Matever Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antiepileptika, jiná antiepileptika, ATC kód: N03AXLéčivá látka, levetiracetam, je pyrrolidonový derivát chemicky nesouvisející s léčivými látkami obsaženými v současných antiepileptických přípravcích.
Mechanismus účinku
Mechanismus účinku levetiracetamu stále ještě není plně objasněn. Pokusy in vitro a in vivo nasvědčují
tomu, že levetiracetam nemění ani základní charakteristiky buněk, ani normální přenos nervových
vzruchů.
In vitro studie ukazují, že levetiracetam ovlivňuje hladinu Ca2+ v neuronech částečnou inhibicí kalciových
kanálů typu N a snížením uvolňování Ca2+ z intraneuronálních zásob. Levetiracetam navíc částečně
antagonizuje snížení aktivity GABA- a glycinových kanálů způsobené zinkem a beta-karboliny. Mimoto
selevetiracetam v in vitro studiích váže na specifické vazebné místo v mozkové tkáni hlodavců.
Specifickým vazebným místem je synaptický vezikulární protein 2A, který je považován za součást
procesů fúze vezikul a exocytózy neurotransmiterů. Levetiracetam a jeho analoga mají různou afinitu
k vazbě na synaptický vezikulární protein 2A, což koreluje s jejich potencí k zábraně vzniku záchvatů
v audiogenních modelech epilepsie u myší. Uvedené nálezy naznačují, že interakce mezi levetiracetamem
a synaptickým vezikulárním proteinem 2A by mohla přispívat k jeho antiepileptickému účinku.
Farmakodynamické účinky
Levetiracetam poskytuje ochranu před záchvaty ve velkém počtu zvířecích modelů parciálních a primárně
generalizovaných záchvatů, aniž by měl prokonvulzivní účinky. Primární metabolit je neaktivní.
U člověka potvrdila aktivita při parciální i generalizované epilepsii výboj/fotoparoxysmální odpověď
Klinická účinnost a bezpečnost
Přídatná léčba parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u dospělých, mladistvých, dětí a
kojenců ve věku od 1 měsíce s epilepsií:
Účinnost levetiracetamu u dospělých byla prokázána ve třech dvojitě zaslepených placebem
kontrolovaných studiích v denní dávce 1 000 mg, 2 000 mg nebo 3 000 mg rozdělené do dvou dílčích
dávek. Léčba trvala až 18 týdnů. V analýze sdružených dat bylo procento pacientů, kteří dosáhli snížení
frekvence parciálních záchvatů za týden o 50% a více proti počátečnímu stavu při stabilní dávce
a 12,6% u placeba.
Pediatrická populace
U pediatrických pacientů placebem kontrolované studii, do které bylo zařazeno 198 pacientů s trváním léčby 14 týdnů. V této studii
dostávali pacienti levetiracetam ve fixní dávce 60 mg/kg/den 44,6% pacientů léčených levetiracetamem a 19,6% pacientů naplacebu dosáhlo snížení frekvence
parciálních záchvatů za týden proti počátečnímu stavu o 50% a více. Při pokračující dlouhodobé léčbě
bylo 11,4% pacientů bez záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a 7,2% pacientů bylo bez záchvatů po dobu
alespoň 1 roku.
U pediatrických pacientů ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii, která zahrnovala 116 pacientů a léčba trvala 5 dní.
V této studii dostávali pacienti denní dávku 20 mg/kg, 25 mg/kg, 40 mg/kg nebo 50 mg/kg perorálního
roztoku na základě titračního rozpisu podle věku. V této studii byla použita dávka 20 mg/kg/den titrovaná
do 40 mg/kg/den pro kojence ve věku jeden měsíc až méně než 6 měsíců, a dávka 25 mg/kg/den titrovaná
do 50 mg/kg/den pro děti ve věku 6 měsíců až méně než 4 roky. Celková denní dávka byla podávána
rozděleně ve dvou dílčích dávkách.
Primárním měřítkem účinnosti byl podíl pacientů odpovídajících na léčbu procento pacientů s 50 % poklesem průměrné denní frekvence parciálních záchvatů od výchozího stavukterý byl hodnocen zaslepeně centrálním hodnotitelem prostřednictvím 48hodinového video záznamu
EEG. Do analýzy účinnosti bylo zahrnuto 109 pacientů, kteří měli nejméně 24hodinové video EEG
záznamu v obou obdobích, výchozím i hodnoceném. 43,6% pacientů léčených levetiracetamem a 19,6%
pacientů na placebu bylo považováno za respondéry. Výsledky se shodují napříč věkovými skupinami.
S pokračující dlouhodobou léčbou bylo 8,6% pacientů bez záchvatů nejméně po dobu 6 měsíců a 7,8%
bylo bez záchvatů nejméně 1 rok. 35 kojenců ve věku pod 1 rok s parciálními záchvaty bylo léčeno v
placebem kontrolovaných klinických studiích, kde pouze 13 pacientů bylo ve věku < 6 měsíců.
Monoterapie při léčbě parciálních záchvatů s nebo bez sekundární generalizace u pacientů od 16 let
s nově diagnostikovanou epilepsií.
Účinnost levetiracetamu v monoterapii byla prokázána ve dvojitě zaslepeném paralelním porovnání
noninferiority s karbamazepinem s řízeným uvolňováním u 576 pacientů ve věku 16 let a více s nově nebo
nedávno diagnostikovanou epilepsií. U pacientů musely být přítomny pouze nevyprovokované parciální
záchvaty nebo generalizované tonicko-klonické záchvaty. Pacienti byli randomizováni k užívání
karbamazepinu s řízeným uvolňováním v dávce 400-1200 mg/den nebo levetiracetamu v dávce 1 3 000 mg/den po dobu až 121 týdnů v závislosti na odpovědi.
Bez záchvatů po dobu 6 měsíců bylo 73,0% pacientů s levetiracetamem a 72,8% pacientů
s karbamazepinem s řízeným uvolňováním; korigovaný absolutní rozdíl mezi léčbami byl 0,2% -7,8 8,2levetiracetamem resp. karbamazepinem s řízeným uvolňováním
Ve studii odrážející klinickou praxi mohla být vysazena souběžná antiepileptická léčba u části pacientů,
kteří odpověděli na přídatnou léčbu levetiracetamem
Přídatná léčba myoklonických záchvatů u juvenilní myoklonické epilepsie u dospělých a mladistvých
od 12 let.
Účinnost levetiracetamu byla prokázána ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii trvající
16 týdnů u pacientů od 12 let s idiopatickou generalizovanou epilepsií s myoklonickými záchvaty
u různých syndromů. Většina pacientů trpěla juvenilní myoklonickou epilepsií. V této studii byl
levetiracetam užíván v dávce 3 000 mg/den rozdělené do dvou denních dávek.
58,3% pacientů léčených levetiracetamem a 23,3% pacientů na placebu dosáhlo snížení počtu dnů
s myoklonickým záchvatem za týden alespoň o 50%. Při pokračující dlouhodobé léčbě bylo 28,6%
pacientů bez myoklonických záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a 21,0% pacientů bylo bez
myoklonických záchvatů po dobu alespoň 1 roku.
Přídatná léčba primárně generalizovaných tonicko-klonických záchvatů u dospělých a mladistvých od
12 let s idiopatickou generalizovanou epilepsií.
Účinnost levetiracetamu byla prokázána ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii trvající
24 týdnů, která zahrnovala dospělé, mladistvé a omezený počet dětí trpících idiopatickou generalizovanou
epilepsií s primárně generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty epilepsie grand mal se záchvaty po probuzení000 mg/den u dospělých a mladistvých nebo 60 mg/kg/den u dětí rozdělené do dvou denních dávek.
72,2% pacientů léčených levetiracetamem a 45,2% pacientů na placebu dosáhlo snížení frekvence
primárně generalizovaných tonicko-klonickýchzáchvatů za týden o 50% a více. Při pokračující
dlouhodobé léčbě bylo 47,4% pacientů bez tonicko-klonických záchvatů po dobu alespoň 6 měsíců a
31,5% pacientů bylo bez tonicko-klonických záchvatů po dobu alespoň 1 roku.