Studie akutního i chronického podávání loperamidu neprokázaly žádnou specifickou toxicitu. Výsledky studií provedených in vivo a in vitro naznačují, že loperamid není genotoxický. Nebyl prokázán žádný karcinogenní potenciál.
V reprodukčních studiích u březích a kojících potkanů ve velmi vysokých dávkách (40 mg/kg/den - 20násobek nejvyšší denní dávky pro člověka (Maximum Human Use Level - MHUL), založených na porovnání dávky s povrchem těla (mg/m2) vedl loperamid k toxicitě u matky, porušené fertilitě a sníženému přežívání plodů. Nižší dávky neměly žádné účinky na zdraví matek nebo plodů a neovlivňovaly perinatální ani postnatální vývoj.
Neklinické in vitro a in vivo hodnocení loperamid-hydrochloridu neprokazuje žádné signifikantní srdeční elektrofyziologické účinky v terapeuticky relevantním rozsahu koncentrací a v signifikantních násobcích tohoto rozmezí (až do 47násobku). Nicméně při extrémně vysokých koncentracích spojených s předávkováním (viz bod 4.4) měl loperamid srdeční elektrofyziologické účinky spočívající v inhibici toku draslíku (hERG) a sodíku a rozvoji arytmií.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ