Xyrem Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Natrium-oxybát se po perorálním podání rychle a téměř úplně absorbuje. Absorpce je prodloužena a
snížena po velmi tučném jídle. Vylučuje se hlavně metabolismem s poločasem 0,5–1 hodina.
Farmakokinetika je nelineární s plochou pod křivkou plazmatických koncentrací s časovou křivkou, která se zvýší 3,8x při zdvojnásobení dávky přípravku ze 4,5 g na 9 g.
Farmakokinetika se nemění po opakovaných dávkách přípravku.
Absorpce
Natrium-oxybát se po perorálním podání rychle absorbuje s absolutní biologickou dostupností
přibližně 88 %. Průměrné vrcholové plazmatické koncentrace dávky 9 g rozdělené do dvou stejných dávek podaných v rozmezí 4 hodin, byly 78, resp. 142 μg/ml.
Průměrná doba k dosažení vrcholové plazmatické koncentrace studiích pohybovala od 0,5 do 2 hodin. Po perorálním podání látky stoupají plazmatické hladiny
s její rostoucí dávkou více než proporcionálně. Jednotlivé dávky nad 4,5 g nebyly studovány. Podání
natrium-oxybátu bezprostředně po jídle s vysokým obsahem tuků vedlo k opožděné absorpci
Distribuce
Natrium-oxybát je hydrofilní sloučenina se zdánlivým distribučním objemem v průměru 384 ml/kg. Při koncentracích v rozmezí 3–300 μg/ml se méně než 1 % látky váže na plazmatické
bílkoviny.
Biotransformace
Studie na zvířatech ukazují, že metabolismus je hlavním způsobem eliminace látky. Látka se
metabolizuje na oxid uhličitý a vodu cyklem trikarboxylových kyselin -oxidací. Cytosolový enzym spojený s NADP+, GHB dehydrogenáza, katalyzuje primárně přeměnu
výchozího substrátu na sukcinát semialdehyd, který je pak biotransformací enzymem sukcinit
semialdehyd dehydrogenázou přeměněn na kyselinu jantarovou. Ta vstupuje do Krebsova cyklu a je
metabolizována na oxid uhličitý a vodu. Druhý mitochondriální oxidoredukční enzym
transhydrogenáza také katalyzuje v přítomnosti α-ketoglutarátu přeměnu natrium-oxybátu na sukcinát
semialdehyd. Alternativní biotransformací je -oxidace přes 3,4-dihydroxybát na acetyl-CoA, který se
také následně přeměňuje v cyklu kyseliny citrónové na oxid uhličitý a vodu. Aktivní metabolit
natrium-oxybátu nebyl zjištěn.
Studie in vitro s lidskými jaterními mikrozomy prokázaly, že natrium-oxybát neinhibuje významně až
do koncentrace 3 mM CYP2D6, CYP2E1 a CYP3A. Uvedené hladiny byly výrazně vyšší než hladiny dosažené dávkami
terapeutickými.
Eliminace
Odstranění natrium-oxybátu z organismu probíhá z velké části biotransformací na oxid uhličitý, který
je pak eliminován dýcháním. Méně než 5 % nezměněného přípravku se vylučuje močí do 6–8 hodin
po podání. Vylučování stolicí je zanedbatelné.
Zvláštní populace
Starší pacienti
U omezeného počtu pacientů starších než 65 let nebyl rozdíl ve farmakokinetice natrium-oxybátu ve
srovnání s pacienty mladšími než 65 let.
Pediatrická populace
Hlavní farmakokinetické charakteristiky natrium-oxybátu u pediatrických pacientů jsou stejné jako
charakteristiky hlášené ve farmakokinetických studiích natrium-oxybátu u dospělých.
Pediatrické a dospělé subjekty užívající stejnou dávku mg/kg mají podobné profily koncentrace v
plazmě v závislosti na čase Porucha funkce ledvin
Ledviny nehrají významnou úlohu ve vylučování látky, proto nebyla provedena farmakokinetická
studie u pacientů s poruchou funkce ledvin. Možnost ovlivnění farmakokinetiky natrium-oxybátu
u pacientů s poruchou funkce ledvin se nepředpokládá.
Porucha funkce jate
Natrium-oxybát se výrazně metabolizuje během prvního průchodu játry. Po jednotlivé perorální
dávce 25 mg/kg byly hodnoty AUC u pacientů s cirhózou dvojnásobné, zdánlivá perorální clearance
se snížila z 9,1 ml/min/kg u zdravých dospělých osob na 4,5 ml/min/kg u pacientů ve třídě A ascitua třídě A významně delší než u osob v kontrolní skupině a 32 minut u pacientů ve třídě A proti 22 minutám u osob na placebufunkce má být zahajovací dávka přípravku snížena na polovinu a odpověď na zvýšení dávky je třeba
pečlivě monitorovat Etnický původ
Vliv etnického původu na metabolismus natrium-oxybátu nebyl zkoumán.