Neofollin Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: hormony – estrogeny, ATC kód: G03CA
Estradiol/Estradiol-valerát: léčivá látka, syntetický 17β-estradiol, je chemicky a biologicky totožná s
endogenním lidským estradiolem. Nahrazuje vymizelou produkci estrogenu u žen v menopauze a zmírňuje
klimakterické příznaky.

Molekulární a celulární mechanismus účinku.
Estradiol působí prostřednictvím estrogenových receptorů lokalizovaných v cílových buňkách. Neobsazené
estrogenové receptory jsou lokalizovány v cytoplazmě, našly se však i v buněčné membráně.

Estradiol reguluje růst a činnost ženských pohlavních orgánů, sekundárních pohlavních znaků a prsních žláz,
jako i jisté funkce dělohy a přídatných orgánů, zvlášť proliferaci endometria, vývoj decidui a cyklické změny
epitelu cervixu a vagíny. Hyperplazii endometria v průběhu podávaní estrogenů možno omezit současným
podáváním progesteronu.
Po navázání estradiolu na estrogenový receptor působí tento komplex jako transkripční faktor, který moduluje
expresi cílových genů. Estrogeny obsahují cyklopentanoperhydrofenantrenovou strukturu. Fenolický kruh je
základní chemickou podmínkou pro vazbu na estrogenové receptory. Kyslík na C17 je nevyhnutelný pro
estrogenovou biologickou aktivitu. Biologickou účinnost ovlivňuje typ radikálu navázaného na kyslík na C17.
Z endogenních estrogenů je nejúčinnější 17-ß-estradiol. Účinnost estradiolu se snižuje desetkrát po enzymatické
nebo chemické oxidaci 17- hydroxylové skupiny na ketoskupinu, jako je to např. u estronu.

Estrogeny jsou steroidní hormony, jejichž hlavní úlohou je regulace funkce ženských pohlavních orgánů a
regulace reprodukce. Přirozené estrogeny jsou 17-ß-estradiol, estron a estriol. Nejúčinnější z nich je 17-ß-
estradiol. Hladina estrogenů v krvi musí mít jistou minimální kritickou hodnotu, aby endometrium proliferovalo.
Estradiol v kombinaci s progesteronem podporuje také sekreční fázi menstruačního cyklu. Je-li hladina
estrogenů příliš nízká, endometrium se neudrží a následuje děložní krvácení. Děložní krvácení se tedy může
dočasně zastavit velkými dávkami estrogenů, nebo vyvolat přerušením jejich podávání. Krvácení však může
vzniknout i přes vysokou hladinu estrogenů (při dlouhodobém podávání vysokých dávek) jako důsledek infarktů
11
v excesivně hypertrofovaném endometriu. Hyperplazii endometria při podávání estrogenů je možno omezit
současným podáváním progesteronu. Také přerušení podávání estrogenů u žen po menopauze nebo po
ovariektomii indukuje děložní krvácení. Chronické podávání estrogenů bez progesteronu, anovulační cykly
(chybí sekrece progesteronu) nebo ovariální nádory secernující estrogeny způsobují také děložní krvácení.

Estradiol reguluje zpětnou vazbou sekreci gonadotropinů na úrovni hypofýzy a hypothalamu. Sekrece FSH je
progresivně inhibována, zvyšuje-li se hladina estradiolu (negativní zpětná vazba). Sekrece LH je při nízkých
hladinách estradiolu maximálně potlačena. Zvyšuje se jako odpověď na zvýšení hladiny estradiolu (pozitivní
zpětná vazba). FSH stimuluje sekreci estradiolu z dozrávajícího folikulu. Estradiol se tím v průběhu
menstruačního cyklu podílí na regulaci cyklických změn gonadotropinů a endometria. Kromě účinku na
pohlavní orgány, sekundární pohlavní znaky, mléčnou žlázu, hypothalamus a hypofýzu působí estradiol zejména
na játra a kostru a má mnohočetné metabolické účinky. Významně ovlivňuje metabolismus lipidů, snižuje
hladiny lipoproteinů s nízkou hustotou a opačně zvyšuje hladiny lipoproteinů s vysokou hustotou a triglyceridů.
Stimuluje syntézu transportních globulinů pro hormony. Podporuje absorpci vápníku ze střev a redukuje jeho
vylučování močí. Estradiol inhibuje resorpci kostí. Závažnými důsledky dlouhotrvajícího nedostatku
cirkulujících estrogenů mohou být osteoporóza a kardiovaskulární komplikace.