Neurotop Užívání po expiraci, upozornění a varování

Neurotop není vhodný k léčbě absencí.
Opatrnost a pravidelné kontroly jsou nutné u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním, při
onemocnění jater a ledvin a u pacientů s glaukomem. K bezpečnému užívání přípravku je
nutné vyšetření krevního obrazu a jaterních funkcí před zahájením léčby a potom: KO - první
měsíc 1x týdně, později 1x měsíčně, jaterní testy - při normálním nálezu každé 3-4 měsíce, při
patologickém nálezu v kratších intervalech. Při zjištění příznaků narušené krvetvorby, při
progresi klinických symptomů provázejících leukémii, při kožních alergických reakcích a při
zřetelném zhoršení jaterních funkcí je nutné karbamazepin vysadit. Náhlé vysazení
karbamazepinu nebo převedení na jiné antiepileptikum se provádí pod clonou barbiturátů
nebo diazepamu. Ke zvýšení bezpečnosti a nastavení nejnižší účinné dávky je vhodná častá
kontrola plazmatické hladiny (lékové monitorování). Terapeutický rozsah karbamazepinu je
3-12 mg/l, tj. 13-50 mol/l.
Neurotop obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy
s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a
galaktózy by tento přípravek neměli užívat.


Sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení
Během léčby antiepileptiky v různých indikacích byly u některých pacientů hlášeny případy
sebevražedných představ a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných
klinických studií antiepileptik rovněž prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných
představ a chování. Mechanismus vzniku není znám a dostupné údaje nevylučují možnost
zvýšeného rizika u karbamazepinu.
Proto by u pacientů měly být sledovány příznaky sebevražedných představ či chování a
zvážena vhodná léčba. Pacienti (a o osoby poskytující pacientům péči) by měli být
upozorněni na to, že v případě výskytu symptomů sebevražedného myšlení či chování, by
měli vyhledat lékařskou pomoc.

Kožní nežádoucí účinky
V průběhu léčby karbamazepinem byly hlášeny závažné a někdy fatální kožní nežádoucí
účinky, včetně toxické epidermální nekrolýzy (TEN) a Stevens-Johnsonova syndromu (SJS).
Pacienti mají být upozorněni na příznaky těchto závažných kožních reakcí a mají být
důkladně sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Nejvyšší riziko rozvoje SJS
nebo TEN je v prvním týdnu léčby.
Pokud se vyskytnou příznaky SJS nebo TEN (např. zhoršující se kožní vyrážka, často
s puchýři nebo slizničními lézemi), léčba karbamazepinem má být přerušena.
Nejlepší výsledky při zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy
a okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno
s lepší prognózou.
Frekvence výskytu těchto reakcí se v zemích s převahou kavkazského etnika odhaduje na 1 –
z 10 000 nových uživatelů, zatímco v některých asijských zemích se odhaduje asi 10krát
vyšší riziko.
Je stále více důkazů o roli různých HLA alel v predispozici pacientů k imunitně
zprostředkovaným nežádoucím účinkům (viz bod 4.2).


Alela HLA-B*1502 – čínská (národnost Han), thajská a ostatní asijské populace

Bylo prokázáno, že přítomnost alely HLA-B*1502 u jedinců čínského (národnost Han) či
thajského původu léčených karbamazepinem je silně spojená s rizikem výskytu závažných
kožních nežádoucích účinků známých pod pojmem Stevens-Johnsonův syndrom (SJS).
Prevalence alely HLA-B*1502 je v čínské (národnost Han) či thajské populaci okolo 10%.
Pokud je to možné, měli by být tito jedinci vyšetřeni na přítomnost výše uvedené alely před
zahájením léčby karbamazepinem (viz bod 4.2). Jestliže je test pozitivní, neměla by být léčba
karbamazepinem započata, pokud je jiná terapeutická možnost. Pacienti, u kterých je test na
přítomnost HLA-B*1502 negativní, mají malé riziko SJS, ačkoliv se ve vzácných případech
může objevit.
Existují údaje, které naznačují zvýšení rizika výskytu závažných nežádoucích účinků
zahrnujících Stevens-Johnsonův syndrom (SJS) a toxickou epidermální nekrolýzu (TEN)
spojených s užíváním karbamazepinu v jiných asijských populacích. Vzhledem k prevalenci
této alely u jiných asijských populací (např. nad 15% na Filipínách a v Malajsii) lze zvážit
genetické testování na přítomnost alely HLA-B*1502 i u jiných rizikových populací.
Prevalence alely HLA-B*1502 je zanedbatelná např. v evropské, africké, hispánské populaci
a také u Japonců a Korejců (< 1%)

Alela HLA-A*3101 – evropská a japonská populace

Existují údaje, které naznačují, že přítomnost alely HLA-A*3101 je spojena se zvýšeným
rizikem karbamazepinem indukovaných kožních nežádoucích účinků včetně Stevens-
Johnsonova syndromu (SJS), toxické epidermální nekrolýzy (TEN), léky vyvolané vyrážky
s eozinofilií (DRESS), nebo méně závažné akutní generalizované exantematozní pustulózy
(AGEP) a makulopapulózní vyrážky (viz bod 4.8) u Evropanů a Japonců.
Frekvence výskytu alely HLA-A*3101 se mezi etnickými populacemi značně liší. V evropské
populaci má alela HLA-A*3101 prevalenci 2-5% a v japonské populaci kolem 10%.

Přítomnost alely HLA-A*3101 může zvyšovat riziko karbamazepinem indukovaných kožních
nežádoucích účinků (většinou méně závažných) z 5% v běžné populaci na 26% u pacientů
evropského původu, zatímco její absence může riziko snížit z 5% na 3,8%.
K dispozici nejsou dostatečná data, která by podporovala doporučení screeningu alely HLA-
A*3101 před zahájením léčby karbamazepinem.
Pokud je o pacientech evropského nebo japonského původu známo, že jsou pozitivní na
přítomnost alely HLA-A*3101, může se použití karbamazepinu zvážit v případech, kdy
benefit převažuje nad rizikem.
Pokud dojde u pacienta k rozvoji SJS nebo TEN po užití karbamazepinu, nesmí být u pacienta
karbamazepin nikdy znovu nasazen.

Během léčby není vhodné konzumovat alkohol.


Ženy ve fertilním věku
Karbamazepin může při podávání těhotné ženě způsobit poškození plodu. Prenatální expozice
karbamazepinu může zvýšit riziko závažných kongenitálních malformací a dalšího
nepříznivého ovlivnění vývoje plodu (viz bod 4.6).
Karbamazepin se může používat u žen ve fertilním věku pouze tehdy, pokud se po pečlivém
zvážení vhodných alternativních možností léčby má za to, že přínos převáží nad riziky.
Ženy ve fertilním věku musí být informovány v plném rozsahu o možných rizicích pro plod,
pokud užívají karbamazepin v těhotenství.
Před zahájením léčby karbamazepinem u ženy ve fertilním věku se musí zvážit provedení
těhotenského testu.
Ženy ve fertilním věku musí během léčby a dva týdny po ukončení léčby používat účinnou
antikoncepci. Vzhledem k indukci enzymů může karbamazepin způsobit selhání
terapeutického účinku hormonální antikoncepce, a proto ženy ve fertilním věku musí být
poučeny o používání dalších účinných metod antikoncepce (viz body