Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Paracetamol Pharmaclan 1000 mg potahované tablety


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje 1000 mg paracetamolu.

Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Bílé až téměř bílé potahované tablety ve tvaru tobolky, na jedné straně s půlicí rýhou mezi
označením “10” a “00” a na druhé straně s půlicí rýhou mezi označením “G” a “G”. Rozměry
tablety jsou přibližně 21,66 mm x 9,11 mm x 6,9 mm.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Paracetamol Pharmaclan se používá ke krátkodobé symptomatické léčbě mírné až středně
silné bolesti a/nebo horečky.

Paracetamol Pharmaclan 1000 mg potahované tablety je indikován u dospělých a
dospívajících ve věku od 15 let.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávkování paracetamolu je závislé na tělesné hmotnosti a věku, obvyklé dávkování je 10 až
15 mg/kg tělesné hmotnosti v jednotlivé dávce, maximální celková denní dávka je 60 mg/kg
tělesné hmotnosti.

Pacient má užívat nejnižší účinnou dávku po nejkratší dobu nutnou ke zlepšení příznaků
onemocnění.

Dospělí a dospívající od 15 let
Doporučená jednotlivá dávka je 500 mg paracetamolu (1/2 tablety) dle potřeby s odstupem 4-hodin. Interval mezi dvěma dávkami musí být nejméně 4 hodiny. Jednotlivou dávku 1000 mg
(1 tableta) lze doporučit pouze u osob s tělesnou hmotností nad 60 kg, pokud nedojde k
dostatečné úlevě po užití ½ tablety nebo je vyžadována vyšší dávka z důvodu intenzivnější
bolesti.

Maximální denní dávka je 3000 mg (3 tablety). Maximální denní dávka nesmí být překročena
během 24 hodin.

Pediatrická populace
Tento léčivý přípravek není určen pro děti a dospívající mladší 15 let.

Délka léčby:
Pokud bolest přetrvává u dospělých déle než 5 dní, horečka déle než 3 dny nebo se bolest nebo
horečka zhorší nebo se objeví jiné příznaky, je třeba posoudit klinický stav pacienta.
U dospívajících nemá délka léčby přípravkem Paracetamol Pharmaclan překročit 3 dny.

Porucha funkce ledvin
­ Při renální insuficienci (selhání ledvin), je nutné snížit dávku a prodloužit dávkovací
interval, viz níže:
Rychlost glomerulární
filtrace
Dávka

10 – 50 ml/min 500 mg každých 6 hodin
< 10 ml/min 500 mg každých 8 hodin

Porucha funkce jater
U pacientů s poruchou funkce jater nebo Gilbertovým syndromem je nutné snížit dávku nebo
prodloužit dávkovací interval.
­ Denní dávka nemá překročit 60 mg/kg/den (maximálně 2 g/den) v těchto případech:
• poškození jater,
• Gilbertův syndrom (familiární nehemolytická žloutenka),
• dehydratace,
• chronická podvýživa,
• chronický alkoholismus.

Starší pacienti
U starších pacientů není úprava dávkování nutná. Je však třeba vzít do úvahy, že renální
a/nebo jaterní insuficience se častěji objevuje u starší populace.

Způsob podání
Perorální užití.
Tablety je třeba zapít dostatečným množstvím tekutiny.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Pacienty je třeba upozornit, aby neužívali současně žádné jiné přípravky obsahující
paracetamol, jako jsou léky proti chřipce nebo nachlazení. Současné podávání může vést k
předávkování.
Dlouhodobé nebo časté užívání se nedoporučuje. Obecně platí, že léky obsahující
paracetamol se mají užívat pouze několik dní, a ne ve zvýšených dávkách bez porady s
lékařem nebo stomatologem.

Jednorázové požití celkové denní dávky, několika denních dávek nebo předávkovaní může
způsobit vážné poškození jater, které může vést až k potřebě transplantace jater nebo k
úmrtí; v těchto případech, má být vyhledána okamžitá lékařská pomoc. Lékařská pomoc má
být vyhledána i v případě, že se pacient cítí dobře, protože hrozí riziko ireverzibilního

poškození jater (viz bod 4.9). Riziko předávkování je vyšší u pacientů s necirhotickým
alkoholovým poškozením jater. U chronických alkoholiků je třeba dbát zvýšené opatrnosti.
Po dobu léčby se nesmějí pít alkoholické nápoje. Denní dávka nesmí v těchto případech
překročit 2 g paracetamolu.

Paracetamol je třeba používat s opatrností u pacientů s poruchou funkce ledvin, poruchou
funkce jater (včetně Gilbertova syndromu), akutní hepatitidou, s nedostatkem glukóza-fosfátdehydrogenázy, hemolytickou anemií, abúzem alkoholu, a u dehydratovaných a
chronicky podvyživených pacientů.

Hepatoxicita při použití terapeutických dávek
U pacientů užívajících paracetamol v terapeutických dávkách byly hlášeny případy
hepatotoxicity vyvolané paracetamolem, včetně fatálních případů. Tyto případy byly hlášeny
u pacientů s jedním nebo více rizikovými faktory hepatotoxicity, včetně nízké tělesné
hmotnosti (< 50 kg), poruchy funkce ledvin a jater, chronického alkoholismu, současného
užívání hepatotoxických léčiv a u pacientů s akutní a chronickou podvýživou (nízké zásoby
jaterního glutathionu). Paracetamol má být používán s opatrností u pacientů s těmito
rizikovými faktory. Opatrnost se také doporučuje u pacientů při současném užívání látek
indukujících hepatické enzymy a u osob predisponovaných k nedostatku glutathionu (viz
body 4.2 a 4.9).
Dávky paracetamolu mají být kontrolovány v klinicky vhodných intervalech a pacienti mají
být sledováni, zdali se u nich neobjevují nové rizikové faktory hepatotoxicity, které vyžadují
úpravu dávkování.

V případě vysoké horečky, příznaků sekundární infekce či přetrvávání příznaků onemocnění
je třeba léčbu přehodnotit.

Současné užívání s jinými léky
Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem se doporučuje opatrnost vzhledem ke
zvýšenému riziku metabolické acidózy s vysokou aniontovou mezerou (HAGMA – high
anion gap metabolic acidosis), zejména u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin, sepsí,
podvýživou a jinými zdroji nedostatku glutathionu (např. chronický alkoholismus), jakož i u
pacientů užívajících maximální denní dávky paracetamolu.
Po současném užívání paracetamolu a flukloxacilinu se doporučuje pečlivé sledování včetně
měření 5-oxoprolinu v moči k detekci výskytu acidobazických poruch, konkrétně HAGMA.

Při dlouhodobém užívání analgetik (> 3 měsíce) podávaných ob den nebo častěji se mohou
objevit nebo zhoršit bolesti hlavy. Bolest hlavy způsobená nadměrným užíváním analgetik se
nemá léčit zvýšením dávky. V těchto případech je třeba léčbu analgetiky přerušit a pacient se
má poradit s lékařem.

Obecně platí, že navyklé užívání analgetik, zejména kombinace různých analgetických
léčivých látek, může vést k trvalému poškozením ledvin s rizikem jejich selhání (analgetická
nefropatie).

Dbát zvýšené opatrnosti se doporučuje astmatickým pacientům citlivým na kyselinu
acetylsalicylovou, protože u těchto pacientů byly popsány bronchospastické reakce po
paracetamolu (zkřížená reakce), i když se projevily pouze u menšiny těchto pacientů, v
některých případech mohou způsobit závažné reakce, zejména při podávání ve vysokých
dávkách.

Pomocné látky
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to
znamená, že je v podstatě „bez sodíku“.


4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

• Metoklopramid a domperidon zvyšují absorpci paracetamolu. Současnému použití
však není třeba se vyhýbat.

• Cholestyramin snižuje rychlost absorpce paracetamolu a proto se má užívat s
odstupem minimálně jedné hodiny po užití paracetamolu.

• Antikoagulační účinek warfarinu a dalších kumarinů může být zvýšen při
dlouhodobém pravidelném užívání paracetamolu, což může vést ke zvýšenému riziku
krvácení. Příležitostné dávky nemají významný účinek.

• Paracetamol je rozsáhle metabolizován v játrech, a proto může interagovat s léčivými
přípravky se stejnou metabolickou dráhou nebo indukovat/inhibovat stejnou
metabolickou dráhu. Chronický alkoholismus a užívání látek, které indukují jaterní
enzymy, jako rifampicin, barbituráty, některých antikonvulziv (jako karbamazepin,
fenytoin, fenobarbital, pirimidon) a třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) může
zvýšit riziko hepatotoxicity paracetamolu v důsledku zvýšené a rychlejší tvorby
toxických metabolitů. Opatrnosti je třeba při současném užívání látek indukujících
enzymy anebo jiných hepatotoxických látek.

• Chloramfenikol: Paracetamol zvyšuje koncentraci chloramfenikolu v plazmě.

• Zidovudin: Při současném, chronickém užívání paracetamolu a zidovudinu se často
vyskytuje neutropenie, pravděpodobně vlivem sníženého metabolismu zidovudinu.
Zidovudin má být proto používán současně s paracetamolem pouze po pečlivém
zvážení přínosů a rizik léčby.

• Salicylamid může prodloužit eliminační poločas paracetamolu.

• Isoniazid snižuje clearence paracetamolu inhibicí jeho metabolismu v játrech s možnou
potenciací jeho účinků a/nebo toxicity.

• Lamotrigin: Paracetamol může snížit biologickou dostupnost lamotriginu s případným
snížením jeho účinků v důsledku možné indukce jeho metabolismu v játrech.

• Probenecid: požití probenecidu inhibuje vazbu paracetamolu na kyselinu
glukuronovou, což vede ke snížení eliminace paracetamolu přibližně na polovinu. Při
současné léčbě probenecidem má být zváženo snížení dávky paracetamolu.

• Flukloxacilin: Při současném podávání paracetamolu s flukloxacilinem je třeba dbát
zvýšené opatrnosti, protože současné používání bylo spojeno s metabolickou acidózou
s vysokou aniontovou mezerou, zejména u pacientů s rizikovými faktory (viz bod 4.4).

Ovlivnění laboratorních testů
Paracetamol může ovlivnit testy na kyselinu močovou pomocí kyseliny fosfowolframové a
testy na hladinu cukrů v krvi glukoso-oxidázo-peroxidázou.


4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Velké množství dat u těhotných žen neukazuje na malformační, ani na feto / neonatální
toxicitu. Výsledky epidemiologických studií neurologického vývoje u dětí, které byly in utero
vystaveny paracetamolu, nejsou průkazné. Pokud je to z klinického hlediska zapotřebí, může
být paracetamol v průběhu těhotenství užíván, má být ovšem užíván v co nejnižší účinné
dávce, po co nejkratší možnou dobu a s co nejnižší možnou frekvencí.

Kojení
Paracetamol je vylučován do mateřského mléka, ale nikoliv v klinicky významném množství.
Nebyly hlášeny žádné škodlivé účinky na kojence. Paracetamol mohou užívat kojící ženy,
pokud nepřekročí doporučenou dávku. V případě dlouhodobého užívání je třeba postupovat
s opatrností.

Fertilita
Při běžném užívání paracetamolu nejsou známy škodlivé účinky na plodnost.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Paracetamol nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat
stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky jsou obecně vzácné. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou kopřivka a
zvýšení jaterních aminotransferáz, které jsou pozorovány u 0.01% - 0.1% pacientů.
Následující případy pocházejí ze spontánních hlášení.

Frekvence výskytu jsou definovány takto: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10);
méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000); velmi vzácné (< 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třída orgánového systému Frekvence Nežádoucí účinky
Laboratorní vyšetření Vzácné zvýšení sérového kreatininu
Poruchy krve a
lymfatického systému
Velmi
vzácné

trombocytopenie, agranulocytóza, leukopenie a
hemolytická anemie
Poruchy imunitního systému Velmi
vzácné

anafylaxe, Stevensův-Johnsonův syndrom,
toxická epidermální nekrolýza
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Velmi
vzácné

bronchospasmus u pacientů s přecitlivělostí na
kyselinu acetylsalicylovou nebo jiná NSAID
Poruchy jater a žlučových
cest

Vzácné zvýšení jaterních amonotransferáz
Velmi
vzácné

hepatotoxicita
Poruchy kůže a podkožní
tkáně
Vzácné kopřivka
Velmi

vzácné
angioedém, alergické dermatitidy (reakce
přecitlivělosti včetně alergické vyrážky)
Poruchy ledvin a močových
cest
Velmi
vzácné

poškození ledvin (při dlouhodobé léčbě)
(viz bod 4.4)



Velmi vzácně byly hlášeny případy závažných kožních reakcí.

U dětí se očekává, že frekvence, povaha a závažnost nežádoucích účinků budou stejné jako u
dospělých.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48 100 41 Praha 10
webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Paracetamol může způsobit intoxikaci, obzvláště u starších osob, malých dětí, pacientů s
onemocněním jater, u chronických alkoholiků, pacientů s chronickou malnutricí a pacientů
užívajících látky indukující jaterní enzymy. Předávkování může být v těchto případech
fatální.

Poškození jater je možné u dospělých, kteří užili 6 g paracetamolu nebo více, zvláště pokud
tito pacienti mají rizikové faktory (viz níže).

Rizikové faktory:
Pokud pacient
­ je dlouhodobě léčen karbamazepinem, fenobarbitalem, fenytoinem, primidonem,
rifampicinem, třezalkou tečkovanou nebo dalšími léky, které indukují jaterní enzymy.
nebo
­ pravidelně konzumuje vyšší než doporučené množství alkoholu.
nebo
­ pravděpodobně trpí deplecí glutathionu např. při poruchách příjmu potravy, cystické
fibróze, HIV infekci, hladovění, kachexii.

Příznaky
Akutní intoxikace paracetamolem může postupovat v několika fázích. Příznaky předávkování
paracetamolem během prvních dvou dnů jsou nauzea, zvracení, nechutenství, bledost a bolest
břicha. Toto jsou příznaky mírné intoxikace. Pokud je intoxikace závažnější, objeví se
subklinické příznaky, jako zvýšení hodnot jaterních enzymů. Po dvou až čtyřech dnech od
užití se projeví klinické příznaky poškození jater, jako je bolestivá hepatomegalie, žloutenka,
encefalopatie, kóma a porucha srážlivosti krve, to vše sekundárně při jaterní nedostatečnosti.
Nedostatečná funkce ledvin (tubulární nekróza) je vzácná a může se vyvinout i při absenci
závažného poškození jater. Závažná intoxikace může způsobit metabolickou acidózu. Byly
hlášeny případy akutní pankreatitidy a srdeční arytmie.

Léčba
Je třeba postupovat podle lokálních doporučení pro léčbu a léčbu předávkování
paracetamolem zahájit okamžitě i u pacientů bez příznaků nebo známek předávkování kvůli
riziku opožděného poškození jater. Nezbytná lékařská pomoc v případě předávkovaní
paracetamolem vyžaduje okamžitou hospitalizaci.
Ihned po předávkování paracetamolem, které může vést k závažné intoxikaci, lze aplikovat
léčbu snižující absorpci, jako je výplach žaludku do jedné hodiny od užití paracetamolu nebo
podání aktivního uhlí.


Jako antidotum lze podat N-acetylcystein (NAC). Pro podání NAC a další léčbu má být
stanovena koncentrace paracetamolu v krvi. Obecně je preferováno intravenózní podávání
NAC, které má pokračovat, dokud je paracetamol detekovatelný. Je třeba si uvědomit, že
podávání NAC až 36 hodin po intoxikaci může zlepšit prognózu.
Perorální podání NAC nemá být kombinováno s perorálním podáním aktivního uhlí.
Methionin může být použit jako antidotum pokud intravenózní podání N-acetylcysteinu není
možné, např. v případě alergie.

Na začátku léčby musí být provedeny jaterní testy a je třeba je opakovat každých 24 hodin.
Ve většině případů se hodnota jaterních aminotransferáz vrátí k normálu během dvou týdnů
po předávkování s úplnou obnovou funkcí jater. Ve vzácných případech však může být nutná
transplantace jater.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Jiná analgetika a antipyretika, anilidy.
ATC kód: N02BE01.

Paracetamol má jak analgetický, tak antipyretický účinek. Nemá však účinek protizánětlivý.

Hlavním působením paracetamolu je inhibice cyklooxygenázy, enzymu, který je nezbytný pro
syntézu prostaglandinů. Cyklooxygenáza centrálního nervového systému je citlivější na
paracetamol, než periferní cyklooxygenáza, což vysvětluje, proč má paracetamol
antipyretický a analgetický účinek bez viditelného periferního protizánětlivého účinku.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po perorálním podání je paracetamol rychle a téměř úplně absorbován. Plasmatická
koncentrace dosahuje vrcholu po 30 až 60 minutách.

Distribuce
Paracetamol je rychle a stejnoměrně distribuován do všech tkání. Koncentrace ve slinách,
mateřském mléce a v plazmě jsou srovnatelné.

Distribuční objem paracetamolu je zhruba 1 l/kg tělesné hmotnosti. Při terapeutických
dávkách je vazba na plazmatické bílkoviny zanedbatelná.

Biotransformace
U dospělých je paracetamol v játrech konjugován s kyselinou glukuronovou (~60%) a
sulfátem (~35%). Druhá cesta je při dávkách vyšších než terapeutických rychle saturována.
Minoritní cesta katalyzovaná cytochromem P450 vede k tvorbě meziproduktu (N-acetyl-p-
benzochinoniminu), který je za normálních podmínek užívání paracetamolu rychle
detoxikován glutathionem a po konjugaci s cysteinem (~3 %) a kyselinou merkapturovou
vylučován močí.

U novorozenců a dětí mladších 12 let je sulfátová konjugace hlavní eliminační cestou a
glukuronidace je nižší než u dospělých. Celková eliminace u dětí je srovnatelná s eliminací u
dospělých vzhledem ke zvýšené kapacitě sulfátové konjugace.


Eliminace
K eliminaci paracetamolu dochází močí. Během 24 hodin se vylučuje ledvinami 90% požité
dávky, převážně jako glukuronidové (60-80%) a sulfátové (20-30%) konjugáty. Méně než 5%
se vylučuje v nezměněné formě. Eliminační poločas je přibližně 2 hodiny.

V případě insuficience jater nebo ledvin, po předavkovaní, a u novorozenců je eliminační
poločas paracetamolu prodloužen. Maximální účinek je ekvivalentní koncentracím v plazmě.
U starších pacientů není kapacita konjugace změněna.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Účinky v neklinických studiích byly pozorovány pouze po expozicích dostatečně
převyšujících maximální expozici u člověka, což svědčí o malém významu pro klinické
použití.

Rozsáhlé studie neodhalily žádné známky relevantního genotoxického rizika paracetamolu v
terapeutickém (tj. netoxickém) rozmezí dávek.

Dlouhodobé studie na potkanech a myších neprokázaly relevantní teratogenní účinek při
nehepatotoxických dávkach paracetamolu.

Konvenční studie, které k vyhodnocení reprodukční a vývojové toxicity používají v
současnosti uznávané normy, nejsou k dispozici.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety
Předbobtnalý kukuřičný škrob

Povidon K Sodná sůl kroskaramelózy (Typ A)
Kyselina stearová (E570)

Potahová vrstva

Hypromelóza (E464)
Makrogol 400 (E1521)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

roky.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Průhledné PVC/Al blistry v krabičce. Jeden blistr obsahuje 10 tablet.
Velikost balení: 10 a 30 potahovaných tablet.


Bílé neprůhledné HDPE lahvičky s bílým neprůhledným šroubovacím HDPE uzávěrem v
krabičce.
Velikost balení: 24 potahovaných tablet.

Bílé neprůhledné HDPE lahvičky s bílým dětským bezpečnostním PP uzávěrem.
Velikost balení: 100 potahovaných tablet.

Bílé neprůhledné HDPE lahvičky s bílým neprůhledným šroubovacím HDPE uzávěrem.
Velikost balení: 500 a 1000 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Pharmaclan s.r.o.
Třtinová 260/1, Čakovice
196 00, Praha Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

07/267/21-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

31. 1.
10. DATUM REVIZE TEXTU

31. 1.
Podobné nebo alternativní produkty

O projektu

Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ

Více informací

  • Email:
  • Eshop