Amgevita

Farmakoterapeutická skupina: Imunosupresiva, Inhibitory tumor nekrotizujícího faktoru alfa ATC kód: L04AB
AMGEVITA je tzv. podobným biologickým léčivým přípravkem jsou k dispozici na webových stránkách Evropské agentury pro léčivé přípravky
http://www.ema.europa.eu.

Mechanismus účinku

Adalimumab se specificky váže na TNF a neutralizuje biologickou funkci TNF blokováním jeho
interakce s p55 a p75 TNF receptorů na povrchu buněk.

Adalimumab rovněž moduluje biologickou odpověď, která je indukována nebo regulována TNF, včetně
změn hladin adhezních molekul zodpovědných za migraci leukocytů IC50 0,1-0,2 nM
Farmakodynamické účinky

Po léčbě adalimumabem byl u pacientů s revmatoidní artritidou v porovnání s výchozím stavem
pozorován rychlý pokles hladin ukazatelů akutní fáze zánětu erytrocytů koncentrace matrixových metaloproteináz způsobující destrukci chrupavek. U pacientů léčených adalimumabem obvykle došlo ke zlepšení
hematologických známek chronického zánětu.

Rychlý pokles hladin CRP během léčby adalimumabem byl také pozorován u pacientů s polyartikulární
juvenilní idiopatickou artritidou, Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou a hidradenitis suppurativa. U
pacientů s Crohnovou chorobou bylo také pozorováno snížení počtu buněk exprimujících markery
zánětlivých faktorů v tlustém střevě, což zahrnovalo i významný pokles exprese TNFα. Endoskopické
zkoumání střevní sliznice jednoznačně prokázalo slizniční hojení u pacientů léčených adalimumabem.



Klinická účinnost a bezpečnost

Revmatoidní artritida

Adalimumab byl hodnocen u více než 3 000 pacientů ve všech klinických studiích s revmatoidní
artritidou. Účinnost a bezpečnost adalimumabu byly hodnoceny v 5 randomizovaných, dvojitě
zaslepených a dobře kontrolovaných studiích. Někteří pacienti byli léčeni po dobu až 120 měsíců.

Ve studii RA I bylo hodnoceno 271 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní artritidou,
kteří byli ve věku 18 let a starší a selhala u nich léčba nejméně jedním chorobu modifikujícím
antirevmatickým lékem a léčba methotrexátem v dávkách 12,5-25 mg methotrexátujednou týdně. Pacienti dostávali dávky 20, 40 nebo 80 mg adalimumabu nebo placebo každý druhý
týden po dobu 24 týdnů.

Ve studii RA II bylo hodnoceno 544 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní artritidou,
kteří byli ve věku 18 let a starší a selhala u nich léčba nejméně jedním chorobu modifikujícím
antirevmatickým lékem. Pacientům byla po dobu 26 týdnů podávána subkutánně dávka 20 nebo 40 mg
adalimumabu každý druhý týden a placebo v týdnu bez podání aktivní léčby nebo placebo bylo
podáváno jednou týdně po stejnou dobu. Ve studii nebyly povoleny žádné jiné chorobu modifikující
antirevmatické léky.

Ve studii RA III bylo hodnoceno 619 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní revmatoidní
artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší a u kterých nebyla odpověď na léčbu methotrexátem v
dávkách 12,5-25 mg dostatečná nebo v případě nesnášenlivosti methotrexátu v dávce 10 mg týdně. Ve
studii byly tři skupiny. První skupina dostávala injekce placeba jednou týdně po dobu 52 týdnů. Druhá
skupina dostávala adalimumab 20 mg jednou týdně po dobu 52 týdnů. Třetí skupina byla léčena
adalimumabem 40 mg každý druhý týden, přičemž v týdnu bez podávání aktivní látky dostávali pacienti
placebo. Po ukončení prvních 52 týdnů bylo 457 pacientů zařazeno do otevřené prodloužené fáze
studie, kdy bylo podáváno 40 mg adalimumabu/MTX každý druhý týden po dobu až 10 let.

Studie RA IV primárně hodnotila bezpečnost léčby u 636 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní
revmatoidní artritidou, kteří byli ve věku 18 let a starší. Studie se mohli zúčastnit pacienti, kteří dosud
neužívali chorobu modifikující antirevmatické léky i pacienti, kteří byli i v průběhu studie léčeni
revmatologickou léčbou za předpokladu, že tato terapie byla stabilní po dobu nejméně 28 dní. Jednalo
se o léčbu methotrexátem, leflunomidem, hydroxychlorochinem, sulfasalazinem a/nebo solemi zlata.
Pacienti byli randomizováni na léčbu 40 mg adalimumabunebo placeba každý druhý týden po dobu týdnů.

Studie RA V hodnotila 799 dospělých pacientů se středně až výrazně aktivní časnou revmatoidní
artritidou dosud neléčených methotrexátem hodnotila účinnost adalimumabu 40 mg podávaného každý druhý týden/v kombinované terapii s
methotrexátem, adalimumabu 40 mg každý druhý týden v monoterapii a methotrexátu v monoterapii na
snížení známek a příznaků a rychlost progrese poškození kloubů u revmatoidní artritidy po dobu týdnů. Po ukončení prvních 104 týdnů bylo 497 pacientů zařazeno do otevřené prodloužené fáze, ve
které bylo 40 mg adalimumabu podáváno každý druhý týden po dobu 10 let.

Primárním cílovým parametrem ve studiích RA I, II a III a sekundárním cílovým parametrem ve studii
RA IV bylo procento pacientů, kteří dosáhli odpověď ACR 20 ve 24. nebo 26. týdnu. Primárním
cílovým parametrem ve studii RA V bylo procento pacientů, kteří dosáhli odpověď ACR 50 v týdnu 52.
Ve studiích RA III a V bylo dalším primárním cílovým parametrem v 52. týdnu zpomalení progrese
onemocnění parametrem změnu kvality života.



ACR odpověď

Procento pacientů léčených adalimumabem, kteří dosáhli odpověď ACR 20, 50 a 70 bylo ve studiích
RA I, II a III shodné. Výsledky při podávání dávky 40 mg každý druhý týden jsou shrnuty v tabulce 8.

Tabulka 8. ACR odpověď v placebem kontrolovaných studiích
Odpověď Studie RA Ia** Studie RA IIa** Studie RA IIIa**
Placebo/
MTXc
n=Adalimumabb/
MTXc
n=Placebo
n=Adalimumabb
n=Placebo/
MTXc
n=Adalimumabb/
MTXc
n=ACR 6 měsíců 13,3 % 65,1 % 19,1 % 46,0 % 29,5 % 63,3 %
12 měsíců NA NA NA NA 24,0 % 58,9 %
ACR 6 měsíců 6,7 % 52,4 % 8,2 % 22,1 % 9,5 % 39,1 %
12 měsíců NA NA NA NA 9,5 % 41,5 %
ACR 6 měsíců 3,3 % 23,8 % 1,8 % 12,4 % 2,5 % 20,8 %
12 měsíců NA NA NA NA 4,5 % 23,2 %
a Studie RA I za 24 týdnů, Studie RA II za 26 týdnů a Studie RA III za 24 a 52 týdnů
b adalimumab 40 mg podávaný každý druhý týden
c MTX = methotrexát
**p < 0,01, adalimumab versus placebo

Ve studiích RA I-IV došlo po 24 a 26 týdnech léčby v porovnání s placebem ke zlepšení všech
jednotlivých složek kritérií odpovědi ACR onemocnění a bolesti lékařem a pacientem, skóre indexu disability studii RA III toto zlepšení přetrvávalo po dobu 52 týdnů.

V otevřené prodloužené studii fáze III s revmatoidní artritidou si většina pacientů, kteří dosáhli
odpovědi dle ACR, udržela odpověď v trvání až 10 let. Z celkového počtu 207 pacientů, kteří byli
randomizováni na adalimumab 40 mg každý druhý týden, jich 114 pokračovalo v léčbě adalimumabem
každý druhý týden po dobu 5 let. Z těchto pacientů 86 207 pacientů jich 81 pokračovalo v léčbě adalimumabem v dávce 40 mg každý druhý týden po dobu let. Mezi těmito dosáhlo 64 pacientů odpovědi ACR 50 a 43 pacientů
Ve studii RA IV byla ACR 20 odpověď u pacientů léčených adalimumabem a standardní léčbou
statisticky významně lepší než u pacientů léčených placebem a standardní léčbou
Ve studiích RA I - IV dosáhli pacienti léčení adalimumabem statisticky významné odpovědi ACR 20 a
50 v porovnání s placebem již za jeden až dva týdny po zahájení léčby.

Ve studii RA V u pacientů s časnou revmatoidní artritidou, kteří dosud nebyli léčeni methotrexátem,
vedla kombinovaná léčba adalimumabem a methotrexátem k rychlejší a významně větší odpovědi ACR
než monoterapie methotrexátem a monoterapie adalimumabem v 52. týdnu a odpověď přetrvávala i ve
104. týdnu


Tabulka 9. Odpověď ACR ve studii RA V
Odpověď MTX
n=Adalimumab
n=Adalimumab
/MTX
n=Hodnota pa Hodnota pb Hodnota pc
ACR 20
Týden 52 62,6 % 54,4 % 72,8 % 0,013 < 0,001 0,Týden 104 56,0 % 49,3 % 69,4 % 0,002 < 0,001 0,ACR 50
Týden 52 45,9 % 41,2 % 61,6 % < 0,001 < 0,001 0,Týden 104 42,8 % 36,9 % 59,0 % < 0,001 < 0,001 0,ACR 70
Týden 52 27,2 % 25,9 % 45,5 % < 0,001 < 0,001 0,Týden 104 28,4 % 28,1 % 46,6 % < 0,001 < 0,001 0,a Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie methotrexátem a kombinované terapie
adalimumab/methotrexát pomocí Mann-Whitneova U testu.
b Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a kombinované terapie
adalimumab/methotrexát pomocí Mann-Whitneova U testu.
c Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumab a monoterapie methotrexátem pomocí
Mann-Whitneova U testu.

V otevřené prodloužené fázi studie RA V byly odpovědi ACR na léčbu zachovány po dobu až 10 let. Z
542 pacientů, kteří byli randomizováni na léčbu adalimumabem 40 mg každý druhý týden, pokračovalo
170 pacientů v léčbě adalimumabem 40 mg každý druhý týden po dobu 10 let. Mezi těmi dosáhlo pacientů
V týdnu 52 dosáhlo 42,9 % pacientů léčených kombinací adalimumab/methotrexát klinickou remisi
pacientů léčených adalimumabem v monoterapii. Kombinovaná terapie adalimumab/methotrexát byla
klinicky a statisticky lepší než monoterapie methotrexátem < 0,001revmatoidní artritidy diagnostikovanou v nedávné době. Odpověď u obou větví studie s monoterapií
byla podobná randomizovány na léčbu adalimumabem v monoterapii nebo adalimumabem v kombinaci s
methotrexátem, 171 pacientů dokončilo 10 let léčby adalimumabem. Z těchto pacientů dosáhlo remise
po 10 letech 109 subjektů
RTG odpověď

Ve studii RA III, kde průměrné trvání revmatoidní artritidy u pacientů léčených adalimumabem bylo
přibližně 11 let, bylo strukturální poškození kloubů hodnoceno radiograficky a vyjádřeno jako změna
modifikovaného celkového Sharpova skóre skóre zúžení kloubní štěrbiny. U pacientů léčených adalimumabem/methotrexátem byla zjištěna
významně menší RTG progrese v 6. a 12. měsíci léčby než u pacientů léčených methotrexátem v
monoterapii
Snížení stupně progrese strukturálního poškození u části pacientů v otevřené prodloužené RA studii III
přetrvává po dobu 8 a 10 let. Po 8 letech bylo 81 z 207 pacientů původně léčených adalimumabem v
dávce 40 mg každý druhý týden radiograficky zhodnoceno. U 48 z těchto pacientů nedošlo k progresi
strukturálního poškození, což bylo definováno jako 0,5 či nižší změna hodnoty mTSS v porovnání s
výchozím stavem. Po 10 letech 79 z 207 pacientů původně léčených adalimumabem v dávce 40 mg
každý druhý týden bylo radiograficky zhodnoceno. Mezi těmito se u 40 pacientů neprokázala progrese
strukturálního poškození, definovaná jako změna mTSS o 0,5 nebo méně v porovnání s výchozím
stavem.



Tabulka 10. Průměrné RTG změny po 12 měsících ve studii RA III

Placebo/
MTXa
Adalimumab
/MTX
40 mg každý druhý
týden
Placebo/MTX-
adalimumab /MTX
spolehlivostibHodnota p
Celkové Sharpovo skóre 2,7 0,1 2,6 Skóre erozí 1,6 0,0 1,6 b 95% intervaly spolehlivosti pro rozdíly změny skóre mezi methotrexátem a adalimumabem
c na základě analýzy pořadí
d zúžení kloubní štěrbiny

Ve studii RA V bylo strukturální poškození kloubů hodnoceno radiograficky a vyjádřeno jako změna
upraveného celkového Sharpova skóre
Tabulka 11. Radiografické průměrné změny v týdnu 52 ve studii RA V

MTX
n=interval
spolehlivostiAdalimumab
n=spolehlivostiAdalimumab/MTX
n=spolehlivostiHodnota
pa
Hodnota
pb
Hodnota pc
Celkové
Sharpovo skóre
5,7 adalimumab/methotrexát pomocí Mann-Whitneova U testu.
b Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumab a kombinované terapie
adalimumab/methotrexát pomocí Mann-Whitneova U testu.
c Hodnota p pochází z párového srovnání monoterapie adalimumabem a monoterapie methotrexátem pomocí
Mann-Whitneova U testu.

Po 52 a 104 týdnech terapie bylo procento pacientů bez progrese skóre oproti výchozímu stavu ≤ 0,5monoterapií adalimumabem
V otevřené prodloužené fázi studie RA V byla v desátém roce průměrná změna modifikovaného
Sharpova skóre oproti výchozímu stavu 10,8; 9,2 a 3,9 u pacientů původně randomizovaných na léčbu
methotrexátem v monoterapii, adalimumabem v monoterapii a adalimumabem v kombinaci s
methotrexátem. Odpovídající poměry pacientů bez radiografické progrese byly 31,3 %, 23,7 % a
36,7 %.

Kvalita života a tělesné funkce

Kvalita života odvozená od zdravotního stavu a tělesné funkce byly ve čtyřech původních
kontrolovaných studiích hodnoceny indexem disability pomocí Dotazníku hodnocení zdraví Assessment Questionnaire – HAQukazatelem v 52. týdnu ve studii RA III. U všech dávek/režimů podávání adalimumabu ve všech čtyřech
studiích bylo prokázáno statisticky významně větší zlepšení indexu disability HAQ mezi výchozí
hodnotou a hodnotou v 6. měsíci v porovnání s placebem a ve studii RA III byly pozorovány stejné
výsledky v 52. týdnu. Tyto nálezy podporují i výsledky Stručného formuláře průzkumu zdraví všech dávek/režimů podávání adalimumabu ve všech čtyřech studiích se statisticky významným


zlepšením skóre souhrnu tělesných komponent významným zlepšením skóre příznaků bolesti a vitality při dávkování přípravku 40 mg každý druhý
týden. Ve všech třech studiích, ve kterých byla hodnocena únava její statisticky významný pokles stanovením funkčního hodnocení léčby chronického onemocnění

Ve studii RA III se u většiny subjektů, které dosáhly zlepšení tělesných funkcí a pokračovaly v léčbě,
udrželo zlepšení až do týdne 520 hodnoceno po dobu 156 týdnů
Ve studii RA V se zlepšení indexu disability HAQ a tělesné komponenty v průzkumu SF 36 prokázalo
jako větší methotrexátem a monoterapií adalimumabem v 52. týdnu a zůstávalo větší až do 104. týdne. Mezi subjekty, které dokončily otevřenou prodlouženou fázi studie RA V, bylo po dobu 10 let léčby
zachováno zlepšení fyzických funkcí.

Axiální spondylartritida

Ankylozující spondylitida
Adalimumab 40 mg byl podáván každý druhý týden ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných studiích 393 pacientům s aktivní ankylozující spondylitidou, u nichž nebyla
dostatečná odpověď na konvenční terapii Spondylitis Disease Activity Index glukokortikoidy. Po zaslepené fázi následovala otevřená fáze, během níž pacienti dostávali adalimumab
40 mg každý druhý týden subkutánně po dobu dalších 28 týdnů. Subjekty hodnocení kterých se v týdnech 12, 16 nebo 20 nepodařilo dosáhnout ASAS 20, byly předčasně zařazeny do
otevřené fáze studie a každý druhý týden pak dostávaly subkutánně 40 mg adalimumabu a byly poté v
dvojitě zaslepených statistických analýzách považovány za na léčbu neodpovídající.

V rozsáhlejší studii AS I s 315 pacienty výsledky prokázaly statisticky signifikantní zlepšení symptomů
ankylozující spondylitidy u pacientů léčených adalimumabem ve srovnání s placebem. Signifikantní
odpověď byla poprvé pozorována v týdnu 2 a přetrvávala až do týdne 24
Tabulka 12. Účinné odpovědi v placebem kontrolované studii s ankylozující spondylitidou
studie AS I Redukce symptomů

Odpověď Placebo
n = Adalimumab
n = ASASa 20
Týden 2 16 % 42 %***
Týden 12 21 % 58 %***
Týden 24 19 % 51 %***
ASAS 50
Týden 2 3 % 16 %***
Týden 12 10 % 38 %***
Týden 24 11 % 35 %***
ASAS 70
Týden 2 0 % 7 %**
Týden 12 5 % 23 %***
Týden 24 8 % 24 %***
BASDAIb 50
Týden 2 4 % 20 %***
Týden 12 16 % 45 %***
Týden 24 15 % 42 %***


***, ** Statisticky signifikantní při p < 0,001, < 0,01 pro všechna srovnání mezi adalimumabem a placebem v
týdnech 2, 12 a a stanovení stupně ankylozující spondylitidy b Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index

Pacienti léčeni adalimumabem vykazovali signifikantně významnější zlepšení v týdnu 12, které
přetrvávalo až do týdne 24 a to v obou dotaznících SF36 i v ASQoL Life Questionnaire - dotazník kvality života pacientů s ankylozující spondylitidou
Obdobné tendence dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii AS u 82 dospělých pacientů s aktivní ankylozující
spondylitidou.

Axiální spondylartritida bez radiologického průkazu AS

Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných studiích u pacientů s axiální spondyloartritidou bez radiologického průkazu
vysazením léčby u pacientů s aktivní nr-axSpA, kteří dosáhli remise během otevřené léčby
adalimumabem.

Studie nr-axSpA I

Ve studii nr-axSpA I byl adalimumab v dávce 40 mg každý druhý týden hodnocen u 185 pacientů ve týdnů trvající randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u pacientů s aktivní nr-
axSpA dostatečné odpovědi nebo netolerovali ≥ 1 NSAID nebo jsou u nich NSAIDs kontraindikovány.

Ve výchozím stavu bylo třicet tři pacientů antirevmatiky a 146 otevřená fáze, během níž byl pacientům podáván adalimumab v dávce 40 mg každý druhý týden
subkutánně po dobu dalších 144 týdnů. Výsledky v týdnu 12 prokázaly statisticky signifikantní zlepšení
známek a příznaků aktivní nr-axSpA u pacientů léčených adalimumabem v porovnání s placebem

Tabulka 13. Účinnost u placebem kontrolované studie nr-axSpA I

Dvojitě zaslepená odpověď v týdnu 12 Placebo
n=Adalimumab
n=ASASa 40 15 % 36 %***
ASAS 20 31 % 52 %**
ASAS 5/6 6 % 31 %***
ASAS částečná remise 5 % 16 %*
BASDAIb 50 15 % 35 %**
ASDASc,d,e -0,3 % -1,0 %***
ASDAS neaktivní onemocnění 4 % 24 %***
hs-CRPd,f,g -0,3 -4,7***
SPARCCh MRI sakroiliakální kloubyd,i -0,6 -3,2**
SPARCC MRI páteřd,j -0,2 -1,8**
a ASAS = Assessment of SpondyloArthritis international Society, stanovení stupně AS
b Bath Ankylosing Spondylitis Disease Activity Index
c Ankylosing Spondylitis Disease Activity Score
d střední hodnota v porovnání s výchozí hodnotou
e n=91 placebo a n=87 adalimumab
f vysoká citlivost C-reaktivního proteinu

g n=73 placebo and n=70 adalimumab
h Spondyloarthritis Research Consortium of Canada
i n=84 placebo a adalimumab
j n=82 placebo a n=85 adalimumab
***, **, * Statisticky signifikantní při p < 0,001, < 0,01 a < 0,05, v tomto pořadí, pro všechna srovnání mezi
adalimumabem a placebem

V otevřené fázi prodloužené studie bylo zlepšení příznaků a symptomů udrženo při léčbě
adalimumabem do týdne 156.

Inhibice zánětu

U pacientů léčených adalimumabem do týdne 156, resp. týdne 104, bylo udrženo významné zlepšení
příznaků zánětu měřených hs-CRP a MRI u obou sakroiliakálních kloubů a páteře.

Kvalita života a tělesné funkce

Otázka kvality života a tělesných funkcí v závislosti na zdraví byla hodnocena prostřednictvím
dotazníků HAQ-S a SF-36. Adalimumab prokázal statisticky signifikantě vyšší zlepšení v celkovém
skóre HAQ-S a ve skóre tělesných funkcí porovnání výchozího stavu s týdnem 12 v porovnání s placebem. Během otevřené fáze prodloužené
studie bylo udrženo zlepšení kvality života a tělesných funkcí do týdne 156.

Studie nr-axSpA II

673 pacientů s aktivní nr-axSpA nedostatečnou odpovědí na ≥ 2 NSAID, nebo intolerancí či kontraindikací NSAID bylo zařazeno do
otevřené fáze studie nr-axSpA II, během které dostávali adalimumab 40 mg každý druhý týden po dobu
28 týdnů. Tito pacienti měli také objektivní průkaz zánětu sakroiliakálních kloubů nebo páteře na MRI
nebo zvýšenou hladinu hs-CRP. Pacienti, kteří dosáhli trvalé remise po dobu nejméně 12 týdnů pokračování léčby adalimumabem 40 mg každý druhý týden dobu dalších 40 týdnů ve dvojitě zaslepené, placebem kontrolované fázi léčbu adalimumabem 40 mg každý druhý týden po dobu nejméně 12 týdnů.

Primárním cílovým parametrem účinnosti byl podíl pacientů bez vzplanutí do týdne 68 studie. Vzplanutí
bylo definováno jako ASDAS ≥ 2,1 při dvou po sobě jdoucích návštěvách s odstupem čtyř týdnů. U
většího podílu pacientů na léčbě adalimumabem nedošlo ke vzplanutí onemocnění během dvojitě
zaslepené fáze při porovnání s pacienty na placebu


Obrázek 1: Kaplan-Meierovy křivky shrnující dobu do vzplanutí ve studii nr-axSpa II

PRAVDĚPODOBNOST, ŽE NEDOJDE KE VZPLANUTÍ


ČAS Léčba Placebo Adalimumab ∆ Cenzurovaní

Poznámka: P = Placebo
Z 68 pacientů ve skupině přiřazené do vysazení léčby, u kterých došlo ke vzplanutí, dokončilo 12 týdnů
záchranné léčby adalimumabem 65 pacientů, z nichž 37 1,3
Do týdne 68 vykazovali pacienti, kteří byli kontinuálně léčeni adalimumabem, statisticky větší zlepšení
známek a příznaků aktivní nr-axSpA v porovnání s pacienty, kteří byli přiřazeni do vysazení léčby
během dvojitě zaslepené fáze studie
Tabulka 14. Účinnost v placebem kontrolované fázi studie nr-axSpA II

Dvojitě zaslepená odpověď v týdnu 68 Placebo
n=Adalimumab
n=ASASa,b 20 47,1 % 70,4 %***
ASASa,b 40 45,8 % 65,8 %***
ASASa částečná remise 26,8 % 42,1 %**
ASDASc neaktivní onemocnění 33,3 % 57,2 %***
Částečné vzplanutíd 64,1 % 40,8 %***
a Assessments of SpondyloArthritis international Society, stanovení stupně AS
b Výchozí stav je definován jako otevřený výchozí stav, kdy mají pacienti aktivní onemocnění.
c Ankylosing Spondylitis Disease Activity Score
d Částečné vzplanutí je definováno jako ASDAS ≥ 1,3, ale < 2,1 při 2 po sobě jdoucích návštěvách.
***, ** Statisticky významné při p<0,001 a <0,01, v tomto pořadí, pro všechna srovnání mezi
adalimumabem a placebem.

Psoriatická artritida

Adalimumab 40 mg podávaný každý druhý týden byl studován u pacientů se střední a výraznou
aktivitou psoriatické artritidy ve dvou placebem kontrolovaných studiích PsA I a II. Ve studii PsA I,
která trvala 24 týdnů, bylo léčeno 313 dospělých pacientů s nedostatečnou odpovědí na nesteroidní
antirevmatika a z nich přibližně 50 % užívalo methotrexát. Ve studii PsA II, která trvala 12 týdnů, bylo
léčeno 100 pacientů s nedostatečnou odpovědí na léčbu DMARD. V průběhu dokončování obou studií


bylo 383 pacientů zahrnuto do otevřené prodloužené fáze studie, kdy užívali 40 mg adalimumabu každý
druhý týden.

Pro malý počet studovaných pacientů s psoriatickou artropatií podobnou ankylozující spondylitidě
nejsou k dispozici dostatečné důkazy o účinnosti adalimumabu.

Tabulka 15. Odpověď ACR v placebem kontrolovaných studiích u pacientů s psoriatickou
artritidou
Studie PsA I Studie PsA II
Odpověď Placebo
n=Adalimumab
n=Placebo
n=Adalimumab
n=ACR 20
Týden 12 14 % 58 %*** 16 % 39 %*
Týden 24 15 % 57 %*** N/A N/A
ACR 50
Týden 12 4 % 36 %*** 2 % 25 %***
Týden 24 6 % 39 %*** N/A N/A
ACR 70
Týden 12 1 % 20 %*** 0 % 14 %*
Týden 24 1 % 23 %*** N/A N/A
***p < 0,001 pro všechna porovnání mezi adalimumabem a placebem
*p < 0,05 pro všechna porovnání mezi adalimumabem a placebem
N/A neuplatňuje se

ACR odpověď ve studii PsA I byla obdobná při současné léčbě methotrexátem jako odpověď bez léčby
touto látkou. ACR odpovědi přetrvávaly v otevřené prodloužené fázi studie po dobu 136 týdnů.

Radiografické změny byly hodnoceny ve studii s psoriatickou artritidou. Radiografie rukou, zápěstí a
chodidel byly provedeny ve výchozím stavu a v týdnu 24 v průběhu dvojitě zaslepeného období, kdy
pacienti užívali buď adalimumab nebo placebo a poté v týdnu 48, kdy všichni pacienti přešli do
otevřené fáze a užívali adalimumab. Bylo použito modifikované celkové Sharpovo skóre zahrnovalo distální interfalangeální klouby artritidy
Léčba adalimumabem snížila, v porovnání s léčbou placebem, rychlost progrese poškození periferních
kloubů, jež bylo měřeno jako změna oproti výchozímu mTSS placebem 48
Ze subjektů bez radiografické progrese oproti výchozímu stavu do týdne 48 adalimumabem, 84 % nadále nevykazovalo radiografickou progresi v průběhu 144 týdnů léčby. Pacienti
léčení adalimumabem vykazovali statisticky signifikantní zlepšení fyzických funkcí hodnocených jako
HAQ a Short Term Health Survey funkcí pokračovalo v průběhu otevřené prodloužené fáze studie až do týdne 136.

Psoriáza

Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla studována u dospělých pacientů s chronickou ložiskovou
psoriázou pro systémovou léčbu nebo fototerapii v randomizovaných, dvojitě zaslepených studiích. 73 % pacientů
zahrnutých do psoriatických studií I a II podstoupilo předcházející systémovou léčbu nebo fototerapii.
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla také studována u dospělých pacientů se středně závažnou až
závažnou ložiskovou psoriázou a současně s psoriázou na rukou a/nebo chodidlech, kteří byli kandidáty
pro systémovou léčbu, v randomizované, dvojitě zaslepené studii


Psoriatická studie I pacienti placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 80 mg, následované dávkou 40 mg každý druhý
týden počínaje prvním týdnem po podání dávky úvodní. Po 16 týdnech léčby pacienti, kteří dosáhli
odpovědi alespoň PASI 75 postoupili do fáze B a užívali 40 mg adalimumabu každý druhý týden. Pacienti, u kterých přetrvávala
odpověď PASI ≥ 75 v týdnu 33 a byli původně randomizováni k aktivní terapii ve fázi A, byli re-
randomizováni do fáze C a užívali 40 mg adalimumabu každý druhý týden nebo placebo po dobu
dalších 19 týdnů. Napříč všemi léčenými skupinami bylo průměrné výchozí skóre PASI 18,9 a výchozí
skóre Physician’s Global Assessment subjektů
Psoriatická studie II methotrexátu a placebu u 271 pacientů. Pacienti užívali placebo a MTX v úvodní dávce 7,5 mg, která se
následně zvyšovala až do týdne 12 do maximální dávky 25 mg, nebo užívali počáteční dávku 80 mg
adalimumabu, následované dávkou 40 mg každý druhý týden dávcenebyla dávka dále navyšována. Napříč všemi léčenými skupinami bylo průměrné PASI skóre 19,7 a
výchozí PGA skóre se pohybovalo od „mírného“ „velmi těžké“
Pacienti, kteří se účastnili celé fáze II a fáze III psoriatických studií, byli vhodní k tomu, aby byli
zařazeni do otevřené fáze prodloužené studie, v níž byl adalimumab podáván minimálně po dobu
dalších 108 týdnů.

V psoriatických studiích I a II byl primárním cílovým parametrem podíl pacientů, kteří dosáhli odpovědi
PASI 75 v týdnu 16 od výchozího stavu
Tabulka 16. Studie Ps I
placebo
n=n Adalimumab 40 mg
každý druhý týden
n=n ≥ PASI 75a 26 PASI 100 3 PGA: čistý/minimální 17 a Procento pacientů, kteří dosáhli PASI75, bylo vypočteno jako střední průměr hodnot
b p < 0,001, adalimumab vs. placebo

Tabulka 17. Studie Ps II
placebo
n=n MTX
n=n Adalimumab 40 mg
každý druhý týden
n=n ≥ PASI 75 10 PASI 100 1 PGA: čistý/minimální 6 a p < 0,001 adalimumab vs. placebo
b p < 0,001 adalimumab vs. methotrexát
c p < 0,01 adalimumab vs. placebo
d p < 0,05 adalimumab vs. methotrexát



V psoriatické studii I došlo u 28 % pacientů, kteří dosáhli odpovědi PASI 75 a byli re-randomizováni na
placebo v týdnu 33, ke „ztrátě adekvátní odpovědi“ ním, které vyústilo v odpověď PASI < 50 vzhledem k výchozímu stavu s minimálně 6 bodovým
vzestupem PASI skóre vzhledem k týdnu 33adalimumabem, p < 0,001. Z pacientů, u kterých došlo ke „ztrátě adekvátní odpovědi“ po
re-randomizaci na placebo, a kteří byli zařazeni do otevřené prodloužené fáze studie, došlo u 38 %
pacientů
Celkem 233 pacientů, kteří dosáhli odpovědi PASI 75 v týdnu 16 a v týdnu 33, pokračovalo v léčbě
adalimumabem po dobu 52 týdnů v psoriatické studii I a postoupilo do otevřené prodloužené fáze
studie. Po dalších 108 týdnech otevřené fáze léčby jasné nebo minimální úrovně odpovědi v PASI 75 a 59,0 % z nich dosáhlo stejné úrovně v PGA. V
analýzách, v nichž byli všichni pacienti, kteří ze studie odstoupili z důvodu nežádoucích účinků či
nedostatečné účinnosti nebo kteří vyžadovali navyšování dávky, považováni za neodpovídající na léčbu,
bylo u těchto pacientů po dalších 108 týdnech otevřené fáze léčby nebo minimální odpovědi v PASI 75 a PGA celkem u 69,6 % v případě PASI 75 a 55,7 % u PGA.

Celkem 347 na léčbu stabilně odpovídajících pacientů se účastnilo otevřené fáze studie, ve které byl
adalimumab vysazen a opětovně nasazen. V průběhu období po vysazení se symptomy psoriázy vrátily
po čase zpět s průměrnou dobou návratu žádného z těchto pacientů nedošlo k rebound fenoménu po dobu vysazení léčby. Celkem 76,5 %
pacientů nebo minimální úroveň odpovědi v PGA, bez ohledu na to, zda se u nich v průběhu období, kdy byl lék
vysazen, objevil relaps období bez relapsuprofil jako v období před vysazením léčby.

Významné zlepšení v týdnu 16 oproti výchozímu stavu v porovnání s léčbou placebem MTX významnému zlepšení fyzické a mentální části celkového skóre SF-36 v porovnání s placebem.

V otevřené prodloužené studii u pacientů, u nichž byla z důvodu odpovědi PASI pod 50 % dávka
zvýšena ze 40 mg každý druhý týden na 40 mg týdně, dosáhlo opětovného návratu odpovědi PASI celkem 26,4 % pacientů
Psoriatická studie III u 72 pacientů se středně těžkou až těžkou chronickou ložiskovou psoriázou a psoriázou na rukou a/nebo
chodidlech. Pacienti dostávali úvodní dávku 80 mg adalimumabu, po níž následovala dávka 40 mg
každý druhý týden 16 významně větší část pacientů, kteří byli léčeni adalimumabem, dosáhla PGA skóre Global Assessmentdostávali placebo
Psoriatická studie IV porovnávala účinnost a bezpečnost adalimumabu oproti placebu u 217 dospělých
pacientů se středně těžkou až těžkou psoriázou nehtů. Pacienti dostávali úvodní dávku 80 mg
adalimumabu následovanou dávkou 40 mg každý druhý týden dávcenásledujících 26 týdnů. Hodnocení psoriázy nehtů zahrnovalo „Modified Nail Psoriasis Severity Index“
Severity Index“ nehtů s různým rozsahem postižení kůže pacientů


Tabulka 18. Výsledky účinnosti v týdnech 16, 26 a 52 u psoriatické studie IV

Primární cílový parametr Týden Placebem kontrolovaná
Týden Placebem kontrolovaná
Týden Otevřená
Placebo
n=Adalimumab
40 mg
každý druhý
týden
n=Placebo
n=Adalimumab
40 mg
každý druhý
týden
n=Adalimumab
40 mg
každý druhý
týden
n=≥ mNAPSI 75 ≥2stupňové zlepšení 2,9 29,7a 6,9 48,9a 61,Procentuální změna v
celkovém NAPSI nehtů -7,8 -44,2 a -11,5 -56,2a -72,a p<0,001, adalimumab vs. placebo

U pacientů léčených adalimumabem bylo prokázáno statisticky významné zlepšení v týdnu 26 ve
srovnání s placebem v DLQI.

Hidradenitis suppurativa

Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v randomizovaných, dvojitě zaslepených,
placebem kontrolovaných studiích a v otevřené prodloužené studii u dospělých pacientů se středně
těžkou až těžkou hidradenitis suppurativa nedostatečnou odpověď na nejméně 3 měsíce trvající systémovou léčbu antibiotiky. Pacienti ve studii
HS-I a HS-II měli stupeň onemocnění II nebo III podle klasifikace Hurley s nejméně 3 abscesy nebo
zánětlivými ložisky.

Studie HS-I pacienti placebo nebo adalimumab v počáteční dávce 160 mg v týdnu 0, 80 mg v týdnu 2 a 40 mg každý
týden počínaje týdnem 4 do týdne 11. Během studie nebyla dovolena souběžná léčba antibiotiky. Po týdnech léčby byli pacienti, kteří dostávali ve fázi A adalimumab, opětovně randomizováni ve fázi B do
ze 3 léčebných skupin placebo od týdne 12 do týdne 35ve fázi B převedeni na adalimumab 40 mg jednou týdně.

Studie HS-II pacienti placebo nebo adalimumab v počáteční dávce 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2 a 40 mg
každý týden počínaje týdnem 4 do týdne 11. 19,3 % pacientů kontinuálně pokračovalo během studie v
antibiotické léčbě. Po 12 týdnech léčby byli pacienti, kteří dostávali ve fázi A adalimumab, opětovně
randomizováni ve fázi B do 1 ze 3 léčebných skupin 40 mg každý druhý týden nebo placebo od týdne 12 do týdne 35randomizováni do skupiny placeba, dostávali placebo i ve fázi B.

Pacienti, kteří se účastnili studií HS-I a HS-II, byli vhodní k tomu, aby byli zařazeni do otevřené fáze
prodloužené studie, ve které byl adalimumab 40 mg podáván jednou týdně. Průměrná expozice v celé
populaci užívající adalimumab byla 762 dnů.Ve všech 3 studiích pacienti denně prováděli lokální
antiseptické ošetření.

Klinická odpověď

Redukce zánětlivých lézí a prevence zhoršení abscesů a píštělí s výtokem byly posuzovány za použití
klinické odpovědi „Hidradenitis Suppurativa Clinical Response“ celkovém počtu abscesů a zánětlivých nodulů s nezvýšením počtu abscesů a nezvýšením počtu píštělí s
výtokem proti výchozím hodnotám

číselné škály nebo větší na 11 bodové škále.

V týdnu 12 dosáhla odpovědi podle HiSCR významně větší část pacientů léčených adalimumabem
versus placebo. V týdnu 12 pocítila významně větší část pacientů ve studii HS-II klinicky relevantní
snížení bolesti kůže spojené s HS počátečních 12 týdnů léčby k významnému snížení rizika vzplanutí onemocnění.

Tabulka 19. Výsledky účinnosti v týdnu 12, Studie HS I a II

HS Studie I HS Studie II

Placebo
Adalimumab
40 mg jednou
týdně

Placebo
Adalimumab
40 mg jednou
týdně
Klinická odpověď
Hidradenitis Suppurativa
Clinical Response n = 40 n = 64 n = 45 n = 96 ≥ 30% snížení bolesti kůžeb n = 27 n = 34 n = 23 n = 48 * P < 0,05, ***P < 0,001, adalimumab versus placebo
a U všech randomizovaných pacientů.
b U pacientů s výchozí hodnotou bolesti kůže spojené s HS ≥ 3, na podkladě číselné škály 0 – 10; 0 = žádná
bolest kůže, 10 = bolest kůže tak velká, jak si jen lze představit.

Léčba adalimumabem 40 mg jednou týdně významně snížila riziko zhoršení abscesů a píštělí s výtokem.
Přibližně dvakrát větší část pacientů ve skupině placeba během prvních 12 týdnů trvání studie HS-I a
HS-II, ve srovnání s pacienty ve skupině s adalimumabem, pocítila zhoršení abscesů 11,4 %, resp.
Větší zlepšení v týdnu 12 oproti výchozím hodnotám ve srovnání s placebem bylo demonstrováno v
kvalitě života týkající se zdraví a specificky kůže, dle měření Dermatologického indexu kvality života
dle měření Dotazníku spokojenosti s léčbou TSQM; Studie HS-I a HS-II
U pacientů s alespoň částečnou odpovědí na léčbu adalimumabem 40 mg jednou týdně v týdnu 12 byla
hodnota HiSCR v týdnu 36 větší u pacientů, kteří pokračovali v léčbě adalimumabem jednou týdně, než
u pacientů, u kterých byla frekvence dávkování snížena na jednou za dva týdny nebo u kterých byla
léčba přerušena
Tabulka 20. Poměr pacientůa, kteří dosáhli HiSCRb v týdnech 24 a 36 po opětovném přeřazení
léčby adalimumabem jednou týdně v týdnu

Placebo
n =
Adalimumab 40 mg každý
druhý týden
n =
Adalimumab
40 mg jednou
týdně
n = 70 Týden 24 24 Týden 36 22 a Pacienti s alespoň částečnou odpovědí na léčbu adalimumabem 40 mg jednou týdně po 12 týdnech léčby.
b U pacientů vyhovujícím kritériím stanoveným v protokolu pro ztrátu odpovědi nebo žádné zlepšení bylo
požadováno vyřazení ze studie a byli započteni jako pacienti, kteří neodpovídali na léčbu.

U pacientů, kteří měli alespoň částečnou odpověď na léčbu v týdnu 12 a kteří dostávali kontinuálně
léčbu adalimumabem jednou týdně, byla v týdnu 48 hodnota HiSCR 68,3 % a v týdnu 96 byla 65,1 %.


Při dlouhodobější léčbě adalimumabem v dávce 40 mg jednou týdně po dobu 96 týdnů nebyly
identifikovány žádné nové bezpečnostní nálezy.

U pacientů, u kterých byla léčba adalimumabem přerušena v týdnu 12 ve studiích HS-I a HS-II, se
hodnoty HiSCR 12 týdnů po opětovném nasazení adalimumabu 40 mg jednou týdně vrátily na úroveň
podobnou té, která byla pozorována před vysazením
Crohnova choroba

Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla ověřena u více než 1 500 pacientů se středně těžkou až těžkou
aktivní Crohnovou chorobou randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných studiích. Bylo povoleno současné
podávání konstantních dávek aminosylicylátů, kortikosteroidů a/nebo imunomodulačních léků, přičemž
80 % pacientů pokračovalo v užívání nejméně jednoho z těchto léků.

Indukce klinické remise antagonisty randomizováno do jedné ze čtyř terapeutických skupin; pacienti užívající placebo v týdnech
a 2, užívající adalimumab v dávce 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2, nebo 80 mg v týdnu 0 a 40 mg
v týdnu 2, případně 40 mg v týdnu 0 a 20 mg týdnu 2. Ve studii CD II bylo 325 pacientů, u kterých
došlo ke ztrátě odpovědi či k rozvoji intolerance na infliximab, randomizováno do skupin, kdy užívali
buď adalimumab v dávce 160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2 nebo placebo v týdnech 0 a 2. Primárně
na léčbu neodpovídající pacienti byli ze studií vyřazení, a proto nebyli dále hodnoceni.

Přetrvávání klinické remise bylo hodnoceno ve studii CD III III užívalo 854 pacientů dávku 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 2. V týdnu 4 byli pacienti
randomizováni do skupin, kdy užívali buď 40 mg každý druhý týden, 40 mg každý týden nebo placebo
při celkové délce trvání studie 56 týdnů. Pacienti s klinickou odpovědí na léčbu v týdnu 4 ≥ 70Snižování dávek kortikosteroidů bylo povoleno po týdnu 8.

Indukce remise a četnost odpovědí ve studiích CD I a CD II uvádí tabulka 21.

Tabulka 21. Indukce klinické remise a odpovědí
Studie CD I: Pacienti dosud neléčení
infliximabem
Studie CD II: Pacienti dříve
léčení infliximabem
Placebo
n = Adalimumab
80/40 mg
n = Adalimumab
160/80 mg
n = Placebo
n = Adalimumab
160/80 mg
n = Týden Klinická remise 12 % 24 % 36 %* 7 % 21 %*
Klinická odpověď 10024 % 37 % 49 %** 25 % 38 %**
Všechny hodnoty p slouží k párovému srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
* p < 0,** p < 0,
U obou úvodních dávkovacích schémat, jednak u 160/80 mg i u 80/40 mg, byly v období do týdne pozorovány podobné počty remisí, nežádoucí účinky byly častěji pozorovány ve skupině se 160/80 mg.

Ve studii CD III dosáhlo v týdnu 4 58 % pacientů primárního hodnocení. Z těchto pacientů, jež v týdnu 4 dosáhli klinické odpovědi na léčbu, bylo 48 %
už dříve vystaveno antagonistům TNF. Doba trvání remise a počty odpovídajících pacientů jsou


uvedeny v tabulce 22. Výsledky klinické odpovědi zůstávaly konstantní bez ohledu na předchozí
expozici TNF antagonistům.

Počet hospitalizací a chirurgických zákroků, spojených s tímto onemocněním, byl v týdnu 56 statisticky
signifikantně snížen u pacientů užívajících adalimumab v porovnání s placebem.

Tabulka 22. Přetrvávání klinické remise a odpovědi
Placebo Adalimumab v dávce
40 mg každý druhý
týden
Adalimumab v dávce
40 mg týdně
Týden 26 n=170 n=172 n=Klinická remise 17 % 40 %* 47 %*
Klinická odpověď 10027 % 52 %* 52 %*
Pacienti v remisi bez
užívání steroidů po dobu
≥ 90 dnía
% Týden 56 n=170 n=172 n=Klinická remise 12 % 36 %* 41 %*
Klinická odpověď 10017 % 41 %* 48 %*
Pacienti v remisi bez
užívání steroidů po dobu
≥ 90 dnía
% * p < 0,001 párové srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
** p < 0,02 párové srovnání hodnot pro adalimumab versus placebo
a u těch, kteří užívali kortikosteroidy ve výchozí situaci

Z celkového množství pacientů, kteří byli v týdnu 4 bez odpovědi na léčbu, dosáhlo v týdnu odpovědi 43 % pacientů léčených adalimumabem, ve srovnání s 30 % pacientů, jež dostávali placebo.
Tyto výsledky naznačují, že někteří pacienti, kteří nedosáhli odpovědi v týdnu 4, profitují z pokračování
udržovací léčby do týdne 12. Léčba pokračující po 12 týdnu nevedla k významně více odpovědím bod 4.2
117 z 276 pacientů účastnících se studie CD I a 272 ze 777 pacientů účastnících se studie CD II a III
pokračovalo v užívání adalimumabu po dobu minimálně 3 let v otevřené fázi studie. 88 z těchto 117 a
189 z těchto 272 pacientů dospělo ke klinické remisi. Klinická odpověď
Kvalita života

Ve studiích CD I a CD II bylo v týdnu 4 u pacientů, randomizovaných do skupin užívajících
adalimumab v dávce 80/40 mg a 160/80 mg, dosaženo, ve srovnání s placebem, úplného skóre ve
specifickém, na chorobu zaměřeném dotazníku IBDQ studie CD III v týdnech 26 a 56 byly tyto výsledky rovněž pozorovány ve skupině léčené
adalimumabem, v porovnání se skupinou léčenou placebem.

Ulcerózní kolitida

Bezpečnost a účinnost vícenásobného podání adalimumabu byla ověřena u dospělých pacientů se
středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou podskóre od 2 do 3
Ve studii UC-I bylo zařazeno 390 pacientů v minulosti antagonisty TNF neléčených byli randomizováni do skupin, kdy jim bylo podáváno buď placebo v týdnu 0 a 2 a 160 mg


adalimumabu v týdnu 0 a následně 80 mg v týdnu 2 nebo 80 mg adalimumabu v týdnu 0 a následně
40 mg v týdnu 2. Po týdnu 2 dostávali pacienti v obou ramenech s adalimumabem dávku 40 mg každý
druhý týden. Klinická remise týdnu 8.

Ve studii UC-II dostávalo 248 pacientů dávku 160 mg adalimumabu v týdnu 0, 80 mg v týdnu 2 a
následně 40 mg každý druhý týden a 246 pacientů dostávalo placebo. U klinických výsledků byla
hodnocena indukce remise v týdnu 8 a přetrvávání remise do týdne 52.

Pacienti, u nichž byla léčba zahájena dávkou 160/80 mg adalimumabu, dosáhli klinické remise v týdnu
v signifikantně vyšším procentu v porovnání s placebem, a to jak ve studii UC-I, kde remise dosáhlo
18 % pacientů léčených adalimumabem versus 9 % pacientů léčených placebem studii UC-II, kde remise dosáhlo 17 % pacientů léčených adalimumabem versus 9 % pacientů léčených
placebem dosáhly remise v týdnu 8, bylo dosaženo remise i v týdnu 52.

Výsledky z celé populace studie UC-II jsou zobrazeny v tabulce 23.

Tabulka 23. Odpovědi, remise a slizniční hojení ve studii UC-II
Placebo Adalimumab 40 mg
každý druhý týden
Týden 52 n=246 n=Klinická odpověď 18 % 30 %*
Klinická remise 9 % 17 %*
Sliziniční hojení 15 % 25 %*
Remise bez steroidů po ≥ dnía
%
13 %*
Týden 8 a 52
Udržení odpovědi 12 % 24 %**
Udržení remise 4 % 8 %*
Udržení slizničního hojení 11 % 19 %*
Klinická remise je definována jako Mayo skóre ≤ 2 bez podskóre > 1;
Klinická odpověď je snížení oproti výchozímu stavu v Mayo skóre ≥ 3 body a ≥ 30 % plus snížení subskóre
rektálního krvácení [RBS] ≥ 1 nebo absolutního RBS 0 nebo 1;
*p < 0,05 párovné porovnání hodnot u adalimumabuversus placebo.
**p < 0,001 párovné porovnání hodnot u adalimumabu versus placebo.
a z těch, kterým byly původně podávány kortikosteroidy.

Z pacientů, u kterých existovala odpověď v týdnu 8, došlo u 47 % k odpovědi, 29 % bylo v remisi, u % došlo ke slizničnímu hojení a 20 % bylo v remisi bez steroidů ≥ 90 dnů v týdnu 52.

Přibližně u 40 % pacientů ve studii UC-II selhala dřívější anti-TNF léčba infliximabem. Účinnost
adalimumabu u těchto pacientů byla snížena v porovnání s anti-TNF naivními pacienty. Mezi pacienty,
u nichž selhala předchozí anti-TNF terapie, dosáhlo v týdnu 52 remise 3 % pacientů na placebu a 10 %
pacientů na adalimumabu.

Pacienti ve studiích UC-I a UC-II měli možnost přejít do otevřené dlouhodobé prodloužené studie IIIMayo skóre.

Míra hospitalizace

Během 52 týdnů studií UC-I a UC-II byla pozorována nízká míra hospitalizace ze všech příčin a
hospitalizace z důvodu UC pro léčebné rameno adalimumabu ve srovnání s placebem. Počet
hospitalizací ze všech příčin v léčebné skupině adalimumabu bylo 0,18 na pacienta a rok, vs. 0,26 na


pacienta a rok ve skupině placeba a odpovídající počty hospitalizací z důvodu UC byly 0,12 na pacienta
a rok vs. 0,22 na pacienta a rok.

Kvalita života

Ve studii UC-II vedla léčba adalimumabem ke zlepšení v IBDQ skóre Quesetionnaire
Uveitida

Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena u dospělých pacientů s neinfekční intermediální a
zadní uveitidou a panuveitidou, s výjimkou pacientů s izolovanou přední uveitidou, ve dvou
randomizovaných, dvojitě slepých, placebem kontrolovaných studiích placebo nebo adalimumab v úvodní dávce 80 mg následované 40 mg podávanými jednou za dva týdny
počínaje jeden týden po úvodní dávce. Současně podávané stálé dávky jednoho nebiologického
imunosupresiva byly povoleny.

Studie UV I hodnotila 217 pacientů s aktivní uveitidou přetrvávající i přes léčbu kortikosteroidy
dvoutýdenní standardizovanou dávku prednisonu 60 mg/den. Tato dávka se pak podle závazného
harmonogramu snižovala, přičemž do týdne 15 byly kortikosteroidy zcela vysazeny.

Studie UV II hodnotila 226 pacientů s neaktivní uveitidou vyžadující ke kontrole onemocnění výchozí
chronickou terapii kortikosteroidy podle závazného harmonogramu snižovala, přičemž do týdne 19 byly kortikosteroidy zcela vysazeny.

Primárním cílovým parametrem účinnosti v obou studiích byla “doba do selhání terapie”. Selhání léčby
bylo definováno vícesložkovým výstupem založeným na zánětlivých chorioretinálních a/nebo
zánětlivých retinálních vaskulárních lézích, počtu buněk v přední komoře
Pacienti, kteří dokončili studie UV I a UV II, byli vhodní k zařazení do nekontrolovaného
dlouhodobého prodloužení studie s původně plánovanou délkou trvání 78 týdnů. Pacienti mohli
používat studijní léčbu po týdnu 78 až do doby, než byl k dispozici adalimumab.

Klinická odpověď

Výsledky z obou studií prokázaly statisticky významné snížení rizika selhání léčby u pacientů léčených
adalimumabem v porovnání s pacienty dostávajícími placebo setrvalý účinek adalimumabu na četnost selhání léčby v porovnání s placebem
Tabulka 24. Doba do selhání terapie ve studiích UV I a UV II

Analýza
Léčba
n Selhání
n Medián
doby do
selhání
HRa CI 95%
pro HRa
P
hodnotab
Doba do selhání terapie v týdnu 6 nebo později ve studii UV I
Primární analýza Placebo 107 84 Adalimumab 110 60
Analýza
Léčba
n Selhání
n Medián
doby do
selhání
HRa CI 95%
pro HRa
P
hodnotab
Doba do selhání terapie v týdnu 2 nebo později ve studii UV II
Primární analýza Placebo 111 61 Adalimumab 115 45 počítáno jako příhoda. Ukončení studie z důvodů jiných než kvůli selhání terapie bylo cenzurováno v době
ukončení.
a HR adalimumab vs. placebo z regrese poměrných rizik s terapií jako faktorem.
b 2stranná P hodnota z log rank testu.
c NE = nehodnotitelný. K příhodě došlo u méně než poloviny rizikových subjektů.

Obrázek 2. Kaplan-Meierovy křivky shrnující dobu do selhání terapie v týdnu 6 nebo později





Poznámka: P# = placebo
Ve studii UV I byly pozorovány statisticky významné rozdíly ve prospěch adalimumabu v porovnání s
placebem u každé složky selhání terapie. Ve studii UV II byly pozorovány statisticky významné rozdíly
jen u zrakové ostrosti, ale ostatní složky hovořily ve prospěch adalimumab numericky.



Ze 424 subjektů zařazených do nekontrolovaného dlouhodobého prodloužení studií UV I a UV II bylo
60 subjektů považováno za nezpůsobilé diabetické retinopatie v důsledku operace katarakty nebo vitrektomieanalýzy účinnosti. Z 364 zbývajících pacientů pokračovalo 269 hodnotitelných pacientů otevřené léčbě adalimumabem do 78. týdne. Na základě sledování pozorovaných dat bylo 216 pacientů v klidu současně podávané dávce steroidů ≤ 7,5 mg denně a 178 podávání steroidů. BCVA se buď zlepšila, nebo udržela 78. Údaje po týdnu 78 byly obecně v souladu s těmito výsledky, ale počet zařazených subjektů po této
době klesl. Celkem z pacientů, kteří ukončili studii, ji 18 % ukončilo z důvodu nežádoucích příhod a
% v důsledku nedostatečné odpovědi na léčbu adalimumabem.

Kvalita života

Pacienty hlášené zrakové funkce byly hodnoceny v obou klinických studiích za pomoci NEI VFQ-25.
Adalimumab měl numericky lepší výsledky ve většině podskóre, přičemž ve studii UV I byl statisticky
významný střední rozdíl zaznamenán u všeobecného vidění, bolesti oka, vidění na blízko, duševního
zdraví a celkového skóre, a ve studii UV II u všeobecného vidění a duševního zdraví. Numerické
zlepšení zraku vlivem adalimumabu ve studii UV I nebylo pozorováno u barevného vidění a ve studii
UV II u barevného vidění, periferního vidění a vidění na blízko.

Imunogenita

Během léčby adalimumabem se mohou vytvořit protilátky proti adalimumabu. Tvorba protilátek proti
adalimumabu je spojena se zvýšenou clearance a sníženou účinností adalimumabu. Mezi přítomností
protilátek proti adalimumabu a výskytem nežádoucích účinků neexistuje žádná zjevná korelace.

Pediatrická populace

Juvenilní idiopatická artritida
Polyartikulární juvenilní idiopatická artritida
Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena ve dvou studiích polyartikulární nebo polyartikulárním průběhem juvenilní idiopatické artritidy, které měly různé typy
výskytu JIA oligartritida
pJIA I

Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené studii paralelních skupin u 171 dětí úvodní fázi léčené MTX dosud neléčení, nebo jim byl MTX vysazen minimálně dva týdny před zahájením léčby sledovaným
přípravkem. Pacienti, kteří zůstali na stabilních dávkách nesteroidních protizánětlivých léčivých
přípravků dostávali všichni pacienti dávku 24 mg/m2 až do maximální dávky 40 mg adalimumabu jednou za dva
týdny po dobu 16 týdnů. Distribuce pacientů podle věku a dále dle toho, zda dostávali minimální,
střední nebo maximální dávku v průběhu OL LI fáze studie je znázorněna v tabulce 25.



Tabulka 25. Distribuce pacientů podle věku a dávky adalimumabu podávané v průběhu OL LI
fáze
Skupina dle věku Počet pacientů ve výchozím
stavu n Minimální, střední
a maximální dávka
až 7 let 31 až 12 let 71 13 až 17 let 69
Pacienti, kteří vykazovali v týdnu 16 odpověď v pediatrickém k randomizaci do dvojitě zaslepené maximální dávky 40 mg, či placebo každý druhý týden po dobu dalších 32 týdnů nebo do doby
vzplanutí onemocnění. Kritéria vzplanutí byla definována jako zhoršení o  30 % v porovnání
s výchozím stavem u  3 ze 6 hlavních kritérií pediatrického ACR, přítomnost  2 aktivních kloubů
a zlepšení o  30 % u ne více než 1 ze 6 kritérií. Po 32 týdnech léčby nebo při vzplanutí onemocnění
byli pacienti vhodní k zařazení do otevřené prodloužené fáze.

Tabulka 26. Odpovědi v Ped ACR 30 ve studii s JIA

Skupina MTX Bez MTX
Fáze
OL-LI 16 týdnů
Odpovědi Ped ACR 94,1 % Výsledky účinnosti
Dvojitě zaslepených
32 týdnů
Adalimumab/
MTX
Placebo/MTX
Adalimumab
Placebo
Vzplanutí onemocnění
na konci 32 týdnůa
36,8 % Medián doby do
vzplanutí onemocnění
> 32 týdnů 20 týdnů > 32 týdnů 14 týdnů
a Odpovědi Ped ACR 30/50/70 v týdnu 48 byly významně vyšší než ty u pacientů léčených placebem
b p = 0,c p = 0,
Mezi těmi, jež dosáhli odpovědi v týdnu 16 udržovány na hodnotách 30/50/70/90 po dobu až šesti let u těch pacientů, jež byli léčeni adalimumabem
po celou dobu studie. Krom toho všech 19 subjektů, z nichž 11 bylo při zahájení studie ve věku 4 až let a 8 ve věku 13 až 17 let, bylo léčeno 6 let nebo déle.

Celkově byly odpovědi obecně lepší a u menšího množství pacientů došlo k vývinu protilátek, pokud
byli léčeni kombinací adalimumabu a MTX ve srovnání s monoterapií adalimumabem. Uvážíme-li tyto
výsledky, doporučuje se, aby byl adalimumab používán v kombinaci s MTX a v monoterapii jen u těch
pacientů, u nichž není užití MTX vhodné
pJIA II

Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické otevřené studii se 32 dětmi věku 2 až < 4 roky nebo ve věku 4 roky a více s tělesnou hmotností < 15 kgtěžkou polyartikulární JIA. Pacienti dostávali adalimumab v dávce 24 mg/m2 tělesného povrchu až do maximální dávky 20 mg každý druhý týden subkutánní injekcí po dobu 24 týdnů. V průběhu
studie užívala většina subjektů současně methotrexát a u menšího množství případů bylo hlášeno
užívání kortikosteroidů nebo NSAID.



Z pozorovaných údajů vyplývá, že v týdnu 12 bylo dosaženo odpovědi PedACR 30 u 93,5 % subjektů
a v týdnu 24 bylo této odpovědi dosaženo u 90,0 % subjektů. Poměr subjektů s odpovědí PedACR
50/70/90 v týdnu 12 byl 90,3 %/61,3 %/38,7 % a poměr subjektů s touto odpovědí v týdnu 24 byl
83,3 %/73,3 %/36,7 %. Mezi pacienty, kteří dosáhli odpovědi PedACR 30 v týdnu 24 celou dobu studie. Celkově bylo 20 subjektů léčeno po dobu 60 týdnů nebo déle.

Entezopatická artritida

Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené studii u 46 pediatrických pacientů artritidou. Pacienti byli randomizováni do skupiny dostávající buď 24 mg/m2 tělesného povrchu adalimumabu do maximální dávky 40 mg, nebo placebo každý druhý týden po dobu 12 týdnů. Po
dvojitě zaslepeném období následovalo otevřené období 24 mg/m2 BSA adalimumabu do maximální dávky 40 mg každý druhý týden subkutánně až po dobu do
maximálně 192 týdnů. Primárním cílovým parametrem byla procentuální změna v počtu aktivních
kloubů s artritidou citlivostkloubů s artritidou bylo během OL období do týdne 156 udrženo u 26 z 31 s adalimumabem, kteří setrvávali ve studii. Ačkoli to nebylo statisticky významné, u většiny pacientů
bylo prokázáno klinické zlepšení sekundárních cílových parametrů, jako počet míst s entesitidou, počet
citlivých kloubů 70 odpověď.

Ložisková psoriáza u pediatrických pacientů

Účinnost adalimumabu byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, kontrolované studii u pediatrických pacientů ve věku od 4 let s těžkou chronickou ložiskovou psoriázou PGA ≥ 4 nebo > 20 % BSA nebo > 10 % BSA s velmi tenkými lézemi nebo PASI ≥ 20 nebo ≥ s klinicky relevantním postižením obličeje, genitálií nebo rukou/chodidelna lokální terapii a helioterapii nebo fototerapii.

Pacienti dostávali adalimumab 0,8 mg/kg každý druhý týden každý druhý týden dávky 25 mgrandomizovaných do skupiny používající adalimumab v dávce 0,8 mg/kg kteří byli randomizováni do skupiny používající 0,4 mg/kg každý druhý týden nebo methotrexát.

Tabulka 27. Výsledky účinnosti v týdnu 16 u ložiskové psoriázy u pediatrických pacientů

MTXa n=Adalimumab 0,8 mg/kg
každý druhý týden
n=38
PASI 75b 12 PGA: čistý/minimálníc 15 a MTX = methotrexát
b P=0,027, adalimumab 0,8 mg/kg versus MTX
c P=0,083, adalimumab 0,8 mg/kg versus MTX

Pacienti, kteří dosáhli skóre PASI 75 a PGA čisté nebo minimální, byli z léčby vyřazeni na dobu do týdnů a monitorováni kvůli „ztrátě kontroly nad nemocí“ Pacientům byl poté znovu nasazen adalimumab 0,8 mg/kg každý druhý týden po dobu dalších 16 týdnů
a odpovědi na léčbu pozorované během opětovné léčby byly podobné jako v předchozí dvojitě
zaslepené fázi: odpověď PASI 75 byla u 78,9 % u 52,6 %


V otevřené fázi studie byly odpovědi PASI 75 a PGA čisté nebo minimální udrženy až po dobu dalších
52 týdnů s žádnými novými bezpečnostními nálezy.

Hidradenitis suppurativa u dospívajících

U dospívajících pacientů s HS nejsou k dispozici žádné klinické studie u adalimumabu. Účinnost
adalimumabu v léčbě dospívajících pacientů s HS je predikována na základě prokázané účinnosti
a vztahu expozice-odpověď u dospělých pacientů s HS a pravděpodobnosti, že průběh onemocnění,
patofyziologie a účinky léku budou značně podobné jako u dospělých se stejnými úrovněmi expozice.
Bezpečnost doporučené dávky adalimumabu u dospívající populace s HS vychází z bezpečnostního
profilu adalimumabu napříč indikacemi jak u dospělých, tak u pediatrických pacientů při podobných
nebo častějších dávkách
Crohnova choroba u pediatrických pacientů

Adalimumab byl hodnocen v multicentrické, randomizované, dvojitě zaslepené klinické studii,
zaměřené na hodnocení účinnosti a bezpečnosti úvodní a udržovací léčby s dávkováním v závislosti na
tělesné hmotnosti pediatrickým indexem aktivity Crohnovy choroby tato kritéria: musela u nich selhat konvenční léčba Crohnovy choroby imunomodulátorů
Všechny subjekty dostaly v otevřené fázi úvodní dávku v závislosti na jejich výchozí tělesné hmotnosti:
160 mg v týdnu 0 a 80 mg v týdnu 2 u subjektů ≥ 40 kg a 80 mg v týdnu 0 a 40 mg v týdnu 2 u subjektů
< 40 kg.

V týdnu 4 byly subjekty randomizovány v poměru 1:1 v závislosti na jejich tělesné hmotnosti v daném
čase a byla jim v režimu udržovací léčby podávána buď snížená dávka, nebo dávka standardní, jak je
patrno v tabulce 28.

Tabulka 28. Režim udržovací dávky

Hmotnost pacienta Snížená dávka Standardní dávka
< 40 kg 10 mg každý druhý týden 20 mg každý druhý týden
≥ 40 kg 20 mg každý druhý týden 40 mg každý druhý týden

Výsledky hodnocení účinnosti

Primárním cílovým parametrem studie bylo dosažení klinické remise v týdnu 26, definované jako skóre
PCDAI ≤ 10.

Rozsah klinické remise a klinické odpovědi kortikosteroidů nebo imunomodulátorů je prezentován v tabulce 30.

Tabulka 29. Studie u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou
PCDAI klinická remise a odpověď

Standardní dávka
40/20 mg
každý druhý týden
n=Snížená dávka
20/10 mg
každý druhý týden
n=P hodnota*
Týden Klinická remise 38,7 % 28,4 % 0,Klinická odpověď 59,1 % 48,4 % 0,

Standardní dávka
40/20 mg
každý druhý týden
n=Snížená dávka
20/10 mg
každý druhý týden
n=P hodnota*
Týden Klinická remise 33,3 % 23,2 % 0,Klinická odpověď 41,9 % 28,4 % 0,* p hodnota pro standardní dávku v porovnání se sníženou dávkou

Tabulka 30. Studie u pediatrických pacientů s Crohnovou chorobou
Vysazení kortikosteroidů nebo imunomodulátorů a remise píštělí

Standardní dávka
40/20 mg
každý druhý týden
Snížená dávka
20/10 mg
každý druhý týden
P hodnotaVysazení kortikosteroidů n=33 n=38
Týden 26 84,8 % 65,8 % 0,Týden 52 69,7 % 60,5 % 0,Vysazení imunomodulátorů2 n=60 n=57
Týden 52 30,0 % 29,8 % 0,Remise píštělí3 n=15 n=21
Týden 26 46,7 % 38,1 % 0,Týden 52 40,0 % 23,8 % 0,1 p hodnota pro standardní dávku v porovnání se sníženou dávkou
Léčba imunosupresivy může být vysazena teprve až v týdnu 26 dle úsudku investigátora, pokud subjekt
splňuje kritéria považovaná za odpověď
Přetrvávání uzavření všech píštělí po dobu 2 po sobě jdoucích vizit, které byly ve výchozím stavu secernující

Bylo pozorováno statisticky významné zvýšení 26 a 52 v porovnání s výchozím stavem.

Statisticky a klinicky významné zlepšení v parametrech kvality života v porovnání s výchozím stavem bylo také pozorováno v obou terapeutických skupinách.

Sto pacientů otevřené dlouhodobé prodloužené fáze studie. Po 5 letech léčby adalimumabem přetrvávala klinická
remise u 74,0 % přetrvávala klinická odpověď podle PCDAI.

Ulcerózní kolitida u pediatrických pacientů

Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v multicentrické, randomizované, dvojitě
zaslepené studii u 93 pediatrických pacientů ve věku od 5 do 17 let se středně těžkou až těžkou
ulcerózní kolitidou odečtenou endoskopiístudii u přibližně 16 % pacientů selhala dřívější anti-TNF léčba. Pacienti, kteří dostávali kortikosteroidy
při zařazení do studie, mohli po týdnu 4 začít svoji léčbu kortikosteroidy snižovat.

V indukčním období studie bylo randomizováno 77 pacientů v poměru 3:2 k užívání dvojitě zaslepené
léčby adalimumabem v indukční dávce 2,4 mg/kg 160 mgdostávaly 0,6 mg/kg zbývajících 16 pacientů zařazených do indukčního období otevřenou léčbu adalimumabem v indukční
dávce 2,4 mg/kg v týdnu 2.



V týdnu 8 bylo 62 pacientů, kteří prokázali klinickou odpověď na parciálním Mayo skóre definováno jako pokles PMS ≥ 2 body a ≥ 30 % oproti výchozí hodnotědo dvojitě zaslepené udržovací léčby adalimumabem s dávkou 0,6 mg/kg každý týden nebo udržovací dávkou 0,6 mg/kg změnou designu studie bylo dalších 12 pacientů, kteří prokázali klinickou odpověď podle PMS,
randomizováno k užívání placeba, ale nebyli zahrnuti do potvrzující analýzy účinnosti.

Vzplanutí nemoci bylo definováno jako zvýšení PMS nejméně o 3 body s PMS 5 až 6 v týdnu 8
Pacienti, kteří splnili kritéria pro vzplanutí nemoci v týdnu 12 nebo později, byli randomizováni do
skupiny, která dostávala opětovně indukční dávku 2,4 mg/kg 0,6 mg/kg Výsledky hodnocení účinnosti

Společnými primárními cílovými parametry studie byla klinická remise podle PMS PMS ≤ 2 a žádné individuální podskóre > 1dosáhli klinické odpovědi podle PMS v týdnu 8.

Míry klinické remise podle PMS v týdnu 8 u pacientů v každé z dvojitě zaslepených indukčních skupin
adalimumabu jsou shrnuty v tabulce 31.

Tabulka 31. Klinická remise podle PMS po 8 týdnech


Adalimumaba
Maximálně 160 mg v týdnu 0 /
placebo v týdnu n=Adalimumabb, c
Maximálně 160 mg v týdnech 0 a n=Klinická remise 13/30 a Adalimumab 2,4 mg/kg 80 mgv týdnu c Nezahrnuje nezaslepenou indukční dávku adalimumabu 2,4 mg/kg
V týdnu 52 byly klinická remise podle FMS u pacientů s odpovědí v týdnu 8, klinická odpověď podle
FMS s odpovědí v týdnu 8, zhojení sliznice podle FMS u pacientů s odpovědí v týdnu 8, klinická remise podle FMS u pacientů s remisí v týdnu 8 a podíl
subjektů v remisi bez kortikosteroidů podle FMS v týdnu 8 hodnoceny u pacientů, kteří dostávali
adalimumab v dvojitě zaslepené maximální udržovací dávce 40 mg jednou za dva týdny a maximální udržovací dávce 40 mg každý týden
Tabulka 32. Výsledky účinnosti po 52 týdnech

Adalimumaba
Maximálně 40 mg
jednou za dva týdny
n=Adalimumabb
Maximálně 40 mg
jednou týdně
n=Klinická remise u pacientů
s odpovědí s PMS v týdnu 8 9/31


Adalimumaba
Maximálně 40 mg
jednou za dva týdny
n=Adalimumabb
Maximálně 40 mg
jednou týdně
n=Klinická odpověď u pacientů
s odpovědí s PMS v týdnu 8 19/31 Zhojení sliznice u pacientů
s odpovědí s PMS v týdnu 8 12/31 Klinická remise u pacientů
s remisí s PMS v týdnu 8 9/21 Remise bez kortikosteroidů
v týdnu 8 u pacientů s odpovědí
s PMSc
4/13 a Adalimumab 0,6 mg/kg b Adalimumab 0,6 mg/kg c U pacientů, kteří na počátku dostávali souběžně kortikosteroidy
Pozn.: Pacienti s chybějícími hodnotami v týdnu 52 nebo randomizovaní k opětovné indukční nebo udržovací
léčbě byli považováni za pacienty bez odpovědi pro cílové parametry v týdnu
Mezi další výzkumné cílové parametry účinnosti patřily klinická odpověď podle indexu aktivity
pediatrické ulcerózní kolitidy hodnotě
Tabulka 33. Výsledky výzkumných cílových parametrů podle PUCAI

Týden Adalimumaba
Maximálně 160 mg v týdnu
0/ placebo v týdnu n=Adalimumabb,c
Maximálně 160 mg
v týdnech 0 a 1
n=Klinická remise podle PUCAI 10/30 Klinická odpověď podle PUCAI 15/30 Týden Adalimumabd
Maximálně 40 mg
jednou za dva týdny
n=Adalimumabe
Maximálně 40 mg
jednou týdně
n=Klinická remise podle PUCAI
v týdnu 8 u pacientů s odpovědí
s PMS
14/31 Klinická odpověď podle PUCAI
v týdnu 8 u pacientů s odpovědí
s PMS
18/31 a Adalimumab 2,4 mg/kg dávka 80 mgv týdnu 2
c Nezahrnuje nezaslepenou indukční dávku adalimumabu 2,4 mg/kg d Adalimumab 0,6 mg/kg e Adalimumab 0,6 mg/kg Pozn. 1: Obě indukční skupiny dostávaly 0,6 mg/kg Pozn. 2: Pacienti s chybějícími hodnotami v týdnu 8 byli považováni za pacienty, kteří nesplnili cílové
parametry
Pozn. 3: Pacienti s chybějícími hodnotami v týdnu 52 nebo randomizovaní k opětovné indukční nebo udržovací
léčbě byli považováni za pacienty bez odpovědi pro cílové parametry v týdnu


Z pacientů léčených adalimumabem, kteří během udržovacího období podstoupili opětovnou indukční
léčbu, dosáhlo 2/6
Kvalita života

U skupin léčených adalimumabem bylo pozorováno klinicky významné zlepšení v parametrech kvality
života
U skupin léčených adalimumabem vysokou udržovací dávkou maximálně 40 mg bylo pozorováno klinicky významné zvýšení
Uveitida u pediatrických pacientů

Bezpečnost a účinnost adalimumabu byla hodnocena v randomizované, dvojitě zaslepené, kontrolované
studii u 90 pediatrických pacientů ve věku od 2 do < 18 let s neinfekční přední uveitidou související
s JIA, kteří byli refrakterní na nejméně 12týdenní léčbu methotrexátem. Pacienti dostávali buď placebo,
nebo 20 mg adalimumabu měli tělesnou hmotnost ≥ 30 kg
Primárním cílovým parametrem byla doba do selhání léčby. Kritériem pro stanovení selhání léčby bylo
zhoršení nebo trvalé nezlepšení očního zánětu, částečné zlepšení s rozvojem trvalých očních komorbidit
nebo zhoršení očních komorbidit, nepovolené použití souběžné léčby a přerušení léčby po delší časové
období.

Klinická odpověď

Adalimumab významně prodloužil dobu do selhání léčby v porovnání s placebem P < 0,0001 z log rank testuzatímco medián doby do selhání léčby nebylo možné odhadnout u pacientů léčených adalimumabem,
protože léčba selhala u méně než poloviny těchto pacientů. Adalimumab významně snížil riziko selhání
léčby o 75 % v porovnání s placebem, jak je uvedeno podle hodnoty poměru rizik 0,12; 0,49]


Obrázek 3. Kaplan-Meierovy křivky shrnující dobu do selhání léčby ve studii u pediatrických
pacientů s uveitidou

PRAVDĚPODOBNOST SELHÁNÍ LÉČBY


ČAS Léčba Placebo Adalimumab
Poznámka: P = Placebo