Furosemide kalceks

Glukokortikoidy, karbenoxolon, laxativa a lékořice
Současné používání furosemidu a glukokortikoidů, karbenoxolonu nebo laxativ může vést ke
zvýšeným ztrátám draslíku s rizikem rozvoje hypokalemie. V tomto ohledu působí velká množství
lékořice stejně jako karbenoxolon.

Nesteroidní antiflogistika (NSAID) a vysoké dávky salicylátů
NSAID (např. indometacin a kyselina acetylsalicylová) mohou zeslabit účinek furosemidu. U pacientů
s rozvojem hypovolemie během léčby furosemidem nebo u dehydratovaných pacientů může současné
podávání NSAID vyvolat akutní selhání ledvin.
Toxicita vysokých dávek salicylátů může být zesílena současným užíváním furosemidu.

Léčivé přípravky, které podstupují významnou renální tubulární sekreci
Probenecid, methotrexát a další léčivé přípravky, které podobně jako furosemid podstupují
významnou renální tubulární sekreci, mohou účinnost furosemidu snížit.
Naopak, furosemid může snížit eliminaci probenecidu, methotrexátu ledvinami. Při léčbě vysokými
dávkami (zejména v případě vysoké dávky furosemidu i druhého léčivého přípravku) to může vést ke
zvýšení sérových hladin a ke zvýšení rizika nežádoucích účinků furosemidu nebo současně
podávaných léčiv.

Fenytoin
Při současném podávání fenytoinu bylo pozorováno zeslabení účinků furosemidu.

Srdeční glykosidy a léčivé přípravky, které mohou způsobit prodloužení intervalu QT
Při současné léčbě srdečními glykosidy je třeba mít na paměti, že pokud během léčby furosemidem
dojde k rozvoji hypokalemie a/nebo hypomagnesemie, citlivost myokardu na srdeční glykosidy se
zvýší.
V případě současného užívání léčivých přípravků, které mohou způsobit syndrom dlouhého intervalu
QT (např. terfenadin, některá antiarytmika třídy I a III), a výskytu poruchy elektrolytové rovnováhy,
existuje větší riziko ventrikulárních arytmií (včetně torsade de pointes).

Nefrotické léčivé přípravky
Furosemid může zesílit škodlivé účinky nefrotických léčivých přípravků (např. antibiotik jako jsou
aminoglysidy, cefalosporiny, polymyxiny).
U pacientů léčených současně furosemidem a vysokými dávkami některých cefalosporinů se může
zhoršit funkce ledvin.
Pokud se během léčby cisplatinou použitím furosemidu usiluje o nucenou diurézu, může být
furosemid podáván pouze v nízkých dávkách (např. 40 mg u pacientů s normální funkcí ledvin) a je-li
bilance tekutin pozitivní. Jinak může dojít ke zvýšení nefrotoxicity cisplatiny.

Ototoxické léčivé přípravky
Ototoxicita aminoglykosidů (např. kanamycinu, gentamicinu, tobramycinu) a dalších ototoxických
léčivých přípravků může být při současném podávání furosemidu zvýšena. Jakékoli poruchy sluchu,
které se vyskytnou, mohou být nevratné. Je proto třeba se současnému užívání výše uvedených
léčivých přípravků vyhnout.
Při současném užívání cisplatiny a furosemidu je třeba vzít v úvahu možnost poškození sluchu.

Lithium
Současné podávání furosemidu a lithia vede k zesílení kardio- a neurotoxických účinků lithia
v důsledku jeho sníženého vylučování. U pacientů užívajících tuto kombinaci se proto doporučuje
pečlivé sledování hladiny lithia v plazmě.

Jiná antihypertenziva
Pokud se současně s furosemidem podávají jiná antihypertenziva, diuretika nebo léky s hypotenzním
potenciálem, lze očekávat relativně prudký pokles krevního tlaku.

Inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE) nebo antagonisté receptorů angiotensinu II
Byly sledovány závažné hypotenzní epizody nebo dokonce šok a zhoršení funkce ledvin
(v jednotlivých případech akutní selhání ledvin), zvláště když byl poprvé nebo poprvé ve vyšší dávce
podán ACE inhibitor nebo antagonista receptorů angiotensinu II. Pokud je to možné, má být léčba
furosemidem dočasně přerušena nebo má být jeho dávka snížena minimálně po dobu 3 dnů před
zahájením léčby ACE inhibitorem nebo antagonistou receptorů angiotensinu II nebo před zvýšením
jejich dávky.

Theofylin a myorelanxacia typu kurare
Účinek theofylinu nebo myorelaxancií typu kurare může být furosemidem zesílen.

Antidiabetika
Při současném podávání furosemidu může být účinek antidiabetik zeslaben.

Sympatomimetika
Účinek hypertenzních sympatomimetik (např. epinefrin, norepinefrin) může být při současném
používání furosemidu zeslaben.

Risperidon
U pacientů léčených risperidonem je nutná opatrnost a před rozhodnutím o léčbě je třeba zvážit rizika
a přínosy této kombinace nebo zvážit současnou léčby s furosemidem nebo jinými silnými diuretiky
(viz bod 4.4 týkající se zvýšené úmrtnosti u starších pacientů s demencí současně užívajících
risperidon).

Levothyroxin
Vysoké dávky furosemidu mohou inhibovat vazbu hormonů štítné žlázy na transportní proteiny. To
může mít za následek počáteční přechodné zvýšení volných hormonů štítné žlázy, následované
snížením celkových hladin hormonů štítné žlázy. Hladiny hormonů štítné žlázy mají být sledovány.

Další interakce
Současné užívání cyklosporinu A a furosemidu je spojeno se zvýšeným rizikem dnavé artritidy
v důsledku hyperurikémie způsobené furosemidem a zhoršené exkrece kyseliny močové ledvinami
způsobené cyklosporinem.

U pacientů s vysokým rizikem poškození ledvin v důsledku radiokontrastního média došlo ke zhoršení
funkce ledvin častěji při léčbě furosemidem po radiokontrastním vyšetření než u rizikových pacientů,
kteří před kontrastním vyšetřením dostávali pouze nitrožilní hydrataci.

V ojedinělých případech se po intravenózním podání furosemidu mohou do 24 hodin po podání
chloralhydrátu objevit pocity horka, pocení, neklid, nauzea, hypertenze a tachykardie. Je proto třeba se
vyvarovat současného užívání furosemidu a chloralhydrátu.