Hydrocortisone panpharma Fertilita, těhotenství a kojení

sp.zn. sukls6408/2021 a sukls

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Hydrocortisone Panpharma 100 mg prášek pro injekční roztok

2. KVANTITATIVNÍ A KVALITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna injekční lahvička obsahuje hydrocortisonum 100 mg (ve formě hydrocortisoni natrii succinas).
Pomocná látka se známým účinkem: sodík < 1 mmol v 1 injekční lahvičce
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek pro injekční roztok
Bílý až téměř bílý krystalický prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1. Terapeutické indikace
Přípravek Hydrocortisone Panpharma je indikován při stavech, kdy je nezbytné rychlé podání
kortikosteroidu, jako jsou například:
− krátkodobá léčba akutních potíží při primární nebo sekundární insuficienci kůry nadledvin,
− léčba šokových stavů sekundárních k insuficienci kůry nadledvin nebo šokových stavů
neodpovídajících na konvenční léčbu, kdy může být přítomna insuficience kůry nadledvin,
− těžké spastické stavy průdušek, včetně astmatického záchvatu,
− akutní alergické stavy, včetně Quinckeho edému a alergické reakce po podání léků,
− těžká erythema multiforme (Stevens-Johnsonův syndrom),
− tyreotoxická krize,
− krátkodobá léčba akutních potíží u ulcerózní kolitidy a Crohnovy nemoci,
− fulminantní formy onemocnění systémový lupus erythematodes a další kolagenózy,
− edém laryngu (postradiační nebo postintubační).
4.2. Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dávka přípravku má být stanovena individuálně podle indikace, stavu pacienta a jeho reakce na léčbu.
Úvodní dávky, které se podávají do té doby, než se dosáhne požadovaného terapeutického účinku,
jsou obvykle vyšší. Při dalším podávání se má dávka ustálit na nejnižší možné dávce, která zajišťuje
přetrvávající účinnost.
Dospělí
Jednotlivá dávka je obvykle 100 – 500 mg podávaná pomalou intravenózní injekcí po dobu jedné až
deseti minut (viz bod 4.4). Pokud je to vzhledem k závažnosti onemocnění a odpovědi pacienta na
léčbu potřebné, dávka se opakuje 3 až 4krát v průběhu 24 hodin (po dvou, čtyřech nebo šesti
hodinách).
Léčba vysokými dávkami kortikosteroidů obvykle netrvá déle než 48 - 72 hodin.
Pokud je nutné v léčbě pokračovat i dále, doporučuje se se místo natrium-hydrokortison-sukcinátu
použít natrium-methylprednisolon-sukcinát, který má nižší natrium-retenční účinek.
Pokud je to možné, doporučuje se omezit délku a velikost dávky kortikosteroidů vzhledem
k nebezpečí možných komplikací spojených s jejich podáváním.
Děti
Dávka se stanovuje individuálně podle klinického stavu, odpovědi na léčbu, věku a tělesné hmotnosti.
Obvykle se používají následující dávky:
- Děti o tělesné hmotnosti méně než 10 kg: na úvod 25-50 mg pomalou injekcí, poté 5-10 mg
každých 6 hodin,
- Děti o tělesné hmotnosti 10-25 kg: na úvod 50-100 mg pomalou injekcí, poté 10-25 mg (nebo
mg/kg v případě život ohrožujícího astmatu) každých 6 hodin.
- Děti o tělesné hmotnosti větší než 25 kg: na úvod 100-200 mg pomalou injekcí, poté 25 mg
(nebo 4 mg/kg v případě život ohrožujícího astmatu) každých 6 hodin,
Pokud je to nezbytné, mohou být dávky vyšší.
Pokud je to možné, nemá se podávání hydrokortisonu ani ostatních kortikosteroidů u novorozenců a
dětí bezdůvodně prodlužovat, protože může způsobit retardaci růstu. V průběhu léčby kortikosteroidy
je nutné sledovat růst a vývoj dítěte.
Podávání hydrokortisonu déle než 72 hodin může způsobit zvýšení hladiny sodíku v krvi. Má se proto
i u dětí zvážit převedení z natrium-hydrokortison-sukcinátu na natrium-methylprednisolon-sukcinát,
který nezpůsobuje retenci sodíku v organizmu.
Starší pacienti
Dávkování pro tuto věkovou skupinu nevyžaduje žádné další opatření. Při stanovení dávky je nicméně
třeba přihlédnout k zvýšené citlivosti starších pacientů k výskytu nežádoucích účinků (viz body 4.4 a
4.8).
Pacienti s poruchou funkce jater a ledvin
Stejně jako u jiných léků metabolizovaných v játrech, mohou být u pacientů s poruchou funkce jater
hladiny hydrokortisonu v krvi zvýšeny. Proto se musí tito nemocní často sledovat. Zvýšená opatrnost a
sledování jsou rovněž nezbytné u pacientů s poruchou funkce ledvin, vzhledem k tomu, že metabolity
hydrokortisonu jsou vylučovány močí.
Pozor!
Denní dávka má být rozdělena na základě biologického rytmu vylučování hormonů. Ráno má být
podáno 50 % denní dávky mezi 6 a 8 hodinou, polední a večerní dávka má činit 20 % resp. 30 % denní
dávky.
Způsob podání
Intravenózní a intramuskulární podání
Přípravek lze podávat formou intravenózní injekce nebo infuze, případně formou intramuskulární
injekce. Pokud se podávají opakované dávky intramuskulárně, doporučuje se měnit místo aplikace.
V akutních případech se jako první doporučuje intravenózní injekce. Po odeznění akutního stavu je
třeba zvážit, zda se bude v další léčbě pokračovat pomocí dlouhodobě působícího injekčního nebo
perorálního přípravku.
Návod k rekonstituci tohoto léčivého přípravku před jeho podáním je uveden v bodě 6.6.
4.3. Kontraindikace
Podává-li se tento léčivý přípravek v akutních případech a při akutním ohrožení života, nemá
kontraindikace, zvláště při předpokládané krátkodobé léčbě (24-36 hodin).
V ostatních případech kontraindikace zahrnují:
− hypersenzitivita na léčivou látku nebo na pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.nebo na jiné
kortikosteroidy,
− systémové infekce, pokud se nepodává speciální antibiotická léčba,
− Cushingův syndrom,
− aseptická osteonekróza,
− u pacientů užívajících imunosupresivní dávky kortikosteroidů je kontraindikováno očkování
živými nebo oslabenými vakcínami (viz bod 4.4),
− intramuskulární podání u stavů náchylných ke krvácení (např. idiopatická trombocytopenie,
purpura).

4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Zvláštní upozornění
V průběhu léčby glukokortikoidy jsou oslabeny imunitní reakce a může tak být snížena produkce
protilátek.
Výskyt nežádoucích účinků se může zmírnit podáváním nejnižší možné dávky po co nejkratší dobu.
Aby se stanovila nejvhodnější dávka k zvládnutí onemocnění, má se pacient často sledovat (viz bod
4.2)
Při dlouhodobé léčbě hydrokortisonem se může vyvinout insuficience kůry nadledvin, která může
přetrvávat i po několik měsíců po ukončení léčby.
Při dlouhodobé léčbě nesmí být podávání ukončeno náhle, protože se mohou projevit příznaky akutní
insuficience kůry nadledvin.
Pokud se během dlouhotrvající léčby vyskytne jakéhokoliv další onemocnění, dojde ke zranění či je
nutný chirurgický zákrok, je třeba dočasně zvýšit dávku hydrokortisonu.
Hydrokortison může maskovat příznaky plísňových, virových i bakteriálních infekcí a v průběhu jeho
aplikace se mohou objevit nové infekce. Potlačení zánětlivých a imunitních reakcí může vést k rozvoji
dalších infekcí s nezvyklým klinickým průběhem.
Plané neštovice představují vážné nebezpečí a při oslabené imunitě, způsobené podáváním
hydrokortisonu, mohou být i život ohrožující. Pacienti nebo jejich ošetřovatelé mají být poučeni, že
nemají přijít do kontaktu s nemocnými s planými neštovicemi nebo s pásovým oparem. Pokud
nicméně ke kontaktu dojde, mají okamžitě vyhledat svého lékaře. U pacientů se sníženou imunitou je
třeba zvážit pasivní imunizaci imunoglobulinem varicella/zoster (VZIG) do 10 dnů od kontaktu s
planými neštovicemi.
Pokud je pacient léčený vysokými dávkami kortikosteroidů infikován virem varicella zoster, pak
vyžaduje speciální péči a akutní léčbu.
Použití kortikosteroidů spolu s antimykobakteriální léčbou má být omezeno pouze na případy
fulminantní nebo diseminované tuberkulózy.
Pokud je podávání kortikosteroidu u pacientů s latentní tuberkulózou nebo pozitivní reakcí na
tuberkulin odůvodněné, mají se pečlivě sledovat, protože se nemoc může reaktivovat. Během
dlouhodobé terapie kortikosteroidy je nutné těmto pacientům podávat léky proti tuberkulóze.
Pokud se přípravek podává intravenózně, injekce má být pomalá po dobu od jedné do deseti minut.
Rychlá intravenózní injekce může zvýšit nebezpečí nežádoucích účinků.
Během parenterální terapie hydrokortisonem, zvláště u pacientů s lékovou alergií v anamnéze, se
zřídka vyskytují těžké alergické reakce. Před aplikací se především u těchto pacientů mají učinit
náležitá bezpečnostní opatření.
Vzhledem k tomu, že hydrokortison ovlivňuje rovnováhu elektrolytů (viz bod 5.1), je u pacientů se
srdečním onemocněním nezbytné časté monitorování plazmatických hladin sodíku a draslíku.
Souběžné užívání hlavně diuretik může být spojeno s nerovnováhou elektrolytů.
Kortikoidy zvyšují vylučování vápníku.
Očekává se, že souběžná léčba s inhibitory CYP3A, včetně léčivých přípravků obsahujících kobicistat,
zvyšuje riziko systémových nežádoucích účinků. Je nutné vyvarovat se používání této kombinace,
pokud přínos nepřeváží zvýšené riziko vzniku systémových nežádoucích účinků kortikosteroidů. V
takovém případě je třeba pacienty sledovat z hlediska systémových nežádoucích účinků
kortikosteroidů.
Vzhledem k natrium retenčním a kalium deplečním vlastnostem se Hydrocortisone Panpharma
doporučuje pouze ke krátkodobé léčbě akutních potíží u Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy.

Porucha zraku
U systémového i lokálního použití kortikosteroidů může být hlášena porucha zraku. Pokud se u
pacienta objeví symptomy, jako je rozmazané vidění nebo jiné poruchy zraku, má být zváženo
odeslání pacienta k očnímu lékaři za účelem vyšetření možných příčin, mezi které patří katarakta,
glaukom nebo vzácná onemocnění, např. centrální serózní chorioretinopatie (CSCR), která byla
hlášena po systémovém i lokálním použití kortikosteroidů.
Zvláštní opatření pro použití
Zvláštní péče a častá kontrola je při léčbě systémovými kortikosteroidy vyžadována u pacientů
s následujícím onemocněním:
− aktivní nebo latentní peptický vřed,
− osteoporóza (rizikovou skupinou jsou především ženy po menopauze),
− hypertenze nebo kongestivní srdeční potíže,
− diabetes mellitus,
− vážné afektivní poruchy i v anamnéze (zvláště dřívější psychóza způsobena steroidy),
− epilepsie,
− tuberkulóza v anamnéze,
− glaukom (nebo glaukom v rodinné anamnéze),
− selhání jater nebo cirhóza jater,
− ulcerace sliznice trávicího traktu, včetně ulcerózní kolitidy,
− divertikulitida,
− nedávná střevní anastomóza,
− predispozice k tromboflebitidě nebo tromboembolická onemocnění,
− myasthenia gravis nebo myopatie,
− oční herpes simplex,
− hypotyreóza,
− infekce.
Kortikosteroidy nemají být používány při léčbě úrazů hlavy nebo cévní mozkové příhody, protože je
nepravděpodobné, že by použití kortikosteroidů mělo prospěšné účinky a mohlo by být dokonce
škodlivé.
Pediatrická populace
Hydrokortison způsobuje zpomalení růstu. Léčba musí být omezena na co nejkratší dobu a co nejnižší
dávku. Růst a vývoj dítěte se má pečlivě sledovat.
Po podání hydrokortisonu předčasně narozeným dětem byla hlášena hypertrofická kardiomyopatie, a
proto je třeba provést příslušné diagnostické vyhodnocení a sledovat funkční a strukturální změny
srdce.
Použití u starších pacientů
Obvyklé nežádoucí účinky doprovázející léčbu kortikosteroidy, především osteoporóza, hypertenze,
hypokalemie, diabetes, citlivost na infekce, atrofie kůže, mohou mít u starších pacientů významnější
následky. Je potřeba tyto pacienty pečlivě sledovat, aby se zabránilo život ohrožujícím reakcím.
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v 1 injekční lahvičce, to znamená,
že je v podstatě „bez sodíku“.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Pokud se hydrokortison podává krátkodobě (24 – 36 hodin) v akutních případech a při ohrožení života,
nepovažují se lékové interakce za dostatečně důležité. V případě delší léčby může hydrokortison
zmírnit nebo zesílit účinek současně podávaných léků.

Léčivá látka Interakce Potřebná opatření
Cyklosporin Bylo hlášeno snížení clearance kortikosteroidů a zvýšení
hladiny cyklosporinu v plazmě
způsobené vzájemnou inhibicí
metabolismu. U pacientů
užívajících vysoké dávky
kortikosteroidů spolu s
cyklosporinem byly hlášeny
křeče.
Sledovat hladinu cyklosporinu.
Pokud je to nutné, má se dávka
obou látek upravit.
Inhibitory acetylcholinesterázy
(například. neostygmin)
Kortikosteroidy mohou snížit
účinky anticholinesteráz u
myasthenia gravis
Pečlivě sledovat stav pacienta
Digoxin Kortikosteroidy zesilují ztrátu draslíku, což může vést k
zvýšené toxicitě digoxinu.
Sledovat hladiny draslíku
Estrogeny Clearance kortikosteroidů může
být snížena
Pokud je to potřebné, snížit
dávku kortikosteroidu
Léky indukující jaterní enzymy,
např. barbituráty, fenytoin,
rifabutin, rifampicin, amino-
glutethimid, primidon,
karbamazepin
Clearance kortikosteroidů může
být zvýšena důsledkem
zrychlení metabolismu
Pokud je to potřebné, zvýšit
dávku kortikosteroidu
Inhibitory CYP 3A4, např.
erythromycin, klarithromycin,
ketokonazol, kobicistat
Clearance kortikosteroidů může
být snížena důsledkem
zpomaleného metabolismu.
Může být zvýšeno riziko
systémových nežádoucích
účinků (viz bod 4.4.)
Je třeba se vyvarovat
souběžnému užívání. Pokud to
není možné, má se sledovat
možný výskyt systémových
nežádoucích účinků.
Isoniazid Kortikosteroidy mohou zrychlit
jaterní metabolismus a/nebo
eliminaci isoniazidu
Sledovat terapeutický účinek
isoniazidu
Perorální antikoagulancia
(kumarinového typu)
Kortikosteroidy mohou snížit
nebo zvýšit antikoagulační
Monitorovat INR parametry a
upravit dávku antikoagulační
účinky léčiv léčby, pokud je to nutné
Diuretika způsobující ztrátu
draslíku (např. thiazidy,
furosemid, kyselina etakrynová)
Potenciace hypokalemického
účinku kortikosteroidů
Sledovat hladiny draslíku a v
případě nutnosti jej doplnit
Antidiabetika (včetně inzulínu) Kortikosteroidy mohou snížit
účinnost antidiabetik
Pečlivě sledovat glykemii a je-li
je to potřebné, upravit dávku
obou léčiv
Léky snižující krevní tlak
(antihypertensiva)
Kortikosteroidy mohou snížit
účinnost antihypertensiv
Pacient se má sledovat a
v případě potřeby se má upravit
dávka obou léků.
Neuromuskulární blokátory
(např. pankuronium,
vekuronium, atrakurium)
1) Účinnost
neuromuskulárních blokátorů
může být zeslabena
2) U pacientů na
mechanické ventilaci je
zvýšené riziko myopatie
1) Sledovat účinnost
neuromuskulárních blokátorů
2) Pravidelně hodnotit
výskyt myopatie, snížit dobu
neuromuskulární blokády na
minimum
Nesteroidní protizánětlivé látky
(NSAID)
1) Zvýšení clearance
salicylátů,
2) zvýšení rizika výskytu
gastrointestinálních
nežádoucích účinků
1) Sledovat účinnost NSAID
a zaměřit se na možnost
intoxikace vysokými
dávkami salicylátů po
vysazení hydrokortisonu.
2) Užít selektivní COX-inhibitory místo
neselektivních NSAID.
4.6. Těhotenství a kojení
Těhotenství
Studie na zvířatech prokázaly, že kortikosteroidy mohou způsobit poruchy vývoje plodu (viz bod 5.3).
Přestože nebyly provedeny adekvátní klinické studie u lidí, existují důkazy, že podávání
kortikosteroidů po dlouhou dobu nebo opakovaně během těhotenství, může zvýšit riziko zpomalení
nitroděložního růstu. Léčivý přípravek se může použít během těhotenství pouze tehdy, kdy si je lékař
jist, že předpokládané terapeutické výhody pro matku převáží možná rizika pro plod. Těhotné ženy s
preeklampsií se mají bedlivě sledovat s ohledem na rovnováhu vody a elektrolytů. Hydrokortison
prochází placentou. Novorozenci matek, které užívaly hydrokortison v průběhu těhotenství, mají být
sledováni s ohledem na riziko výskytu insuficience kůry nadledvin.
Kojení
Kortikosteroidy se vylučují do mateřského mléka. Nejsou však k dispozici žádné údaje o přestupu
hydrokortisonu do mateřského mléka po exogenním podání matce. Podle Světové zdravotnické
organizace je podání jednotlivé dávky hydrokortisonu slučitelné s kojením. Při dlouhodobém podávání
vyšších dávek by teoreticky mohlo docházet ke snížení přirozeného vylučování kortikosteroidů,
zpomalení růstu, event. dalším nežádoucím účinkům. Při nutnosti dlouhodobější léčby je proto vhodné
zvolit jiný kortikosteroid, o kterém je k dispozici více údajů. Při podávání vyšších dávek se
doporučuje přerušit kojení po dobu léčby.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie hodnotící vliv hydrokortisonu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Po
podání kortikosteroidů se mohou vyskytnout nežádoucí účinky, jako jsou křeče, halucinace nebo
závratě. Pokud se tak stane, pacient nemá řídit ani obsluhovat stroje.
4.8. Nežádoucí účinky
Četnost výskytu předpokládaných nežádoucích účinků včetně potlačení hypotalamo-hypofyzárně-
adrenální osy odpovídá relativní účinnosti, dávce, době podávání a délce léčby.
Vzhledem k tomu, že se Hydrocortisone Panpharma podává pouze krátkodobě, je nepravděpodobné,
že k nežádoucím účinkům dojde, nicméně je třeba vzít v úvahu nežádoucí účinky vyskytující se při
léčbě kortikosteroidy.
Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů MedDRA a podle frekvence výskytu.
Ta je definována podle následující konvence:
velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až
< 1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třída orgánových systému Frekvence Nežádoucí účinek
Infekce a infestace Není známo Zesílení nebo maskování projevů infekce
Poruchy krve a lymfatického
systému
Není známo Leukocytóza, lymfopenie
Poruchy imunitního systému Není známo Hypersenzitivní a anafylaktické reakce, snížení
imunitních odpovědí, snížení rezistence vůči
bakteriálním, virovým, mykotickým a
parazitárním infekcím, reaktivace latentní
tuberkulózy, oportunní infekce (viz bod 4.4)
Endokrinní poruchy Není známo Poruchy menstruace, příznaky Cushingova
syndromu, retardace růstu u dětí, sekundární
potlačení hypotalamo-hypofyzárně-adrenální osy,
hirsutismus
Poruchy metabolismu a výživy Časté Diabetes mellitus
Není známo Negativní rovnováha dusíku způsobená zvýšeným
katabolismem proteinů, snížená tolerance
sacharidů se zvýšenou potřebou inzulínu nebo
antidiabetik, hypercholesterolemie, retence sodíku
a vody, ztráta draslíku, hypokalemická alkalóza,
hypokalcemie
Psychiatrické poruchy Není známo Halucinace, psychóza, euforie, změny nálady,
insomnie, motorický neklid
Poruchy nervového systému Není známo Bolest hlavy, zvýšený nitrolební tlak
s papiloedémem (pseudotumor cerebri);
Poruchy oka Není známo Zvýšený nitrooční tlak, glaukom, exoftalmus,
poškození očního nervu, zadní subkapsulární
katarakta, ulcerace rohovky, centrální serózní
chorioretinopatie, rozmazané vidění
Srdeční poruchy Není známo Arytmie, ischemická choroba srdeční, infarkt
myokardu, městnavé srdeční selhání u
predisponovaných pacientů
Hypertrofická kardiomyopatie u předčasně
narozených dětí
Cévní poruchy Není známo Tuková embolie, akcelerace arteriosklerózy, žilní
tromboembolie, hypertenze, cévní mozková
příhoda
Gastrointestinální poruchy Není známo Břišní a žaludeční obtíže, ztráta tělesné hmotnosti,
zvýšená chuť k jídlu vedoucí k přibírání na váze,
zácpa nebo průjem, podráždění žaludku a zánět
jícnu doprovázený vředy, peptický vřed s
nebezpečím perforace a krvácení, perforace
tenkého i tlustého střeva, zvláště při zánětlivém
onemocnění střev, pankreatitida
Poruchy kůže a podkožní tkáně Není známo Potlačení fibroblastických procesů s pomalým
hojením ran, strie, zhmoždění a purpura, petechie
a krevní výron, erytém na obličeji, erupce podobné
akné, kopřivka, vasomotorický edém, atrofie kůže
nebo podkožní tkáně, zvýšené pocení, svědění,
vyrážka
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Není známo Avaskulární nekróza kosti, tendinopatie, svalová
slabost, steroidní myopatie, svalová atrofie,
osteoporóza, idiopatické fraktury spojené
s kompresními frakturami páteře a patologické
fraktury dlouhých kostí
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Není známo Sterilní absces v místě podání, pálení, brnění a
mravenčení v místě intravenózní injekce,
maskování projevů náhlé příhody břišní
Vyšetření Není známo Snížení citlivosti na kožní testy
Zvýšená tělesná hmotnost

Syndrom z vysazení
Syndrom z vysazení se vyskytuje po náhlém vysazení hydrokortisonu po dlouhodobé léčbě. Je
způsoben akutní insuficiencí nadledvin a může být fatální.
Mezi projevy syndromu z vysazení byly dále hlášeny: horečka, bolest svalů, kloubů, zánět nosní
sliznice, zánět spojivek, bolestivé kožní uzliny a úbytek na váze.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9. Předávkování
Akutní předávkování způsobuje klinické problémy jen zcela vzácně i v případě podání vysoké dávky
hydrokortisonu.
V případě dlouhodobého podávání vysokých dávek kortikosteroidů je nutné snižovat dávku
postupně, aby se předešlo akutním projevům insuficience nadledvin (syndrom z vysazení) nebo
k relapsu onemocnění, pro jehož léčbu byl přípravek předepsán.
Neexistuje specifické antidotum hydrokortisonu. Je-li to považováno za nutné, má být lěčba
předávkování podpůrná a symptomatická.
Hydrokortison lze odstranit dialýzou.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1. Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: glukokortikoidy, hydrokortison
ATC kód: H02ABMechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Hydrokortison vykazuje jak glukokortikoidní, tak v menší míře i mineralokortikoidní aktivitu. Má
protizánětlivé, antialergické a imunosupresivní účinky.
Po proniknutí buněčnou membránou tvoří glukokortikoidy komplex se specifickými
cytoplazmatickými receptory. Tyto komplexy pronikají do buněčného jádra, napojují se na DNA,
ovlivňují působení glukokortikoidy regulovaných genů a specifické procesy transkripce a translace. To
ovlivňuje syntézu specifických proteinů a enzymů odpovědných za systémové působení
glukokortikoidů.
Hydrokortison, jako slabý mineralokortikoid, ve vysokých dávkách zvyšuje renální tubulární
reabsorpci sodíku, což vede k zadržování tekutin, stejně jako podporuje vylučování draslíku a vápníku
a snižování absorpce vápníku ve střevě.
Jeho protizánětlivé účinky jsou spojeny se snížením produkce, uvolňování a aktivity mediátorů zánětu
(jako jsou kininy, histamin, prostaglandiny, leukotrieny), což vede k podstatné redukci časných
projevů zánětlivého procesu. Hydrokortison inhibuje migraci zánětlivých buněk do ložiska zánětu,
zároveň snižuje dilataci a prostupnost cév v této oblasti, čímž snižuje přísun mediátorů zánětlivého
procesu; vasopresorická aktivita redukuje oblast extravazace a snižuje otok. Hydrokortison vykazuje
imunosupresivní účinky a snižuje imunitní odpověď organismu. Reguluje imunitní odpověď na
buněčné i transkripční úrovni.
5.2. Farmakokinetické údaje
Natrium-hydrokortison-sukcinát je dobře rozpustný ve vodě. Přípravek může být podáván
intravenózní nebo intramuskulární injekcí nebo infuzí.
Absorpce
Ve studii na 8 zdravých dobrovolnících bylo po intravenózním podání 50 mg hydrokortisonu dosaženo
maximální plazmatické koncentrace 2500 nmol/l za 30 minut.
Po intramuskulárním podání je absorpce ve vodě rozpustného esteru natrium-hydrokortison-sukcinátu
rychlá. Ve studii s 12 pacienty s Addisonovou chorobou bylo maximální plazmatické koncentrace
3000 nmol/l dosaženo po intramuskulárním podání 100 mg hydrokortisonu za 1 hodinu.
Distribuce
Hydrokortison přechází placentální bariéru. Přibližně z 90% se váže na plazmatické proteiny.
Distribuční objem se odhaduje na 34 l na základě studie provedené u 8 zdravých jedinců po podání mg dávky hydrokortisonu intravenózně.
Biotransformace a eliminace
Hydrokortison je metabolizován v játrech a většině tkání na hydrogenované a degradované formy,
jako je tetrahydrokortison a tetrahydrokortizol. Ty jsou pak vylučovány močí, především ve formě
glukuronátů, společně s malým množstvím nezměněného hydrokortisonu. Plazmatický poločas je 1,– 2 hodiny a clearance 20/l/h.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Hydrokortison, stejně jako ostatní kortikosteroidy, má ve vysokých dávkách u laboratorních zvířat
teratogenní a embryotoxický potenciál.
Byl pozorován rozštěp patra a retardace intrauterinního růstu.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1. Seznam pomocných látek
Hydrogenfosforečnan sodný
6.2. Inkompatibility
Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou
uvedeny v bodě 6.6.
6.3. Doba použitelnosti
Před prvním otevřením: 3 roky
Po prvním otevření: Přípravek musí být použit bezprostředně po otevření lahvičky.
Uchovávání po rekonstituci: Chemická a fyzikální stabilita po rekonstituci přípravku byla prokázána
po dobu 24 hodin při teplotě 18 °C – 25 °C a 48 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C.
Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a
podmínky uchovávání jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by neměly při teplotě 18 °C – 25 °C
přesáhnout 24 hodin a při teplotě 2 °C – 8 °C 48 hodin, pokud rekonstituce neproběhla za
kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.
6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání. Uchovávejte
lahvičku v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Podmínky uchovávání tohoto léčivého přípravku po jeho rekonstituci jsou uvedeny v bodě 6.3.
6.5. Druh obalu a velikost balení
Injekční skleněná lahvička (třída III), pryžová zátka potažená teflonovou vrstvou, hliníkový kryt
s plastovým odtrhovacím víčkem (flip-off), krabička.
x 10 lahviček
6.6. Návod k použití přípravku, zacházení s ním
Lyofilizovaný prášek se rozpustí ve 2 ml sterilní vody na injekci nebo sterilního nepyrogenního
fyziologického roztoku; pokud se podává v infuzi, rozpustí se rovněž nejdříve ve 2 ml sterilní vody
na injekci a teprve pak se naředí 5% roztokem glukózy a to v rozmezí nejméně 100 – 1000 ml.
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Panpharma, ZI du Clairay – 35 133 Luitre, Francie

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
56/468/69 – C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: září 1969
Datum posledního prodloužení registrace: 17.5.
10. DATUM POSLEDNÍ REVIZE TEXTU
9. 2.