Stadamet prolong Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antidiabetika kromě insulinů, biguanidy.
ATC kód: A10BA
Metformin patří mezi biguanidy s antihyperglykemickými účinky, který snižuje bazální i postprandiální
hladinu glukózy v krevní plazmě. Nestimuluje sekreci inzulinu, a proto nezpůsobuje hypoglykemii.

Mechanismus účinku
Metformin může účinkovat třemi mechanismy:
• snížením produkce glukózy v játrech inhibicí glukoneogeneze a glykogenolýzy,
• zlepšením periferního vychytávání glukózy a využití glukózy ve svalech zvýšením citlivosti na
inzulin,
• a zpožděním absorpce glukózy ve střevech.

Metformin stimuluje intracelulární syntézu glykogenu účinkem na glykogensyntázu.

Metformin zvyšuje transportní kapacitu všech typů membránových transportérů glukózy (GLUT).

Farmakodynamické účinky
V klinických studiích bylo užívání metforminu spojeno se stabilní tělesnou hmotností nebo s mírným
váhovým úbytkem.

U lidí má metformin s okamžitým uvolňováním příznivé účinky na metabolismus lipidů, bez ohledu na
jeho účinek na glykemii. Tyto účinky byly prokázány v terapeutických dávkách v kontrolovaných
střednědobých nebo dlouhodobých klinických studiích: metformin s okamžitým uvolňováním snižuje
hladinu celkového cholesterolu, LDL cholesterolu a triacylglycerolů. Podobný účinek nebyl prokázán
u metforminu s prodlouženým uvolňováním pravděpodobně v důsledku podání dávky večer. Může se
vyskytnout vzestup hladiny triacylglycerolů.

Klinická účinnost:
Výsledky prospektivní randomizované studie (UKPDS) potvrdily dlouhodobý účinek při kontrole hodnot
glykemie u obézních dospělých pacientů s diabetem mellitem 2. typu léčených metforminem s okamžitým
uvolňováním v první linii léčby po selhání diety.
Analýza výsledků studie u obézních pacientů léčených metforminem, kde pouze předepsaná dieta
nestačila udržet glykemii, prokázala:
• signifikantní snížení absolutního rizika komplikací souvisejících s diabetem mellitem ve skupině,
které byl podáván metformin (29,8 případů/1000 pacientů za rok) oproti skupině se samotnou
dietou (43,3 případů/1000 pacientů za rok), p=0,0023, a oproti skupinám s kombinovanou terapií
deriváty sulfonylmočoviny a s podáváním inzulinu v monoterapii (40,1 případů/1000 pacientů za
rok), p=0,• signifikantní snížení absolutního rizika mortality spojené s diabetem mellitem: metformin
7,5 případů/1000 pacientů za rok, pouze dieta: 12,7 případů/1000 pacientů za rok, p=0,• signifikantní snížení absolutního rizika celkové mortality: metformin 13,5 případů/1000 pacientů za
rok, oproti samostatné dietě 20,6 případů/1000 pacientů za rok (p=0,011) a oproti skupinám
s kombinovanou terapií deriváty sulfonylmočoviny a s podáváním inzulinu v monoterapii
18,9 případů/1000 pacientů za rok (p=0,021)
• signifikantní snížení absolutního rizika infarktu myokardu: metformin 11 případů/1000 pacientů za
rok, pouze dieta: 18 případů/1000 pacientů za rok (p=0,01)
• v klinických výsledcích nebyl přínos užívání metforminu jako sekundární léčby v kombinaci
s deriváty sulfonylmočoviny prokázán

U diabetu prvního typu byla kombinace metforminu a inzulinu použita u vybraných pacientů, klinický
význam této kombinace však dosud nebyl formálně stanoven.