Lakosamid +pharma Bezpečnost (v těhotenství)

Plazmatické koncentrace lakosamidu byly ve studiích toxicity na zvířatech podobné nebo je
nepatrně vyšší než koncentrace pozorované u pacientů, což ponechává velmi nízké nebo žádný
hranice pro expozici u člověka.
Farmakologická studie bezpečnosti přípravku prokázala u psů v anestezii s intravenózním podáním
lakosamidu přechodné zvýšení PR intervalu a doby trvání QRS komplexu, při současném poklesu
krevního tlaku (pravděpodobně kardiodepresivním účinkem). Výskyt těchto přechodných změn
začínal v rozmezí koncentrací na úrovni maximálního doporučeného dávkování u člověka. U psů a
opic makaků jávských v anestezii bylo po intravenózních dávkách 15-60 mg/kg pozorováno
zpomalení atriální a ventrikulární konduktivity, atrioventrikulární blok a atrioventrikulární disociace.
Ve studiích toxicity s opakovaným podáváním byly u potkanů pozorovány lehké reverzibilní jaterní
změny od dávky 3x vyšší, než je dávka terapeutická. Mezi tyto změny patřily zvýšená hmotnost
orgánu, hypertrofie hepatocytů, zvýšení sérových koncentrací jaterních enzymů a zvýšení hodnot
celkového cholesterolu a triglyceridů. Kromě hypertrofie hepatocytů nebyly pozorovány žádné jiné
histopatologické změny.
Ve studiích reprodukční a vývojové toxicity u hlodavců a králíků nebyly pozorovány žádné
teratogenní účinky. U potkanů ale docházelo po dávkách toxických pro matky, odpovídajících
předpokládaným systémovým hodnotám expozice u člověka, k navýšení počtu mrtvě narozených
mláďat a počtu úmrtí mláďat v peripartálním období a k mírnému snížení velikosti i tělesné hmotnosti
živých mláďat. Vyšší hladiny expozice přípravku nemohly být z důvodu toxicity pro matky u zvířat
vyzkoušeny, proto získané údaje nejsou dostatečné pro úplnou charakteristiku embryofetotoxických
nebo teratogenních vlastností lakosamidu.
Jak prokázaly studie u potkanů, lakosamid a/nebo jeho metabolity snadno procházejí placentární
bariérou.
U juvenilních potkanů a psů se typy toxicity kvalitativně neliší od typů toxicity pozorovaných u
dospělých zvířat. U juvenilních potkanů bylo při podobné systémové expozici, jaká se očekává při
klinické expozici, pozorováno snížení tělesné hmotnosti. U juvenilních psů byly pozorovány
přechodné a na dávce závislé klinické příznaky zasažení CNS, které se začaly objevovat při systémové
expozici pod očekávanými hladinami klinické expozice.