Gefitinib accord

Bezpečnost a účinnost přípravku Gefitinib Accord u dětí a dospívajících do 18 let nebyla stanovena.
Neexistuje žádné relevantní použití gefitinibu v pediatrické populaci v indikaci NSCLC.

Porucha funkce jater
Pacienti se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater (Child Pugh klasifikace B nebo C) v důsledku
jaterní cirhózy mají zvýšené plazmatické koncentrace gefitinibu. Tito pacienti mají být pečlivě sledováni
kvůli nežádoucím účinkům. Plazmatické koncentrace gefitinibu nebyly zvýšené u pacientů se

zvýšenými hladinami aspartátaminotransferázy (AST), alkalické fosfatázy nebo bilirubinu v důsledku
jaterních metastáz (viz bod 5.2).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s poruchou funkce ledvin s clearance kreatininu > 20 ml/min není třeba upravovat dávkování.
U pacientů s clearance kreatininu  20 ml/min jsou k dispozici pouze omezené údaje a je třeba
postupovat s opatrností (viz bod 5.2).

Starší pacienti
Není třeba upravovat dávkování s ohledem na věk pacienta (viz bod 5.2).

Pacienti s pomalým metabolismem CYP2DU pacientů se známým genotypem pomalého metabolismu CYP2D6 není́ třeba upravovat dávkování,
avšak je třeba je pečlivě sledovat s ohledem na nežádoucí účinky (viz bod 5.2).

Úprava dávkování v důsledku toxicity
Pacienti, kteří́ špatně tolerují průjem nebo kožní nežádoucí účinky, mohou být úspěšně léčeni tak, že se
krátkodobě přeruší léčba (až na 14 dnů), a léčba se znovu zahájí dávkou 250 mg (viz bod 4.8). U
pacientů, kteří netolerují léčbu ani po jejím přerušení, je třeba gefitinib vysadit a uvažovat o alternativní
léčbě.

Způsob podání

Tableta se užívá perorálně a lze ji užívat s jídlem nebo mimo jídlo, přibližně ve stejnou dobu každý den.
Tabletu lze spolknout celou a zapít vodou. Pokud není možné spolknout tablety celé, lze je podat jako
disperzi ve vodě (prosté oxidu uhličitého). Jiné tekutiny se nemají používat. Nerozdrcená tableta se
vhodí do sklenice z poloviny naplněné pitnou vodou. Obsah sklenice se občas zamíchá, až se tableta
úplně rozpadne (to může trvat až 20 minut). Vzniklá disperze se okamžitě vypije, nejpozději do minut. Sklenice se vypláchne stejným množstvím vody, která se rovněž vypije. Disperze může být
podána také pomocí nazogastrické nebo gastrostomické sondy.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Kojení (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

V rámci zvažování, zda předepsat přípravek Gefitinib Accord k léčbě lokálně pokročilého nebo
metastazujícího NSCLC, je důležité, aby u všech pacientů byla vyšetřena EGFR mutace nádorové tkáně.
Pokud není vzorek nádorové tkáně hodnotitelný, lze využít cirkulující nádorovou DNA (ctDNA)
získanou ze vzorku krve (plazmy).

Je nutno použít pouze robustní spolehlivé a citlivé testy s prokázanou použitelností pro stanovení mutace
EGFR nebo ctDNA, aby se vyloučily falešně negativní a falešně pozitivní výsledky stanovení (viz bod
5.1).

Intersticiální plicní onemocnění (ILD)
ILD, které může probíhat zpočátku akutně, bylo pozorováno u 1,3 % pacientů léčených gefitinibem a
některé případy byly fatální (viz bod 4.8). Pokud dojde u pacientů ke zhoršení respiračních symptomů,
jako je dyspnoe, kašel a horečka, podávání přípravku Gefitinib Accord je třeba přerušit a pacient má být
rychle vyšetřen. Potvrdí-li se ILD, je třeba léčbu přípravkem Gefitinib Accord ukončit a zahájit vhodnou
léčbu.

V japonské farmakoepidemiologické studii případů a kontrol u 3159 pacientů s NSCLC, kterým byl
podáván gefitinib nebo chemoterapie a kteří byli sledování po dobu 12 týdnů, byly identifikovány
následující rizikové faktory pro rozvoj ILD (bez ohledu na to, zda byl podáván přípravek gefitinib
mg potahované tablety nebo chemoterapie): kouření, špatný výkonnostní stav (PS  2), redukce
normální plicní tkáně prokázaná počítačovou tomografií ( 50 %), čerstvá diagnóza NSCLC ( měsíců), již existující ILD, vyšší věk ( 55 let) a současné onemocnění srdce. Zvýšené riziko u pacientů,
u kterých se vyvinulo ILD při léčbě gefitinibem nebo chemoterapii, bylo pozorováno především
v průběhu prvních 4 týdnů léčby (upravené relativní riziko (OR) 3,8; 95% interval spolehlivosti (CI) 1,až 7,7); poté bylo relativní riziko nižší (upravený OR 2,5; 95% CI1,1 až 5,8). Riziko úmrtí u pacientů,
u kterých se rozvinulo ILD při léčbě gefitinibem 250 mg potahované tablety nebo chemoterapií, bylo
vyšší u pacientů s následujícími rizikovými faktory: kouření, redukce normální plicní tkáně prokázaná
počítačovou tomografií (≤ 50 %), již existující ILD, vyšší věk (≥ 65 let) a rozsáhlé oblasti plic adherující
k pleuře (≥ 50 %).

Hepatotoxicita a porucha funkce jater
Ačkoliv byly pozorovány abnormaility jaterních funkčních testů (včetně vzestupu
alaninaminotransferázy, aspartátaminotransferázy a biliribinu), hepatitida byla pozorována méně často
(viz bod 4.8). Existují jednotlivé případy hlášení selhání jater, které byly v některých případech fatální.
Proto se doporučuje pravidelně kontrolovat jaterní funkce. V případě lehkých až středně těžkých změn
jaterních funkčních testů se má gefitinib používat s opatrností. Pokud jsou změny těžké, má se uvažovat
o ukončení léčby.

Porucha funkce jater v důsledku jaterní cirhózy měla za následek zvýšení plazmatických koncentrací
gefitinibu (viz bod 5.2).

Interakce s jinými léčivými přípravky
Induktory CYP3A4 mohou urychlit metabolismus gefitinibu a snížit koncentrace gefitinibu v plazmě.
Současné podávání induktorů CYP3A4 (např. fenytoin, karbamazepin, rifampicin, barbituráty nebo
rostlinné přípravky obsahující třezalku tečkovanou/Hypericum perforatum) může snížit účinnost léčby
a má být vyloučeno (viz bod 4.5).

U pacientů s genotypem pomalých metabolizátorů pro substráty CYP2D6 může vést léčba silnými
inhibitory CYP3A4 ke zvýšení plazmatických koncentrací gefitinibu. Při zahájení léčby inhibitory
CYP3A4 mají být pacienti pečlivě sledováni s ohledem na nežádoucí účinky gefitinibu (viz bod 4.5).

U některých pacientů užívajících warfarin současně s gefitinibem bylo zaznamenáno zvýšení hodnot
INR (international normalized ratio) a/nebo případy krvácení (viz bod 4.5). U pacientů užívajících
warfarin současně s gefitinibem má být prováděna pravidelná kontrola změn protrombinového času (PT)
nebo INR.

Léčivé přípravky vyvolávající výrazné a trvalé zvýšení hodnoty žaludečního pH, jako jsou inhibitory
protonové pumpy a H2-antagonisté, mohou snížit biologickou dostupnost a koncentraci gefitinibu v
plazmě, a tak snížit účinnost. Pravidelně užívaná antacida podávaná v přibližně stejnou dobu s
gefitinibem mohou mít podobný účinek (viz body