Tektrotyd Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí
Doporučený rozsah podávané aktivity je 370-740 MBq jednorázovou intravenózní injekcí. Podaná
aktivita závisí na dostupném vybavení.
Starší pacienti (nad 65 let)
U starších pacientů není nutná úprava dávky.
Porucha funkce ledvin
U těchto pacientů je nutné pečlivě zvážit množství podané aktivity, protože u nich může dojít ke
zvýšené radiační expozici, viz bod 4.4.
Porucha funkce jater
V případě poruchy funkce jater není snížení dávky nutné, viz bod 5.2.
Pediatrická populace
Ohledně bezpečnosti a účinnosti přípravku Tektrotyd označeného (99mTc) při použití u pediatrické
populace nejsou k dispozici žádné údaje.
Nejsou-li k dispozici alternativní metody, které ionizující záření nevyužívají, je použití u dětí a
dospívajících nutno pečlivě zvážit na základě klinických potřeb a po zhodnocení poměru mezi
přínosem a rizikem u této věkové skupiny. Vzhledem k potenciální nebezpečnosti ionizujícího záření
nemá být přípravek Tektrotyd označený (99mTc) u dětí do 18 let používán, s výjimkou případů, kdy je
hodnota očekávaných klinických informací považována za tak velkou, že převáží možné radiační
riziko.
Způsob podání
Tento léčivý přípravek je před podáním pacientovi nutno označit radioaktivní látkou.
Návod k přípravě radiofarmaka, viz bod 12.
Přípravek Tektrotyd označený (99mTc) se podává jednorázovou intravenózní injekcí.
Příprava pacienta na vyšetření, viz bod 4.4.
U každého pacienta musí být expozice ionizujícímu záření odůvodněna očekávaným přínosem při
stanovení diagnózy v porovnání s rizikem radiační expozice.
Pro snazší podávání lze roztok přípravku Tektrotyd označeného (99mTc) naředit injekčním roztokem
chloridu sodného, viz bod 6.2.
Pořizování snímků
Akvizice musí být provedena za 1-2 hodiny a 4 hodiny po intravenózním podání. Snímky pořízené 1-hodiny po aplikaci mohou být užitečné pro srovnání a pro vyhodnocení aktivity v břišní dutině
zobrazené po 4 hodinách.
Dle klinické potřeby lze vyšetření doplnit o akvizici po 15 minutách a 24 hodinách po podání
přípravku.
Doporučuje se provádět vyšetření celotělovou technikou a pomocí SPECT (nebo SPECT/CT)
vybraných částí těla.