Kadcyla Užívání po expiraci, upozornění a varování

Z důvodu snadnější zpětné dohledatelnosti biologických léčivých přípravků mají být obchodní název a
číslo šarže podávaného přípravku zřetelně zaznamenány
Aby se zabránilo chybám při podání léčivého přípravku, je nutné zkontrolovat označení na injekční
lahvičce a ubezpečit se, že je připravován a podáván přípravek Kadcyla nikoli jiný přípravek obsahující trastuzumab
Trombocytopenie
U pacientů léčených trastuzumabem emtansinem byla často hlášena trombocytopenie nebo pokles
počtu trombocytů a byl to nejčastější nežádoucí účinek vedoucí k ukončení léčby, snížení dávky a
přerušení léčby u asijských pacientů
Doporučuje se kontrolovat počet trombocytů před každou dávkou trastuzumabu emtansinu. Pacienti
s trombocytopenií nízkomolekulárními heparinyTrastuzumab emtansin nebyl studován u pacientů s počtem trombocytů před zahájením léčby
≤ 100 000/mm3. Při poklesu počtu trombocytů na stupeň 3 nebo vyšší trastuzumab emtansin, dokud nedojde k úpravě na stupeň 1
Hemoragie
Při léčbě trastuzumab emtansinem byly hlášeny případy krvácivých příhod, včetně krvácení
do centrálního nervového systému, respiračního a gastrointestinálního systému. Některé z těchto
krvácivých příhod skončily fatálně. V některých zaznamenaných případech měli pacienti
trombocytopenii nebo byli také léčeni antikoagulační nebo antiagregační léčbou; v jiných případech
nebyly známy žádné další rizikové faktory. Je třeba opatrnosti při použití těchto látek a zvážit další
sledování, pokud je z lékařského hlediska nutné současné užívání.

Hepatotoxicita
V klinických studiích byla při léčbě trastuzumabem emtansinem pozorována hepatotoxicita především
ve formě asymptomatického zvýšení hladin transamináz v séru hladiny transamináz bylo zpravidla přechodné s maximem osmý den po podání a s následnou úpravou
na stupeň 1 nebo méně před dalším cyklem. Byl pozorován také kumulativní účinek na transaminázy

U pacientů se zvýšenou hladinou transamináz došlo ke zlepšení na stupeň 1 nebo k normě ve většině
případů do 30 dnů od poslední dávky trastuzumabu emtansinu
Při léčbě trastuzumabem emtansinem byly pozorovány případy závažných poruch jater a žlučových
cest včetně nodulární regenerativní hyperplazie jater a polékového poškození jater, v některých
případech končícího úmrtím. Pozorované případy mohly být ovlivněny komorbiditami a/nebo
souběžně podávanými léčivými přípravky s hepatotoxickým potenciálem.

Před zahájením léčby a před podáním každé dávky má být zkontrolována funkce jater. Pacienti se
zvýšenou hladinou ALT před zahájením léčby predisponováni k poškození jater s vyšším rizikem jaterních příhod nebo vzestupem hodnot funkčních
jaterních testů stupně 3-5. Snížení dávky nebo ukončení léčby při zvýšení hladiny transamináz nebo
celkového bilirubinu je uvedeno v bodě 4.2.

U pacientů léčených trastuzumabem emtansinem byly při biopsii jater zaznamenány případy nodulární
regenerativní hyperplazie transformací jaterního parenchymu do malých regeneračních uzlů; NRH může vést k necirhotické
portální hypertenzi. Diagnózu NRH lze potvrdit pouze histopatologicky. Na NRH je nutno pomýšlet u
všech pacientů s klinickými známkami portální hypertenze a/nebo při obrazu připomínajícím cirhózu
při vyšetření jater výpočetní tomografií projevů cirhózy. Při diagnóze NRH je nutno léčbu trastuzumabem emtansinem trvale ukončit.

Trastuzumab emtansin nebyl studován u pacientů s hladinou transamináz v séru > 2,5násobek horní
hranice normy nebo celkovým bilirubinem > 1,5násobek horní hranice normy před zahájením léčby.
Léčba trastuzumabem emtansinem má být trvale ukončena u pacientů s hladinou transamináz v séru
> 3násobek horní hranice normy a se současnou hladinou celkového bilirubinu > 2násobek horní
hranice normy. Při léčbě pacientů s poruchou funkce jater je nutná opatrnost
Neurotoxicita
V klinických studiích s trastuzumabem emtansinem byla hlášena periferní neuropatie, zpravidla stupně
a především senzorická. Z klinických studií byli vyloučeni pacienti s mBC s periferní neuropatií
stupně ≥ 3 a pacienti s eBC s periferní neuropatií stupně ≥ 2 před zahájením léčby. Léčba
trastuzumabem emtansinem má být dočasně přerušena u pacientů s periferní neuropatií stupně 3 nebo
4, dokud příznaky nevymizí nebo nedojde ke zlepšení na stupeň ≤ 2. U pacientů mají být průběžně
klinicky sledovány známky/příznaky neurotoxicity.

Dysfunkce levé srdeční komory
Pacienti léčení trastuzumabem emtansinem mají zvýšené riziko vzniku dysfunkce levé srdeční komory.
U pacientů léčených trastuzumabem emtansinem byl pozorován pokles ejekční frakce levé komory
Obecná rizika kardiální příhody a rizika identifikovaná v adjuvantních studiích karcinomu prsu při
léčbě trastuzumabem zahrnují vyšší věk hodnotu LVEF před podáním nebo po podání paklitaxelu v adjuvanci, předchozí nebo souběžné
užívání antihypertenzních léčivých přípravků, předchozí léčbu antracykliny a vysoký index tělesné
hmotnosti
Před zahájením léčby a také v pravidelných intervalech prováděno standardní kardiologické vyšetření odloženo nebo léčba ukončena V klinických studiích měli pacienti před zahájením léčby LVEF ≥ 50 %. Z klinických studií byli
vyloučeni pacienti s anamnézou městnavého srdečního selhání, závažné arytmie vyžadující léčbu,
anamnézou infarktu myokardu nebo nestabilní anginy pectoris v období 6 měsíců před randomizací
nebo s klidovou dušností v současnosti jako důsledku pokročilého nádoru.

V observační studii LVEF 40-49 % v reálném prostředí pozorován pokles LVEF o ˃ 10 % a/nebo městnavé srdeční
selhání. Rozhodnutí podat trastuzumab emtansin u pacientů s metastazujícím karcinomem prsu
s nízkými hodnotami LVEF má být učiněno pouze po pečlivém zhodnocení rizik a přínosů a u těchto
pacientů mají být pečlivě sledovány srdeční funkce
Plicní toxicita
V klinických studiích s trastuzumabem emtansinem byly hlášeny případy intersticiálního plicního
onemocnění včetně pneumonitidy, některé vedoucí k syndromu akutní dechové tísně nebo končící
úmrtím
U pacientů s diagnostikovaným intersticiálním plicním onemocněním nebo pneumonitidou se
doporučuje trvalé ukončení léčby trastuzumabem emtansinem s výjimkou radiační pneumonitidy
v adjuvantní léčbě, kde má být léčba trastuzumabem emtansinem trvale ukončena pro stupeň ≥ 3 nebo
stupeň 2 neodpovídající na standardní léčbu
Pacienti s klidovou dušností související s pokročilým nádorem, komorbiditami a souběžnou plicní
radioterapií mohou mít vyšší riziko plicních příhod.

Reakce související s infuzí
Trastuzumab emtansin nebyl studován u pacientů, u kterých byla trvale ukončena léčba
trastuzumabem kvůli reakcím souvisejícím s infuzí, a proto se u těchto pacientů léčba přípravkem
Kadcyla nedoporučuje. Pacienti mají být pečlivě sledováni kvůli reakcím souvisejícím s infuzí, a to
zejména při první infuzi.

Byly hlášeny reakce související s infuzí více z následujících příznaků: zrudnutí, zimnice, pyrexie, dušnost, hypotenze, sípání, bronchospazmus
a tachykardie. Tyto příznaky zpravidla nebyly závažné k ustoupení těchto účinků během několika hodin až jednoho dne po ukončení infuze. Při závažné
reakci související s infuzí má být léčba přerušena, dokud známky a příznaky neustoupí. Pokračování
v léčbě má být zvažováno na základě klinického zhodnocení závažnosti reakce. V případě život
ohrožující reakce související s infuzí musí být léčba trvale ukončena
Hypersenzitivní reakce
Trastuzumab emtansin nebyl studován u pacientů, u kterých byla trvale ukončena léčba
trastuzumabem z důvodu hypersenzitivity, a proto se u těchto pacientů léčba trastuzumabem
emtansinem nedoporučuje.

Pacienti mají být pečlivě sledováni kvůli hypersenzitivním/alergickým reakcím, které mohou mít
stejné klinické projevy jako reakce související s infuzí. U pacientů léčených v klinických studiích
trastuzumabem emtansinem byly pozorovány závažné anafylaktické reakce. K okamžitému použití
mají být k dispozici léky i pohotovostní vybavení k léčbě takových reakcí. V případě skutečné
hypersenzitivní reakce trastuzumabem emtansinem trvale ukončena.

Reakce v místě injekce
Extravazace trastuzumabu emtansinu během intravenózní injekce může vést k lokální bolesti.
Výjimečně se mohou vyskytnout případy závažných tkáňových lézí a epidermální nekrózy. Dojde-li
k extravazaci, musí se infuze okamžitě ukončit a pacient se má pravidelně vyšetřovat, neboť k nekróze
může dojít během dnů až týdnů po infuzi.

Obsah sodíku v pomocných látkách
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol v podstatě „bez sodíku“.