b) Subchronická/chronická toxicita Při testech na chronickou toxicitu se po podávání dávek 540 mg/kg tělesné hmotnosti u potkanů a dávek 240 mg/kg tělesné hmotnosti u psů vyskytly následující toxické účinky: proteinurie, glomerulonefritida a kožní projevy.
c) Mutagenní a kancerogenní potenciál Z testů in-vitro vyplynulo, že penicilamin má jasný mutagenní účinek. 7/8 Testy in-vivo tento poznatek zatím u zvířat ani u lidí nepotvrdily, není však možno vyloučit, že se při dlouhodobém podávání vysokých dávek penicilaminu u lidí nezvýší riziko indukce mutací. Dlouhodobé studie možnosti vzniku nádoru u zvířat nejsou k dispozici.
d) Reprodukční toxicita Penicilamin působí embryotoxicky u potkanů a myší a má při vysokých dávkách teratogenní účinky na kostru a orgány potkanů. U lidí bylo zjištěno několik případů poškození vazivové tkáně, které by mohly mít souvislost s interakcí penicilaminu s kolageny a elastinem. Vyskytlo se také poškození centrálního nervového systému. Přesto, že nebyla zjištěna žádná souvislost mezi dávkou a vznikem vývojových anomálií, neměla by denní dávka u těhotných žen překročit 500 mg.
Není známo, zda penicilamin přechází do mateřského mléka.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ