Melipramin Předávkování

Známky a příznaky předávkování imipraminem jsou podobné jako u jiných tricyklických antidepresiv.
Srdeční abnormality a neurologické poruchy jsou hlavní komplikace. U dětí musí být náhodné požití
jakéhokoli množství považováno za závažné a potenciálně fatální.

Známky a příznaky: Příznaky se obvykle objevují během 4 hodin po požití a maximální závažnosti
dosáhnou po 24 hodinách. Vzhledem k opožděné absorpci (zvýšený anticholinergní účinek v důsledku
předávkování), dlouhému poločasu a enterohepatálnímu oběhu, pacient může být v ohrožení 4 až 6 dnů.
Hlavní příznaky předávkování zahrnují:
- Účinky na centrální nervový systém: závratě, ospalost, stupor, kóma, ataxie, neklid, agitovanost,
zvýšené reflexy, svalová ztuhlost, atetoidní a choreiformní pohyby, křeče.
- Účinky na kardiovaskulární systém: Hypotenze, tachykardie, arytmie, poruchy vedení vzruchu,
šok, selhání srdce; ve velmi vzácných případech zástava srdce.
- Navíc: respirační deprese, cyanóza, šok, zvracení, horečka, pocení, mydriáza a oligurie nebo
anurie.

Léčba: Neexistuje žádné specifické antidotum imipraminu. Léčba je v podstatě symptomatická a
podpůrná. Pokud je pacient plně při vědomí, je třeba snížit vstřebávání přípravku a ihned má být
proveden výplach žaludku a vyvoláno nucené zvracení. Má-li pacient poruchou vědomí, mají být
zajištěny dýchací cesty manžetou endotracheální trubice před zahájením výplachu žaludku, nemělo by
být vyvoláno zvracení. Tato opatření se doporučují po dobu až 12 hodin nebo i déle po předávkování,
protože anticholinergní účinek tohoto přípravku může zpomalit vyprazdňování žaludku. Podání
aktivního uhlí může pomoci snížit absorpci přípravku.
Pacienti s hlavními příznaky předávkování, zejména děti, musí být nejméně po dobu 72 hodin ošetřováni
na jednotce intenzivní péče, kde je možné zajistit plnou podporu vitálních funkcí.

Léčba symptomů je založena na moderních metodách intenzivní péče s kontinuálním monitorováním
srdečních funkcí, krevních plynů a elektrolytů, a pokud je to nutné, mimořádná opatření, jako například
antikonvulzivní terapie, umělé dýchání, vložení dočasného kardiostimulátoru, plazmový expandér,
dopamin nebo dobutamin intravenózní infuzí, resuscitace.
Každé vážné předávkování vyžaduje nepřetržité monitorování srdeční činnosti po dobu nejméně
48 hodin a arytmie musí být léčeny na individuální bázi. Dechová nedostatečnost může vyžadovat
intubaci a ventilaci, křeče mohou být kontrolovány intravenózním diazepamem.
Fyzostigmin se nemá používat po předávkování imipraminem, protože bylo hlášeno, že může způsobit
závažné bradykardie, asystolie a záchvaty. Hemodialýza nebo peritoneální dialýza nejsou účinné kvůli
nízkým plazmatickým koncentracím imipraminu.