Normix Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Farmakokinetické studie provedené u lidí ukázaly, že po perorálním podání se α-forma polymorfního
rifaximinu prakticky neabsorbuje (méně než 1%). Po opakovaném podání terapeutických dávek rifaxi-
minu zdravým dobrovolníkům a pacientům s poškozenou intestinální mukózou (zánětlivé střevní one-
mocnění) byly plazmatické hladiny zanedbatelné (méně než 10 ng/ml). Klinicky nerelevantní vzestup
systémové absorpce rifaximinu byl pozorován po podání během 30 minut po snídani s vysokým obsa-
hem tuků.

Komparativní farmakokinetické studie prokázaly, že amorfní forma a jiné polymorfní formy rifaximinu
jsou absorbovány v daleko větší míře než α-polymorf.

In vitro studie naznačuje, že rifaximin je substrát P-glykoproteinu a je metabolizován přes CYP3A4.
Potenciál interakce léčivo-léčivo na úrovni transportních systémů byl hodnocen in vitro a tyto studie
naznačují, že klinická interakce mezi rifaximinem a jinými sloučeninami, které podléhají efluxu pro-
střednictvím P-gp a dalších transportních proteinů, je nepravděpodobná (MRP2, MRP4, BCRP a BSEP).


Distribuce
Rifaximin se středně váže na lidské plazmatické proteiny. In vivo byl průměrný poměr vazby na bílko-
viny u zdravých jedinců 67,5 % a při podání rifaximinu pacientům s poruchou funkce jater 62 %.

Biotransformace
Analýza vzorku stolice prokázala, že se rifaximin nachází ve formě intaktní molekuly což značí, že
rifaximin není degradován ani metabolizován při průchodu gastrointestinálním traktem.
U zdravých jedinců po podání 400 mg radioaktivně značeného 14C-rifaximinu bylo objeveno v moči
pouze 0,32 % podané radioaktivní dávky, a to většinou jako metabolity, z nichž 0,01 % jako 25-de-
sacetylrifaximin, jediný metabolit identifikovaný u člověka. Pouze 0,03 % podané dávky bylo přítomno
v moči jako nezměněný rifaximin.
In vitro studie ukázaly, že rifaximin neinhiboval hlavní enzymy cytochromu P-450 (CYP), účastnící se
metabolismu léčiv (CYPs1A2, 2A6, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4). V in vitro studiích indukce
rifaximin neindukoval CYP1A2 a CYP2B6, byl však slabým induktorem CYP3A4.

Eliminace
Studie s radioaktivně značeným rifaximinem naznačila, že 14C-rifaximin je téměř výhradně a úplně vy-
lučován stolicí (96,62 % podané dávky). Množství 14C-rifaximinu nalezené v moči nepřesahuje 0,4 %
podané dávky.


Linearita/nelinearita
Ve farmakokinetické studii vedlo podání 550 mg rifaximinu 3x denně k celkové denní expozici která
byla jen o cca 13 % vyšší než po podání 550 mg rifaximinu 2x denně.
Rychlost a rozsah systémové expozice rifaximinu u člověka se zdály být charakterizovány nelineární
(na dávce závislou) kinetikou, což je v souladu s omezenou absorpcí rifaximinu limitovanou rychlostí
rozpouštění.

Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
Data o použití rifaximinu u pacientů s poruchou funkce ledvin nejsou dostupná.
8/9
Porucha funkce jater
Klinické údaje dostupné u pacientů s poruchou funkce jater prokázaly systémovou expozici vyšší než
která byla pozorovaná u zdravých jedinců. Systémová expozice rifaximinu (AUCτ) byla 10-, 13- a
20krát vyšší u pacientů s lehkou (Child-Pugh A), se středně těžkou (Child-Pugh B) a těžkou poruchou
funkce jater (Child-Pugh C) ve srovnání se zdravými jedinci.
Při hodnocení zvýšení systémové expozice rifaximinu u jedinců s poruchou funkce jater je třeba brát v
úvahu gastrointestinální lokální působení rifaximinu a jeho nízkou systémovou biologickou dostupnost
(porucha funkce jater nevede k vysokým absolutním hodnotám rifaximinu v plasmě), jakož i dostupné
údaje o bezpečnosti rifaximinu u jedinců s cirhózou.

Vzhledem k tomu, že rifaximin působí lokálně, není doporučena žádná úprava dávkování.

Pediatrická populace
Farmakokinetika rifaximinu nebyla zkoumána u pediatrických pacientů žádného věku.