Vinblastin teva Užívání po expiraci, upozornění a varování
Přípravek Vinblastin Teva se podává výhradně pod dohledem lékaře specializovaného na podávání
onkolytické terapie, přednostně na odděleních, která mají s touto terapií zkušenosti.
Injekční stříkačky obsahující tento přípravek musí být označeny „POUZE INTRAVENÓZNÍ
PODÁNÍ. JINÉ ZPŮSOBY PODÁNÍ JSOU ŽIVOTU NEBEZPEČNÉ.“
Injekční stříkačky připravené magistraliter obsahující přípravek musí být na obalu opatřeny přelepkou
s informací “PONECHEJTE V OBALU AŽ DO DOBY PODÁNÍ INJEKCE. ŽIVOTU
NEBEZPEČNÉ PŘI JINÉM ZPŮSOBU PODÁNÍ. URČENO VÝHRADNĚ PRO
INTRAVENÓZNÍ PODÁNÍ.”
Přípravek Vinblastin Teva se smí podávat pouze intravenózně. Intratekální podání vede ke smrtelné
neurotoxicitě.
Jestliže se po podání dávky vinblastin-sulfátu objeví leukopenie s hodnotami nižšími než 2 leukocytů/mm3, je nutné pacienta pečlivě sledovat a další dávku podat teprve po dosažení normálních
hodnot leukocytů. Po léčbě vinblastin-sulfátem lze předpokládat největší pokles počtu granulocytů do až 10 dní od posledního dne podání. Návrat počtu granulocytů k normálu je pak celkem rychlý a
dochází k němu obvykle za dalších sedm až čtrnáct dní. Pacienti s ulcerací kůže, kachektičtí nebo
starší pacienti mají k leukopenii vyvolané vinblastin-sulfátem větší sklon. Proto se výslovně
nedoporučuje, aby tito pacienti přípravek užívali. U pacientů s infiltrací kostní dřeně nádorovými buňkami
může po podání vinblastin-sulfátu docházet k výraznější supresi kostní dřeně.
Počet trombocytů se sice obvykle v důsledky léčby vinblastin-sulfátem významně nesnižuje, nicméně
u pacientů, u nichž nedávno došlo po předchozí léčbě ozařováním nebo jinými onkolytickými
přípravky ke zhoršení stavu kostní dřeně, může dojít k trombocytopenii (méně než 150 destiček/mm3). Pokud nepředcházela jiná chemoterapie či ozařování, pak se jen vzácně vyskytne
snížení počtu trombocytů pod hodnotu 150 000/mm3, ačkoli obecně může vinblastin-sulfát významnou
granulocytopenii vyvolávat. K rychlému uzdravení trombocytopenie zpravidla dochází za několik dní.
Vliv vinblastin-sulfátu na počet červených krvinek a na hemoglobin není obvykle nijak významný,
pokud krevní obraz není ovlivněn ještě jinou léčbou.
Stomatitida a neurotoxicita, i když nejsou časté a jsou přechodné, mohou být invalidizující.
Dlouhodobé každodenní užívání nízkých dávek vinblastin-sulfátu se nedoporučuje, a to ani v případech,
kdy je celková týdenní dávka stejná jako dávka doporučovaná. Je velmi důležité přesně dodržovat
předepsaný rozpis dávkování. Jestliže se dlouhodobě podávají množství rovnající se předepsané týdenní
dávce rozděleně do sedmi dní, objevují se křeče, těžké a trvalé poškození centrálního nervového systému
a dokonce smrt.
V průběhu léčby a ještě po dobu 6 měsíců od jejího ukončení mají ženy i muži dodržovat
antikoncepční opatření (viz bod 4.6).
V současné době neexistuje důkaz, který by svědčil o tom, že je samotný vinblastin-sulfát u člověka
karcinogenní, přestože se u některých pacientů po radiační terapii a po jeho podávání v kombinaci
s alkylačními látkami objevila leukémie. Přestože v tuto chvíli není ani žádný průkaz mutagenního
potenciálu vinblastin-sulfátu, je nutná při jeho užívání stejná opatrnost jako u všech cytostatik.
Po podávání vinca-alkaloidů se vyskytly případy akutní dyspnoe a těžkých bronchospazmů. Tyto reakce
se objevují častěji v případech, kdy se vinblastin-sulfát kombinuje s mitomycinem C. Může být nezbytná
agresivní léčba, a to zvláště při pulmonální dysfunkci v anamnéze. Tyto reakce se mohou objevovat za
několik minut nebo až za několik hodin po podání vinblastin-sulfátu, popřípadě až do 2 týdnů po podání
mitomycinu. Po podání bronchodilatačních látek, kortikosteroidů a kyslíku dojde u většiny pacientů
ke kompletní nápravě stavu. Avšak u řady pacientů se vyskytovala progresivní dyspnoe, která vyžaduje
chronické užívání kortikosteroidů. Vinblastin-sulfát se nemá podat znovu (viz též bod 4.5).
Opatrnost je nutná v případě jaterní insuficience, protože bude pravděpodobně docházet ke zpomalenému
vylučování a bude tedy nezbytné upravit dávkování (viz bod 4.2).
Opatrnost je nutná u pacientů s ischemickou chorobou srdeční.
Tento přípravek se obecně nedoporučuje podávat v kombinaci s živými oslabenými vakcínami,
fenytoinem nebo itrakonazolem (viz bod 4.5).
Z důvodu možné úpravy dávky je nutné pečlivě sledovat periferní nervový systém.
U remise či indukce lymfomu se mohou objevit zvýšené hodnoty kyseliny močové v séru; proto je
nutné tyto hodnoty sledovat nebo uplatnit příslušná opatření.
V průběhu léčby vinblastin-sulfátem je nutné vyhýbat se intenzivnímu slunění.
Je třeba zabránit kontaktu vinblastin-sulfátu s očima.
U starších pacientů se může zhoršit ortostatická hypotenze.
V případě podezření na nedostatečnou sekreci ADH se musí monitorovat hladiny elektrolytů a
rovnováha tekutin.
Zácpa, která se může objevit jako nežádoucí účinek léčby vinblastin-sulfátem, reaguje dobře na běžné
prostředky jako klystýr a laxativa. Zácpa může mít formu zaklínění v oblasti horní části tlustého střeva
a rektum se může při palpačním vyšetření jevit jako prázdné. Pro průkaz tohoto stavu je vhodný
rentgenový snímek břicha. Aby se předešlo vzniku zácpy, doporučuje se zavést pacientům léčenými
vysokými dávkami vinblastin-sulfátu rutinní preventivní opatření proti zácpě.
Opatření při podávání a rekonstituci
Jestliže dojde k rozlití během ředění a/nebo během podávání, vzniká riziko poškození pokožky či
rohovky. V těchto případech je třeba postižená místa opláchnout nebo vypláchnout dostatečným
množstvím vody. Při přípravě a podávání je nutné dodržovat příslušná opatření pro zacházení
s cytostatiky jako použití ochranných rukavic, obličejové masky a ochranných brýlí.
Je nutné se vyvarovat extravazace. Případná difúze látky do okolních tkání při intravenózním podání
může vyvolat jejich značné podráždění. Podávání se musí neprodleně přerušit a zbytek dávky podat do
jiné žíly.
Lokální injekce hyaluronidázy a mírné ohřátí v místě extravazace umožní disperzi přípravku, která zamezí
vzniku obtíží a zabrání možné celulitidě a flebitidě.
Intratekální podání přípravku Vinblastin Teva vede ke smrtelné neurotoxicitě.
Při náhodném podání přípravku Vinblastin Teva intratekální cestou se doporučují níže uvedená opatření.
V jednom případě se podařilo zastavit postupující paralýzu dospělého, kterému se podal podobný vinca-
alkaloid, vinkristin-sulfát, intratekální cestou, pomocí následující léčby. Tato léčba musí být zahájena
okamžitě:
1. Lumbálně bylo odebráno co možná největší množství mozkomíšního moku, které bylo ještě
bezpečné.
2. Subarachnoidální oblast byla propláchnuta roztokem Ringer-laktátu, a to kontinuální infuzí pomocí
katétru v laterální mozkové komoře rychlostí 150 ml za hodinu. Mok se odebíral lumbálně.
3. Jakmile to bylo možné, zředilo se 25 ml čerstvě zmražené plazmy v 1 litru roztoku Ringem-laktátu
a naředěný roztok se infuzí podával cerebrálním ventrikulárním katétrem rychlostí 75 ml za hodinu.
Mok se znovu odebíral lumbálně. Rychlost infuze se upravovala tak, aby byla v mozkomíšním
moku zajištěna hladina proteinů 150 mg/ml. Dále se postup opakoval znovu od kroku 3 s jedním
litrem rozředěné čerstvě zmražené plazmy.
4. Intravenózně se podávalo 10 g kyseliny glutamové, a 24 hodin poté následovalo podání 500 mg per
os třikrát denně po dobu jednoho měsíce nebo až do stabilizace neurologické dysfunkce. Role
kyseliny glutamové není v této souvislosti zcela jasná. Pravděpodobně ovšem není zásadní.
5. Intravenózně se podávala kyselina folinová, a to jako 100 mg bolus, pak se podávala v infuzi
rychlostí 25 mg/h po dobu 24 hodin, dále jako bolus v dávkách 25 mg po 6 hodinách po dobu
jednoho týdne. Pyridoxin se podával v dávce 50 mg po 8 hodinách intravenózní infuzí po dobu
30 min. Jejich úloha při snižování neurotoxicity není jasná.
Pomocné látky
Sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje 35 mg sodíku v jedné injekční lahvičce, což odpovídá 1,8 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.