Methotrexát ever pharma Interakce

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) včetně kyseliny salicylové při pokusech na zvířatech
vyvolaly snížení tubulární sekrece methotrexátu a v důsledku toho zvýšení jeho toxických účinků.
V klinických studiích, kde byly podávány NSAID a salicylová kyselina jako konkomitantní léčba
pacientům s revmatoidní artritidou, však nebylo pozorováno žádné zvýšení nežádoucích účinků. Léčba
revmatoidní artritidy takovými léky může pokračovat během terapie nízkými dávkami methotrexátu,
ale pouze pod pečlivým lékařským dohledem.

Pravidelná konzumace alkoholu nebo podávání dalších hepatotoxických léčivých přípravků zvyšuje
pravděpodobnost hepatotoxických účinků methotrexátu.
Pacienti užívající potenciálně hepatotoxické a hematotoxické léčivé přípravky během léčby
methotrexátem (např. leflunomid, azathioprin, sulfasalazin a retinoidy) mají být důkladně sledováni
z hlediska zvýšené hepatotoxicity. Při léčbě methotrexátem je nutno vynechat konzumaci alkoholu.

Podávání dalších hematotoxických léčivých přípravků (např. metamizolu) zvyšuje pravděpodobnost
závažných hematotoxických účinků methotrexátu.

Je třeba brát na vědomí farmakokinetické interakce mezi methotrexátem, antikonvulzivy (snížené
hladiny methotrexátu v krvi) a 5-fluorouracilem (zvýšená hodnota t½ u 5-fluorouracilu).

Salicyláty, fenylbutazon, fenytoin, barbituráty, trankvilizéry, perorální antikoncepce, tetracykliny,
deriváty amidopyrinu, sulfonamidy a kyselina p-aminobenzoová vytěsňují methotrexát z vazby na
sérový albumin, a tudíž zvyšují jeho biologickou dostupnost (nepřímé zvýšení dávky). Probenecid
a slabé organické kyseliny mohou také snižovat tubulární sekreci methotrexátu, a tím způsobití
nepřímé zvýšení dávky.

Antibiotika, jako je penicilin, glykopeptidy, sulfonamidy, ciprofloxacin a cefalotin, mohou
v ojedinělých případech snižovat renální clearance methotrexátu, takže může dojít ke zvýšení
sérových koncentrací methotrexátu se současnou hematologickou a gastrointestinální toxicitou.

Perorální antibiotika, jako jsou tetracykliny, chloramfenikol a nevstřebatelná širokospektrá antibiotika,
mohou snižovat intestinální absorpci methotrexátu nebo narušovat enterohepatální cirkulaci
prostřednictvím inhibice intestinální flóry nebo suprese bakteriálního metabolismu.

V případě (předchozí) léčby přípravky, které mohou mít nežádoucí účinky na kostní dřeň (např.
sulfonamidy, trimethoprim-sulfamethoxazol, chloramfenikol, pyrimethamin), je třeba myslet na
možnost výrazných poruch krvetvorby.

Současné podávání přípravků, které způsobují deficit folátu (např. sulfonamidy, trimethoprim-
sulfamethoxazol), může vyvolat zvýšenou toxicitu methotrexátu. Při výskytu deficitu kyseliny listové
je tudíž na místě zvláštní obezřetnost.
Na druhou stranu může souběžné podávání léků nebo vitaminových přípravků, které obsahují kyselinu
listovou nebo její deriváty, zhoršit účinnost methotrexátu.

Obecně se neočekává zvýšení toxických účinků methotrexátu při souběžném podávání methotrexátu
s dalšími antirevmatiky (např. sloučeniny zlata, penicilamin, hydroxychlorochin, sulfasalazin,
azathioprin, cyklosporin).

I když kombinace methotrexátu a sulfasalazinu může způsobit zvýšení účinnosti methotrexátu
prostřednictvím inhibice syntézy kyseliny listové sulfasalazinem, a tudíž může zvyšovat riziko
nežádoucích účinků, takové nežádoucí účinky byly v průběhu několika klinických studií pozorovány
pouze v ojedinělých případech.

Současné podávání inhibitorů protonové pumpy, jako je omeprazol nebo pantoprazol, může vést
k interakcím: souběžné podávání methotrexátu a omeprazolu vedlo ke zpoždění renální eliminace
methotrexátu. Kombinace s pantoprazolem vyvolala v jednom nahlášeném případě inhibici renálního
vylučování metabolitu 7-hydroxymethotrexátu s myalgií a třesem.

Methotrexát může snížit clearance theofylinu. Hladiny theofylinu tedy mají být při souběžném
podávání s methotrexátem sledovány.

Nadměrná konzumace nápojů obsahujících kofein nebo theofylin (káva, nealkoholické nápoje
obsahující kofein, černý čaj) má být během léčby methotrexátem vyloučena, protože účinnost
methotrexátu může být snižena v důsledku možné interakce mezi methotrexátem a methylxanthiny na
adenosinových receptorech.

Použití kombinace methotrexátu s leflunomidem může zvýšit riziko pancytopenie.

Methotrexát zvyšuje plazmatické hladiny merkaptopurinů. Kombinace s nimi může tudíž vyžadovat
úpravu dávky.

Zvlášť v případě ortopedického zákroku s vysokou susceptibilitou k infekci je nutno používat
kombinaci methotrexátu s imunomodulancii s opatrností.

Použití oxidu dusného potencuje účinek methotrexátu na metabolismus folátu a tím vyvolává
zvýšenou toxicitu, jako je závažná nepredikovatelná myelosuprese a stomatitida. I když lze tento
účinek omezit podáním kalcium-folinátu, je třeba se souběžnému podání oxidu dusného a
methotrexátu vyhnout.

Cholestyramin může zvýšit nerenální eliminaci methotrexátu narušením enterohepatálního oběhu.
Zpožděnou clearance methotrexátu je třeba brát v úvahu při kombinaci s dalšími cytostatiky.
Radioterapie v průběhu používání methotrexátu může zvýšit riziko nekrózy měkkých tkání nebo kosti.

Vzhledem ke svému možnému účinku na imunitní systém může methotrexát zkreslit výsledky
vakcinací a testů (imunologické postupy pro zachycení imunitní reakce). Během léčby methotrexátem
se nesmí provádět současná vakcinace živými vakcínami (viz body 4.3 a 4.4).