Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ibuprofen Kabi 400 mg infuzní roztok


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden ml roztoku obsahuje 4 mg ibuprofenu.
Jedna 100 ml lahvička obsahuje 400 mg ibuprofenu.

Pomocná látka se známým účinkem:
Jeden ml roztoku obsahuje 3,71 mg sodíku.
Jedna 100 ml lahvička obsahuje 371 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.


3. LÉKOVÁ FORMA

Infuzní roztok.
Čirý a bezbarvý infuzní roztok.

pH: 7,2–8,0
Osmolalita: 270–330 mosmol/kg


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Ibuprofen Kabi je indikován u dospělých
- ke krátkodobé symptomatické léčbě akutní středně silné bolesti,
- ke krátkodobé symptomatické léčbě horečky,
pokud je nitrožilní cesta podání klinicky opodstatněná a nejsou-li možné jiné cesty podání.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Výskyt nežádoucích účinků lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu
nutnou k potlačení příznaků onemocnění (viz bod 4.4).
Pacienti musí přejít co nejdříve na perorální léčbu.
Tento léčivý přípravek je indikován pouze ke krátkodobé akutní léčbě a nemá se používat déle než 3 dny.
Je třeba udržovat adekvátní hydrataci pacienta, aby se minimalizovalo riziko možných nežádoucích
účinků na renální úrovni.

Dospělí
Doporučená dávka je 400 mg ibuprofenu dle potřeby každých 6 až 8 hodin. Doporučená maximální
denní dávka je 1200 mg a nemá se překračovat.

Zvláštní populace

Starší pacienti

Je třeba opatrnosti při léčbě starších pacientů, kteří jsou obecně náchylnější ke vzniku nežádoucích účinků
(viz bod 4.4 a 4.8), mají vyšší pravděpodobnost renálních, jaterních a kardiovaskulárních poruch a užívají
souběžně další léky. Léčba se má pravidelně vyhodnocovat a má být ukončena v případě, že není patrný
žádný přínos nebo dojde k intoleranci.

Renální insuficience
Pokud se NSA podávají pacientům s renální insuficiencí, je třeba opatrnosti. U pacientů s mírnou až
středně těžkou poruchou funkce ledvin se má úvodní dávka snížit a funkce ledvin se má monitorovat.
Tento léčivý přípravek je kontraindikován u pacientů s těžkou renální insuficiencí (viz bod 4.3).

Jaterní insuficience
Pokud se NSA podávají u této populace, je třeba opatrnosti i přes to, že nebyly pozorovány změny ve
farmakokinetickém profilu. Pacienti s mírnou nebo středně těžkou jaterní insuficiencí mají zahajovat léčbu
sníženými dávkami a mají být pečlivě monitorováni. Tento léčivý přípravek je kontraindikován u pacientů
s těžkou jaterní insuficiencí (viz bod 4.3).

Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Ibuprofen Kabi u dětí a dospívajících dosud nebyla stanovena. Proto se
Ibuprofen Kabi nemá podávat dětem a dospívajícím.

Způsob podání:
Intravenózní podání.
Roztok se podává intravenózní infuzí po dobu 30 minut.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku(y) nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.- Anamnéza bronchospasmu, astmatu, rhinitidy, angioedému nebo kopřivky v souvislosti s užíváním
acetylsalicylové kyseliny (ASA) nebo jiných nesteroidních protizánětlivých léků (NSA).
- Onemocnění zahrnující zvýšenou tendenci ke krvácení nebo aktivní krvácení, jako je
trombocytopenie.
- Aktivní nebo anamnesticky rekurentní peptický vřed/hemoragie (dvě nebo více epizod prokázané
ulcerace nebo krvácení).
- Anamnéza gastrointestinálního krvácení nebo perforace ve vztahu k předchozí léčbě NSA.
- Cerebrovaskulární nebo jiné aktivní krvácení.
- Těžká jaterní nebo renální insuficience.
- Závažné srdeční selhání (třída NYHA IV).
- Těžká dehydratace (v důsledku zvracení, průjmu nebo nedostatečného příjmu tekutin).
- Těhotenství, v posledním trimestru (viz bod 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Nežádoucí účinky je možné minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po co nejkratší dobu nutnou
k potlačení příznaků (viz bod 4.8).
Je třeba se vyhnout souběžnému použití přípravku Ibuprofen Kabi spolu s NSA, včetně selektivních
inhibitorů cyklooxygenázy-2 (Koxiby).
U starších pacientů je zvýšená frekvence nežádoucích účinků NSA, zejména gastrointestinálního krvácení
a perforací, které mohou být fatální (viz bod 4.8).

Gastrointestinální rizika:
Gastrointestinální krvácení, ulcerace nebo perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech NSA
kdykoli během léčby s varovnými příznaky ale i bez nich, i bez předchozí anamnézy závažných
gastrointestinálních příhod.
Riziko vzniku gastrointestinálního krvácení, ulcerací a perforací stoupá se zvyšujícími se dávkami NSA, u
pacientů s anamnézou peptického vředu, zejména pokud byl komplikován krvácením nebo perforací (viz
bod 4.3), a u starších osob. Tito pacienti mají zahájit léčbu nejnižší možnou dávkou. U těchto pacientů a
také u pacientů, kteří vyžadují souběžné podávání kyseliny acetylsalicylové v nízké dávce nebo jiných

léků, které pravděpodobně zvyšují gastrointestinální riziko (viz níže a bod 4.5) se má zvážit kombinovaná
léčba s protektivními látkami (např. misoprostol nebo inhibitory protonové pumpy).
Pacienti s anamnézou gastrointestinální toxicity, zejména pokud jde o starší pacienty, mají hlásit jakékoliv
neobvyklé abdominální příznaky (zejména gastrointestinální krvácení), a to zejména na počátku léčby.
U pacientů, kterým jsou souběžně podávány léky, které by mohly zvyšovat riziko ulcerace nebo krvácení,
jako jsou perorální kortikosteroidy, antikoagulanty, jako je warfarin, inhibitory selektivního vychytávání
serotoninu nebo antiagregancia, jako je kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5) je třeba opatrnosti.
Pokud se objeví gastrointestinální krvácení nebo ulcerace u pacientů, kterým je podáván přípravek
Ibuprofen Kabi, musí být léčba ukončena (viz bod 4.3).
NSA musí být podávána s opatrností pacientům s anamnézou gastrointestinálního onemocnění (ulcerózní
kolitida, Crohnova choroba), protože tyto stavy se mohou zhoršit (viz bod 4.8).

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinky:
Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den),
může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (například infarktu myokardu
nebo cévní mozkové příhody). Celkově, epidemiologické studie nepoukazují na zvýšené riziko
arteriálních trombotických příhod při podávání nízkých dávek ibuprofenu
(např. ≤ 1200 mg/den).
Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, kongestivním srdečním selháním (NYHA II-III), prokázanou
ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním
smí být léčeni ibuprofenem pouze po důkladném zvážení a je třeba se vyhnout podávání vysokých dávek
(2400 mg/den).
Obdobně je třeba zvážit zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární
choroby (např. hypertenze, hyperlipidemie, diabetes mellitus, kouření), zejména pokud je nutné podávat
vysoké dávky ibuprofenu (2400 mg/den).

Závažné kožní reakce:
Velmi vzácně byly ve vztahu k léčbě NSA hlášeny závažné kožní reakce, z nichž některé byly fatální a
zahrnovaly exfoliativní dermatitidu, Stevensův-Johnsonův syndrom a toxickou epidermální nekrolýzu (viz
bod 4.8). Těmito reakcemi jsou nejvíce ohroženi pacienti na začátku léčby, počátek těchto reakcí vzniká u
většiny případů během prvního měsíce léčby. V souvislosti s přípravky obsahujícími ibuprofen byl hlášen
výskyt akutní generalizované exantematózní pustulózy (AGEP). Léčba ibuprofenem se musí ukončit při
prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakýchkoliv jiných známek hypersenzitivity.

Insuficience jater nebo ledvin:
Ibuprofen se má používat s opatrností u pacientů s anamnézou onemocnění jater nebo ledvin a zejména
během souběžné léčby s diuretiky, protože inhibice prostaglandinů může způsobit retenci tekutin a
poruchu funkce ledvin. Ibuprofen se má u těchto pacientů podávat v nejnižší možné dávce a funkce ledvin
pacienta má být pravidelně monitorována.
V případě dehydratace je nezbytné zajistit dostatečný příjem tekutin. Zvláštní opatrnost je nutná u
dehydratovaných pacientů, například v důsledku průjmu, protože dehydratace může být spouštěcím
faktorem pro rozvoj selhání ledvin.
Pravidelné užívání analgetik, zejména kombinace různých analgetických látek, může vést k poškození
ledvin s rizikem renální insuficience (analgetická nefropatie). Toto riziko je vyšší u starších osob a
pacientů s insuficiencí ledvin, srdečním selháním, dysfunkcí jater, a pacientů užívajících diuretika nebo
ACE inhibitory. Po ukončení léčby NSA se obvykle obnoví stav pacienta před léčbou.
Podobně jako u jiných NSA může ibuprofen způsobovat mírné přechodné zvýšení některých parametrů
jaterních funkcí, a také významné zvýšení hladin aminotransferáz. Pokud dojde k významnému zvýšení
těchto parametrů, má se léčba ukončit (viz bod 4.3).

Anafylaktoidní reakce
Jako standardní postup během nitrožilní infuze se doporučuje pečlivé monitorování pacienta, zejména na
začátku infuze k rozpoznání anafylaktické reakce způsobené léčivou látkou nebo pomocnými látkami.
Velmi vzácně byly pozorovány závažné akutní reakce z přecitlivělosti (např. anafylaktický šok). Při
prvních známkách hypersenzitivní reakce po podání ibuprofenu je nutné léčbu ukončit a zahájit
symptomatickou léčbu. Odborný personál musí zahájit potřebná medicínská opatření odpovídající
symptomům.


Respirační poruchy:
Pokud se tento léčivý přípravek podává pacientům, kteří trpí bronchiálním astmatem, chronickou
rhinitidou nebo alergickými chorobami nebo mají tato onemocnění v anamnéze, je nutná opatrnost,
protože bylo hlášeno, že NSA způsobují u těchto pacientů bronchospasmus, kopřivku nebo angioedém.

Hematologické účinky:
Ibuprofen může dočasně inhibovat funkci krevních destiček (agregaci trombocytů), prodlužovat čas
krvácení a zvyšovat riziko krvácení.
U pacientů, kteří dostávají ASA k inhibici agregace trombocytů (viz body 4.5 a 5.1) se má ibuprofen
používat pouze se zvláštní opatrností.
Proto je třeba sledovat pacienty s poruchou koagulace nebo podstupující operaci. Zvláštní lékařský dohled
je nutný při použití u pacientů bezprostředně po velké operaci.
Během dlouhodobého podávání přípravku je nutné pravidelné monitorování jaterních enzymů, renální
funkce a krevního obrazu.
U pacientů s kongenitální poruchou metabolismu porfyrinu (např. akutní intermitentní porfyrie) se má
ibuprofen používat pouze po důkladném zhodnocení poměru přínosu a rizika.

Při souběžné konzumaci alkoholu a užívání NSA se může zvýšit výskyt nežádoucích účinků souvisejících
s léčivou látkou, zejména těch, které se týkají gastrointestinálního traktu nebo centrálního nervového
systému.

U pacientů s některými stavy, které by se mohly zhoršit, je třeba opatrnosti:
- U pacientů, kteří reagují alergicky na jiné látky, existuje při použití tohoto léčivého přípravku zvýšené
riziko reakcí z přecitlivělosti.
- Pacienti, kteří trpí sennou rýmou, nosními polypy nebo chronickou obstrukční plicní nemocí, jsou více
ohroženi alergickými reakcemi. Takové reakce se mohou projevit jako astmatické ataky (tzv. astma
indukované analgetiky), Quinckeho edém nebo kopřivka.

Aseptická meningitida:
Při použití ibuprofenu u pacientů se systémovým lupus erythematodes (SLE) byly hlášeny případy
aseptické meningitidy. I když je pravděpodobnější, že se meningitida objeví u pacientů se SLE a
souvisejícími onemocněními pojivové tkáně, byla také hlášena u některých pacientů, kteří nemají žádné
základní chronické onemocnění. To je třeba zohlednit při podávání této léčby (viz bod 4.8).

Maskování symptomů základního infekčního onemocnění
Ibuprofen Kabi může maskovat symptomy infekčního onemocnění, což může vést k opožděnému zahájení
vhodné léčby a tím ke zhoršení průběhu infekce. Tato skutečnost byla pozorována u bakteriální komunitní
pneumonie a bakteriálních komplikací varicelly. Když se Ibuprofen Kabi podává ke zmírnění horečky
nebo bolesti související s infekčním onemocněním, doporučuje se sledovat průběh infekce. V prostředí
mimo nemocnici se má pacient poradit s lékařem, jestliže symptomy onemocnění přetrvávají nebo se
zhoršují.

Oftalmologické účinky:
Při perorálním podání ibuprofenu byly hlášeny případy rozmazaného nebo zhoršeného vidění, skotomy a
změny vnímání barev. Ukončete podávání ibuprofenu, pokud se u pacienta takové potíže vyskytnou a
odešlete pacienta k očnímu vyšetření, které zahrnuje vyšetření centrálního zrakového pole a barevného
vidění.

Ostatní:
Dlouhodobé užívání analgetik může způsobovat bolest hlavy, která se nesmí léčit zvýšenými dávkami
léčivého přípravku.
Varicela může být výjimečně příčinou závažných infekčních komplikací kůže a měkkých tkání. Dosud
nebylo možné vyloučit podíl NSA na zhoršování těchto infekcí. Proto se doporučuje vyhýbat se použití
ibuprofenu v případě varicely.
NSA mohou maskovat příznaky souběžných infekcí.


Interference s laboratorními testy:
- doba krvácivosti (může být prodloužena den po ukončení léčby)
- koncentrace glukózy v krvi (může se snížit)
- clearance kreatininu (může se snížit)
- hematokrit nebo hemoglobin (mohou se snížit)
- hladiny dusíku močoviny v krvi a kreatininu a draslíku v séru (mohou se zvýšit)
- jaterní funkční testy: zvýšení hodnot aminotransferáz

Opatření týkající se pomocných látek:
Tento léčivý přípravek obsahuje 371 mg sodíku v jedné lahvičce, což odpovídá 18,6 % doporučeného
maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jiná NSA, včetně inhibitorů COX-2 a salicylátů:
V důsledku synergistických účinků může souběžné podávání dvou nebo více NSA zvyšovat riziko
gastrointestinálních vředů a krvácení. Je proto nutné se vyhnout souběžnému použití ibuprofenu s dalšími
NSA (viz bod 4.4).
Současné podávání ibuprofenu a kyseliny acetylsalicylové se obecně nedoporučuje vzhledem k možnosti
zvýšeného výskytu nežádoucích účinků.
Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávaní s nízkou dávkou kyseliny
acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Ačkoliv panuje
určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit možnost, že
pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké dávky kyseliny
acetylsalicylové. Při občasném použití ibuprofenu není klinicky významný vliv pravděpodobný (viz bod
5.1).

Lithium:
Souběžné podávání Ibuprofenu Kabi s lithiovými přípravky může zvyšovat sérovou hladinu těchto
léčivých přípravků.
Kontrola sérové hladiny lithia se zpravidla nevyžaduje při správném použití přípravku Ibuprofen Kabi (ne
déle než 3 dny).

Digoxin:
Souběžné podávání Ibuprofenu Kabi s přípravky obsahujícími digoxin může zvyšovat sérovou hladinu
digoxinu.
Kontrola sérové hladiny digoxinu se zpravidla nevyžaduje při správném použití přípravku Ibuprofen Kabi
(ne déle než 3 dny).

Fenytoin:
Souběžné podávání Ibuprofenu Kabi s přípravky obsahujícími fenytoin může zvyšovat sérovou hladinu
fenytoinu.
Kontrola sérové hladiny fenytoinu se zpravidla nevyžaduje při správném použití přípravku Ibuprofen Kabi
(ne déle než 3 dny).

Antihypertenziva (diuretika, ACE inhibitory, betablokátory a antagonisté angiotenzinu II):
Diuretika a ACE inhibitory mohou zvyšovat nefrotoxicitu NSA. NSA mohou snižovat účinek diuretik a
ostatních antihypertenziv, včetně ACE inhibitorů a betablokátorů. U pacientů se sníženou funkcí ledvin
(např. dehydratovaní pacienti nebo starší pacienti se sníženou funkcí ledvin) může souběžné použití ACE
inhibitorů a antagonistů angiotenzinu II s inhibitory cyklooxygenázy vést k dalšímu poškození funkce
ledvin a dále k akutnímu selhání ledvin. Toto je obvykle reverzibilní. Proto by se měly takové kombinace
používat pouze s opatrností, zejména u starších pacientů. Pacienty je třeba poučit, aby pili dostatek
tekutin, a je třeba zvážit pravidelné sledování hodnot renálních parametrů v době těsně po zahájení
souběžné terapie.
Souběžné podávání ibuprofenu s ACE inhibitory může vést k hyperkalemii.


Kalium šetřící diuretika:
Souběžné použití může způsobovat hyperkalemii (doporučuje se kontrola sérového draslíku).

Kaptopril:
Experimentální studie ukazují, že ibuprofen působí proti účinku kaptoprilu, který způsobuje zvýšenou
exkreci sodíku.

Kortikosteroidy:
Zvýšené riziko gastrointestinální ulcerace nebo krvácení (viz bod 4.4).

Antiagregancia (např. klopidogrel a tiklopidin) a selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu
(SSRI):
Zvýšené riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4). NSA se nemají kombinovat s tiklopidinem
vzhledem k riziku aditivního účinku na inhibici funkce krevních destiček.

Methotrexát:
NSA inhibují tubulární sekreci methotrexátu a v důsledku zvýšené clearance methotrexátu se mohou
objevit určité metabolické interakce. Podávání ibuprofenu v průběhu 24 hodin před nebo po podání
methotrexátu může vést ke zvýšené koncentraci methotrexátu a zvýšení jeho toxických účinků. Proto je
třeba se vyhýbat souběžnému použití NSA a vysokých dávek methotrexátu. Také je třeba zvážit
potenciální riziko interakcí při nízkodávkové léčbě methotrexátem, zejména u pacientů s poruchou funkce
ledvin. Při kombinované léčbě je třeba sledovat funkci ledvin.

Cyklosporin:
Riziko poškození ledvin cyklosporinem je při souběžném podávání s některými NSA zvýšené. Tento
účinek nelze vyloučit ani pro kombinaci cyklosporinu s ibuprofenem.

Antikoagulancia:
NSA mohou zvyšovat účinky antikoagulancií, jako je warfarin (viz bod 4.4). V případě souběžné léčby se
doporučuje sledování stavu koagulace.

Sulfonylmočoviny:
NSA mohou zvyšovat hypoglykemické účinky derivátů sulfonylmočoviny. V případě souběžné léčby se
doporučuje sledování hladin krevní glukózy.

Takrolimus:
Zvýšené riziko nefrotoxicity.

Zidovudin:
Existují důkazy o zvýšeném riziku hemartrózy a hematomů u HIV pozitivních hemofiliků, kteří dostávají
souběžnou léčbu zidovudinem a ibuprofenem. Během souběžného použití zidovudinu a NSA může být
zvýšené riziko hematotoxicity. Doporučuje se kontrola krevního obrazu 1-2 týdny po zahájení souběžného
použití.

Probenecid a sulfinpyrazon:
Léčivé přípravky, které obsahují probenecid nebo sulfinpyrazon, mohou zpomalit vylučování ibuprofenu.

Chinolonová antibiotika:
Údaje získané u zvířat ukazují, že NSA mohou zvyšovat riziko křečí spojené s chinolonovými antibiotiky.
Pacienti užívající NSA a chinolony mohou mít zvýšené riziko vzniku křečí.

Inhibitory CYP2C9:
Souběžné podávání ibuprofenu s inhibitory CYP2C9 může zvýšit expozici ibuprofenu (substrát CYP2C9).
Ve studii s vorikonazolem a flukonazolem (inhibitory CYP2C9) bylo prokázáno zvýšení expozice S (+) -
ibuprofenu o přibližně 80 až 100 %., Pokud se podávají současně potentní inhibitory CYP2C9, zejména
pokud se podává vysoká dávka ibuprofenu s vorikonazolem nebo flukonazolem je třeba zvážit snížení
dávky ibuprofenu.


Mifepriston:
Pokud se NSA použijí během 8-12 dnů po podání mifepristonu, mohou účinek mifepristonu snížit.

Alkohol:
Vzhledem ke zvýšenému riziku významných nežádoucích účinků v gastrointestinálním traktu,
zahrnujících krvácení, je třeba se u jedinců s chronickou konzumací alkoholu (14–20 nápojů/týden nebo
více) vyhýbat použití ibuprofenu.

Aminoglykosidy:
NSA mohou zpomalovat eliminaci aminoglykosidů a zvyšovat jejich toxicitu.

Bylinné extrakty:
Ginkgo biloba může umocnit riziko krvácení při podávání s NSA.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství:
Inhibice syntézy prostaglandinu může nežádoucím způsobem ovlivnit těhotenství a/nebo
embryonální/fetální vývoj. Údaje z epidemiologických studií ukazují zvýšené riziko potratu a srdečních
malformací a gastroschízy po použití inhibitoru syntézy prostaglandinu v časném těhotenství. Absolutní
riziko kardiovaskulárních malformací se zvýšilo z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že
riziko se zvyšuje s dávkou a délkou léčby.
U zvířat bylo prokázáno, že podávání inhibitoru syntézy prostaglandinu vede ke zvýšení pre- a post-
implantační ztráty a embryofetální letality. U zvířat, kterým byl podán inhibitor syntézy během
organogenetického období, byla dále hlášena zvýšená incidence různých malformací včetně
kardiovaskulárních (bod 5.3).
Od 20. týdne těhotenství může užívání ibuprofenu způsobit oligohydramnion v důsledku poruchy funkce
ledvin u plodu. K tomu může dojít krátce po zahájení léčby a po jejím ukončení tento stav obvykle odezní.
Kromě toho byly po léčbě ve druhém trimestru hlášeny případy konstrikce ductus arteriosus, z nichž
většina po ukončení léčby odezněla. Z těchto důvodů se nemá během prvního a druhého trimestru
těhotenství ibuprofen podávat, pokud to není nezbytně nutné. Pokud ibuprofen užívá žena v době, kdy se
snaží otěhotnět, nebo během prvního a druhého trimestru těhotenství, má užívat co nejnižší dávku po co
nejkratší dobu. Při podávání ibuprofenu po dobu několika dnů od 20. gestačního týdne je třeba zvážit
předporodní monitorování z důvodu možného výskytu oligohydramnia a konstrikce ductus arteriosus. V
případě nálezu oligohydramnia nebo konstrikce ductus arteriosus má být podávání ibuprofenu ukončeno.

Během třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinu vystavit:
Plod:
- kardiopulmonální toxicitě (předčasná konstrikce/uzávěr ductus arteriosus a pulmonální hypertenze)
- renální dysfunkci, která může progredovat do renálního selhání s oligohydramnion (viz výše)

Matku a novorozence na konci těhotenství:
- možnému prodloužení doby krvácivosti, antiagregačnímu účinku na trombocyty, který se může
objevit dokonce i při velmi nízkých dávkách
- inhibici děložních kontrakcí vedoucí k oddálenému nebo prodlouženému porodu.

Proto je ibuprofen během třetího trimestru těhotenství kontraindikován (viz bod 4.3).

Kojení
Ibuprofen a jeho metabolity přechází do mateřského mléka v nízkých koncentracích. U kojenců nejsou
dosud známé žádné škodlivé účinky, takže při krátkodobé léčbě doporučenými dávkami ibuprofenu není
obvykle přerušení kojení nutné.

Fertilita:
Existují určité důkazy o tom, že léky, které inhibují syntézu cyklooxygenázy/prostaglandinů, mohou

způsobit poruchu plodnosti žen působením na ovulaci. Při vysazení léčby je toto reverzibilní.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při jednorázovém nebo krátkodobém použití nemá Ibuprofen Kabi žádný nebo má zanedbatelný vliv na
schopnost řídit a obsluhovat stroje. Nicméně, výskyt relevantních nežádoucích účinků, jako je únava a
vertigo, může narušit reaktivitu a schopnost řídit vozidla a/nebo obsluhovat stroje může být snížena. To
platí zejména při kombinaci s alkoholem.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující četnosti se používají jako základ pro hodnocení nežádoucích účinků:
Velmi časté: ≥ 1/10
Časté: ≥1/100 až <1/10
Méně časté: ≥1/1000 až <1/100
Vzácné: ≥1/10000 až <1/1000
Velmi vzácné: <1/10000
Není známo: z dostupných údajů nelze určit

Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky jsou gastrointestinálního charakteru. Zejména u starších osob (viz
bod 4.4) se mohou objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální. Po
podání byla hlášena nauzea, zvracení, průjem, flatulence, zácpa, dyspepsie, bolest břicha, meléna,
hematemeza, ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy choroby (viz bod 4.4). Méně často
byla pozorována gastritida. Zejména riziko gastrointestinálního krvácení je závislé na velikosti dávky a
trvání léčby.

Velmi vzácně byly hlášeny závažné reakce z přecitlivělosti (zahrnující reakce v místě infuze,
anafylaktický šok) a závažné kožní nežádoucí reakce, jako jsou bulózní reakce včetně Stevensova-
Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (Lyellův syndrom), erythema multiforme a
alopecie.

Byly popsány případy exacerbace zánětů souvisejících s infekcí (např. vznik nekrotizující fasciitidy), které
se vyskytly souběžně s použitím NSA. To je možná spojeno s mechanismem účinku NSA.

Během infekce varicelou se může objevit fotosenzitivita, alergická vaskulitida a ve výjimečných
případech závažné kožní infekce a komplikace postihující měkké tkáně (viz bod 4.4).

Ve spojení s léčbou NSA byly hlášeny otoky, hypertenze a srdeční selhání.
Klinické studie poukazují na to, že podávání ibuprofenu, obzvláště ve vysokých dávkách (2400 mg/den),
může souviset s mírným zvýšením rizika arteriálních trombotických příhod (například infarktu myokardu
nebo cévní mozkové příhody) (viz bod 4.4).

Třída orgánových
systémů
Četnost Nežádoucí reakce
Infekce a infestace Velmi vzácné Byly hlášeny případy exacerbace zánětů souvisejících s
infekcí (např. vznik nekrotizující fasciitidy), které se vyskytly
se souběžným použitím NSA. To pravděpodobně souvisí s
mechanismem účinku NSA.
Poruchy krve a
lymfatického
systému
Velmi vzácné Poruchy tvorby krve (anemie, agranulocytóza, leukopenie,
trombocytopenie a pancytopenie). První příznaky zahrnují:
horečku, bolest v krku, povrchové vředy v ústech, chřipkové
příznaky, silnou únavu, krvácení z nosu a krvácení do kůže.
Poruchy imunitního
systému
Méně časté Reakce z přecitlivělosti s kožní vyrážkou a svěděním a také
záchvaty astmatu (s případným poklesem krevního tlaku).
Velmi vzácné Systémový lupus erythematodes, závažné reakce z
přecitlivělosti, otok obličeje, jazyka, otok vnitřní části hrtanu

s konstrikcí dýchacích cest, potížemi s dýcháním,
palpitacemi, hypotenzí a život ohrožující šok.
Psychiatrické
poruchy
Méně časté Úzkost, neklid
Vzácné Psychotické reakce, nervozita, podrážděnost, zmatenost nebo
dezorientace a deprese
Poruchy nervového
systému
Velmi časté Únava nebo nespavost, bolest hlavy, závratě
Méně časté Nespavost, agitace, podrážděnost nebo únava
Velmi vzácné Aseptická meningitida (ztuhlost krku, bolest hlavy, nauzea,
zvracení, horečka nebo zmatenost).
Zdá se, že pacienti s autoimunitním onemocněním (SLE,
smíšené onemocnění pojivové tkáně) mají predispozice ke
zmíněným nežádoucím účinkům.
Poruchy oka Méně časté Poruchy vidění
Vzácné Reverzibilní toxická amblyopie
Poruchy ucha a
labyrintu
Časté Vertigo
Méně časté Tinnitus
Vzácné Poruchy sluchu
Srdeční poruchy Velmi vzácné Palpitace, srdeční selhání, infarkt myokardu
Cévní poruchy Velmi vzácné Arteriální hypertenze
Respirační, hrudní a
mediastinální
poruchy
Velmi vzácné Astma, bronchospasmus, dušnost a sípání
Gastrointestinální
poruchy
Velmi časté Pálení žáhy, bolest břicha, nauzea, zvracení, flatulence,
průjem, zácpa a mírné gastrointestinální krevní ztráty, které
mohou ve výjimečných případech způsobovat anemii.
Časté Gastrointestinální vředy, někdy s krvácením a perforací.
Ulcerózní stomatitida, exacerbace kolitidy a Crohnovy
choroby
Méně časté Gastritida
Vzácné Stenóza jícnu, exacerbace divertikulózy, nespecifická
hemoragická kolitida.
Pokud dojde ke gastrointestinálnímu krvácení, může
vzniknout anemie a hematemeza.
Velmi vzácné Ezofagitida, pankreatitida, intestinální membránovité
striktury.
Poruchy jater a
žlučových cest
Vzácné Žloutenka, jaterní dysfunkce, poškození jater, zejména při
dlouhodobé terapii, akutní hepatitida.
Není známo Jaterní insuficience
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Časté Kožní erupce
Méně časté Kopřivka, pruritus, purpura (včetně alergické purpury), kožní
vyrážka
Velmi vzácné Bulózní reakce zahrnující Stevensův-Johnsonův syndrom a
toxickou epidermální nekrolýzu (Lyellův syndrom), erythema
multiforme a alopecii.
Fotosenzitivní reakce a alergická vaskulitida. Ve
výjimečných případech se mohou během infekce varicellou
objevit závažné kožní infekce a komplikace postihující
měkké tkáně (viz také „Infekce a infestace“).
Není známo Hypersenzitivní syndrom s eozinofilií a systémovými
příznaky (DRESS syndrom)
Akutní generalizovaná exantematózní postulóza (AGEP)
Poruchy svalové a
kosterní soustavy a
pojivové tkáně
Vzácné Ztuhlost krku

Poruchy ledvin a
močových cest
Méně časté Snížený výdej moči a tvorba edémů, zejména u pacientů s
arteriální hypertenzí nebo renální insuficiencí, nefrotický
syndrom, intersticiální nefritida, která může být doprovázena
akutní renální insuficiencí.
Vzácné Poškození tkáně ledvin (papilární nekróza), zejména při
dlouhodobé léčbě, zvýšení sérové koncentrace kyseliny
močové v krvi.
Celkové poruchy a
reakce v místě
aplikace
Časté Bolest a pálení v místě podání
Není známo Reakce v místě podání, jako je otok, modřiny a krvácení


Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Jako příznaky předávkování se mohou objevit poruchy centrálního nervového systému zahrnující bolest
hlavy, tinnitus, závrať, motání hlavy, bezvědomí a ataxii, a také bolest břicha, nauzeu a zvracení. Dále je
možný výskyt gastrointestinálního krvácení a také funkčních poruch jater a ledvin. Navíc se může
vyskytnout hypotenze, hyperkalemie, respirační deprese a cyanóza.

V případě závažné otravy může dojít k rozvoji metabolické acidózy.

Léčba
Léčba je symptomatická a neexistuje žádné specifické antidotum.
Terapeutické možnosti léčby intoxikace jsou určeny rozsahem, úrovní a klinickými příznaky podle
běžných postupů intenzivní péče.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva. Deriváty kyseliny
propionové. Ibuprofen
ATC kód: M01AE01

Mechanizmus účinku:
Ibuprofen je nesteroidní protizánětlivý lék, který v konvenčních modelech zánětu při experimentech na
zvířatech prokázal účinnost, pravděpodobně prostřednictvím inhibice syntézy prostaglandinů. U člověka
má ibuprofen antipyretický účinek, snižuje bolest a otok související se zánětem. Ibuprofen dále
reverzibilně inhibuje ADP a kolagenem indukovanou agregaci krevních destiček.

Farmakodynamické účinky:
Preklinické údaje poukazují na to, že ibuprofen při současném podávání s nízkou dávkou kyseliny
acetylsalicylové může kompetitivně inhibovat její vliv na agregaci krevních destiček. Některé
farmakodynamické studie ukazují, že pokud byla užita jednorázová dávka 400 mg ibuprofenu během hodin před nebo do 30 minut po podání kyseliny acetylsalicylové s rychlým uvolňováním (81 mg), došlo

ke sníženému účinku kyseliny acetylsalicylové na tvorbu tromboxanu nebo agregaci krevních destiček.
Ačkoliv panuje určitá nejistota týkající se extrapolace těchto údajů na klinickou situaci, nelze vyloučit
možnost, že pravidelné a dlouhodobé užívání ibuprofenu může snížit kardioprotektivní účinek nízké
dávky kyseliny acetylsalicylové. Při občasném užití ibuprofenu není klinicky významný vliv
pravděpodobný (viz bod 4.5).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Přípravek Ibuprofen Kabi se podává nitrožilně, proto nedochází k žádnému procesu vstřebávání a
biologická dostupnost ibuprofenu je úplná.
Po nitrožilním podání ibuprofenu u člověka je maximální koncentrace (Cmax) S-enantiomeru (účinný) a
R-enantiomeru dosažena během asi 40 minut při rychlosti infuze 30 minut.

Distribuce
Odhadovaný distribuční objem je 0,11 až 0,21 litru/kg.
Ibuprofen se významně váže na plazmatické proteiny, primárně na albumin.

Biotransformace
Ibuprofen se metabolizuje v játrech na dva neaktivní metabolity, které se společně s nemetabolizovaným
ibuprofenem vylučují ledvinami jako takové nebo jako konjugáty.
Při perorální aplikaci je ibuprofen již částečně absorbován v žaludku a pak je zcela vstřebán v tenkém
střevě. Po jaterním metabolismu (hydroxylaci, karboxylaci) jsou farmakologicky neaktivní metabolity
zcela eliminovány, hlavně ledvinami (90 %), ale také žlučí.

Eliminace
Vylučování ledvinami je rychlé a kompletní. Eliminační poločas je asi 2 hodiny.

Linearita/nelinearita
Ibuprofen vykazuje linearitu v ploše pod křivkou plazmatické koncentrace a času po jednorázovém podání
ibuprofenu (v rozsahu od 200 do 800 mg).

Farmakokinetický(é)/farmakodynamický(é) vztah(y)
Existuje korelace mezi plazmatickými hladinami ibuprofenu, jeho farmakodynamickými vlastnostmi a
celkovým profilem bezpečnosti. Farmakokinetika ibuprofenu je stereoselektivní po nitrožilním a
perorálním podání.
Mechanismus účinku a farmakologie nitrožilně podávaného ibuprofenu se neliší od mechanismu
ibuprofenu podávaného perorálně.

Speciální populace:

Porucha renální funkce
U pacientů s mírnou poruchou funkce ledvin byla hlášena zvýšená hladina nevázaného (S)-ibuprofenu,
vyšší hodnoty AUC pro (S)-ibuprofen a zvýšené poměry enantiomerické AUC (S/R) ve srovnání se
zdravými skupinami.
U pacientů v konečném stádiu onemocnění ledvin, kteří podstupují dialýzu, byla střední volná frakce
ibuprofenu asi 3 % ve srovnání s přibližně 1 % u zdravých dobrovolníků. Závažná porucha funkce ledvin
může vést ke kumulaci metabolitů ibuprofenu. Význam tohoto účinku není znám. Metabolity se mohou
odstraňovat hemodialýzou (viz bod 4.3 a 4.4).

Porucha funkce jater
U cirhotických pacientů se středně těžkou poruchou funkce jater (skóre Child Pugh 6-10) léčených
racemickým ibuprofenem bylo pozorováno průměrně 2násobné prodloužení poločasu a enantiomerický
poměr AUC (S/R) byl významně nižší ve srovnání se zdravými skupinami, což naznačuje poruchu
metabolické inverze (R) ibuprofenu na aktivní (S) enantiomer (viz body 4.3 a 4.4).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti


Subchronická a chronická toxicita ibuprofenu se v experimentech na zvířatech projevily ve formě lézí a
ulcerací gastrointestinálního traktu. In vitro a in vivo studie neposkytly žádné klinicky relevantní důkazy
mutagenního potenciálu ibuprofenu. Ve studiích u potkanů a myší nebyly zjištěny žádné známky
karcinogenních účinků ibuprofenu.
Ibuprofen inhiboval ovulaci u králíků a narušoval implantaci u různých druhů zvířat (králíci, potkani,
myši). Experimentální studie u potkanů a králíků ukázaly, že ibuprofen prochází přes placentu. Po podání
dávek toxických pro matku došlo ke zvýšení incidence malformací (defekty septa komor) u potomků
potkanů.

Ibuprofen představuje riziko pro vodní prostředí (viz bod 6.6).


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Dodekahydrát hydrogenfosforečnanu sodného
Dihydrát dihydrogenfosforečnanu sodného
Hydroxid sodný (k úpravě pH)
Chlorid sodný
Kyselina chlorovodíková (k úpravě pH)
Voda pro injekci

6.2 Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto nesmí být tento léčivý přípravek mísen s jinými léčivými
přípravky.

6.3 Doba použitelnosti

30 měsíců.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě po otevření.
Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou
v odpovědnosti uživatele.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.

Chraňte před mrazem.
Uchovávejte lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Podmínky uchovávání léčivého přípravku po prvním otevření viz bod 6.3.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Infuzní roztok Ibuprofen Kabi je ve 100ml LDPE lahvičkách v balení po 10, 20 a 40 lahvičkách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Přípravek Ibuprofen Kabi je indikován k použití jako jednorázová dávka; veškerý nepoužitý roztok musí
být zlikvidován. Před podáním je třeba roztok vizuálně zkontrolovat, zda je čirý a bezbarvý. Pokud jsou
v něm pozorovány viditelné částice, nesmí se použít.


Tento léčivý přípravek představuje riziko pro životní prostředí (viz bod 5.3).

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Fresenius Kabi s.r.o.
Na Strži 1702/65, Nusle
140 00 Praha Česká republika


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

07/514/18-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

7. 1.

10. DATUM REVIZE TEXTU


25. 11.