkem Inflectra. Je třeba, aby lékař vzal do úvahy riziko falešně negativních
výsledků tuberkulinového kožního testu, zvláště u pacientů se závažnou chorobou nebo
imunosuprimovaných pacientů.
V případě diagnózy aktivní tuberkulózy nesmí být léčba infliximabem započata U podezření na latentní tuberkulózu by měl být konzultován lékař specializovaný na léčbu
tuberkulózy. Ve všech níže popsaných situacích je třeba pečlivě zvážit poměr prospěchu a rizika léčby
infliximabem.
Pokud je diagnostikována neaktivní infliximabem započata léčba latentní tuberkulózy antituberkulotiky podle místních pokynů.
U pacientů svícečetnými nebo významnými rizikovými faktory tuberkulózy a negativním vyšetřením
na latentní tuberkulózu by se měla před zahájením podávání infliximabu zvážit antituberkulózní
terapie.
Použití antituberkulózní terapie by se mělo zvážit rovněž před zahájením léčby infliximabem u
pacientů sanamnézou latentní nebo aktivní tuberkulózy, u kterých nelze zajistit patřičný průběh léčby.
U pacientů, kterým se během léčby a po léčbě latentní tuberkulózy podával infliximab, bylo hlášeno
několik případů aktivní tuberkulózy.
Všichni pacienti by měli být informováni, že mají vyhledat lékaře, jakmile se u nich projeví během
léčby nebo po ukončení léčby infliximabem známky/příznaky svědčící pro tuberkulózu kašel, chřadnutí/úbytek tělesné hmotnosti, zvýšená teplotaInvazivní mykotické infekce
U pacientůléčenýchinfliximabem může dojít krozvoji invazivníchmykotickýchinfekcí, jako je
aspergilóza, kandidóza, pneumocystóza, histoplazmóza, kokcidiomykóza nebo blastomykóza, a již v
časné fázi těchto onemocnění by měl být konzultován lékař specializovaný na léčbu invazivních
mykotických infekcí.
Invazivní mykotické infekce se mohou vyskytovat spíše jako diseminované než lokalizované
onemocnění a testované antigeny aprotilátky mohou být u některých pacientů saktivní infekcí
negativní. V průběhu stanovení diagnózy by měla býtzvážena příslušná empirická antimykotická
terapie, beroucí v úvahu jak riziko těžké mykotické infekce, tak riziko antimykotické léčby.
U pacientů, kteří žili nebo cestovali voblastech sendemickým výskytem invazivních mykotických
infekcí, jako je histoplazmóza, kokcidiomykóza nebo blastomykóza, by se mělyještě před zahájením
léčby infliximabem pečlivě zvážit její přínosy a rizika.
Crohnova chorobas píštělemi
Pacienti sCrohnovou chorobou s píštělemi s akutně hnisajícími píštělemi nesmí zahájit léčbu
infliximabem, dokud není vyloučen zdroj možné infekce, zvláště absces Reaktivace hepatitidy B Reaktivace hepatitidy B se objevila u pacientů, kteří dostávali antagonisty TNF, včetně infliximabu,
kteří jsou chronickými přenašeči tohoto viru. Některé případy skončily fatálně.
Pacienti před zahájením léčby infliximabem mají být vyšetřeni na HBV infekci. U pacientů
spozitivním výsledkem testu na HBV infekci se doporučuje konzultace s lékařem se zkušenostmi
sléčbou hepatitidy B. Přenašeči HBV, kteří potřebují léčbu infliximabem, by měli být pečlivě
monitorováni ohledně známek a příznaků aktivní infekce HBV během léčby a po několik měsíců po
jejím ukončení. Adekvátní údaje o léčbě pacientů, kteří jsou přenašeči HBV a užívají spolu sterapií
antagonistou TNF jako prevenci reaktivace HBV antivirovou léčbu, nejsou k dispozici. U pacientů,
ukterých dojde kreaktivaci HBV, by se mělo podávání infliximabu zastavit a měla by se zahájit
účinná antivirová terapie svhodnou podpůrnou léčbou.
Poruchy jater a žlučových cest
Po uvedení infliximabuna trh byly pozorovány případy žloutenky a neinfekční hepatitidy, některé s
rysy autoimunitní hepatitidy. Vyskytly se ojedinělé případy jaterního selhání, které měly za následek
transplantaci jater nebo úmrtí. U pacientů s příznaky nebo známkami jaterní dysfunkce by měl být
zhodnocen průkaz jaterního poškození. Jestliže se objeví žloutenka a/nebo zvýšení ALT≥5krát horní
limit normálního rozmezí, je třeba přerušit podávání infliximabu azajistit pečlivé vyšetření
abnormality.
Současné podávání TNF-alfa inhibitoru a anakinry
Vklinických studiích se současným užíváním anakinry a jiné TNFα-blokující látky etanerceptu byly
zjištěny závažné infekce a neutropenie, bez přídavného klinického přínosu ve srovnání s etanerceptem
samotným. Vzhledem k povaze nežádoucích účinků, pozorovaných při kombinované léčbě
etanerceptu a anakinry, mohou být podobné toxicity také výsledkem kombinace anakinry a ostatních
TNFα-blokujících látek. Proto se kombinace infliximabu a anakinry nedoporučuje.
Současné podávání TNF-alfa inhibitoru a abataceptu
Současné podávání TNF-antagonistů a abataceptu bylo vklinických studiích spojeno se zvýšeným
rizikem infekcí, včetně závažných infekcí, vporovnání sTNF-antagonisty samotnými, bez zvýšeného
klinického prospěchu. Kombinace infliximabu a abataceptu se nedoporučuje.
Současné podávání sjinou biologickou léčbou
Informace týkající se současného podávání infliximabu sjinou biologickou léčbou používanoukléčbě
stejných stavůjakoinfliximabjsou nedostatečné.Současné používání infliximabu stěmito biologiky
se nedoporučuje vzhledem kmožnosti zvýšeného rizika infekce a dalších potenciálních
farmakologických interakcí.
Změna mezi biologickými DMARD
Pokud je u pacienta změněna léčba z jedné biologické látky na jinou, je nutná zvýšená opatrnost a
pacienti musí být i nadále monitorováni, jelikož překrývající se biologická aktivita může dále zvyšovat
riziko výskytu nežádoucích účinků, včetně infekce.
Vakcinace
Pokud je to možné, doporučuje se, aby byli všichni pacienti proočkování v souladu se současnými
pokyny k očkování před zahájením léčby přípravkem Infectra. Pacienti léčení infliximabem mohou
podstoupit souběžnéočkování, kromě očkování živými vakcínami V podskupině 90 dospělých pacientů s revmatoidní artritidou ze studie ASPIRE došlo k účinnému
dvojnásobnému zvýšení titrů na polyvalentní pneumokokovou vakcínu s podobným rozčleněním
vkaždé skupině [n=46]buňkách. Nicméně studie z publikované literatury týkající se různých indikací artritida, psoriáza, Crohnova chorobaTNF terapií, včetně infliximabu, mohou vyvolat nižší imunitní odpověď než u pacientů, kteří
nedostávali anti-TNF léčbu.
Živé vakcíny/terapeutické infekční agens
U pacientů, léčených anti-TNF, jsou kdispozici omezené údaje týkající se odpovědi na očkování
živými vakcínami nebo sekundárního přenosu infekce živými vakcínami. Použití živých vakcín může
způsobit klinické infekce, včetně diseminovaných infekcí. Současné podávání živýchvakcín
sinfliximabem se nedoporučuje.
Expozice kojenců in utero
U kojenců, kteří byli in uterovystaveni infliximabu bylo po podání BCG vakcíny po narození hlášeno
úmrtí způsobené diseminovanou infekcí Bacillus Calmette-Guérin inuterovystaveni infliximabu, se po narození doporučuje počkat 12měsíců před podáním živých
vakcín. Pokud jsou sérové hladiny infliximabu ukojence nedetekovatelné nebo bylo podávání
infliximabu omezeno na první trimestr těhotenství, je možné zvážit podání živé vakcíny vdřívějším
termínu, pokud existuje zřetelný klinický přínos pro daného kojence Expozice kojenců přes mateřské mléko
Podání živé vakcíny kojenému dítěti během doby, kdy matka používá infliximab, se nedoporučuje,
ledaže sérové hladiny infliximabu ukojence jsou nedetekovatelné Terapeutická infekční agens
Další použití terapeutických infekčních agens, jako jsou živé atenuované bakterie do močového měchýře při léčbě rakovinydiseminovaných infekcí. Nedoporučuje se podávat terapeutické infekční agens současně
sinfliximabem.
Autoimunní procesy
Relativní deficit TNFαzpůsobený anti-TNF terapií může vést kiniciaci autoimunitního procesu.
Pokud se u nemocného po léčbě infliximabem objeví příznaky, které svědčí pro lupus-like syndrom
apacient má pozitivní protilátky proti dvouvláknové DNA, další léčba infliximabem nesmí být
podávána Neurologické příhody
Používání TNF blokujících látek, včetně infliximabu, bylo spojeno s případy vzniku nebo exacerbací
klinických symptomů a/nebo radiografického nálezu demyelinizačních poruch centrálního nervového
systému, včetně sklerózy multiplex, a periferních demyelinizačních poruch, včetně Guillain-Barré
syndromu. U pacientů s preexistujícími nebo nedávno vzniklými demyelinizačními poruchami, je
nutné pečlivě zvážit prospěch a riziko anti-TNF terapie před zahájením léčby infliximabem. Jestliže se
tyto poruchy rozvinou, je nutné zvážit přerušení léčby infliximabem.
Malignity a lymfoproliferativní poruchy
V kontrolovaných klinických studiích slátkami blokujícími TNF, bylo pozorováno více případů
malignit včetně lymfomu u pacientů, kteří dostávali TNF blokátor ve srovnání skontrolními pacienty.
Vprůběhu klinických studií infliximabuu všech schválených indikací byl výskyt lymfomu upacientů
léčených infliximabemvyšší, než se očekávalo pro běžnou populaci, výskyt lymfomu byl však vzácný.
V postmarketingovém sledování byly u pacientů léčených antagonisty TNF hlášeny případy leukemie.
Existuje zvýšená možnost rizika lymfomu a leukemie u pacientů srevmatoidní artritidou, kteří trpí
dlouhotrvajícím, vysoce aktivním, zánětlivým onemocněním, které komplikuje posouzení rizika.
Vexplorativní klinické studii hodnotící použití infliximabuu pacientů se středně závažnou až těžkou
chronickou obstrukční plicní chorobou vporovnání skontrolní skupinou pacientů hlášeno větší množství malignit. Všichni pacienti měli
anamnézu těžkého kuřáctví. Mělo by se dbát zvýšené opatrnosti při zvažování léčby u pacientů s
vyšším rizikem malignity vdůsledku těžkého kuřáctví.
Při současných znalostech nelze vyloučit možné riziko vývoje lymfomů a ostatních malignit
upacientů léčených látkami blokujícími TNF TNF blokátorem u pacientů snádorovým onemocněním vanamnéze nebo při zvažování pokračování
léčby u pacientů, u nichž se nádorové onemocnění objevilo.
Opatrnosti je téžzapotřebí u pacientů s psoriázou a anamnézou extenzivní imunosupresivní terapie
nebo dlouhodobé léčby PUVA.
Malignity, některé fatální, byly hlášeny v postmarketingovém sledování u dětí, dospívajících
amladých dospělých ≤18let věkupředstavovaly různorodé druhy malignit a zahrnovaly vzácné malignity obvykle spojené
simunosupresí. Riziko rozvoje malignit u pacientů léčených TNF blokátory nelze vyloučit.
U pacientů léčených blokátory TNF včetně infliximabu byly vobdobí po uvedení přípravku na trh
hlášeny případy hepatosplenického T-buněčného lymfomu lymfomu se vyznačuje velmi agresivním průběhem onemocnění a obvykle bývá fatální. Téměř všichni
pacienti byli současně sblokátorem TNF nebo těsně před jeho nasazením léčeni AZA nebo 6-MP.
Velká většinapřípadůtohoto onemocnění vsouvislosti sinfliximabem se vyskytlau pacientů
sCrohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou a většina znich byla hlášena u adolescentů nebo
mladých dospělých mužů. Mělo by se pečlivě zvážit potenciální riziko kombinace AZA či 6-MP
sinfliximabem. Riziko rozvoje hepatosplenického T-buněčného lymfomu upacientů léčených
infliximabem nemůže být vyloučeno U pacientů, kteří byli léčeni látkami blokujícími TNF včetně infliximabu byl hlášen výskyt melanomu
a karcinomu Merkelových buněk upacientů srizikovými faktory pro vznik rakoviny kůže.
Retrospektivní populační kohortová studie využívající údaje ze švédských národních zdravotních
registrů zjistila zvýšenou incidenci karcinomu děložního krčku u žen srevmatoidní artritidou léčených
infliximabem ve srovnání spacientkami dosud neléčenými biologickou léčbou nebo běžnou populací,
včetně žen starších 60 let. U žen léčených infliximabem se musí pokračovat v pravidelném screeningu
včetně pacientek starších 60 let.
Všichni pacienti sulcerózní kolitidou, kteří mají zvýšené riziko dysplazie nebo karcinomu tlustého
střeva cholangitidouvpravidelných intervalech před zahájením léčby a vprůběhu onemocnění vyšetřeni. Toto vyšetření by
mělo zahrnovat kolonoskopii a biopsii podle místních doporučení. Současné údaje nenaznačují, zda
léčba infliximabem ovlivňuje riziko vývoje dysplazie nebo karcinomu tlustého střeva.
Jelikož možnost zvýšeného rizika vývoje karcinomu u pacientů léčených infliximabem s nově
diagnostikovanou dysplazií není stanovena, rizika a přínosy pokračujicí léčby pro jednotlivé pacienty
musí býtklinickým lékařem pečlivě zhodnoceny.
Srdeční selhání
Infliximab by měl být podáván s opatrností u pacientů s mírným srdečním selháním Pacienti by měli být pečlivě monitorováni a léčba infliximabem nesmí pokračovat u pacientů, u
kterých se rozvinuly nové nebo zhoršily původní příznaky srdečního selhání Hematologické reakce
U pacientů, kterým byly podávány blokátory TNF, včetně infliximabu, byla hlášena pancytopenie,
leukopenie, neutropenie a trombocytopenie. Všichnipacienti by měli být poučeni, aby okamžitě
vyhledali lékařskou péči, jestliže se u nich objeví známky nebo příznaky připomínající krevní
dyskrazii mělo zvážit upacientů s potvrzenými významnými hematologickými abnormalitami.
Ostatní
Zkušenosti sposouzením bezpečnosti léčby infliximabem u pacientů, kteří podstoupili chirurgické
výkony, včetně artroplastiky, jsou omezené. Při plánování chirurgického výkonu je třeba vzít v úvahu
dlouhý poločas eliminace infliximabu. Pacient léčený infliximabem, u kterého je potřeba provést
chirurgický výkon, musí být pečlivě monitorován na výskyt infekcí a musí být provedena příslušná
opatření.
Nedostatečná reakce na léčbu Crohnovy choroby může signalizovat přítomnost fixní fibrotické
striktury, která může vyžadovat chirurgickou léčbu. Není žádný důkaz o tom, že infliximab zhoršuje
nebo vyvolává fibrotickéstriktury.
Zvláštní populace
Starší pacienti
U pacientů ve věku 65leta starších léčených infliximabem byl výskyt závažných infekcí vyšší než u
pacientů mladších 65let. Některé případy byly fatální.Při léčbě starších pacientů je třeba věnovat
zvláštní pozornost riziku infekcí Pediatrická populace
Infekce
Vklinických studiích byly infekce u populací pediatrických pacientů hlášeny častěji než u populací
dospělých pacientů Vakcinace
U pediatrických pacientů se před zahájením léčby infliximabem doporučuje, pokud možno, provést
všechny vakcinace podle současných směrnic o očkování.Pediatričtí pacienti na infliximabu mohou
podstoupit souběžnéočkování, kromě očkování živými vakcínami Malignity a lymfoproliferativní poruchy
Malignity, některé fatální, byly hlášeny v postmarketingovém sledování u dětí, dospívajících
amladých dospělých ≤18let věkupředstavovaly různorodé druhy malignit a zahrnovaly vzácné malignity obvykle spojené
simunosupresí. Riziko rozvoje malignit u dětí a dospívajících léčených TNF blokátory nelze vyloučit.
U pacientů léčených blokátory TNF včetně infliximabu byly vobdobí po uvedení přípravku natrh
hlášeny případy hepatosplenického T-buněčného lymfomu. Tento vzácný typ T-buněčného lymfomu
se vyznačuje velmi agresivním průběhem onemocnění a obvykle bývá fatální. Téměř všichni pacienti
byli současně sblokátorem TNF nebo těsně před jeho nasazením léčeni AZA nebo 6-MP. Velká
většinapřípadůtohoto onemocnění vsouvislosti sinfliximabem se vyskytlau pacientů sCrohnovou
chorobou nebo ulcerózní kolitidou a většina znich byla hlášena u adolescentů nebo mladých
dospělých mužů. Mělo by se pečlivě zvážit potenciální riziko kombinace AZA či 6-MP
sinfliximabem. Riziko rozvoje hepatosplenického T-buněčného lymfomu u pacientů léčených
infliximabem nemůže být vyloučeno Obsah sodíku
Přípravek Inflectra obsahuje méně než 1mmolvpodstatě„bez sodíku“. Přípravek Inflectra se však ředí roztokem chloridu sodnéhona infuzi9mg/ml