Kalydeco Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Jiná léčiva respiračního systému, ATC kód: R07AX
Mechanismus účinku
Ivakaftor je potenciátorem CFTR, tj. v podmínkách in vitro ivakaftor zvyšuje otevírání kanálu CFTR,
čímž podporuje transport chloridů u specifikovaných mutací ovlivňujících otevírání kanálu
CFTR. Ivakaftor také potencuje pravděpodobnost otevírání kanálu R117H-CFTR, který má jak nízkou
pravděpodobnost otevírání G970R způsobuje defektní sestřih exonu, což vede k tomu, že na buněčném povrchu je malé až žádné
množství proteinu CFTR. Tím lze vysvětlit výsledky pozorované u subjektů s touto mutací ve studii
Reakce in vitro pozorované v experimentech s jednotlivými kanálky metodou terčíkového zámku na
membráně z buněk hlodavců exprimujících mutantní formy CFTR neodpovídají nutně
farmakodynamické odpovědi in vivo Přesný mechanismus, který vede k tomu, že ivakaftor potencuje otevírací aktivitu u normálních
a některých mutantních forem CFTR v tomto systému, nebyl zcela objasněn.
Farmakodynamické účinky
Ivakaftor v monoterapii
Ve studiích 1 a 2 u pacientů s mutací G551D na jedné alele genu CFTR vedlo podávání ivakaftoru
k rychlému po 24 týdnech činila -48 mmol/l [95% interval spolehlivosti -51, -45], respektive -54 mmol/l [95%
interval spolehlivosti -62, -47]
V části 1 studie 5 u pacientů s mutací v genu CFTR ovlivňující otevírání kanálu jinou než G551D
vedla léčba ivakaftorem k rychlé počáteční hodnotě, která po 8 týdnech léčby činila -49 mmol/l U pacientů s mutací G970R v genu CFTR však byla průměrná v množství chloridů v potu v 8. týdnu -6,25 výsledky jako v části 1. Při následné návštěvě po 4 týdnech ivakaftoruk hodnotám před léčbou.
Ve studii 6 u pacientů s CF ve věku od 6 let, kteří měli mutaci R117H v genu CFTR, byl léčebný
rozdíl v průměrné změně množství chloridů v potu po 24 týdnech léčby oproti počáteční
hodnotě -24 mmol/l léčebný rozdíl u pacientů ve věku od 18 let -21,87 mmol/l věku 6-11 let -27,63 mmol/l věku od 12 do 17 let.
Ivakaftor v kombinovaném režimu s tezakaftorem/ivakaftorem
U pacientů, kteří jsou homozygotní nosiči mutace F508del, byl léčebný rozdíl v průměrné absolutní
změně chloridů v potu ve 24. týdnu oproti počáteční hodnotě mezi ivakaftorem v kombinaci
s tezakaftorem/ivakaftorem a placebem -10,1 mmol/l
U pacientů, kteří jsou heterozygotní nosiči mutace F508del a druhé mutace spojené s reziduální
aktivitou CFTR byl léčebný rozdíl v průměrné absolutní změně chloridů v potu v 8. týdnu oproti
počáteční hodnotě mezi tezakaftorem/ivakaftorem a placebem -9,5 mmol/l spolehlivosti: -11,7; -7,3a placebem.
U pacientů ve věku od 6 let do méně než 12 let, kteří byli homozygotní nebo heterozygotní nosiči
mutace F508del a druhé mutace spojené s reziduální aktivitou CFTR, byl ve skupině užívající
tezakaftor/ivakaftor průměr absolutní změny chloridů v potu v 8. týdnu oproti počáteční hodnotě
v rámci skupiny -12,3 mmol/l
Ivakaftor v kombinovaném režimu s ivakaftorem/tezakaftorem/elexakaftorem
U pacientů s mutací F508del na jedné alele a mutací na druhé alele, která předurčuje buď žádnou
produkci CFTR proteinu, nebo CFTR protein, který netransportuje chloridové ionty a neodpovídá na
ivakaftor a tezakaftor/ivakaftor absolutní změně množství chloridových iontů v potu ve 24. týdnu oproti počáteční hodnotě
u ivakaftoru/tezakaftoru/elexakaftoru v porovnání s placebem -41,8 mmol/l
U pacientů, kteří byli homozygotní nosiči mutace F508del, byl léčebný rozdíl v průměrné absolutní
změně množství chloridových iontů v potu ve 4. týdnu oproti počáteční hodnotě
u ivakaftoru/tezakaftoru/elexakaftoru v porovnání s tezakaftorem/ivakaftorem -45,1 mmol/l
U pacientů, kteří byli heterozygotní nosiči mutace F508del a mutace na druhé alele s defektem
otevírání kanálu nebo reziduální aktivitou CFTR, byl léčebný rozdíl v průměrné absolutní změně
množství chloridových iontů v potu v 8. týdnu oproti výchozí hodnotě
u ivakaftoru/tezakaftoru/elexakaftoru v porovnání s kontrolní skupinou v monoterapii nebo tezakaftor/ivakaftor
U pacientů ve věku od 6 let do méně než 12 let, kteří jsou homozygotní nosiči mutace F508del nebo
heterozygotní nosiči mutace F508del a mutace s minimální funkcí byla průměrná absolutní změna
množství chloridových iontů v potu ve 24. týdnu iontů v potu ve 12. týdnu * Ne všichni účastníci zahrnutí do analýzy měli k dispozici údaje pro všechny následné návštěvy,
především od 16. týdne dále. Možnost shromažďovat údaje ve 24. týdnu byla ztížena pandemií
COVID-19. Údaje z 12. týdne byly pandemií ovlivněny méně.
Klinická účinnost a bezpečnost
Ivakaftor v monoterapii
Studie 1 a 2: studie u pacientů s CF s mutací ovlivňující otevírání kanálu G551D
Účinnost ivakaftoru byla hodnocena ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem
kontrolovaných, multicentrických studiích fáze 3 u klinicky stabilních pacientů s CF, kteří měli mutaci
G551D v genu CFTR nejméně na 1 alele a měli FEV1 ≥ 40 % předpokládaných hodnot.
V obou studiích byli pacienti randomizováni v poměru 1:1 do skupin, ve kterých bylo podáváno buď
150 mg ivakaftoru, nebo placebo, a to každých 12 hodin s jídlem s obsahem tuku po dobu 48 týdnů
a souběžně s jejich předepsanou léčbou CF inhalovaného hypertonického roztoku chloridu sodného nebylo povoleno.
Studie 1 hodnotila 161 pacientů ve věku od 12 let; 122 druhé alele. Na začátku studie užívali pacienti ve skupině s placebem některé léčivé přípravky s vyšší
frekvencí než pacienti ve skupině s ivakaftorem. Tyto léčivé přípravky zahrnovaly dornasu alfa
a salmeterol/flutikazon FEV1 63,6 %
Studie 2 hodnotila 52 pacientů ve věku při skríningu od 6 do 11 let; průměrná tělesná hmotnost
Na začátku činila průměrná předpokládaná hodnota FEV1 84,2 % a průměrný věk byl 9 let a 4 hodnoty na začátku.
Primárním cílovým parametrem účinnosti byla v obou studiích průměrná absolutní změna
v procentech vyjádřených předpokládaných hodnot FEV1 po 24 týdnech léčby oproti počáteční
hodnotě.
Léčebný rozdíl mezi ivakaftorem a placebem v průměrné absolutní změně v procentech vyjádřených předpokládaných hodnot FEV1 po 24 týdnech oproti počáteční hodnotě činil
10,6 procentních bodů rozdíl mezi ivakaftorem a placebem v průměrné relativní změně v procentech vyjádřených předpokládaných hodnot FEV1 po 24 týdnech oproti počáteční hodnotě činil
17,1 % oproti počáteční hodnotě s placebem ve studii 1 a 0,30 l ve skupině s ivakaftorem a 0,07 l ve skupině s placebem ve studii 2.
V obou studiích byla zlepšení FEV1 na začátku rychlá
Léčebný rozdíl mezi ivakaftorem a placebem v průměrné absolutní změně v procentech vyjádřených předpokládaných hodnot FEV1 po 24 týdnech oproti počáteční hodnotě činil
u pacientů ve věku od 12 do 17 let 11,9 procentních bodů ivakaftorem a placebem v průměrné absolutní změně vyjádřených předpokládaných hodnot FEV1 po 24 týdnech oproti počáteční hodnotě činil
6,9 procentních bodů
Výsledky týkající se klinicky významných sekundárních cílových parametrů jsou uvedeny v tabulce 6.
Tabulka 6: Vliv ivakaftoru na další cílové parametry účinnosti ve studiích 1 a Cílový parametr
Studie 1 Studie Léčebný rozdíla
Léčebný rozdíla
Průměrná absolutní změna oproti počáteční hodnotě ve skórePo 24 týdnech 8,<0,0001 6,0,Po 48 týdnech 8,<0,0001 5,0, 5 H O D W L Y Q t Po 24 týdnech 0,40d 0,0016 NA NA
Po 48 týdnech 0,46d 0,0012 NA NA