Wegovy Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Léčiva k terapii diabetu, analoga GLP-1 glukagonu 1Mechanismus účinku

Semaglutid je analog GLP-1 s 94% sekvenční homologií s lidským GLP-1. Semaglutid působí jako
agonista receptoru GLP-1, který se selektivně váže na receptor GLP-1, cíl přirozeného GLP-1,
a aktivuje jej.

GLP-1 je fyziologický regulátor chuti k jídlu a příjmu kalorií a receptor GLP-1 je přítomen v několika
oblastech mozku, které se podílejí na regulaci chuti k jídlu.

Studie na zvířatech ukazují, že semaglutid působí v mozku prostřednictvím receptoru GLP-1.
Semaglutid má přímý vliv na oblasti mozku, které se podílejí na homeostatické regulaci příjmu
potravy v hypotalamu a mozkovém kmenu. Semaglutid může ovlivňovat systém hédonické odměny
prostřednictvím přímých a nepřímých účinků v oblastech mozku včetně septa, thalamu a amygdaly.

Klinické studie ukazují, že semaglutid snižuje příjem energie, zvyšuje pocity sytosti, plnosti a kontroly
nad jídlem, snižuje pocity hladu a četnost a intenzitu touhy. Kromě toho semaglutid snižuje preferenci
potravin s vysokým obsahem tuku.

Semaglutid organizuje homeostatický a hédonický přínos s výkonnou funkcí regulující příjem kalorií,
chuť k jídlu, odměnu a výběr jídla.

V klinických studiích se navíc prokázalo, že semaglutid snižuje glykemii v závislosti na koncentraci
glukózy tak, že při vysoké glykemii stimuluje vylučování inzulinu a snižuje sekreci glukagonu.
Mechanismus snižování glykemie zahrnuje rovněž mírné zpoždění vyprazdňování žaludku v časné
postprandiální fázi. Při hypoglykemii snižuje semaglutid sekreci inzulinu a neovlivňuje sekreci
glukagonu.

Receptory GLP-1 jsou rovněž exprimovány v srdci, cévách, imunitním systému a ledvinách.
V klinických studiích má semaglutid příznivý vliv na plazmatické lipidy, snižuje systolický krevní tlak

a redukuje zánět. Kromě toho studie na zvířatech ukázaly, že semaglutid zeslaboval rozvoj
aterosklerózy a vykazoval protizánětlivý účinek v kardiovaskulárním systému.

Farmakodynamické účinky

Chuť k jíd lu, příjem energie a volba jídla
Semaglutid snižuje chuť k jídlu tím, že zvyšuje pocit plnosti a sytosti a zároveň snižuje hlad
a potenciální konzumaci jídla. Ve studii fáze 1 byl po 20 týdnech dávkování příjem energie během
jídla ad libitum o 35 % nižší u semaglutidu ve srovnání s placebem. To bylo podpořeno lepší
kontrolou nad jídlem, menší touhou po jídle a relativně nižší preferencí potravin s vysokým obsahem
tuků. Touha po jídle byla dále hodnocena ve studii STEP 5 pomocí dotazníku o kontrole příjmu
potravy pro kontrolu touhy po jídle, tak pro touhu po slaném jídle významně ve prospěch semaglutidu, zatímco
pro touhu po sladkém jídle nebyl pozorován žádný jasný účinek.


Lipidy nalačno a po jídle
Semaglutid 1 mg ve srovnání s placebem snižoval koncentrace triglyceridů nalačno a lipoproteinů
s velmi nízkou hustotou na jídlo s vysokým obsahem tuku se snížila o >40 %.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinnost a bezpečnost semaglutidu pro úpravu tělesné hmotnosti ve spojení se sníženým příjmem
kalorií a zvýšenou fyzickou aktivitou byly hodnoceny ve čtyřech 68 týdnů trvajících dvojitě
zaslepených randomizovaných placebem kontrolovaných studiích fáze 3a hodnocení bylo zařazeno celkem 4 684 dospělých pacientů semaglutidems placebem v dvojitě zaslepené randomizované placebem kontrolované studii fáze 3b které bylo zařazeno 304 pacientů
Léčba semaglutidem prokázala lepší, klinicky významný a trvalý úbytek hmotnosti ve srovnání
s placebem u pacientů s obezitou a nejméně jednou komorbiditou související s tělesnou hmotností. Navíc v rámci klinických hodnocení
vyšší podíl pacientů ≥5 %, ≥10 %, ≥15 % a ≥20 % dosáhl úbytku tělesné hmotnosti se semaglutidem
ve srovnání s placebem. Ke snížení tělesné hmotnosti došlo bez ohledu na přítomnost
gastrointestinálních příznaků, jako je nauzea, zvracení nebo průjem.

Léčba semaglutidem také prokázala statisticky významné zlepšení obvodu pasu, systolického krevního
tlaku a fyzických funkcí ve srovnání s placebem.

Účinnost byla prokázána bez ohledu na věk, pohlaví, rasu, etnický původ, výchozí tělesnou hmotnost,
BMI, přítomnost diabetu 2. typu a úroveň renálních funkcí. Ve všech podskupinách existovaly rozdíly
v účinnosti. Relativně větší úbytek tělesné hmotnosti byl pozorován u žen a u pacientů bez diabetu
2. typu a také u pacientů s nižší a vyšší výchozí tělesnou hmotností.

STEP 1: Úprava tělesné hmotnosti

V 68týdenní dvojitě zaslepené studii bylo randomizováno 1 961 pacientů s obezitou nebo s nadváhou tělesnou hmotností do skupiny se semaglutidem nebo do skupiny s placebem. Všichni pacienti drželi
po celou dobu studie dietu se sníženým obsahem kalorií a zvýšenou fyzickou aktivitou.

Brzy došlo k úbytku tělesné hmotnosti, který pokračoval v průběhu celého klinického hodnocení. Na
konci léčby s placebem a ≥20 % úbytku tělesné hmotnosti se semaglutidem ve srovnání s placebem
s prediabetem na počátku léčby měl vyšší podíl pacientů na konci léčby semaglutidem
normoglykemický stav ve srovnání s placebem
Tabulka 4 STEP 1: Výsledky v 68. týdnu
WegovyÚplný analyzovaný soubor Výchozí hodnota Změna Pacienti hmotnosti ≥5 %83,5*hmotnosti ≥1066,1*hmotnosti ≥1547,9*Výchozí hodnotaSystolický krevní tlak Výchozí hodnota 126* p <0,0001 Odhad pomocí modelu ANCOVA s využitím vícenásobné imputace na základě všech dat bez ohledu na ukončení
randomizované léčby nebo zahájení podávání jiných antiobezitik nebo bariatrické operace.
V průběhu studie byla randomizovaná léčba trvale ukončena u 17,1 % a 22,4 % pacientů randomizovaných k léčbě
semaglutidem 2,4 mg respektive placebem. Předpokládá se, že všichni randomizovaní pacienti zůstali v léčbě a nedostali
další antiobezitní terapii, odhadované změny tělesné hmotnosti od randomizace do 68. týdne na základě smíšeného modelu
opakovaných měření včetně všech pozorování až do prvního vysazení léčby byly -16,9 % a -2,4 % u semaglutidu 2,4 mg
respektive placeba.
Odhad z binárního regresního modelu založeného na stejném imputačním postupu jako v primární analýze.


Změna tělesné hmotnosti

Týdny 
Wegovy 
Pozorované hodnoty u pacientů, kteří dokončili všechny plánované návštěvy, a odhady s vícenásobnými imputacemi odstoupení

Obrázek 1 STEP 1: Průměrná změna tělesné hmotnosti

Po 68 týdnech studie bylo provedeno 52týdenní prodloužení mimo léčbu, do kterého bylo zařazeno
327 pacientů, kteří dokončili hlavní období studie na udržovací dávce semaglutidu nebo placeba.
V období mimo léčbu od 68. týdne do 120. týdne se průměrná tělesná hmotnost zvýšila v obou
léčebných skupinách. U pacientů, kteří byli po dobu hlavního hodnocení léčeni semaglutidem, však
zůstala hmotnost o 5,6 % nižší než výchozí hodnota ve srovnání s 0,1 % u skupiny s placebem.

STEP 2: Úprava tělesné hmotnosti u pacientů s diabetem 2. typu
V 68týdenní, dvojitě zaslepené studii bylo 1210 pacientů s nadváhou nebo obezitou a diabetem 2. typu randomizováno k léčbě semaglutidem 2,4 mg, semaglutidem 1 mg jednou týdně
nebo placebem. Pacienti zařazení do klinického hodnocení měli nedostatečně kontrolovaný diabetes
Všichni pacienti byli po celou dobu klinického hodnocení na dietě se sníženým obsahem kalorií a se
zvýšenou fyzickou aktivitou.

Léčba semaglutidem po dobu 68 týdnů vedla k lepšímu a klinicky významnému snížení tělesné
hmotnosti a HbA1c ve srovnání s placebem
Tabulka 5 STEP 2: Výsledky v 68. týdnu
Wegovy Placebo
Úplný analyzovaný soubor Výchozí hodnota Změna Pacienti hmotnosti ≥5 %67,4*hmotnosti ≥1044,5*hmotnosti ≥1525,0*Výchozí hodnotaSystolický krevní tlak Výchozí hodnota 130HbA1c Výchozí hodnota 65,3 Změna oproti výchozí hodnotě1Rozdíl oproti placebu1* p<0,0001 Odhad pomocí modelu ANCOVA s využitím vícenásobné imputace na základě všech dat bez ohledu na ukončení
randomizované léčby nebo zahájení podávání jiných antiobezitik nebo bariatrické operace.
V průběhu studie byla randomizovaná léčba trvale ukončena u 11,6 % a 13,9 % pacientů randomizovaných k léčbě
semaglutidem 2,4 mg respektive placebem. Předpokládá se, že všichni randomizovaní pacienti zůstali v léčbě a nedostali
další antiobezitní terapii, odhadované změny tělesné hmotnosti od randomizace do 68. týdne na základě smíšeného modelu
opakovaných měření včetně všech pozorování až do prvního vysazení léčby byly -10,6 % a -3,1 % u semaglutidu 2,4 mg
respektive placeba.
Odhad z binárního regresního modelu založeného na stejném imputačním postupu jako v primární analýze.



Změna tělesné hmotnosti

Týdny
Wegovy Placebo Vícenásobná imputace -3,3 -3,-9,9 -9,
Pozorované hodnoty u pacientů, kteří dokončili všechny plánované návštěvy, a odhady s vícenásobnými imputacemi odstoupení

Obrázek 2 STEP 2: Průměrná změna tělesné hmotnosti
STEP 3: Úprava tělesné hmotnosti s intenzivní behaviorální terapií
V 68týdenním dvojitě zaslepeném klinickém hodnocení bylo randomizováno 611 pacientů s obezitou
související s tělesnou hmotností do skupiny se semaglutidem nebo do skupiny s placebem. Během
klinického hodnocení podstoupili všichni pacienti intenzivní behaviorální terapii z velmi restriktivní diety, zvýšené fyzické aktivity a poradenství v behaviorální oblasti.

Léčba semaglutidem a IBT po dobu 68 týdnů vedla k lepšímu a klinicky významnému snížení tělesné
hmotnosti ve srovnání s placebem
Tabulka 6 STEP 3: Výsledky v 68. týdnu
WegovyÚplný analyzovaný soubor Výchozí hodnota Změna Pacienti hmotnosti ≥5 %84,8*hmotnosti ≥1073,0*hmotnosti ≥1553,5*Výchozí hodnota 113,6Systolický krevní tlak Výchozí hodnota* p<0,005
Odhad pomocí modelu ANCOVA s využitím vícenásobné imputace na základě všech dat bez ohledu na ukončení
randomizované léčby nebo zahájení podávání jiných antiobezitik nebo bariatrické operace.
V průběhu klinického hodnocení byla randomizovaná léčba trvale ukončena u 16,7 % a 18,6 % pacientů randomizovaných
k léčbě semaglutidem 2,4 respektive placebem. Předpokládá se, že všichni randomizovaní pacienti zůstali v léčbě a nedostali
další antiobezitní terapii, odhadované změny tělesné hmotnosti od randomizace do 68. týdne na základě modelu smíšeného
modelu opakovaných měření, včetně všech pozorování až do prvního vysazení léčby, byly -17,6 % a -5,0 % u semaglutidu
2,4 mg respektive placeba.
Odhad z binárního regresního modelu založeného na stejném imputačním postupu jako v primární analýze.

STEP 4: Trvalá úprava tělesné hmotnosti
Do 68týdenního dvojitě zaslepeného klinického hodnocení bylo zařazeno 902 pacientů s obezitou
související s tělesnou hmotností. Všichni pacienti byli po celou dobu klinického hodnocení na dietě se
sníženým obsahem kalorií a se zvýšenou fyzickou aktivitou. Od 0. týdne do 20. týdne obdobídosáhli udržovací dávky 2,4 mg, randomizováni k pokračování v léčbě nebo k přechodu na placebo.
V 0. týdnu průměrný BMI 38,4 kg/m2.

Pacienti, kteří dosáhli udržovací dávky 2,4 mg ve 20. týdnu semaglutidem po dobu 48 týdnů klinicky významného snížení tělesné hmotnosti ve srovnání s pacienty převedenými na placebo tabulka 7 a obrázek 3přešli ve 20. týdnu v 68. týdnu byla nižší než na začátku přípravného období semaglutidem od 0. týdne tělesné hmotnosti o -17,4 %, přičemž hmotnostního úbytku ≥5 % dosáhlo 87,8 %, ≥10 % dosáhlo
78,0 %, ≥15 % dosáhlo 62,2 % a ≥20 % 38,6 % těchto pacientů.

Tabulka 7 STEP 4: Výsledky od 20. týdne do 68. týdne
WegovyÚplný analyzovaný soubor Výchozí hodnota1 Změna Obvod pasu Výchozí hodnotaSystolický krevní tlak Výchozí hodnota1 121 Změna oproti výchozí hodnotě1, 2 0,5 4,Rozdíl oproti placebu2 [95% CI] -3,9 [-5,8; -2,0]* -
* p<0,0001 Výchozí hodnota = 20. týden
Odhad pomocí modelu ANCOVA s využitím vícenásobné imputace na základě všech dat bez ohledu na ukončení
randomizované léčby nebo zahájení podávání jiných antiobezitik nebo bariatrické operace.
3Během klinického hodnocení byla randomizovaná léčba trvale ukončena u 5,8 % a 11,6 % pacientů randomizovaných
k léčbě semaglutidem 2,4 mg respektive placebem. Předpokládejme, že všichni randomizovaní pacienti zůstali v léčbě a
nedostali další antiobezitní terapie, odhadované změny tělesné hmotnosti od randomizace do 68. týdne na základě smíšeného
modelu opakovaných měření, včetně všech pozorování až do prvního vysazení, byly -8,1 % u semaglutidu 2,4 mg a 6,5 % u
placeba.



Změna tělesné hmotnosti

Týdny
Wegovy Placebo Vícenásobná imputace -5,4 -5,-17,7 -17,
Pozorované hodnoty u pacientů, kteří dokončili všechny plánované návštěvy, a odhady s vícenásobnými imputacemi odstoupení

Obrázek 3 STEP 4: Průměrná změna tělesné hmotnosti
STEP 5: Dvouleté údaje
Ve 104 týdnů trvající dvojitě zaslepené studii bylo 304 pacientů s obezitou s nadváhou randomizováno k léčbě semaglutidem nebo placebem. Všichni pacienti drželi po celou dobu studie
dietu se sníženým obsahem kalorií a zvýšenou fyzickou aktivitou. Na počátku studie měli pacienti
průměrný BMI 38,5 kg/m2 a průměrnou tělesnou hmotnost 106,0 kg.

Léčba semaglutidem po dobu 104 týdnů vedla k lepšímu a klinicky významnému snížení tělesné
hmotnosti ve srovnání s placebem. Průměrná tělesná hmotnost se snížila od výchozího stavu až do 68.
týdne se semaglutidem, poté bylo dosaženo fáze plateau. U placeba se průměrná tělesná hmotnost
snižovala méně a přibližně po 20 týdnech léčby bylo dosaženo fáze plateau přičemž poklesu hmotnosti o ≥5 % dosáhlo 74,7 %, o ≥10 % 59,2 % a o ≥15 % 49,7 % těchto
pacientů. Mezi pacienty s prediabetem na počátku léčby dosáhlo normoglykemického stavu na konci
léčby semaglutidem 80 % a placebem 37 %.

Tabulka 8 STEP 5: Výsledky ve 104. týdnu léčby
WegovyÚplný analyzovaný soubor Výchozí hodnota Změna Pacienti hmotnosti ≥5 %74,7*hmotnosti ≥1059,2*hmotnosti ≥1549,7*Výchozí hodnotaSystolický krevní tlak
Výchozí hodnota 126 Změna oproti výchozí hodnotě1 -5,7 -1,Rozdíl oproti placebu1 [95% CI] -4,2 [-7,3; -1,0]* -
* p<0,0001 Odhad pomocí modelu ANCOVA s využitím vícenásobné imputace na základě všech dat bez ohledu na ukončení randomizované léčby
nebo zahájení podávání jiných antiobezitik nebo bariatrické operace.
Během klinického hodnocení byla randomizovaná léčba trvale ukončena u 13,2 % a 27,0 % pacientů randomizovaných k léčbě
semaglutidem respektive placebem. Předpokládejme, že všichni randomizovaní pacienti zůstali v léčbě a nedostali další antiobezitní terapie,
odhadované změny tělesné hmotnosti od randomizace do 68. týdne na základě smíšeného modelu opakovaných měření, včetně všech
pozorování až do prvního vysazení, byly -16,7 % u semaglutidu a -0,6 % u placeba.
Odhadnuto z binárního regresního modelu na základě stejného postupu imputace jako v primární analýze.


Týdny
Wegovy Placebo
Vícenásobná imputace -1,9 -2,-15,9 -15,
Pozorované hodnoty u pacientů, kteří dokončili všechny plánované návštěvy, a odhady s vícenásobnými imputacemi odstoupení.

Obrázek 4 STEP 5: Průměrná změna tělesné hmotnosti STEP 8: semaglutid vs. liraglutid
V 68týdenní, randomizované, otevřené, párově placebem kontrolované studii bylo 338 pacientů
s obezitou související s hmotností randomizováno k léčbě semaglutidem jednou týdně, liraglutidem 3 mg jednou
denně nebo placebem. Léčba semaglutidem jednou týdně a liraglutidem 3 mg byla otevřená, ale každá
aktivní léčebná skupina byla dvojitě zaslepená vůči placebu podávanému se stejnou frekvencí
dávkování. Všichni pacienti drželi po celou dobu studie dietu se sníženým obsahem kalorií a zvýšenou
fyzickou aktivitou. Na počátku studie měli pacienti průměrný BMI 37,5 kg/m2 a průměrnou tělesnou
hmotnost 104,5 kg.

Léčba semaglutidem jednou týdně po dobu 68 týdnů vedla k lepšímu a klinicky významnému snížení
tělesné hmotnosti ve srovnání s liraglutidem. Průměrná tělesná hmotnost se u semaglutidu snížila od
výchozího stavu až do 68. týdne. U liraglutidu se průměrná tělesná hmotnost snížila méně tabulka 9srovnání se 7,0 % pacientů léčených liraglutidem. Tabulka 9 uvádí výsledky potvrzujících koncových
ukazatelů ≥10 %, ≥15 % a ≥20 % úbytku hmotnosti.


Tabulka 9 STEP 8: Výsledky 68týdenní studie porovnávající semaglutid s liraglutidem
WegovyÚplný analyzovaný soubor Výchozí hodnota Změna Pacienti hmotnosti ≥10%3
69,4*hmotnosti ≥15%54,0*hmotnosti ≥20%37,4*Odhad pomocí modelu ANCOVA s využitím vícenásobné imputace na základě všech dat bez ohledu na ukončení randomizované léčby
nebo zahájení podávání jiných antiobezitik nebo bariatrické operace.
Během studie byla randomizovaná léčba trvale ukončena u 13,5 % a 27,6 % pacientů randomizovaných k léčbě semaglutidem respektive
liraglutidem. Předpokládejme, že všichni randomizovaní pacienti zůstali v léčbě a nedostali další antiobezitní terapie, odhadované změny
tělesné hmotnosti od randomizace do 68. týdne na základě smíšeného modelu opakovaných měření, včetně všech pozorování až do prvního
vysazení, byly -16,7 % u semaglutidu a -6,7 % u liraglutidu.
Odhadnuto z binárního regresního modelu na základě stejného postupu imputace jako v primární analýze.

Vliv na tělesné složení
V podstudii STEP 1 energií semaglutidem byla po 68 týdnech doprovázena větším snížením tukové hmoty než netukové tělesné
hmoty, což vedlo ke zlepšení tělesného složení ve srovnání s placebem. Kromě toho bylo toto snížení
celkové tukové hmoty doprovázeno snížením viscerálního tuku. Tyto výsledky naznačují, že většina
celkového úbytku hmotnosti byla způsobena zmenšením tukové tkáně, včetně viscerálního tuku.

Zlepšení fyzického fungování
Semaglutid vykázal malé zlepšení ve skóre fyzického fungování. Fyzické fungování bylo hodnoceno
jak pomocí obecného dotazníku kvality života souvisejícího se zdravím Survey, Acute Version on Quality of Life Lite Clinical Trials, IWQOL-Lite-CT
Kardiovaskulární vyhodnocení
V klinickém hodnocení SUSTAIN 6 bylo 3 297 pacientů s nedostatečně kontrolovaným diabetem 2.
typu a s vysokým rizikem kardiovaskulárních příhod randomizováno navíc ke standardní péči k léčbě
semaglutidem subkutánně 104 týdny. Průměrný věk byl 65 let a průměrný BMI byl 33 kg/m2.

Primární cílový parametr byl čas od randomizace do prvního výskytu závažné nežádoucí
kardiovaskulární příhody cévní mozková příhoda. Celkový počet MACE byl 254, z toho 108 semaglutidu a 146
Byla potvrzena kardiovaskulární bezpečnost léčby semaglutidem 0,5 nebo 1 mg, jelikož poměr rizik
nefatální cévní mozkové příhody a nefatálního infarktu myokardu bez rozdílu v kardiovaskulárním
úmrtí


Time from randomization Semaglutide
Patients with
event
Placebo
Semaglutide Placebo
HR: 0.74 95% CI 0.58: 0.Number of subjects at risk

Obrázek 5: Čas do prvního výskytu sloučeného cílového parametru: kardiovaskulární úmrtí, nefatální
infarkt myokardu nebo nefatální cévní mozková příhoda
Pediatrická populace

Evropská agentura pro léčivé přípravky udělila odklad povinnosti předložit výsledky studií
s přípravkem Wegovy u jedné nebo více podskupin pediatrické populace při léčbě úpravy tělesné
hmotnosti
STEP TEENS: Úprava tělesné hmotnosti u dospívajících pacientů

V 68týdenní dvojitě zaslepené studii bylo 201 dospívajících v pubertě, ve věku 12 až <18 let,
s obezitou nebo s nadváhou a přítomností alespoň jedné komorbidity související s hmotností
randomizováno v poměru 2:1 k léčbě semaglutidem nebo placebem. Všichni pacienti drželi po celou
dobu studie dietu se sníženým obsahem kalorií a zvýšenou fyzickou aktivitou.

Na konci léčby srovnání s placebem a ≥15 % úbytku tělesné hmotnosti se semaglutidem ve srovnání s placebem
Tabulka 10 STEP TEENS: Výsledky v 68. týdnu léčby
Wegovy Placebo
Úplný analyzovaný soubor ††Výchozí hodnota ††Výchozí hodnotaSDS- -
5R]GtOTělesná hmotnost
9êFKR]t =P
QD 5R]GtO =P
QD 5R]GtO3DFLHQWL
Semaglutid Placebo Počet rizikových subjektů 
HR:0,74 95% CI 0,58:0,Doba od randomizace Semaglutid
Wegovy Placebo
Úplný analyzovaný soubor hmotnosti ≥5%72,5*hmotnosti ≥10%61,8hmotnosti ≥15%53,4††Výchozí hodnota 111,††Změna oproti výchozí hodnotě1 -12,7Systolický krevní tlak ††Výchozí hodnota 120* p<0.0001 Odhad pomocí modelu ANCOVA s využitím vícenásobné imputace na základě všech dat bez ohledu na ukončení
randomizované léčby nebo zahájení podávání jiných antiobezitik nebo bariatrické operace.
Během studie byla randomizovaná léčba trvale ukončena u 10,4 % a 10,4 % pacientů randomizovaných k léčbě
semaglutidem 2,4 mg respektive placebem. Za předpokladu, že všichni randomizovaní pacienti zůstali v léčbě a nedostali
další antiobezitní terapie, byly odhadované změny BMI od randomizace do 68. týdne na základě smíšeného modelu
opakovaných měření, včetně všech pozorování až do prvního přerušení léčby -17,9 % u semaglutidu 2,4 mg a 0,6 %
u placeba.
Odhadnuto z logistického regresního modelu na základě stejného postupu imputace jako v primární analýze.


Změna BMI
Týdny 
WegovyPozorované hodnoty u pacientů, kteří dokončili všechny plánované návštěvy, a odhady s vícenásobnými imputacemi odstoupení

Obrázek 6 STEP TEENS: Průměrná změna v BMI