Seropram Pro děti, pediatrická populace

sp.zn. sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
SEROPRAM 20 mg potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje citalopramum 20 mg (ve formě citaloprami hydrobromidum
24,98 mg).

Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktosy.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA
Potahované tablety.
Oválné, bílé potahované tablety (8 x 5,5 mm), na jedné straně označené písmeny C a N po
stranách půlící rýhy. Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace
Léčba deprese, prevence relapsu a rekurence onemocnění.
Léčba panické poruchy s agorafobií nebo bez ní.
Léčba obsedantně-kompulzivní poruchy (OCD).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Deprese
Dospělí:
Citalopram má být podáván v jedné perorální denní dávce 20 mg. V závislosti na individuální
odpovědi pacienta je možné zvýšit dávku až na maximální denní dávku 40 mg.
Délka terapie
Antidepresivní účinek obvykle nastupuje po 2-4 týdnech léčby. Léčba antidepresivy je
symptomatická a musí probíhat přiměřeně dlouhou dobu, obvykle 6 měsíců po ústupu příznaků,
aby se předešlo relapsu. U pacientů s rekurentní depresivní (unipolární) poruchou může být
zapotřebí udržovací terapie po dobu několika let z důvodu prevence dalších epizod.

Panická porucha
Dospělí:
Během prvního týdne je doporučená perorální denní dávka 10 mg, poté se dávka zvýší na 20 mg
denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možné zvýšit dávku až na maximální
denní dávku 40 mg.
Délka terapie
Maximálního účinku citalopramu v léčbě panické poruchy se dosáhne po 3 měsících léčby a
účinek přetrvává během udržovací léčby.

Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD)
Dospělí:
Doporučená úvodní dávka je 20 mg denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je
možné zvýšit dávku až na maximální denní dávku 40 mg.

Délka terapie
Nástup účinku při léčbě obsedantně-kompulzivní poruchy nastává po 2-4 týdnech a při
pokračování léčby dochází k dalšímu zlepšení.

Starší pacienti (˃ 65 let)
Dávka pro starší pacienty má být snížena na polovinu doporučené dávky, tj. 10–20 mg denně.
Maximální doporučená dávka pro starší pacienty je 20 mg.

Děti a dospívající (˂ 18 let)
Seropram nemá být používán k terapii dětí a dospívajících do 18 let (viz bod 4.4).

Porucha funkce ledvin
U pacientů s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin se nevyžaduje úprava dávkování.
Opatrnost se doporučuje u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu
Porucha funkce jater
Pro pacienty s mírně až středně závažnou poruchou funkce jater je úvodní doporučená denní
dávka 10 mg denně po dobu prvních dvou týdnů léčby. V závislosti na individuální odpovědi
pacienta je možné zvýšit dávku až na maximální denní dávku 20 mg.
U pacientů se závažnou poruchou funkce jater se doporučuje opatrnost a pečlivá titrace dávky
(viz bod 5.2).

Pomalí metabolizátoři cytochromu CYP2CPro pacienty, o nichž je známo, že jsou pomalí metabolizátoři enzymového systému CYP2C19,
je doporučená úvodní denní dávka 10 mg po dobu prvních dvou týdnů léčby. V závislosti na
individuální odpovědi pacienta je možné zvýšit dávku až na maximální denní dávku 20 mg (viz
bod 5.2).

Příznaky z vysazení doprovázející ukončení léčby SSRI
Je třeba se vyvarovat náhlého vysazení přípravku. Při ukončování léčby citalopramem má být
dávka postupně snižována během nejméně 1-2 týdnů, aby se snížilo riziko příznaků z vysazení
(viz bod 4.4 a 4.8). Pokud se během snižování dávky nebo po ukončení léčby příznaky z
vysazení vyskytnou, je třeba zvážit návrat k předchozí předepsané dávce. Následně může lékař
pokračovat ve snižování dávky, které by ale mělo probíhat mnohem pomaleji.

Způsob podání
Přípravek Seropram se užívá jednou denně kdykoli v průběhu dne společně s jídlem nebo
nalačno.

4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)

Některé prezentované případy se podobaly serotoninovému syndromu.

Citalopram se nesmí podávat pacientům užívajícím inhibitory monoaminooxidázy (IMAO),
včetně selegilinu v dávce přesahující 10 mg denně.
Citalopram se nesmí podávat 14 dní po ukončení léčby ireverzibilními IMAO nebo po dobu
stanovenou po ukončení užívání reverzibilních IMAO (RIMA), jak je uvedeno v textech pro
RIMA.
Mezi ukončením léčby přípravkem Seropram a začátkem léčby IMAO je třeba zachovat interval
dní (viz bod 4.5).

Citalopram je kontraindikován v kombinaci s linezolidem, pokud není k dispozici vybavení
k pečlivému sledování a monitorování krevního tlaku (viz bod 4.5).

Citalopram je kontraindikován u pacientů se známým prodloužením QT intervalu nebo se
syndromem vrozeného dlouhého QT intervalu.

Je kontraindikováno současné užívání citalopramu s léčivými přípravky, o nichž je známo, že
prodlužují QT interval (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Léčba starších pacientů a pacientů se sníženou funkcí ledvin a jater viz bod 4.2.

Použití u dětí a dospívajících do 18 let
Antidepresiva nemají být používána k terapii dětí a dospívajících do 18 let. Sebevražedné
chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita,
opoziční chování a hněv) byly v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a
dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří dostávali placebo. Nicméně,
jestliže je rozhodnutí o léčbě založeno na klinické potřebě, pak má být pacient pečlivě sledován
pro výskyt sebevražedných symptomů. Navíc nejsou k dispozici dostačující údaje o dlouhodobé
bezpečnosti použití u dětí a dospívajících týkající se růstu, dospívání a rozvoje kognitivních a
behaviorálních funkcí.

Paradoxní úzkost
U některých pacientů s panickou poruchou se při zahájení léčby antidepresivy mohou zvýraznit
symptomy úzkosti. Tato paradoxní reakce obvykle odezní během dvou týdnů léčby. Ke snížení
pravděpodobnosti výskytu anxiogenního účinku se doporučuje léčbu zahájit nižší úvodní dávkou
(viz bod 4.2).

Hyponatremie
Při léčbě SSRI byla vzácně pozorována hyponatremie, pravděpodobně v důsledku nepřiměřené
sekrece antidiuretického hormonu (syndrom SIADH), která obvykle vymizí po ukončení terapie.
Zdá se, že riziko je u starších žen vyšší.

Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a
sebevražd (příhod souvisejících se sebevraždou). Riziko přetrvává až do doby, dokud není
dosaženo významné remise. Jelikož se zlepšení nemusí projevit během několika prvních nebo i
dalších týdnů léčby, mají být pacienti během tohoto období pečlivě monitorováni. Je obecnou
klinickou zkušeností, že se riziko sebevraždy může zvýšit v časných stadiích zotavování.
Také další psychiatrická onemocnění, u nichž je citalopram předepisován, mohou být spojena se
zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc mohou tato onemocnění probíhat
společně s depresivní poruchou. Proto by se při léčbě jiných psychiatrických poruch měla
dodržovat stejná bezpečnostní opatření, jako při léčbě pacientů s depresivní poruchou. Pacienti,
kteří mají v anamnéze výskyt příhod souvisejících se sebevraždou nebo kteří vykazují
významný stupeň sebevražedné představivosti před začátkem léčby, mají vyšší riziko
sebevražedných myšlenek nebo pokusů o sebevraždu a mají být během léčby pečlivě
monitorováni. Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných u
dospělých trpících psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko
sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy. Pacienti, a
zvláště ti, kteří mají vysoké riziko, mají být během léčby pečlivě sledováni, a to především na
začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) mají být upozorněni na to,
že je nutné sledovat jakékoli zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo
myšlenek a neobvyklých změn chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě
vyhledat lékařskou pomoc.

Akatizie/psychomotorický neklid
Léčba SSRI/SNRI může být doprovázena rozvojem akatizie, charakterizované subjektivně
nepříjemným nebo úzkostným neklidem, potřebou stále se pohybovat, často spojenými s
neschopností sedět či stát. Pravděpodobnost výskytu těchto projevů je nejvyšší během prvních
několika týdnů léčby. U pacientů, u kterých se rozvinuly příznaky, může být zvýšení dávky
nevhodné.

Mánie
U pacientů s bipolárně afektivním onemocněním může dojít k přesmyku do manické fáze.
Pokud pacient přejde do manické fáze, citalopram musí být vysazen.

Epileptické záchvaty
Záchvaty jsou potenciálním rizikem u antidepresiv. Podávání citalopramu má být ukončeno,
pokud se u pacienta objeví záchvaty. U pacientů s nestabilní epilepsií je třeba se vyhnout
podávání citalopramu a pacienti s kontrolovanou epilepsií musí být pečlivě sledováni.
Citalopram má být vysazen, pokud se zvýší četnost záchvatů.

Diabetes
U pacientů s diabetem může léčba přípravky SSRI narušit kontrolu glykemie do té míry, že je
zapotřebí upravit dávkování inzulinu nebo perorálních antidiabetik.

Serotoninový syndrom
V ojedinělých případech byl u pacientů užívajících SSRI hlášen serotoninový syndrom.
Kombinace symptomů jako je agitovanost, tremor, myoklonus a hypertermie může naznačovat
rozvoj serotoninového syndromu. V takovém případě musí být léčba citalopramem neprodleně
přerušena a zahájena symptomatická léčba.

Serotonergně působící léčivé přípravky
Citalopram nemá být podáván současně s léčivými přípravky, které mají serotonergní účinky,
jako jsou triptany (včetně sumatriptanu a oxitriptanu), opioidy (včetně tramadolu) a tryptofan.

Krvácení
Při léčbě SSRI byly hlášeny případy prodloužení doby krvácení a/nebo poruchy krvácení jako
ekchymóza, gynekologické krvácení, gastrointestinální krvácení a další podkožní nebo slizniční
krvácení (viz bod 4.8). SSRI/SNRI mohou zvýšit riziko poporodního krvácení (viz body 4.6 a
4.8). U pacientů užívajících SSRI se doporučuje opatrnost, zejména při současném užívání
léčivých látek ovlivňujících funkci krevních destiček nebo jiných léčivých látek, které mohou
zvýšit riziko krvácení, stejně tak u pacientů s anamnézou krvácivých poruch (viz bod 4.5).

ECT (elektrokonvulzivní terapie)
Klinické zkušenosti se současným podáváním SSRI a ECT jsou omezené, a proto je zapotřebí
zvýšené opatrnosti.

Třezalka tečkovaná
Při současném užívání citalopramu a rostlinných přípravků obsahujících třezalku tečkovanou
(Hypericum perforatum) může být častější výskyt nežádoucích účinků. Proto citalopram a
přípravky obsahující třezalku tečkovanou nemají být užívány současně (viz bod 4.5).

Příznaky z vysazení doprovázející ukončení léčby
Příznaky z vysazení se běžně vyskytují při ukončování léčby, obzvláště pokud je přerušení náhlé
(viz bod 4.8). V klinických studiích prevence rekurence se vyskytovaly nežádoucí účinky po
ukončení léčby citalopramem u 40 % pacientů a u 20 % pacientů, kteří v léčbě citalopramem
pokračovali.
Riziko výskytu příznaků z vysazení může záviset na několika faktorech zahrnujících délku léčby,
dávkování během léčby a rychlost snižování dávky. Nejčastěji se vyskytly závratě, smyslové
poruchy (včetně parestezie), poruchy spánku (včetně nespavosti a živých snů), agitovanost nebo
anxieta, nauzea a/nebo zvracení, tremor, zmatenost, pocení, bolest hlavy, diarea, palpitace, emoční
labilita, podrážděnost a zrakové poruchy. Tyto symptomy jsou obvykle mírné až středně těžké, ale
u některých pacientů může být jejich intenzita závažná. Příznaky se obvykle objevují během
prvních dnů po ukončení léčby, ale velmi zřídka se vyskytly u pacientů, kteří zapomněli užít
předepsanou dávku. Příznaky obvykle spontánně odezní během dvou týdnů, ale u některých
pacientů mohou přetrvávat po delší dobu (2-3 měsíce nebo déle). Proto se doporučuje při
ukončování léčby vysazovat citalopram postupným snižováním dávky během několika týdnů nebo
měsíců dle individuální potřeby pacienta (viz Příznaky z vysazení doprovázející ukončení léčby
SSRI, bod 4.2).

Sexuální dysfunkce
Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)/inhibitory zpětného vychytávání
serotoninu a noradrenalinu (norepinefrinu) (SNRI) mohou způsobit příznaky sexuální dysfunkce
(viz bod 4.8). Byly hlášeny případy dlouhodobé sexuální dysfunkce, kdy příznaky přetrvávaly i
po přerušení léčby SSRI/SNRI.

Psychóza
Léčba psychotických pacientů s depresí může zesílit psychotické symptomy.

Prodloužení QT intervalu
Bylo zjištěno, že citalopram způsobuje na dávce závislé prodloužení QT intervalu. Po uvedení
přípravku na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a ventrikulárních arytmií včetně
torsade de pointes a to převážně u žen s hypokalemií nebo s již existujícím prodloužením QT
intervalu nebo jiným srdečním onemocněním (viz body 4.3, 4.5, 4.8, 4.9 a 5.1).

Opatrnost se doporučuje u pacientů se signifikantní bradykardií, nebo u pacientů s nedávno
prodělaným infarktem myokardu nebo nekompenzovaným srdečním selháním.

Poruchy elektrolytové rovnováhy jako je hypokalemie nebo hypomagnesemie zvyšují riziko
maligních arytmií a měly by být upraveny před zahájením léčby citalopramem.

U pacientů se stabilizovaným srdečním onemocněním se má před zahájením léčby
zvážit EKG vyšetření.

Pokud se během léčby citalopramem objeví známky srdeční arytmie, léčba má být přerušena a
má být provedeno EKG vyšetření.

Glaukom s uzavřeným úhlem
SSRI včetně citalopramu mohou mít vliv na velikost pupily s následnou mydriázou. Tento
mydriatický účinek je potenciálně schopný zúžit zejména u predisponovaných pacientů oční
komorový úhel, mající za následek zvýšení nitroočního tlaku a glaukom s uzavřeným úhlem, a
to především u pacientů s predispozicí. Citalopram má být proto užíván s opatrností u pacientů s
glaukomem s uzavřeným komorovým úhlem nebo s glaukomem v anamnéze.

Pomocné látky
Tablety obsahují monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí
galaktosy, úplným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy nemají tento
přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.



4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce
Na farmakodynamické úrovni byly hlášeny případy výskytu serotoninového syndromu při
současném užití citalopramu a moklobemidu a buspironu.

Kontraindikované kombinace
Inhibitory MAO
Současné užití citalopramu a inhibitorů MAO může vyvolat závažné nežádoucí účinky včetně
vzniku serotoninového syndromu (viz bod 4.3). Byly hlášeny závažné, někdy fatální reakce, při
současném užívání SSRI a inhibitoru monoaminooxidázy (IMAO), včetně ireverzibilního MAO
inhibitoru selegilinu, reverzibilních MAO inhibitorů linezolidu a moklobemidu, a to i v případě
nedávného ukončení léčby SSRI a zahájením léčby přípravkem ze skupiny IMAO.
Některé případy se podobaly serotoninovému syndromu. Symptomy interakcí léčivé látky a
IMAO zahrnují: agitovanost, tremor, myoklonus a hypertermii.

Prodloužení QT intervalu
Farmakokinetické a farmakodynamické studie mezi citalopramem a jinými léčivými přípravky,
které prodlužují QT interval, nebyly provedeny. Aditivní účinek citalopramu a těchto léčivých
přípravků nelze vyloučit. Proto je kontraindikováno současné podávání citalopramu a léčivých
přípravků, které prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika třídy IA a III, antipsychotika
(fenothiazinové deriváty, pimozid, haloperidol), tricyklická antidepresiva, některé
antimikrobiální látky (např. sparfloxacin, moxifloxacin, erythromycin i.v., pentamidin,
antimalarika, zejména halofantrin), některá antihistaminika (astemizol, mizolastin) atd.

Pimozid
Současné podání jednotlivé dávky 2 mg pimozidu pacientům léčeným racemickým
citalopramem 40 mg/den po dobu 11 dní vyvolalo zvýšení AUC a Cmax pimozidu, avšak
nerovnoměrně v celé studii. Současné podání pimozidu a citalopramu vyvolalo prodloužení QT
intervalu přibližně o 10 ms. Způsobená interakce byla zaznamenána už při nízkých dávkách
pimozidu, proto je současné podávání citalopramu a pimozidu kontraindikováno.

Kombinace vyžadující zvláštní pozornost

Selegilin (selektivní MAO-B inhibitor)
Farmakokineticko/farmakodynamická interakční studie současného podávání citalopramu (mg denně) a selegilinu (10 mg denně) neprokázala klinicky významné interakce. Současné
podávání citalopramu a selegilinu (v dávce vyšší než 10 mg denně) je kontraindikováno (viz bod
4.3).

Serotonergně působící přípravky

Lithium a tryptofan
V klinických studiích nebyly zaznamenány farmakodynamické interakce při současném
podávání citalopramu a lithia. Byly však zaznamenány případy zesílení účinku SSRI při
současném užívání s lithiem nebo tryptofanem, proto musí současné užívání citalopramu s
těmito přípravky probíhat za zvýšené opatrnosti. Jako obvykle má pokračovat pravidelné
monitorování hladin lithia.

Současné podávání se serotonergně působícími léčivými přípravky, např. opioidy (včetně
tramadolu) a triptany (včetně sumatriptanu a oxitriptanu), může vést k zesílení účinků na 5-HT
receptorech. Dokud nebudou k dispozici další informace, současné podávání citalopramu a HT agonistů, jako je sumatriptan a další triptany, se nedoporučuje (viz bod 4.4).

Třezalka tečkovaná
Mezi přípravky SSRI a rostlinnými přípravky obsahujícími třezalku tečkovanou (Hypericum
perforatum) mohou nastat dynamické interakce, které mohou zvýšit výskyt nežádoucích účinků
(viz bod 4.4). Farmakokinetické interakce nebyly zkoumány.

Krvácení
Doporučuje se pečlivé sledování pacientů užívajících současně perorální antikoagulancia nebo
jiné přípravky ovlivňující funkci krevních destiček, jako jsou nesteroidní antirevmatika
(NSAID), kyselina acetylsalicylová, dipyridamol a tiklopidin nebo jiné přípravky (např.
atypická antipsychotika), které mohou zvýšit riziko krvácení (viz bod 4.4).

ECT (elektrokonvulzivní terapie)
Nebyly provedeny klinické studie, které by zhodnotily poměr rizika a přínosu současného
použití elektrokonvulzivní terapie a citalopramu (viz bod 4.4).

Alkohol
Nebyly prokázány farmakodynamické nebo farmakokinetické interakce mezi citalopramem a
alkoholem. Avšak současné podávání citalopramu a alkoholu není vhodné.

Léčivé přípravky vyvolávající hypokalemii/hypomagnesemii
Při současném podávání léčivých přípravků vyvolávajících hypokalemii/hypomagnesemii je
zapotřebí opatrnosti vzhledem ke zvýšenému riziku maligních arytmií (viz bod 4.4).

Léčivé přípravky snižující práh pro vznik záchvatů
SSRI mohou snižovat práh pro vznik záchvatů. Při současném užívání s léčivými přípravky,
které také mohou snižovat práh pro vznik záchvatů (např. antidepresiva [SSRI], neuroleptika
[butyrofenony, thioxanteny], meflochin, bupropion a tramadol) je zapotřebí zvýšené opatrnosti.

Farmakokinetické interakce

Metabolismus citalopramu na demethylcitalopram je zprostředkován izoenzymy
cytochromového systému P450, a to CYP2C19 (přibližně 38 %), CYP3A4 (přibližně 31%) a
CYP2D6 (přibližně 31%). Vzhledem k tomu, že je citalopram metabolizován více než jedním
cytochromovým systémem, je inhibice jeho metabolismu málo pravděpodobná, jelikož inhibice
jednoho enzymu může být kompenzována jiným enzymem. Proto je při současném podávání
citalopramu s jinými léčivými přípravky velmi malá pravděpodobnost vzniku farmakokinetické
interakce.

Jídlo
Nebyl zaznamenán vliv jídla na absorpci a jiné farmakokinetické vlastnosti citalopramu.

Vliv jiných léčivých přípravků na farmakokinetiku citalopramu

Při současném podávání s ketokonazolem (silný inhibitor CYP3A4) se farmakokinetické
parametry citalopramu neměnily.

Farmakokinetická interakční studie lithia a citalopramu neprokázala farmakokinetické interakce
(viz také výše).

Cimetidin
Cimetidin, známý enzymový inhibitor, způsobil mírné zvýšení průměrné hladiny citalopramu v
ustáleném stavu. Při podání citalopramu v kombinaci s cimetidinem se proto doporučuje
opatrnost. Souběžné podávání escitalopramu (aktivní enanciomer citalopramu) s omeprazolem
30 mg jednou denně (inhibitor CYP2C19) vedlo ke střednímu (přibližně 50%) zvýšení
plazmatických koncentrací escitalopramu. Proto je třeba opatrnosti při souběžném užívání s
inhibitory CYP2C19 (např. omeprazol, esomeprazol, flukonazol, fluvoxamin, lansoprazol,
tiklopidin) nebo s cimetidinem. Na základě monitorování nežádoucích účinků při souběžné
léčbě může být nutné snížit dávku citalopramu (viz bod 4.4).

Metoprolol
Opatrnost se doporučuje, pokud je citalopram podáván současně s léčivými přípravky, které
jsou metabolizované převážně tímto enzymem, a mají úzký terapeutický index, např. flekainid,
propafenon a metoprolol (pokud je použit při srdečním selhání), nebo některými léčivými
přípravky působícími na CNS, které jsou metabolizované převážně CYP2D6, např.
antidepresiva jako desipramin, klomipramin a nortriptylin nebo antipsychotika jako risperidon,
thioridazin a haloperidol. Může být nutná úprava dávky. Souběžné podávání s metoprololem
vedlo k dvojnásobnému zvýšení plazmatických hladin metoprololu, ale nezpůsobilo statisticky
významné zvýšení účinku metoprololu na krevní tlak a srdeční rytmus.

Vliv citalopramu na jiné léčivé přípravky

Studie farmakokinetických/farmakodynamických interakcí ukázala, že při současném podávání
citalopramu a metoprololu (substrát izoenzymu CYP2D6) došlo k dvojnásobnému zvýšení
koncentrace metoprololu, ale statisticky významně se nezvýšil účinek metoprololu na krevní tlak
a srdeční rytmus u zdravých dobrovolníků.

Citalopram a demethylcitalopram jsou zanedbatelnými inhibitory CYP2C9, CYP2E1 a CYP3Aa pouze slabými inhibitory CYP1A2, CYP2C19 a CYP2D6 v porovnání s ostatními přípravky ze
skupiny SSRI, které jsou silnými inhibitory.

Levopromazin, digoxin, karbamazepin
Současné užití citalopramu a substrátů CYP1A2 (klozapin a theofylin), CYP2C9 (warfarin),
CYP2C19 (imipramin a mefenytoin), CYP2D6 (spartein, imipramin, amitriptylin, risperidon) a
CYP3A4 (warfarin, karbamazepin i s jeho metabolitem karbamazepin-epoxidem a triazolam)
nevyvolalo změny nebo vyvolalo pouze velmi malé změny klinické významnosti.

Nebyly pozorovány farmakokinetické interakce mezi citalopramem a levopromazinem nebo
digoxinem (což naznačuje, že citalopram nezpůsobuje indukci ani inhibici P-glykoproteinu).

Desipramin, imipramin
Ve farmakokinetické studii nebyl prokázán účinek na hladiny citalopramu nebo imipraminu,
ačkoli hladina desipraminu, primárního metabolitu imipraminu, byla zvýšena. Při současném
podávání desipraminu a citalopramu bylo zaznamenáno zvýšení plazmatické koncentrace
desipraminu. Může být potřebné snížení dávky desipraminu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Publikované údaje o těhotných ženách (více než 2500 expozic) nenaznačují žádné malformační
účinky nebo fetální/neonatální toxicitu. Avšak citalopram by neměl být během těhotenství užíván,
pokud to není nezbytně nutné a pouze po pečlivém zvážení poměru rizika a prospěšnosti.

Novorozenci matek, které užívaly citalopram do pozdních stadií těhotenství a zejména ve třetím
trimestru, mají být sledováni. Je nutné se vyvarovat náhlého ukončení léčby během těhotenství.

U novorozenců, jejichž matky užívaly SSRI/SNRI do pozdních stadií těhotenství, se mohou
vyskytnout následující příznaky: respirační tíseň, cyanóza, apnoe, záchvaty, nestabilní tělesná
teplota, obtíže s příjmem potravy, zvracení, hypoglykemie, hypertonie, hypotonie, hyperreflexie,
tremor, neklid, podrážděnost, letargie, soustavný pláč, somnolence a obtíže se spánkem. Tyto
symptomy mohou být způsobeny serotonergními účinky nebo se jedná o příznaky z vysazení.
Ve většině případů se tyto komplikace vyskytnou okamžitě nebo brzy (do 24 hodin) po porodu.
Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním
stadiu může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné
riziko je přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy
PPHN na 1000 těhotenství.

Observační údaje naznačují zvýšené riziko (méně než dvojnásobné) poporodního krvácení po
expozici SSRI/SNRI během posledního měsíce před porodem (viz body 4.4 a 4.8).

Kojení
Citalopram je vylučován do mateřského mléka. Odhaduje se, že dávka požitá kojencem je
přibližně 5 % z dávky podané matce, vztaženo k její hmotnosti (mg/kg). U novorozenců nebyly
pozorovány žádné nebo jen malé reakce. Dostupné informace však nejsou dostačující ke
zhodnocení rizika pro dítě.
Doporučuje se zvýšená opatrnost.

Fertilita
Studie na zvířatech prokázaly, že citalopram může ovlivnit kvalitu spermií (viz bod 5.3).
Spontánní hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na
lidskou fertilitu zatím nebyl pozorován.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Citalopram má malý nebo mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.
Psychofarmaka mohou snížit schopnost úsudku a reakce v naléhavých situacích. Pacienti mají
být upozorněni na tyto účinky a mají být varováni, že jejich schopnost řídit a obsluhovat stroje
by mohla být ovlivněna.

4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky pozorované při léčbě citalopramem jsou obvykle mírné a vyskytují se pouze
přechodně. Nejčastěji se projevují během prvního či druhého týdne léčby a obvykle postupně
slábnou. Nežádoucí účinky jsou popsány dle MedDRA klasifikace dle tříd orgánových systémů a
frekvence výskytu.
Pro následující reakce byla nalezena souvislost s podanou dávkou: zvýšené pocení, sucho
v ústech, insomnie, somnolence, diarea, nauzea a únava.
V následující tabulce je vyjádřeno procento výskytu nežádoucích účinků související s léčbou
SSRI a/nebo citalopramem zaznamenané buď u ≥ 1% pacientů v dvojitě zaslepených studiích
kontrolovaných placebem nebo po uvedení přípravku na trh. Frekvence jsou definovány jako:
velmi časté ( 1/10); časté ( 1/100, < 1/10); méně časté ( 1/1 000, < 1/100); vzácné ( 000, < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třídy orgánových
systémů dle MedDRA Frekvence výskytu Nežádoucí účinky
Poruchy krve a
lymfatického systému
Není známo Trombocytopenie

Poruchy imunitního
systému
Není známo

Hypersenzitivita,
anafylaktická reakce
Endokrinní poruchy Není známo Nepřiměřená sekrece
ADH

Poruchy metabolismu a
výživy

Časté Snížená chuť k jídlu, snížení tělesné
hmotnosti
Méně časté

Zvýšená chuť k jídlu, zvýšení tělesné
hmotnosti
Vzácné Hyponatremie
Není známo Hypokalemie
Psychiatrické poruchy
Časté

Agitovanost, pokles libida, anxieta,
nervozita, stavy zmatenosti,
abnormální orgasmus (ženy),
abnormální sny
Méně časté

Agresivita, depersonalizace, halucinace,
mánie
Není známo
Záchvaty paniky, bruxismus,
neklid, sebevražedné myšlenky,
sebevražedné chování1
Poruchy nervového
systému
Velmi časté Somnolence, insomnie, bolest hlavy
Časté Tremor, parestezie, vertigo, poruchy pozornosti
Méně časté Synkopa
Vzácné Záchvat grand mal, dyskineze, poruchy chuti
Není známo
Křeče, serotoninový
syndrom, extrapyramidové poruchy,
akatizie, poruchy hybnosti
Poruchy oka Méně časté Mydriáza
Není známo Zrakové poruchy
Poruchy ucha a labyrintu Časté Tinitus
Srdeční poruchy Méně časté Bradykardie, tachykardie
Není známo Prodloužení QT intervalu, ventrikulární arytmie včetně torsade de pointes
Cévní poruchy Vzácné Hemoragie
Není známo Ortostatická hypotenze
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Časté Zívání
Není známo Epistaxe
Gastrointestinální poruchy Velmi časté Sucho v ústech, nauzea
Časté Diarea, zvracení, obstipace
Není známo Gastrointestinální krvácení
(včetně rektálního krvácení)
Poruchy jater a žlučových
cest
Vzácné Hepatitis
Není známo Abnormální jaterní testy
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Velmi časté Zvýšené pocení
Časté Pruritus
Méně časté Urtikarie, alopecie, exantém, purpura,
fotosenzitivita
Není známo Ekchymóza, angioedém
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Časté Myalgie, artralgie
Poruchy ledvin a močových
cest
Méně časté Retence moči
Poruchy reprodukčního
systému a prsu
Časté

Impotence, poruchy ejakulace, selhání
ejakulace
Méně časté Ženy: menoragie
Není známo Ženy: metroragie, poporodní krváceníMuži: priapismus, galaktorea
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Časté Únava
Méně časté Edém
Vzácné Horečka

Počet pacientů: Citalopram/placebo =
1Případy sebevražedných myšlenek a sebevražedného chování byly hlášeny během léčby
citalopramem nebo brzy po ukončení léčby (viz bod 4.4).
2Tento nežádoucí účinek byl hlášen u terapeutické skupiny SSRI/SNRI (viz body 4.4 a 4.6).

Prodloužení QT
Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a ventrikulárních
arytmií včetně torsade de pointes, především u žen s hypokalemií nebo s již existujícím
prodloužením QT intervalu nebo jiným srdečním onemocněním (viz body 4.3, 4.4, 4.5, 4.9 a
5.1).

Fraktury kostí
Epidemiologické studie – především ty, které byly provedené u pacientů ve věku 50 let a výše –
ukázaly zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají selektivní inhibitory zpětného
vychytávání serotoninu (SSRI) nebo tricyklická (TCA) antidepresiva. Mechanismus vzniku
tohoto rizika není znám.

Příznaky z vysazení doprovázející ukončení léčby SSRI
Ukončení léčby citalopramem (obzvláště náhlé) vede obvykle k výskytu příznaků z vysazení.
Závratě, smyslové poruchy (včetně parestezie), poruchy spánku (včetně insomnie a intenzivních
snů), agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, tremor, zmatenost, pocení, bolest hlavy,
diarea, palpitace, emoční labilita, podrážděnost a zrakové poruchy se vyskytly nejčastěji. Tyto
symptomy jsou obvykle mírné až středně těžké a spontánně odezní, avšak u některých pacientů
mohou být závažné a/nebo trvat delší dobu. Není-li již léčba citalopramem dále nutná,
doporučuje se její ukončení postupným snižováním dávky (viz bod 4.2 a bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek
4.9 Předávkování
Toxicita
Komplexní klinické údaje o předávkování citalopramem jsou omezené a mnoho případů bylo
způsobeno současným předávkováním jinými přípravky/alkoholem. Případy fatálního zakončení
při požití samotného citalopramu se vyskytly pouze ojediněle; většina fatálních případů
zahrnovala předávkování souběžnou medikací.

Symptomy
Při předávkování citalopramem byly zaznamenány následující symptomy: křeče, tachykardie,
somnolence, prodloužení QT intervalu, kóma, zvracení, tremor, hypotenze, zástava srdce,
nauzea, serotoninový syndrom, agitovanost, bradykardie, závratě, blok raménka, rozšíření QRS
komplexu, hypertenze, mydriáza, torsade de pointes, stupor, pocení, cyanóza, hyperventilace,
supraventrikulární a ventrikulární arytmie.

Léčba při předávkování
Specifické antidotum citalopramu není k dispozici. Léčba má být symptomatická a podpůrná.
Mělo by být zváženo podání aktivního uhlí, osmoticky působícího laxativa (jako je síran sodný)
a výplach žaludku. Při poruše vědomí by měl být pacient intubován. Je doporučeno
monitorování činnosti srdce a vitálních funkcí.
U pacientů s městnavým srdečním selháním/bradykardií, u pacientů, kteří současně užívají
přípravky, které prodlužují QT interval nebo u pacientů s narušeným metabolismem, např. s
poruchou funkce jater, se v případě předávkování doporučuje monitorovat EKG.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antidepresivum, selektivní inhibitor zpětného vychytávání
serotoninu.
ATC kód: N06AB
Mechanismus účinku
Biochemické a behaviorální studie prokázaly, že citalopram je silný inhibitor zpětného
vychytávání serotoninu (5-HT). Tolerance k inhibici zpětného vychytávání serotoninu (5-HT) se
nevyvíjí ani při dlouhodobé léčbě citalopramem.

Citalopram je velmi účinný selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) s
žádným nebo minimálním účinkem na zpětné vychytávání noradrenalinu (NA), dopaminu (DA)
a kyseliny -aminomáselné (GABA).
Citalopram nemá žádnou nebo má jen nízkou afinitu k řadě receptorů včetně 5-HT1A, 5-HT2,
dopaminových D1, D2, adrenergních 1, 2, , histaminových H1, cholinergních muskarinových,
benzodiazepinových a opioidních receptorů.

Hlavní metabolity citalopramu jsou též SSRI, i když s nižším účinkem a selektivitou než
citalopram. Přesto jsou metabolity selektivnější než mnohé novější SSRI. Metabolity se nepodílí
na celkovém antidepresivním účinku.

Farmakodynamické účinky
Potlačení nástupu REM fáze spánku se považuje za prediktor antidepresivní aktivity. Podobně
jako tricyklická antidepresiva, ostatní SSRI a inhibitory MAO, citalopram tuto dobu zkracuje a
zvyšuje podíl hlubokého spánku s pomalými vlnami.

Ačkoli se citalopram neváže na opioidní receptory, potencuje antinociceptivní účinek běžných
opioidních analgetik.

Při klinickém užití citalopram nenarušuje kognitivní (intelektové) funkce ani psychomotorické
schopnosti, nemá žádné nebo jen minimální sedativní účinky ani v kombinaci s alkoholem.

Citalopram neovlivňoval vylučování slin při podání jednotlivé dávky dobrovolníkům a v žádné z
klinických studií u zdravých dobrovolníků signifikantně neovlivnil kardiovaskulární parametry.
Citalopram nemá žádný vliv na hladiny růstového hormonu v séru. Citalopram podobně jako
ostatní SSRI může zvýšit plazmatickou hladinu prolaktinu jako sekundární účinek stimulačního
působení serotoninu, avšak bez klinické významnosti.

V dvojitě zaslepené placebem kontrolované EKG studii u zdravých dobrovolníků byla změna
oproti počáteční hodnotě QTc (měřená s korekcí dle Fridericia) 7,5 (90% Cl 5,9-9,1) ms při
dávce 20 mg/den a 16,7 (90% Cl 15,0-18,4) ms při dávce 60 mg/den (viz body 4.3, 4.4, 4.5, 4.a 4.9).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Absorpce je téměř úplná a nezávislá na příjmu potravy (Tmax = 3 hodiny). Biologická
dostupnost je přibližně 80%.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem citalopramu (Vd) je přibližně 12-17 l/kg. Citalopram a jeho hlavní
metabolity se vážou z méně než 80 % na plazmatické bílkoviny.
Biotransformace
Citalopram se metabolizuje na účinný demethylcitalopram, didemethylcitalopram, citalopram-
N-oxid a neúčinný deaminovaný derivát kyseliny propionové. Všechny účinné metabolity jsou
také SSRI, i když slaběji působící v porovnání s citalopramem. Hlavní podíl v plazmě
představuje nezměněný citalopram. Koncentrace demethylcitalopramu dosahuje obvykle 50 % koncentrace citalopramu, didemethylcitalopramu 5-10 %. Biotransformace citalopramu
na demethylcitalopram je zprostředkována subsystémem CYP2C19 (asi 38 %), CYP3A4 (asi
31 %) a CYP2D6 (asi 31 %).
Eliminace
Eliminační poločas (T½) je přibližně 1,5 dne; systémová plazmatická clearance Cls leží v
rozmezí 0,3-0,4 l/min; perorální plazmatická clearance Cloral=0,4 l/min.
Citalopram se vyloučí z 85 % játry, zbylých 15 % ledvinami. 12-23 % denní dávky se vyloučí
močí jako nezměněný citalopram. Hepatální (reziduální) clearance je přibližně 0,3 l/min,
renální clearance v rozmezí 0,05 – 0,08 l/min.
Linearita
Farmakokinetika je lineární. Ustáleného stavu plazmatické hladiny je dosaženo během 1-týdnů. Při podávání denní dávky 40 mg dosahuje plazmatická hladina průměrné hodnoty nmol/l (165-405 nmol/l).

Starší pacienti (> 65 let)
U starších pacientů byl zjištěn delší biologický poločas (1,5-3,75 dne) a nižší hodnoty
clearance (0,08-0,3 l/min) vlivem pomalejšího metabolismu. Hodnoty dosažené v ustáleném
stavu jsou u starších pacientů zhruba dvojnásobné v porovnání s hodnotami u mladších
pacientů léčených stejnou dávkou.

Porucha funkce jater
Citalopram se vylučuje pomaleji u pacientů se sníženou funkcí jater. Biologický poločas a
ustálený stav plazmatické hladiny citalopramu je přibližně dvojnásobný v porovnání s
pacienty s normální funkcí jater při podání stejné dávky.

Porucha funkce ledvin
Citalopram se eliminuje pomaleji u pacientů s mírně až středně těžkou poruchou funkce
ledvin, bez významného vlivu na farmakokinetiku citalopramu. Zatím chybí zkušenosti s
léčbou pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min).

Polymorfismus
In vivo provedené výzkumy prokázaly, že metabolismus citalopramu podléhá klinicky
nevýznamnému polymorfismu oxidace sparteinu/debrisochinu (CYP2D6). Jako prevence pro
pomalé metabolizátory enzymového systému CYP2C19 má být zvážena úvodní dávka 10 mg
denně (viz bod 4.2).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita
Citalopram má nízkou akutní toxicitu.

Chronická toxicita
Ve studiích chronické toxicity nebyly zaznamenány nálezy, které by měly vliv na terapeutické
užití citalopramu.

Reprodukční toxicita
Údaje získané v reprodukčních studiích (část I., II. a III.) nesvědčí pro nutnost zvláštních
opatření při léčbě žen ve fertilním věku citalopramem.
Citalopram se vylučuje do mateřského mléka v nízkých koncentracích.

Ve studiích embryotoxicity u laboratorních potkanů se vyskytly kostní anomálie v oblasti páteře
a žeber při dávce 56 mg/kg/den způsobené mateřskou toxicitou. Plazmatická hladina u březích
samic byla 2-3x vyšší než je plazmatická hladina u člověka. U potkanů neměl citalopram žádný
vliv na plodnost, graviditu a postnatální vývoj, vyjma nižší porodní hmotnosti mláďat.
Citalopram a jeho metabolity dosáhly fetálních koncentrací, které byly 10-15x vyšší než
plazmatická hladina zjištěná u samic. Zkušenosti s užitím v klinické praxi u těhotných a kojících
žen jsou omezené.
Studie na zvířatech prokázaly, že citalopram způsobuje snížení indexu fertility a těhotenského
indexu, snížení počtu implantací a abnormality spermií při hladinách vyšších, než jaké
odpovídají expozici u lidí.

Mutagenita a kancerogenicita
Citalopram nepůsobí mutagenně ani kancerogenně.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
kukuřičný škrob
monohydrát laktosy
mikrokrystalická celulosa
kopovidon
glycerol 85%
sodná sůl kroskarmelosy
magnesium-stearát
hypromelosa
makrogol oxid titaničitý (E 171)

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 30 C.

6.5 Druh obalu a obsah balení
PVC-PVDC/Al blistr, krabička
Velikost balení: 14 x 20 mg, 28 x 20 mg, 98 x 20 mg.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
H. Lundbeck A/S
Ottiliavej DK-2500 Valby
Dánsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
30/122/91-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 20. 12. Datum posledního prodloužení registrace: 1. 4.
10. DATUM REVIZE TEXTU

20. 5.