Normix Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Farmakokinetické studie provedené u lidí ukázaly, že po perorálním podání se α-forma polymorfního
rifaximinu prakticky neabsorbuje (méně než 1 %). Po opakovaném podání terapeutických dávek rif-
aximinu zdravým dobrovolníkům a pacientům s poškozenou intestinální mukózou (zánětlivé střevní
onemocnění) byly plazmatické hladiny zanedbatelné (méně než 10 ng/ml). Klinicky nerelevantní vze-
stup systémové absorpce rifaximinu byl pozorován po podání během 30 minut po snídani s vysokým
obsahem tuků.
Komparativní farmakokinetické studie prokázaly, že amorfní forma a jiné polymorfní formy rifaximi-
nu jsou absorbovány v daleko větší míře než α-polymorf.
In vitro studie naznačuje, že rifaximin je substrát P-glykoproteinu a je metabolizován přes CYP3A4.
Potenciál interakce léčivo-léčivo na úrovni transportních systémů byl hodnocen in vitro a tyto studie
naznačují, že klinická interakce mezi rifaximinem a jinými sloučeninami, které podléhají efluxu pro-
střednictvím P-gp a dalších transportních proteinů, je nepravděpodobná (MRP2, MRP4, BCRP a
BSEP).
Distribuce
Rifaximin se středně váže na lidské plazmatické proteiny. In vivo byl průměrný poměr vazby na bíl-
koviny u zdravých jedinců 67,5 % a při podání rifaximinu pacientům s poruchou funkce jater 62 %.
Biotransformace
Analýza vzorku stolice prokázala, že se rifaximin nachází ve formě intaktní molekuly, což značí, že
rifaximin není degradován ani metabolizován při průchodu gastrointestinálním traktem.
U zdravých jedinců po podání 400 mg radioaktivně značeného 14C-rifaximinu bylo objeveno v moči
pouze 0,32 % podané radioaktivní dávky, a to většinou jako metabolity, z nichž 0,01 % jako desacetylrifaximin, jediný metabolit identifikovaný u člověka. Pouze 0,03 % podané dávky bylo pří-
tomno v moči jako nezměněný rifaximin.
In vitro studie ukázaly, že rifaximin neinhiboval hlavní enzymy cytochromu P-450 (CYP), účastnící se
metabolismu léčiv (CYPs1A2, 2A6, 2B6, 2C8, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4). V in vitro studiích in-
dukce rifaximin neindukoval CYP1A2 a CYP2B6, byl však slabým induktorem CYP3A4.
Eliminace z organismu
Studie s radioaktivně značeným rifaximinem naznačila, že 14C-rifaximin je téměř výhradně a úplně
vylučován stolicí (96,62 % podané dávky). Množství 14C-rifaximinu nalezené v moči nepřesahuje 0,% podané dávky.
Linearita/nelinearita
Ve farmakokinetické studii vedlo podání 550 mg rifaximinu 3x denně k celkové denní expozici která
byla jen o cca 13 % vyšší než po podání 550 mg rifaximinu 2x denně. Rychlost a rozsah systémové
expozice rifaximinu u člověka se zdály být charakterizovány nelineární (na dávce závislou) kinetikou,
což je v souladu s možností omezené absorpce rifaximinu limitovanou rychlostí rozpouštění.
Zvláštní populace
Porucha funkce ledvin
Data o použití rifaximinu u pacientů s poruchou funkce ledvin nejsou dostupná.
Porucha funkce jater
Klinické údaje dostupné u pacientů s poruchou funkce jater prokázaly systémovou expozici vyšší, než
která byla pozorována u zdravých jedinců. Systémová expozice rifaximinu (AUCτ) byla 10-, 13- a 20-
krát vyšší u pacientů s lehkou (Child-Pugh A), se středně těžkou (Child-Pugh B) a těžkou poruchou
funkce jater (Child-Pugh C) ve srovnání se zdravými jedinci.
Při hodnocení zvýšení systémové expozice rifaximinu u jedinců s poruchou funkce jater je třeba brát v
úvahu gastrointestinální lokální působení rifaximinu a jeho nízkou systémovou biologickou dostupnost
(porucha funkce jater nevede k vysokým absolutním hodnotám rifaximinu v plasmě) jakož i dostupné
údaje o bezpečnosti rifaximinu u jedinců s cirhózou.
Vzhledem k tomu, že rifaximin působí lokálně, není doporučena žádná úprava dávkování.
Pediatrická populace
Farmakokinetika rifaximinu nebyla zkoumána u pediatrických pacientů žádného věku.