Amgevita
Juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida od 2 let
Doporučená dávka přípravku AMGEVITA pro pacienty s polyartikulární juvenilní idiopatickou artritidou,
ve věku od 2 let, vychází z tělesné hmotnosti subkutánní injekcí.
Tabulka 1. Dávka přípravku AMGEVITA u pacientů s polyartikulární juvenilní idiopatickou
artritidou
Tělesná hmotnost pacienta Režim dávkování
10 kg až < 30 kg 20 mg jednou za dva týdny
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny
Dostupné klinické údaje naznačují, že klinické odpovědi je obvykle dosaženo v průběhu 12 týdnů léčby.
Pokračování v léčbě je nutno pečlivě zvážit u těch pacientů, u kterých nedošlo během této doby k
odpovědi.
Použití adalimumabu u pacientů mladších než 2 roky není v této indikaci relevantní.
Entezopatická artritida
Doporučená dávka přípravku AMGEVITA u pacientů s entezopatickou artritidou ve věku od 6 let
vychází z tělesné hmotnosti
Tabulka 2. Dávka přípravku AMGEVITA u pacientů s entezopatickou artritidou
Tělesná hmotnost pacienta Režim dávkování
15 kg až < 30 kg 20 mg jednou za dva týdny
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny
Adalimumab nebyl studován u pacientů s entezopatickou artritidou mladších než 6 let.
Psoriatická artritida a axiální spondylartritida včetně ankylozující spondylitidy
Použití adalimumabu u pediatrické populace není v indikaci ankylozující spondylartritidy nebo
psoriatické artritidy relevantní.
Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku AMGEVITA u pacientů s ložiskovou psoriázou ve věku od 4 do 17 let
vychází z tělesné hmotnosti
Tabulka 3. Dávka přípravku AMGEVITA u pediatrických pacientů s ložiskovou psoriázou
Tělesná hmotnost pacienta Režim dávkování
15 kg až < 30 kg Úvodní dávka 20 mg s následným podáváním
20 mg jednou za dva týdny od jednoho týdne
po úvodní dávce
≥ 30 kg Úvodní dávka 40 mg s následným podáváním
40 mg jednou za dva týdny od jednoho týdne
po úvodní dávce
Pokračování terapie déle než 16 týdnů má být pečlivě zváženo u pacientů, kteří během této doby na
léčbu neodpovídají.
Je-li léčba přípravkem AMGEVITA indikována opětovně, měl by být dodržen výše uvedený postup
dávkování a trvání léčby.
Bezpečnost adalimumabu u pediatrických pacientů s ložiskovou psoriázou byla hodnocena průměrně měsíců.
Použití adalimumabu u dětí mladších než 4 roky není v této indikaci relevantní.
Hidradenitis suppurativa u dospívajících
U dospívajících pacientů s HS nejsou provedeny žádné klinické studie s adalimumabem. Dávkování
přípravku AMGEVITA u těchto pacientů bylo stanoveno na základě farmakokinetického modelování a
simulace
Doporučená dávka přípravku AMGEVITA je 80 mg v týdnu 0 následovaná dávkou 40 mg podávanou
každý druhý týden od týdne 1 ve formě subkutánní injekce.
U dospívajících pacientů s nedostatečnou odpovědí na dávku 40 mg přípravku AMGEVITA podávanou
každé dva týdny může být zváženo zvýšení dávky na 40 mg jednou týdně nebo 80 mg jednou za dva
týdny.
Je-li to nutné, léčba antibiotiky může během léčby přípravkem AMGEVITA pokračovat. Pacientům se
během léčby přípravkem AMGEVITA doporučuje provádět denně lokální antiseptické ošetření na
místech s HS lézemi.
Pokračování léčby nad 12 týdnů má být pečlivě zváženo u pacientů, u kterých během tohoto období
nedošlo k žádnému zlepšení.
Pokud je třeba léčbu přerušit, může být léčba přípravkem AMGEVITA podle potřeby znovu zahájena.
Přínos a rizika nepřetržité dlouhodobé léčby mají být pravidelně přehodnocovány v bodě 5.1
Použití přípravku AMGEVITA u dětí mladších než 12 let není v této indikaci relevantní.
Crohnova choroba u pediatrických pacientů:
Doporučená dávka přípravku AMGEVITA u pacientů s Crohnovou chorobou ve věku od 6 do 17 let
vychází z tělesné hmotnosti
Tabulka 4. Dávka přípravku AMGEVITA u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou
Tělesná
hmotnost
pacienta
Indukční dávka Udržovací
dávka
od týdne < 40 kg • 40 mg v týdnu 0 a 20 mg v týdnu
V případě, že je nutná rychlejší odpověď s vědomím, že riziko
nežádoucích účinků může být vyšší při použití vyšší indukční dávky,
může být použita následující dávka:
• 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 20 mg jednou
za dva týdny
≥ 40 kg • 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu
V případě, že je nutná rychlejší odpověď s vědomím, že riziko
nežádoucích účinků může být vyšší při použití vyšší indukční dávky,
může být použita následující dávka:
• 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 40 mg jednou
za dva týdny
Pacienti s nedostatečnou odpovědí mohou mít přínos ze zvýšení dávky:
• < 40 kg: 20 mg týdně
• ≥ 40 kg: 40 mg týdně nebo 80 mg jednou za dva týdny
Pokračování v léčbě je třeba pečlivě zvážit u pacientů, u nichž se nerozvine odpověď na léčbu do 12.
týdne.
Použití adalimumabu u dětí mladších než 6 let není v této indikaci relevantní.
Ulcerózní kolitida u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku AMGEVITA u pacientů ve věku 6 až 17 let s ulcerózní kolitidou vychází
z tělesné hmotnosti
Tabulka 5. Dávka přípravku AMGEVITA u pediatrických pacientů s ulcerózní kolitidou
Hmotnost
pacienta Indukční dávka
Udržovací dávka
od týdne 4*
< 40 kg • 80 mg v týdnu 0 v jeden den• 40 mg v týdnu 2 40 mg jednou za
dva týdny
≥ 40 kg • 160 mg v týdnu 0 v jednom dni nebo dvě injekce 40 mg denně ve dvou po
sobě jdoucích dnech• 80 mg v týdnu 2 v jednom dni80 mg jednou za
dva týdny
* Pediatričtí pacienti, kteří dosáhnou během léčby přípravkem AMGEVITA 18 let, mají nadále používat
předepsanou udržovací dávku.
U pacientů, u kterých se během této doby neobjeví známky odpovědi, je třeba pečlivě zvážit
pokračování léčby nad rámec 8 týdnů.
Použití přípravku AMGEVITA u dětí mladších než 6 let není v této indikaci relevantní.
Uveitida u pediatrických pacientů
Doporučená dávka přípravku AMGEVITA u pediatrických pacientů s uveitidou od 2 let vychází
z tělesné hmotnosti
U pediatrických pacientů s uveitidou nejsou k dispozici žádné zkušenosti s léčbou přípravkem
AMGEVITA bez současné léčby methotrexátem.
Tabulka 6. Dávka přípravku AMGEVITA u pediatrických pacientů s uveitidou
Tělesná hmotnost pacienta Režim dávkování
< 30 kg 20 mg jednou za dva týdny v kombinaci s
methotrexátem
≥ 30 kg 40 mg jednou za dva týdny v kombinaci s
methotrexátem
Při zahájení léčby přípravkem AMGEVITA může být podána úvodní dávka 40 mg pacientům s tělesnou
hmotností < 30 kg nebo 80 mg pacientům s tělesnou hmotností ≥ 30 kg jeden týden před zahájením
udržovací léčby. Nejsou k dispozici žádné klinické údaje o použití úvodní dávky přípravku
AMGEVITA u dětí ve věku < 6 let
Použití přípravku AMGEVITA u dětí mladších než 2 roky není v této indikaci relevantní.
Je doporučeno, aby byl každý rok vyhodnocen poměr přínosu a rizika pokračování dlouhodobé léčby
Způsob podání
Přípravek AMGEVITA se podávání subkutánní injekcí. Podrobný návod k použití je uveden v příbalové
informaci.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
Aktivní tuberkulóza nebo jiné závažné infekce, jako je sepse a oportunní infekce
Středně těžké až těžké srdeční selhání
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Sledovatelnost
Z důvodu zlepšení sledovatelnosti biologických léčivých přípravků musí být přesně zaznamenáván
název a číslo šarže podaného přípravku.
Infekce
Pacienti užívající TNF-antagonisty jsou více náchylní k závažným infekcím. Riziko rozvoje infekcí
může stoupat při porušené funkci plic. Pacienti musí být proto pečlivě sledováni z hlediska výskytu
infekcí včetně tuberkulózy, a to před léčbou, během léčby i po ukončení léčby přípravkem
AMGEVITA. Vzhledem k tomu, že eliminace adalimumabu z organismu může trvat až čtyři měsíce,
sledování musí trvat po celou tuto dobu.
Léčba přípravkem AMGEVITA nesmí být zahájena u pacientů s aktivní infekcí včetně chronické nebo
lokalizované infekce do té doby, než jsou tyto infekce terapeuticky zvládnuty. U pacientů, kteří přišli do
styku s tuberkulózou a pacientů, kteří cestovali do oblastí s vysokým rizikem výskytu tuberkulózy nebo
endemických mykóz, jako například histoplasmóza, kokcidiomykóza, nebo blastomykóza, má být
zvážen poměr rizika a přínosu léčby přípravkem AMGEVITA ještě před zahájením léčby oportunní infekce
Ti pacienti, u nichž dojde během léčby přípravkem AMGEVITA k rozvoji nové infekce, musí být
pečlivě sledováni a podstoupit kompletní diagnostické vyšetření. Pokud u pacienta dojde k rozvoji nové
závažné infekce nebo sepse, podávání přípravku AMGEVITA se přeruší a je nutno zahájit vhodnou
antimikrobiální či antifungální léčbu do doby, než je infekce terapeuticky zvládnuta. Lékaři musí být
opatrní při zvažování léčby přípravkem AMGEVITA u pacientů s anamnézou recidivující infekce nebo
u pacientů, jejichž celkový zdravotní stav k infekcím predisponuje, včetně těch, kteří souběžně užívají
imunosupresivní medikaci.
Závažné infekce
U pacientů užívajících adalimumab byly hlášeny závažné infekce, včetně sepse způsobené bakteriemi,
mykobakteriemi, invazivními plísněmi, parazity, viry či jiné oportunní infekce jako například listerióza,
legionelóza a pneumocystóza.
Jiné závažné infekce pozorované v klinických studiích zahrnují pneumonii, pyelonefritis, septickou
arthritis a septikémii. V souvislosti s těmito infekcemi byly hlášeny případy hospitalizace i fatálního
zakončení.
Tuberkulóza
U pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny případy tuberkulózy včetně reaktivace i nového
vzniku infekce. Hlášení zahrnovala jak pulmonální, tak extrapulmonální tuberkulózu.
Před zahájením léčby přípravkem AMGEVITA musí být všichni pacienti vyšetřeni na přítomnost
aktivní či inaktivní anamnézy pacienta cílené na výskyt tuberkulózy v minulosti, či na možné dřívější kontakty s osobami s
aktivní tuberkulózou a na dřívější a/nebo souběžnou imunosupresivní léčbu. U všech pacientů musí být
provedena příslušná orientační vyšetření přičemž se lze řídit místními doporučeními. Doporučuje se, aby provedení těchto testů a jejich výsledky
byly zaznamenány v KARTĚ PACIENTA. Předepisujícím lékařům připomínáme riziko falešně
negativních výsledků kožního tuberkulinového testu, a to zejména u těžce nemocných nebo pacientů se
sníženou imunitní odpovědí.
Léčba přípravkem AMGEVITA nesmí být zahájena u pacientů s diagnostikovanou aktivní tuberkulózou
Ve všech níže popsaných situacích má být velmi pečlivě posouzen poměr přínosu a rizika léčby.
Jestliže existuje podezření na latentní tuberkulózu, je třeba uvědomit lékaře, jež má zkušenosti s léčbou
tuberkulózy.
V případě diagnózy latentní tuberkulózy musí být odpovídající profylaktická antituberkulózní léčba
započata ještě před zahájením léčby přípravkem AMGEVITA a musí být v souladu s místními
doporučeními.
Použití profylaktické antituberkulózní léčby je třeba zvážit před zahájením léčby přípravkem
AMGEVITA také u pacientů, u kterých se, i přes negativní testy na tuberkulózu, vyskytují závažné nebo
významné rizikové faktory pro její rozvoj nebo mají dřívější anamnézu latentní či aktivní tuberkulózy a
nelze u nich zaručit adekvátní postup léčby.
U pacientů léčených adalimumabem se i přes profylaktickou léčbu tuberkulózy objevily případy
reaktivace tuberkulózy. U některých pacientů, kteří byli v minulosti úspěšně léčeni na aktivní
tuberkulózu, se během léčby adalimumabem znovu rozvinula aktivní tuberkulóza.
Pacienty je třeba poučit, aby vyhledali lékaře, pokud se objeví během léčby přípravkem AMGEVITA
nebo po jejím ukončení příznaky suspektní pro tuberkulózu váhový úbytek, mírně zvýšená teplota, malátnost
Jiné oportunní infekce
U pacientů užívajících adalimumab byly hlášeny oportunní infekce, včetně invazivních fungálních
infekcí. Tyto infekce nebyly u pacientů užívajících TNF-antagonisty vždy rozpoznány, což mělo za
následek opožděné nasazení vhodné léčby a v některých případech vedlo až k fatálnímu zakončení.
U pacientů, u nichž se rozvinou známky a příznaky jako je horečka, malátnost, úbytek hmotnosti,
pocení, kašel, dyspnoe a/nebo plicní infiltráty či jiné závažné systémové onemocnění s nebo bez
doprovodného šoku, je třeba pomýšlet na možnost invazivní plísňové infekce; užívání přípravku
AMGEVITA má být ihned přerušeno. Diagnóza onemocnění a zahájení empirické antifungální terapie u
těchto pacientů má být učiněno po konzultaci s lékařem, který má zkušenost s léčbou pacientů s
invazivními plísňovými infekcemi.
Reaktivace hepatitis B
Reaktivace hepatitis B se objevila u těch pacientů, užívajících TNF-antagonisty včetně adalimumabu,
kteří jsou chronickými nositeli tohoto viru fatální. Pacienti mají být testováni na přítomnost možné nákazy HBV ještě před započetím léčby
přípravkem AMGEVITA. Pacientům, u kterých byl test na infekci hepatitis B pozitivní, je třeba
doporučit, aby vyhledali pomoc lékaře, který má zkušenosti s léčbou hepatitis B.
Nositelé HBV, kteří vyžadují léčbu přípravkem AMGEVITA, musí být v průběhu léčby a několik
dalších měsíců po jejím ukončení pečlivě sledováni z hlediska výskytu známek či projevů aktivní HBV
infekce. Adekvátní údaje, vypovídající o léčbě pacientů, nositelů HBV, kombinací TNF-antagonisty a
antivirotika z důvodu zabránění reaktivace HBV, nejsou k dispozici. U pacientů, u kterých dojde k
rozvoji HBV reaktivace, musí být přípravek AMGEVITA vysazen a je třeba zahájit účinnou antivirovou
terapii a další podpůrnou léčbu.
Neurologické příhody
V souvislosti s podáváním antagonistů TNF včetně adalimumabu se vzácně vyskytly případy nového
vzniku nebo exacerbace klinických symptomů a/nebo radiografického průkazu demyelinizačního
onemocnění centrálního nervového systému, včetně roztroušené sklerózy a optické neuritidy a
periferního nervového systému, včetně Guillainova-Barrého syndromu. Předepisující lékaři mají s
opatrností zvážit použití přípravku AMGEVITA u pacientů s preexistujícími nebo v nedávné době
vzniklými demyelinizačními poruchami centrálního nebo periferního nervového systému; pokud se
některá z uvedených poruch objeví, je třeba zvážit vysazení přípravku AMGEVITA. Je známo, že
existuje spojení mezi intermediální uveitidou a demyelinizačními poruchami centrálního nervového
systému. U pacientů s neinfekční intermediální uveitidou je třeba před zahájením terapie přípravkem
AMGEVITA a pravidelně během léčby provádět neurologické vyšetření k posouzení preexistujících
nebo vyvíjejících se demyelinizačních poruch centrálního nervového systému.
Alergické reakce
Při podávání adalimumabu v klinických studiích byly závažné alergické reakce, spojené s jeho podáním,
pozorovány pouze vzácně. V klinických studiích s adalimumabem se občas vyskytly nezávažné
alergické reakce. Hlášení z praxe uvádějí výskyt závažných alergických reakcí, včetně anafylaxe, po
podání adalimumabu. Pokud se objeví anafylaktická reakce nebo jiná závažná alergická reakce, musí
být ihned ukončeno podávání přípravku AMGEVITA a zahájená příslušná léčba.
Imunosuprese
Ve studii u 64 pacientů s revmatoidní artritidou, kteří byli léčeni adalimumabem, nebylo prokázáno
snížení hypersenzitivity opožděného typu, snížení hladin imunoglobulinů nebo změna v počtu
efektorových T, B a NK buněk, monocytů/makrofágů a neutrofilů.
Maligní onemocnění a lymfoproliferativní poruchy
V kontrolovaných částech klinických studií s adalimumabem s antagonisty TNF bylo u pacientů
léčených antagonisty TNF pozorováno v porovnání s kontrolní skupinou pacientů více případů malignit
včetně lymfomů. Jejich výskyt byl však vzácný. V postmarketingovém období byly u pacientů léčených
TNF-antagonisty hlášeny případy leukémie. U pacientů s revmatoidní artritidou s dlouhodobým vysoce
aktivním zánětlivým onemocněním existuje zvýšené riziko vzniku lymfomu a leukémie, což komplikuje
odhad rizika. Podle současného stavu znalostí nelze u pacientů léčených antagonisty TNF vyloučit
možné riziko rozvoje lymfomů, leukémie a jiných maligních onemocnění.
V postmarketingovém období byly u dětí, adolescentů a mladých dospělých TNF-blokátory některé byly fatální. Přibližně polovina případů byly lymfomy. Jiné případy představovaly různé druhy
malignit a zahrnovaly vzácné malignity, které jsou obvykle spojeny s imunosupresí. Riziko rozvoje
malignit u dětí a adolescentů léčených TNF-blokátory nelze vyloučit.
Z postmarketingové praxe u pacientů léčených adalimumabem byly hlášeny vzácné případy
hepatosplenického T-buněčného lymfomu. Tento vzácný typ T-buněčného lymfomu se vyznačuje velmi
agresívním průběhem onemocnění a je obvykle fatální. Některé z těchto T-buněčných lymfomů,
spojované s adalimumabem, se vyskytly u mladých dospělých pacientů léčených současně
azathioprinem nebo 6-merkaptopurinem pro zánětlivé střevní onemocnění. Možné riziko kombinace
azathioprinu nebo 6-merkaptopurinu a přípravku AMGEVITA je třeba pečlivě zvážit. Riziko rozvoje
hepatosplenického T-buněčného lymfomu nelze u pacientů léčených přípravkem AMGEVITA vyloučit
Nebyly provedeny žádné studie u pacientů s anamnézou maligního onemocnění nebo v případech, kde
by léčba adalimumabem dále pokračovala i u pacientů, u kterých došlo k rozvoji maligního
onemocnění. Je proto zapotřebí ještě větší opatrnost při úvaze o léčbě přípravkem AMGEVITA u těchto
pacientů
Všechny pacienty, zvláště pacienty s anamnézou rozsáhlé imunosupresívní léčby nebo pacienty s
psoriázou, kteří byli v minulosti léčeni PUVA, je třeba vyšetřit na přítomnost nemelanomového kožního
karcinomu ještě před a během léčby přípravkem AMGEVITA. U pacientů užívajících TNF-antagonisty,
včetně adalimumabu, byl také hlášen výskyt melanomu a karcinomu z Merkellových buněk 4.8
V ověřovací klinické studii, zkoumající užívání jiného antagonisty TNF, infliximabu, u pacientů se
středně těžkou až těžkou chronickou obstrukční chorobou plicní infliximabem pozorováno více malignit, převážně plic, hlavy a krku v porovnání s kontrolní skupinou
pacientů. Všichni pacienti byli v minulosti těžcí kuřáci. Z tohoto důvodu je zapotřebí opatrnosti při
užívání jakéhokoli TNF-antagonisty u pacientů s CHOPN, stejně jako u pacientů s vyšším rizikem
vzniku malignit v důsledku jejich těžkého kuřáctví.
Podle současných údajů není známo, zda léčba adalimumabem ovlivňuje riziko vzniku dysplázie nebo
kolorektálního karcinomu. Všichni pacienti s ulcerózní kolitidou, u nichž existuje riziko pro vznik
dysplázie nebo kolorektálního karcinomu primární sklerotizující cholangitidoukarcinom, mají být vyšetřeni na možný rozvoj dysplázie nebo kolorektálního karcinomu ještě před
zahájením léčby a dále v pravidelných intervalech v jejím průběhu. Toto vyšetření má, v souladu s
místními požadavky, zahrnovat kolonoskopii a biopsii.
Hematologické reakce
Při užívání antagonistů TNF byly vzácně hlášeny případy pancytopenie včetně aplastické anémie. U
adalimumabu byly hlášeny nežádoucí příhody v oblasti hematologického systému, včetně medicínsky
významné cytopenie ihned vyhledali lékařskou pomoc, pokud se při léčbě přípravkem AMGEVITA vyvinou příznaky a
projevy podezřelé z krevní dyskrasie pacientů s potvrzenými významnými hematologickými abnormalitami je nutné zvážit vysazení léčby
přípravkem AMGEVITA.
Očkování
Obdobná protilátková odpověď na standardní 23-složkovou pneumokokovou vakcínu a třísložkovou
virovou vakcínu proti chřipce byla pozorována ve studii s 226 dospělými subjekty s revmatoidní
artritidou, které byly léčeny adalimumabem nebo placebem. Nejsou k dispozici žádné údaje, týkající se
sekundárního přenosu infekce v důsledku živé vakcíny u pacientů léčených adalimumabem.
Doporučuje se, aby pediatričtí pacienti absolvovali pokud možno všechna doporučená očkování v
souladu se současnými vakcinačními směrnicemi ještě před zahájením léčby přípravkem AMGEVITA.
Pacienti léčení přípravkem AMGEVITA mohou být souběžně očkováni, s výjimkou očkování živými
vakcínami. Podávání živých vakcín přípravku AMGEVITA vystaveny in utero, a to po dobu 5 měsíců od poslední dávky přípravku
AMGEVITA, jež byla matce během těhotenství podána.
Městnavé srdeční selhání
V klinické studii s jiným antagonistou TNF bylo pozorováno zhoršení městnavého srdečního selhání a
zvýšení mortality na městnavé srdeční selhání. Případy zhoršení městnavého srdečního selhání byly
rovněž popsány u pacientů léčených adalimumabem. U pacientů s mírným srdečním selháním podle NYHAkontraindikován u středně těžkého až těžkého srdečního selhání dojde k rozvoji nebo zhoršení příznaků městnavého srdečního selhání, musí být léčba přípravkem
AMGEVITA ukončena.
Autoimunitní procesy
Léčba přípravkem AMGEVITA může vést ke tvorbě autoimunitních protilátek. Dopad dlouhodobé
léčby přípravkem AMGEVITA na rozvoj autoimunitních onemocnění není znám. Jestliže se u pacienta
v souvislosti s léčbou přípravkem AMGEVITA vyvinou symptomy, svědčící pro lupus-like syndrom a
má-li pozitivní protilátky proti dvoušroubovici DNA, pak u něj léčba přípravkem AMGEVITA nesmí
dále pokračovat
Souběžné podávání biologických DMARDs nebo antagonistů TNF
V klinických studiích sledujících souběžné podávání anakinry a dalšího antagonisty TNF – etanerceptu,
byly pozorovány závažné infekce, přičemž nebyl zjištěn žádný další klinický přínos v porovnání s
monoterapií etanerceptem. Vzhledem k původu nežádoucích účinků pozorovaných při kombinované
léčbě etanerceptem a anakinrou se mohou vyskytnout obdobné toxické projevy při podávání kombinace
anakinry a jiných antagonistů TNF. Proto se nedoporučuje používat kombinaci přípravku AMGEVITA
a anakinry
Souběžné užívání přípravku AMGEVITA spolu s jinými biologickými DMARDs abataceptvčetně závažných infekcí, ale i možných farmakologických interakcí
Chirurgické výkony
U pacientů léčených adalimumabem existují jen omezené zkušenosti týkající se bezpečnosti přípravku v
souvislosti s chirurgickými výkony. Při plánování chirurgického výkonu je třeba vzít v úvahu dlouhý
poločas adalimumabu. Pacient, u kterého je nutná operace během léčby přípravkem AMGEVITA, musí
být pečlivě sledován z hlediska vzniku infekcí a musí být provedena příslušná opatření. U pacientů
léčených adalimumabem, u kterých byla provedena arthroplastika, existují jen omezené zkušenosti
týkající se bezpečnosti přípravku.
Obstrukce tenkého střeva
Selhání odpovědi na léčbu u Crohnovy choroby může signalizovat výskyt fixované fibrotické striktury,
která si může vyžádat chirurgickou léčbu. Dostupné údaje naznačují, že adalimumab nezhoršuje ani
nezpůsobuje striktury.
Starší pacienti
Frekvence závažných infekcí u pacientů ve věku nad 65 let než u pacientů ve věku do 65 let starších pacientů je zapotřebí věnovat obzvláštní pozornost riziku vzniku infekcí.
Pediatrická populace
Viz Očkování výše.
Obsah sodíku
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.