Libroxar Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Buprenorfin

Absorpce
Při perorálním podání prochází buprenorfin přeměnou při prvním metabolismu, N-dealkylací a
glukurokonjugací v tenkém střevu a játrech. Perorální podávání tohoto léku není proto vhodné.

Maximální plasmatické koncentrace jsou dosaženy během 90 minut po sublingválním podání.
Plasmatické hladiny buprenorfinu se zvyšují se sublingvální dávkou kombinace buprenorfin/naloxon.
Cmax i AUC buprenorfinu se zvyšovaly se zvýšením dávky (v rozmezí 4–16 mg), ačkoli zvýšení bylo
nižší než úměrné dávce.

Farmakokinetický
parametr
Buprenorfin 4 mg Buprenorfin 8 mg Buprenorfin 16 mg
Cmax ng/ml 1.84 (39) 3.0 (51) 5.95 (38)
AUC0-hodina ng/ml
12.52 (35)

20.22 (43) 34.89 (33)

Distribuce
Po absorpci prochází buprenorfin rychlou distribuční fází (jeho distribuční poločas činí 2–5 hodin).

Biotransformace a eliminace
Buprenorfin je metabolizován v procesu 14-N-dealkylace a konjugace původní molekuly a
dealkylovaného metabolitu s kyselinou glukuronovou. Výsledky klinických studií potvrzují, že
CYP3A4 je zodpovědný za N-dealkylaci buprenorfinu. N-dealkybuprenorfin je μ-opioidní agonista s
jen slabou vlastní aktivitou.

Eliminace buprenorfinu má bi- nebo triexponenciální charakter, s průměrným eliminačním poločasem
v trvání 32 hodin. Buprenorfin se vylučuje převážně ve stolici prostřednictvím žlučové exkrece
metabolitů konjugovaných s kyselinou glukuronovou (70 %); zbytek se vylučuje močí.

Naloxon

Absorpce a distribuce
Po intravenózním podání se naloxon rychle distribuuje (distribuční poločas je přibližně 4 minuty). Po
perorálním podání je naloxon stěží detekovatelný v plasmě; po podání kombinace buprenorfin/naloxon
sublingválně jsou plasmatické koncentrace naloxonu nízké a rychle klesají.

Biotransformace
Léčivý přípravek je metabolizován v játrech, primárně v procesu konjugace s kyselinou glukuronovou
a je vylučován v moči. Naloxon má průměrný eliminační poločas z plasmy 1,2 hodiny.

Zvláštní populace
Starší pacienti
U starších pacientů nejsou k dispozici žádné farmakokinetické údaje.

Porucha funkce ledvin
Eliminace ledvinami hraje relativně malou roli (asi 30 %) v celkové clearance kombinace
buprenorfin/naloxon. Není vyžadována žádná úprava dávkování na základě funkce ledvin, ale při
dávkování u subjektů s těžkou poruchou funkce ledvin je doporučována opatrnost (viz bod 4.3).

Porucha funkce jater
Efekt poruchy funkce jater na farmakokinetiku buprenofinu a naloxonu byl hodnocen v
postmarketingové studii.

Tabulka 3 shrnuje výsledky klinického hodnocení, ve kterém byla stanovena expozice po podání jedné
dávky přípravku Libroxar 2,0 / 0,5 mg (buprenorfin/naloxon) sublingvální tableta u zdravých jedinců a
u pacientů s poruchou funkce jater.

Tabulka 3. Vliv poruchy funkce jater na farmakokinetické parametry buprenorfinu a naloxonu po
podání kombinace buprenorfinu a naloxonu (změna oproti zdravým jedincům)
PK parametr

Lehká porucha
funkce jater
(Child-Pugh třída A)
(n=9)
Středně těžká
porucha funkce jater
(Child-Pugh třída B)
(n=8)
Těžká porucha
funkce jater
(Child-Pugh třída C)
(n=8)
Buprenorfin
Cmax 1,2krát vyšší 1,1krát vyšší -1,7krát vyšší
AUClast Podobně jako kontrola 1,6krát vyšší 2,8krát vyšší
Naloxon
Cmax Podobně jako kontrola 2,7krát vyšší 11,3krát vyšší
AUClast 0,2krát vyšší 3,2krát vyšší 14,0krát vyšší

Celkově lze říci, že expozice buprenorfinu v plazmě se zvýšila přibližně 3krát u pacientů s těžkou
poruchou funkce jater, zatímco expozice naloxonu v plazmě se zvýšila 14krát u pacientů s těžkou
poruchou funkce jater.