Kemadrin Pro děti, pediatrická populace

Účinnost ani bezpečnost u pediatrických pacientů není potvrzena, proto se obecně užívání u této
věkové skupiny nedoporučuje.

Starší pacienti

Starší pacienti mohou být v porovnání s mladšími dospělými citlivější k anticholinergnímu působení
procyklidinu, a proto mohou potřebovat nižší dávky (viz bod 4.4).

Způsob podání

Z farmakokinetických studií vyplývá, že průměrný plazmatický eliminační poločas procyklidinu je
dostatečný k tomu, aby mohl být procyklidin podáván pouze ve dvou dílčích denních dávkách.

Přípravek podaný perorálně může být lépe tolerován, je-li současně podán s jídlem. Tablety se zapíjejí
vodou.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou
v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

U pacientů s existujícím glaukomem s úzkým úhlem nebo u pacientů považovaných za
predisponované ke glaukomu je před předepsáním procyklidinu, stejně jako kteréhokoli jiného
anticholinergika, nutné zvážit poměr mezi přínosem a rizikem.

Zvláštní opatrnosti při předepisování procyklidinu je třeba také u pacientů s obstrukčními
onemocněními gastrointestinálního traktu a u nemocných s urinárními příznaky souvisejícími
s hypertrofií prostaty.

U části pacientů léčených neuroleptiky dochází k výskytu tardivních dyskinezí. Anticholinergika,
třebaže sama o sobě tento syndrom nevyvolávají, mohou při současné aplikaci s neuroleptiky
u predisponovaných pacientů zhoršit příznaky tardivní dyskineze nebo snížit práh, po jehož překročení

se tyto příznaky vyskytují. U takovýchto pacientů je pak nutné zvážit modifikaci neuroleptické
farmakoterapie nebo omezení anticholinergní farmakoterapie.

U pacientů s duševními poruchami, u kterých je aplikován procyklidin k léčbě extrapyramidových
příznaků vyvolaných neuroleptiky, občas dochází k precipitaci psychotické epizody.

Starší pacienti, zejména jsou-li léčeni vysokými dávkami anticholinergik, mohou být náchylnější
k výskytu nežádoucích účinků spojených s tímto typem terapie (viz bod 4.8).
Zejména mohou být náchylnější k poruchám centrálního nervového systému, k nimž patří zmatenost,
narušení kognitivních funkcí a poruchy paměti, dezorientace a halucinace. Tyto nežádoucí účinky
bývají obvykle reverzibilní po snížení dávky anticholinergik nebo po zastavení jejich podávání.

O podávání procyklidinu pacientům s renální nebo hepatální dysfunkcí nejsou k dispozici specifické
informace, protože však je procyklidin metabolizován v játrech a vylučován ledvinami, je při jeho
podání pacientům s renální nebo hepatální dysfunkcí zapotřebí zvláštní opatrnost.

Léčba procyklidinem se nemá ukončit náhle, protože se mohou vyskytnout parkinsonské příznaky
v důsledku vysazení léčiva (rebound fenomén).

Abúzus

Podobně jako je tomu u ostatních anticholinergik, existuje u procyklidinu riziko jeho abúzu. Třebaže
případy abúzu procyklidinem jsou vzácné, předepisující lékaři mají být opatrní při předepisování
tohoto přípravku osobám, jejichž příznaky by mohly být předstírané.

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, úplným nedostatkem laktázy nebo
malabsorpcí glukózy a galaktózy nemají tento přípravek užívat.

Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné tabletě, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.