Amgevita

Souhrnný bezpečnostní profil

Adalimumab byl hodnocen u 9 506 pacientů v kontrolovaných a otevřených pivotních studiích po dobu
až 60 měsíců nebo déle. Tyto studie zahrnovaly pacienty s revmatoidní artritidou s krátkým a dlouhým
trváním, pacienty s juvenilní idiopatickou artritidou entezopatickou artritidouaxiální spondylartritidou bez radiologického průkazu ASchorobou, ulcerózní kolitidou, psoriázou a pacienty s hidradenitis suppurativa a uveitidou. Pivotní
kontrolované studie zahrnovaly 6 089 pacientů léčených adalimumabem a 3 801 pacientů, kteří v
kontrolovaném období studií dostávali placebo nebo aktivní srovnávací lék.

Podíl pacientů, kteří předčasně ukončili léčbu pro nežádoucí účinky ve dvojitě zaslepené kontrolované
části klíčových studií, byl 5,9 % pacientů léčených adalimumabem a 5,4 % u pacientů užívajících
kontrolní léčbu.

Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce dýchacích cest a sinusitidaotoky
U adalimumabu byly hlášeny závažné nežádoucí účinky. TNF antagonisté, jako například AMGEVITA,
ovlivňují imunitní systém a jejich použití může ovlivňovat schopnost obranyschopnosti organismu vůči
infekci a rakovinnému bujení.

U adalimumabu byly také hlášeny fatální a život ohrožující infekce TBC
Byly také hlášeny závažné hematologické, neurologické a autoimunní reakce. Tyto zahrnují vzácně se
vyskytující případy pancytopenie, aplastické anémie, centrálních a periferních demyelinizačních chorob,
případy lupus erythematodes a stavů podobných lupusu a Stevensův-Johnsonův syndrom.

Pediatrická populace

Obecně byly nežádoucí účinky u pediatrických pacientů, pokud jde o typ a četnost výskytu, podobné
těm, které byly pozorovány u dospělých pacientů.

Tabulkový seznam nežádoucích účinků

Následující výčet nežádoucích účinků je založen na zkušenosti z klinických studií a z období
postmarketingu, účinky jsou seřazeny podle orgánových systémů a frekvence výskytu v tabulce 7 níže:
velmi časté < 1/1 000účinky řazeny podle klesající závažnosti. Jsou zde zahrnuty účinky, které se, napříč jednotlivými
indikacemi, vyskytovaly s nejvyšší frekvencí. Hvězdička vyskytuje tehdy, pokud lze další informace nalézt na jiných místech textu, v bodech 4.3, 4.4 a 4.8.



Tabulka 7. Nežádoucí účinky

Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace* Velmi časté




infekce dýchacích cest horních cest dýchacích, pneumonie, sinusitidy,
faryngitidy, nazofaryngitidy a pneumonie
vyvolané herpetickými viryČasté systémové infekce chřipkystřevní infekce infekce kůže a měkkých tkání paronychia, celulitidy, impetiga, nekrotizující
fasciitidy a herpes zosterušní infekce,
orální infekce herpes a zubních infekcíinfekce reprodukčního systému vulvovaginální myotické infekceinfekce močových cest plísňové infekce,
kloubní infekce
Méně časté neurologické infekce meningitidyinfekcí způsobených mycobacterium avium
complexoční infekce, divertikulitida1Novotvary benigní, maligní a
blíže neurčené a polypyČasté karcinom kůže vyjma melanomu karcinomu z bazálních buněk a skvamózního
buněčného karcinomubenigní neoplázie
Méně časté lymfom**,
novotvary solidních orgánů prsu, plicní neoplázie a neoplázie štítné žlázymelanom**
Vzácné leukémie1Není známo hepatosplenický T-buněčný lymfom1karcinom z Merkellových buněk
Kaposiho sarkom
Poruchy krve a lymfatického
systému*
Velmi časté leukopenie agranulocytózyČasté leukocytóza,
trombocytopenie,
Méně časté idiopatická trombocytopenická purpura
Vzácné pancytopenie
Poruchy imunitního systému* Časté hypersenzitivita,
alergie Méně časté sarkoidóza1Vzácné anafylaxe1

Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Poruchy metabolismu a výživy Velmi časté zvýšení hladiny lipidů
Časté hypokalemie,
zvýšení hladiny kyseliny močové,
abnormální hladina sodíku v krvi,
hypokalcemie,
hyperglykemie,
hypofosfatemie,
dehydratace
Psychiatrické poruchy Časté alterace nálady úzkost, nespavost
Poruchy nervového systému* Velmi časté bolest hlavy
Časté parestezie migréna,
útlak nervových kořenů
Méně časté cévní mozková příhoda1třes,
neuropatie
Vzácné roztroušená skleróza,
demyelinizační poruchy neuritida, Guillainův-Barrého syndromPoruchy oka Časté poruchy zraku,
konjunktivitida,
blefaritida,
otoky oka
Méně časté diplopie
Poruchy ucha a labyrintu Časté vertigo
Méně časté ztráta sluchu,
tinitus
Srdeční poruchy* Časté tachykardie
Méně časté infarkt myokardu1arytmie,
městnavé srdeční selhání
Vzácné srdeční zástava
Cévní poruchy Časté hypertenze,
zrudnutí,
hematomy
Méně časté aneurysma aorty, cévní
arteriální okluze,
tromoflebitida
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy*
Časté astma,
dyspnoe,
kašel
Méně časté plicní embolie1intersticiální plicní choroba,
chronická obstrukční plicní onemocnění,
pneumonitida,
pleurální výpotek1Vzácné plicní fibróza1

Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Gastrointestinální poruchy Velmi časté bolest břicha,
nauzea a zvracení
Časté krvácení z GI traktu,
dyspepsie,
gastroesofageální refluxní choroba,
sicca syndrom
Méně časté pankreatitida,
dysfagie,
edém obličeje
Vzácné perforace střeva1Poruchy jater a žlučových cest* Velmi časté zvýšení jaterních enzymů
Méně časté steatóza jater,
cholecystitida a cholelithiáza,
zvýšení hladiny bilirubinu
Vzácné hepatitida
reaktivace hepatitidy B1autoimunní hepatitida1Není známo selhání jater1Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Velmi časté vyrážka Časté

nový výskyt nebo zhoršení psoriázy palmoplantární pustulózní psoriázyurtikarie,
tvorba modřin dermatitida onychoklázie,
hyperhidróza,
alopecie1pruritus
Méně časté noční pocení,
zjizvení
Vzácné erythema multiforme1Stevensův-Johnsonův syndrom1angioedém1kožní vaskulitida1lichenoidní kožní reakce1Není známo zhoršení příznaků dermatomyozitidy1Poruchy neuromuskulární a
pojivové tkáně
Velmi časté muskuloskeletální bolest
Časté svalové spasmy kreatinfosfokinázy v krviMéně časté Rhabdomyolýza,
systémový lupus erythematodes
Vzácné lupus-like syndrom1Poruchy ledvin a močových
cest
Časté poškození ledvin,
hematurie
Méně časté nykturie
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Méně časté erektilní dysfunkce
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace*
Velmi časté reakce v místě vpichu vpichu injekceČasté bolest na hrudi,
edém,
pyrexie1Méně časté zánět


Třídy orgánových systémů Frekvence Nežádoucí účinek
Vyšetření* Časté poruchy koagulace a krvácení prodloužení aktivovaného parciálního
tromboplastinového časupozitivní test autoprotilátek proti dvoušroubovici DNAzvýšení hladiny laktátdehydrogenázy v krvi
Není známo Zvýšení tělesné hmotnosti2Poranění, otravy a procedurální
komplikace
Časté porucha hojení
*další informace lze nalézt na jiných místech textu, v bodech 4.3, 4.4 a 4.**včetně otevřené fáze prodloužených studií
12v indikacích pro dospělé v porovnání s Zvýšení tělesné hmotnosti o 5–6 kg bylo pozorováno rovněž v dlouhodobých prodloužených studiích, které nezahrnovaly
kontrolní skupinu, s průměrnou expozicí přípravku přibližně 1–2 roky, zejména u pacientů s Crohnovou chorobou a
ulcerózní kolitidou. Mechanismus tohoto účinku není jasný, mohl by však souviset s protizánětlivým účinkem
adalimumabu.

Hidradenitis suppurativa

Bezpečnostní profil u pacientů s hidradenitis suppurativa léčených adalimumabem jednou týdně byl v
souladu se známým bezpečnostním profilem adalimumabu.

Uveitida

Bezpečnostní profil u pacientů s uveitidou léčených adalimumabem jednou za dva týdny byl v souladu
se známým bezpečnostním profilem adalimumabu.

Popis vybraných nežádoucích účinků

Reakce v místě vpichu

V klíčových kontrolovaných studiích se u 12,9 % dětských a dospělých pacientů léčených
adalimumabem vyvinuly reakce v místě vpichu porovnání se 7,2 % pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou. Reakce v místě vpichu
nevyžadovaly přerušení podávání léčivého přípravku.

Infekce

V klíčových kontrolovaných studiích se u dětských a dospělých pacientů léčených adalimumabem
vyskytla infekce ve frekvenci 1,51 a u pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou ve frekvenci
1,46 případů na pacienta léčeného po dobu jednoho roku nazofaryngitidu, infekci horních cest dýchacích a sinusitidu. Většina pacientů pokračovala po vyléčení
infekce v léčbě adalimumabem.

Výskyt závažných infekcí u pacientů léčených adalimumabem činil 0,04 případů/pacient/rok a u
pacientů léčených placebem nebo aktivní kontrolou 0,03 případů/pacient/rok.

V kontrolovaných a otevřených studiích u dospělých i pediatrických pacientů s adalimumabem byly
hlášeny závažné infekce mimoplicní histoplasmóza, blastocystóza, kokcidiomykóza, pneumocystóza, kandidóza, aspergilóza a
listeriózase jednat o opětovné vzplanutí latentního onemocnění.



Maligní onemocnění a lymfoproliferativní poruchy

Ve studiích s adalimumabem nebyly u 249 pediatrických pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou
malignity při expozici odpovídající 655,6 pacientorokům léčby. Žádné malignity nebyly navíc
pozorovány ani u 192 pediatrických pacientů při expozici 498,1 pacientoroků léčby v průběhu studií s
adalimumabem, zaměřených na pediatrické pacienty s Crohnovou chorobou. Žádné malignity nebyly
pozorovány u 77 pediatrických pacientů při expozici 80,0 pacientoroků léčby v průběhu studie s
adalimumabem u pediatrických pacientů s chronickou ložiskovou psoriázou. Žádné malignity nebyly
pozorovány u 93 pediatrických pacientů při expozici 65,3 pacientoroků léčby v průběhu studie
s adalimumabem u pediatrických pacientů s ulcerózní kolitidou. U 60 pediatrických pacientů s expozicí
58,4 pacientoroků nebyly pozorovány žádné malignity během klinického hodnocení s adalimumabem
u pediatrických pacientů s uveitidou.

V průběhu kontrolovaného období klíčových klinických studií u dospělých pacientů s adalimumabem, v
trvání nejméně 12 týdnů byly u pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní artritidou,
ankylozující spondylitidou, axiální spondylartritidou bez radiologického průkazu AS, psoriatickou
artritidou, psoriázou, hidradenitis suppurativa, Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou a uveitidou
pozorovány případy malignit jiného druhu, než jsou lymfomy či nemelanomový karcinom kůže, s
četností výskytu 6,8 četností jejich výskytu 6,3 adalimumabem zahrnovala 5 291 pacientů a 3 444 pacientů bylo v kontrolní skupině trvání léčby byla 4,0 měsíce u adalimumabu a 3,8 měsíce u pacientů léčených kontrolouvýskytu kožních karcinomů nemelanomového typu 000 pacientoroků u pacientů léčených adalimumabem a 3,2 kontrolní skupině. Z těchto kožních karcinomů se skvamózní buněčný karcinom vyskytoval s četností
2,7 adalimumabem a 0,6 lymfomů adalimumabem a 0,6
Když se zkombinují kontrolovaná období těchto studií a probíhající a ukončené otevřené rozšířené fáze
studií s adalimumabem s průměrnou délkou trvání přibližně 3,3 roku, zahrnující 6 427 pacientů a více
než 26 439 pacientoroků léčby, pak pozorovaná četnost výskytu malignit jiného typu, než jsou lymfomy
a nemelanomové karcinomy kůže, činí přibližně 8,5 na 1 000 pacientoroků. Pozorovaná četnost výskytu
nemelanomového typu kožního karcinomu činí přibližně 9,6 na 1 000 pacientoroků a pozorovaná
četnost lymfomů je přibližně 1,3 na 1 000 pacientoroků.

Ve sledování po uvedení na trh v období od ledna 2003 do prosince 2010, a to především u pacientů s
revmatoidní artritidou, činil výskyt všech hlášených malignit přibližně 2,7 na 1 000 pacientských let
léčby. Hlášená četnost výskytu u kožního karcinomu nemelanomového typu činila přibližně 0,2 a u
lymfomů přibližně 0,3 na 1 000 pacientoroků léčby
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny vzácné postmarketingové případy hepatosplenického
T-buněčného lymfomu
Autoprotilátky

U pacientů bylo prováděno vyšetření na autoprotilátky v různých časových intervalech studií I–V s
revmatoidní artritidou. V těchto studiích byly u 11,9 % pacientů léčených adalimumabem a u 8,1 %
pacientů léčených placebem a aktivní kontrolou, kteří měli negativní výchozí titry antinukleárních
protilátek, zjištěny pozitivní titry ve 24. týdnu léčby. U dvou pacientů z 3 441 nemocných léčených
adalimumabem ve všech studiích s revmatoidní a psoriatickou artritidou došlo k rozvoji klinických
příznaků naznačujících možnost nového vzniku syndromu podobnému lupusu. Po vysazení léčby došlo
u těchto pacientů ke zlepšení. U žádného pacienta nedošlo k rozvoji lupózní nefritidy či symptomů
postižení centrálního nervového systému.



Hepatobiliání poruchy

V kontrolovaných klinických studiích fáze III s adalimumabem, zaměřených na revmatoidní artritidu a
psoriatickou artritidu, se po sledovanou dobu trvání v rozmezí od 4 do 104 týdnů objevilo zvýšení ALT
≥ 3 x ULN u 3,7 % pacientů léčených adalimumabem a u 1,6 % pacientů léčených kontrolním
přípravkem.

V kontrolovaných klinických studiích fáze 3 s adalimumabem u pacientů s polyartikulární juvenilní
idiopatickou artritidou ve věku od 4 do 17 let a entezopatickou artritidou ve věku od 6 do 17 let se
vyskytla ALT elevace ≥ 3 x ULN u 6,1 % pacientů léčených adalimumabem a u 1,3 % pacientů
léčených v kontrolní skupině. Ve většině případů se zvýšení ALT vyskytlo při současném podávání
methotrexátu. Žádné zvýšení ALT ≥ 3 x ULN se nevyskytlo ve fázi III klinické studie s adalimumabem
u pacientů s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou ve věku od 2 do < 4 let.

V kontrolovaných klinických studiích fáze III s adalimumabem u pacientů s Crohnovou chorobou a
ulcerózní kolitidou se po sledovanou dobu trvání v rozmezí od 4 do 52 týdnů objevilo zvýšení ALT ≥ x ULN u 0,9 % pacientů léčených adalimumabem a u 0,9 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.

V klinické studii fáze III s adalimumabem u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou, která
hodnotila účinnost a bezpečnost dvou udržovacích dávkovacích režimů upravených dle hmotnosti po
hmotnostně upravené indukční léčbě do 52 týdnů léčby, se vyskytla ALT elevace ≥ 3 x ULN u 2,6 %
V kontrolovaných klinických studiích fáze III s adalimumabem u pacientů s ložiskovou psoriázou se po
sledovanou dobu trvání v rozmezí od 12 do 24 týdnů objevilo zvýšení ALT ≥ 3 x ULN u 1,8 % pacientů
léčených adalimumabem a u 1,8 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.

Žádné zvýšení ALT ≥ 3 x ULN se nevyskytlo v klinické studii fáze III s adalimumabem u pediatrických
pacientů s ložiskovou psoriázou.

V kontrolovaných klinických studiích s adalimumabem týdnu 2, následované 40 mg jednou týdně počínaje týdnem 4sledovanou dobou trvání v rozmezí od 12 do 16 týdnů se objevilo zvýšení ALT ≥ 3 x ULN u 0,3 %
pacientů léčených adalimumabem a u 0,6 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.

V kontrolovaných klinických studiích s adalimumabem 40 mg jednou za dva týdny počínaje týdnem 180 týdnů se střední expozicí 166,5 dne v případě terapie adalimumabem a 105,0 dne v případě terapie
kontrolním přípravkem objevilo zvýšení ALT ≥ 3 x ULN u 2,4 % pacientů léčených adalimumabem a u
2,4 % pacientů léčených kontrolním přípravkem.

V kontrolované klinické studii fáze 3 s adalimumabem u pediatrických pacientů s ulcerózní kolitidou
každý druhý týden po indukční dávce upravené podle tělesné hmotnosti 2,4 mg/kg dávka 160 mgobjevilo zvýšení ALT ≥ 3x ULN u 1,1 %
V klinických studiích napříč všemi indikacemi byli pacienti se zvýšeným ALT asymptomatičtí a ve
většině případů bylo zvýšení ALT přechodné a vymizelo s pokračováním léčby. Nicméně, po uvedení
přípravku na trh byly u pacientů, jimž byl podáván adalimumab, hlášeny případy selhání jater, stejně
jako případy méně závažných poruch jater, které mohou selhání jater předcházet, jako je hepatitida,
včetně autoimunní hepatitidy.



Souběžná léčba azathioprinem/merkaptopurinem

Ve studiích s Crohnovou chorobou byla u dospělých pacientů léčených kombinací adalimumabu spolu s
azathioprinem/merkaptopurinem pozorována vyšší incidence malignit a závažných nežádoucích účinků
souvisejících s infekcemi v porovnání s pacienty, kteří byli léčeni pouze adalimumabem.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky

Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky prostřednictvím národního systému hlášení nežádoucích
účinků uvedeného v Dodatku V.