Suboxone Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná léčiva nervového systému, léčiva k terapii závislosti na opioidech,
ATC kód: N07BC51.

Mechanismus účinku
Buprenorfin je opioidní parciální agonista/antagonista, který se váže na μ a κ receptory mozku. Jeho aktivita v opioidní udržovací léčbě je dána pomalým reverzibilním
uvolňováním jeho vazby na μ opioidní receptory, která může po relativně dlouhou dobu u závislých
pacientů minimalizovat potřebu další dávky drogy.

Stropový efekt opioidních agonistů byl pozorován v průběhu klinických farmakologických studií
u osob závislých na opioidech.

Naloxon je antagonista μ opioidních receptorů. Při perorálním nebo sublingválním podání v obvyklých
dávkách u pacientů se syndromem z vysazení opioidů projevuje naloxon malý či neprojevuje žádný
farmakologický účinek, protože podléhá téměř úplně metabolizaci při prvním průchodu. Ovšem při
intravenózním podání jedincům se závislostí na opioidech přítomnost naloxonu v přípravku Suboxone
vyvolává výrazné opioidní antagonistické účinky a syndrom z vysazení opioidů, čímž zabraňuje
zneužití intravenózního podání.

Klinická účinnost a bezpečnost
Údaje o účinnosti a bezpečnosti kombinace buprenorfin/naloxon jsou primárně získány z jednoletého
klinického hodnocení, které zahrnovalo 4týdenní randomizované dvojitě zaslepené srovnání
kombinace buprenorfin/naloxon, buprenorfinu a placeba, s následnou 48týdenní bezpečnostní studií
s kombinací buprenorfin/naloxon. V tomto hodnocení bylo 326 subjektů závislých na heroinu náhodně
přiřazeno do skupin užívající kombinaci buprenorfin/naloxon v dávce 16 mg denně, buprenorfin
v dávce 16 mg denně nebo placebo. Dávkování u subjektů randomizovaných do obou skupin s aktivní
léčbou bylo zahájeno 1. den 8 mg buprenorfinu s následným podáváním 16 mg buprenorfinu 2. den. Subjekty randomizované do skupiny s kombinací buprenorfin/naloxon byly
3. den převedeny na kombinovanou tabletu. Subjekty navštěvovaly kliniku denně z důvodu hodnocení dávkování a účinnosti. Na víkendy byly poskytovány dávky, které subjekty
užívaly doma. Primární srovnání studie mělo hodnotit účinnost buprenorfinu a kombinace
buprenorfin/naloxon jednotlivě oproti placebu. Procento vzorků moči odebíraných třikrát týdně, které
byly negativní na opioidy požité mimo studii, bylo statisticky vyšší u obou srovnání
buprenorfin/naloxon versus placebo
Ve dvojitě zaslepené, dvojitě maskované alkoholový roztok buprenorfinu oproti plně agonistické aktivní kontrole bylo 162 subjektů
randomizováno do skupiny používající alkoholový sublingvální roztok buprenorfinu v dávce 8 mg/den
skupiny, kde byly podávány dvě relativně nízké dávky aktivní kontroly, z nichž jedna byla dostatečně
nízká, aby sloužila jako alternativa placeba, v průběhu 3 až 10denní indukční fáze, 16týdenní
udržovací fáze a 7týdenní detoxifikační fáze. Buprenorfin byl titrován na udržovací dávku 3. den;
dávky aktivní kontroly byly titrovány více postupně. Na základě setrvání v léčbě a procenta vzorků
moči odebíraných třikrát týdně, které byly negativní na opioidy neužívané ve studii, byl buprenorfin
účinnější než nízká dávka kontroly z hlediska setrvání jedinců závislých na heroinu v léčbě a snížení
množství jimi používaných opioidů v průběhu léčby. Účinnost buprenorfinu v dávce 8 mg denně byla
podobná jako u středně silné aktivní kontrolní dávky, ale ekvivalence nebyla prokázána.