Stránka 1 z
sp.zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Haloperidol Decanoat-Richter 50 mg/ml injekční roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna ampulka (1,0 ml) obsahuje haloperidoli decanoas, což odpovídá haloperidolum 50 mg.
Pomocné látky se známým účinkem: 15 mg benzylalkoholu v 1 ampulce, sezamový olej pro injekci.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok.
Čirý, slabě jantarově žlutý roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Haloperidol Decanoat-Richter je indikován k udržovací léčbě schizofrenie a schizoafektivní
poruchy u dospělých pacientů, kteří jsou stabilizováni na perorálním haloperidolu (viz bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání
Zahájení léčby a titrace dávek se musí provádět pod bedlivým klinickým dohledem.

Dávkování
Individuální dávka bude záviset jak na závažnosti symptomů, tak na současné dávce perorálního
haloperidolu. Vždy je nutno pacienty udržovat na nejnižší účinné dávce.
Jelikož je zahajovací dávka haloperidol-dekanoátu založena na násobku denní perorální dávky haloperidolu,
nelze k přechodu z jiných antipsychotik dát žádné specifické pokyny (viz bod 5.1).

Dospělí ve věku 18 let a starší
Tabulka 1: doporučené dávky haloperidol-dekanoátu u dospělých ve věku 18 let a starších
Přechod z perorálního haloperidolu
- Doporučuje se dávka haloperidol-dekanoátu, která je 10- až 15násobkem předchozí dávky
perorálního haloperidolu.
- Na základě tohoto převodního poměru bude u většiny pacientů dávka haloperidol-dekanoátu
25 až 150 mg.


Pokračování v léčbě
- Doporučuje se dávku haloperidol-dekanoátu upravovat každé 4 týdny o maximálně 50 mg (na
základě individuální pacientovy odpovědi), dokud se nedosáhne optimálního terapeutického
účinku.
- Předpokládá se, že nejúčinnější dávka bude mezi 50 a 200 mg.
- Při zvažování dávek nad 200 mg se doporučuje každé 4 týdny vyhodnotit individuální poměr
přínosů a rizik.
- Nesmí se překročit maximální dávka 300 mg každé 4 týdny, protože obavy o bezpečnost
převažují nad klinickými přínosy léčby.
Dávkovací interval
- Mezi injekcemi obvykle 4 týdny.
- Dávkovací interval může být potřeba upravit (na základě pacientovy individuální odpovědi).
Doplnění nedekanoátovým haloperidolem
- Během přechodu na přípravek Haloperidol Decanoat-Richter, úpravy dávkování nebo epizod
exacerbace psychotických příznaků je možno zvážit doplnění nedekanoátovým haloperidolem
(na základě pacientovy individuální odpovědi).
- Kombinovaná celková dávka haloperidolu z obou lékových forem nesmí přesáhnout
odpovídající perorální dávku haloperidolu 20 mg/den.

Zvláštní populace
Starší osoby
Tabulka 2: doporučené dávky haloperidol-dekanoátu u starších pacientů
Přechod z perorálního haloperidolu
- Doporučuje se nízká dávka haloperidol-dekanoátu 12,5 až 25 mg.
Pokračování v léčbě
- Dávku haloperidol-dekanoátu se doporučuje upravovat, pouze pokud je to potřeba (na základě
pacientovy individuální odpovědi), dokud se nedosáhne optimálního terapeutického účinku.
- Předpokládá se, že nejúčinnější dávka je mezi 25 a 75 mg.
- Dávky nad 75 mg každé 4 týdny se doporučují pouze u pacientů, kteří snášeli vyšší dávky a po
opětovném posouzení individuálních poměrů přínosů a rizik.
Dávkovací interval
- Mezi injekcemi obvykle 4 týdny.
- Dávkovací interval může být potřeba upravit (na základě pacientovy individuální odpovědi).
Doplnění nedekanoátovým haloperidolem
- Během přechodu na přípravek Haloperidol Decanoat-Richter, úpravy dávkování nebo epizod
exacerbace psychotických příznaků je možno zvážit doplnění nedekanoátovým haloperidolem
(na základě pacientovy individuální odpovědi).
- Kombinovaná celková dávka haloperidolu z obou lékových forem nesmí přesáhnout
odpovídající perorální dávku haloperidolu 5 mg/den nebo předchozí podávání perorálního
haloperidolu u pacientů, kteří užívali perorální haloperidol dlouhodobě.

Porucha funkce ledvin


Vliv poruchy funkce ledvin na farmakokinetiku haloperidolu nebyl hodnocen. Úprava dávkování se
nedoporučuje, nicméně při léčbě pacientů s poruchou funkce ledvin je vhodná opatrnost. Pacienti s těžkou
poruchou funkce ledvin však mohou vyžadovat nižší zahajovací dávku s následnými úpravami v nižších
přírůstcích a v delších intervalech, než pacienti bez poruchy funkce ledvin (viz bod 5.2).
Porucha funkce jater
Vliv poruchy funkce jater na farmakokinetiku haloperidolu nebyl hodnocen. Jelikož se haloperidol v játrech
rozsáhle metabolizuje, doporučuje se počáteční dávku snížit na polovinu. Dávku lze upravovat v nižších
přírůstcích a v delších intervalech, než u pacientů bez poruchy funkce jater (viz body 4.4 a 5.2).
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku Haloperidol Decanoat-Richter u dětí a dospívajících mladších 18 let nebyla
stanovena. K dispozici nejsou žádné údaje.

Způsob podání
Přípravek Haloperidol Decanoat-Richter je určen pouze k intramuskulárnímu podání a nesmí se podávat
intravenózně. Podává se hlubokou intramuskulární injekcí do gluteální oblasti. Doporučuje se oba gluteální
svaly střídat. Jelikož je podávání objemů větších než 3 ml pro pacienta nepříjemné, takto velké objemy se
nedoporučují. Ohledně pokynů k zacházení s přípravkem Haloperidol Decanoat-Richter viz bod 6.6.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
- Komatózní stav.
- Deprese centrálního nervového systému.
- Parkinsonova choroba.
- Demence s Lewyho tělísky.
- Progresivní supranukleární obrna.
- Prokázané prodloužení intervalu QTc nebo vrozený syndrom dlouhého QT.
- Nedávný akutní infarkt myokardu.
- Nekompenzované srdeční selhání.
- Komorová arytmie nebo torsade de pointes v anamnéze.
- Nekorigovaná hypokalemie.
- Souběžná léčba léčivými přípravky, které prodlužují interval QT (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Zvýšená mortalita u starších osob s demencí
U psychiatrických pacientů léčených antipsychotiky, včetně haloperidolu, byly hlášeny vzácné případy
náhlého úmrtí (viz bod 4.8).
Starší pacienti s psychózou související s demencí léčení antipsychotiky jsou více ohroženi úmrtím. Analýza
sedmnácti placebem kontrolovaných studií (modální trvání 10 týdnů), většinou u pacientů, kteří užívali
atypická antipsychotika, odhalila 1,6- až 1,7krát vyšší riziko úmrtí v porovnání s pacienty léčenými
placebem. V průběhu typické 10týdenní kontrolované studie byl výskyt úmrtí u pacientů léčených
antipsychotiky okolo 4,5 % v porovnání s výskytem okolo 2,6 % ve skupině léčené placebem. Ačkoli příčiny
úmrtí byly různé, většina úmrtí byla buď kardiovaskulárního původu (např. srdeční selhání, náhlé úmrtí),
nebo infekčního původu (např. pneumonie). Observační studie naznačují, že léčba starších pacientů
haloperidolem je rovněž spojena se zvýšenou mortalitou. Tato souvislost může být výraznější u haloperidolu,


než u některých atypických antipsychotik, nejvýraznější je během prvních 30 dní po zahájení léčby a
přetrvává nejméně 6 měsíců, a nebyla dosud objasněna. Není objasněno, do jaké míry lze tuto souvislost
přisoudit léčivému přípravku nebo charakteristikám pacienta.
Přípravek Haloperidol Decanoat-Richter není indikován k léčbě poruch chování souvisejících s demencí.

Kardiovaskulární účinky
U haloperidolu bylo vedle náhlého úmrtí hlášeno prodloužení QTc a/nebo komorové arytmie (viz body 4.3 a
4.8). Riziko těchto příhod se zdá být vyšší při vysokých dávkách, vysokých plasmatických koncentrací, u
predisponovaných pacientů nebo při parenterálním podání, zejména při intravenózním podání.
Přípravek Haloperidol Decanoat-Richter se nesmí podávat intravenózně.
U pacientů s bradykardií, onemocněním srdce, s prodloužením QTc v rodinné anamnéze nebo s těžkou
expozicí alkoholu v anamnéze se doporučuje opatrnost. Opatrnost se rovněž vyžaduje u pacientů s
potenciálně vysokými plasmatickými koncentracemi (viz bod 4.4, Pomalí metabolizéři CYP2D6).
Před léčbou se doporučuje výchozí EKG. Během léčby musí být u všech pacientů vyhodnocena potřeba
EKG sledujícího prodloužení intervalu QTc a komorové arytmie. Během léčby se doporučuje snížení dávky,
pokud se QTc prodlouží, nicméně pokud QTc překročí 500 ms, musí se haloperidol vysadit.
Riziko komorových arytmií zvyšují poruchy elektrolytů, jako je hypokalemie a hypomagnesemie, které se
musí před zahájením léčby haloperidolem upravit. Proto se doporučuje výchozí a pravidelné sledování
elektrolytů.
Rovněž byla hlášena tachykardie a hypotenze (včetně ortostatické hypotenze) (viz bod 4.8). Pokud se
haloperidol podává pacientům vykazujícím hypotenzi nebo ortostatickou hypotenzi, doporučuje se opatrnost.

Cerebrovaskulární příhody
V randomizovaných, placebem kontrolovaných klinických studiích u populace s demencí bylo u některých
atypických antipsychotik přibližně 3násobně zvýšeno riziko cerebrovaskulárních nežádoucích příhod.
Observační studie porovnávající výskyt iktu u starších pacientů vystavených působení jakéhokoli
antipsychotika s výskytem iktu u starších pacientů žádnému takovému léčivému přípravku nevystavených
zjistily vyšší míru výskytu iktu u exponovaných pacientů. Tento vzestup může být vyšší u všech
butyrofenonů včetně haloperidolu. Mechanismus tohoto zvýšeného rizika není znám. Zvýšené riziko nelze
vyloučit ani u jiných populací pacientů. Přípravek Haloperidol Decanoat-Richter se musí u pacientů s
rizikovými faktory pro iktus používat opatrně.

Neuroleptický maligní syndrom
Haloperidol je spojován s neuroleptickým maligním syndromem: což je vzácná idiosynkratická odpověď
vyznačující se hypertermií, generalizovanou svalovou rigiditou, autonomní nestabilitou, narušeným
vědomím a zvýšenými hladinami kreatinfosfokinázy. Častým časným projevem tohoto syndromu je
hypertermie. Antipsychotickou léčbu je nutno ihned vysadit a musí se zavést vhodná podpůrná léčba a
pečlivé sledování.

Tardivní dyskineze
U některých dlouhodobě léčených pacientů nebo po vysazení léčivého přípravku se mohou objevit tardivní
dyskineze. Tento syndrom se vyznačuje hlavně rytmickými mimovolními pohyby jazyka, obličeje, úst nebo
čelisti. U některých pacientů mohou být tyto projevy trvalé. Syndrom může být maskován při znovuzavedení
léčby, při zvýšení dávky nebo při přechodu na jiné antipsychotikum. Pokud se známky a příznaky tardivní
dyskineze objeví, musí se zvážit vysazení všech antipsychotik, včetně přípravku Haloperidol Decanoat-
Richter.

Extrapyramidové symptomy


Mohou se objevit extrapyramidové symptomy (např. třes, rigidita, hypersalivace, bradykineze, akatizie,
akutní dystonie). Podávání haloperidolu je spojováno s rozvojem akatizie, která se vyznačuje subjektivně
nepříjemným nebo stresujícím neklidem a potřebou pohybu, často doprovázené neschopností klidně sedět či
stát. To je nejpravděpodobnější během prvních několika týdnů léčby. U pacientů, které tyto symptomy
postihnou, může být zvyšování dávky škodlivé.
Akutní dystonie se může objevit během prvních několika dní léčby haloperidolem, nicméně byl hlášen
pozdější nástup i nástup po zvýšení dávek. Dystonické symptomy mohou zahrnovat tortikolis, obličejové
grimasy, trismus, vyplazování jazyka a abnormální pohyby očí, včetně okulogyrické krize, výčet tím však
není omezen. Muži a mladší věkové skupiny jsou těmito nežádoucími účinky ohroženi více. Akutní dystonie
vyžaduje vysazení léčivého přípravku.
Ke zvládnutí extrapyramidových symptomů lze podle potřeby předepsat antiparkinsonika anticholinergního
typu, nicméně se nedoporučuje je předepisovat rutinně jako preventivní opatření. Pokud je současná léčba
antiparkinsoniky potřebná, může být nutné v ní pokračovat i po vysazení přípravku Haloperidol Decanoat-
Richter, pokud je jejich vylučování rychlejší než vylučování haloperidolu, aby se zamezilo rozvoji nebo
zhoršení extrapyramidových symptomů. Pokud se současně s přípravkem Haloperidol Decanoat-Richter
podávají anticholinergní léčivé přípravky, včetně antiparkinsonik, je nutno mít na paměti možné zvýšení
nitroočního tlaku.

Epileptické záchvaty/konvulze
Bylo hlášeno, že haloperidol může spustit epileptické záchvaty. U pacientů trpících epilepsií a u pacientů se
stavy predisponujícími k záchvatům křečí (např. alkoholová abstinence a poškození mozku) se doporučuje
opatrnost.

Poruchy jater a žlučových cest
Jelikož se haloperidol metabolizuje v játrech, doporučuje se u pacientů s poruchou funkce jater úprava dávky
a opatrnost (viz body 4.2 a 5.2). Byly hlášeny ojedinělé případy abnormalit jaterních funkcí nebo hepatitidy,
nejčastěji cholestatické (viz bod 4.8).

Poruchy endokrinního systému
Thyroxin může zvýšit toxicitu haloperidolu. Antipsychotická léčba se u pacientů s hypertyreózou smí
používat pouze opatrně a vždy musí být doprovázena léčbou k dosažení eutyreoidního stavu.
Hormonální účinky antipsychotik zahrnují hyperprolaktinemii, která může vyvolat galaktoreu, gynekomastii
a oligomenoreu nebo amenoreu (viz bod 4.8). Studie na tkáňových kulturách naznačují, že buněčný růst v
nádorech prsu u člověka může být prolaktinem stimulován. I když žádná jasná souvislost s podáváním
antipsychotik a nádorů prsu u člověka nebyla v klinických a epidemiologických studiích prokázána, u
pacientů s relevantní anamnézou se doporučuje opatrnost. Přípravek Haloperidol Decanoat-Richter se musí u
pacientů se stávající hyperprolaktinemií a u pacientů s možnými prolaktin-dependentními nádory používat
opatrně (viz bod 5.3).
U haloperidolu byla hlášena hypoglykémie a syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (viz
bod 4.8).

Žilní tromboembolismus
U antipsychotik byly hlášeny případy žilního tromboembolismu (VTE). Vzhledem k tomu, že u pacientů
léčených antipsychotiky jsou často přítomny získané rizikové faktory pro VTE, měly by být před i během
léčby přípravkem Haloperidol Decanoat-Richter tyto rizikové faktory rozpoznány a následně by měla být
uplatněna preventivní opatření.

Zahájení léčby


Pacienti, u kterých se zvažuje léčba přípravkem Haloperidol Decanoat-Richter, musí být napřed léčeni
perorálním haloperidolem, aby se snížila pravděpodobnost neočekávané nežádoucí citlivosti na haloperidol.

Pacienti s depresí
U pacientů, u kterých je deprese převažující, se doporučuje, aby se přípravek Haloperidol Decanoat-Richter
nepoužíval samotný. Při léčbě těchto stavů, kdy se vyskytuje deprese spolu s psychózou, jej lze kombinovat s
antidepresivy (viz bod 4.5).

Pomalí metabolizátoři na CYP2D6
Přípravek Haloperidol Decanoat-Richter se musí podávat s opatrností u pacientů, kteří jsou známí jako
pomalí metabolizátoři cytochromu P450 (CYP) 2D6, jimž se současně podává inhibitor CYP3A4.

Pomocné látky
Přípravek Haloperidol Decanoat-Richter obsahuje 15 mg benzylalkoholu v 1 ml roztoku. Benzylalkohol může
způsobit alergickou reakci.
Velké objemy se musí podávat s opatrností a pouze pokud je to nezbytné, zejména v případě, že pacient má
poruchu funkce ledvin nebo jater a/nebo v případě těhotenství nebo kojení, protože existuje riziko kumulace
a toxické reakce (metabolická acidóza).
Přípravek Haloperidol Decanoat-Richter obsahuje sezamový olej. Vzácně může způsobit těžké alergické
reakce.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Kardiovaskulární účinky
Přípravek Haloperidol Decanoat-Richter je kontraindikován v kombinaci s léčivými přípravky, o nichž je
známo, že prodlužují interval QTc (viz bod 4.3). Příklady zahrnují:
- antiarytmika třídy IA (např. disopyramid, chinidin).
- antiarytmika třídy III (např. amiodaron, dofetilid, dronedaron, ibutilid, sotalol).
- některá antidepresiva (např. citalopram, escitalopram).
- některá antibiotika (např. azithromycin, klarithromycin, erythromycin, levofloxacin, moxifloxacin,
telithromycin).
- některá antipsychotika (např. deriváty fenothiazinu, sertindol, pimozid, ziprasidon)
- některá antimykotika (např. pentamidin).
- některá antimalarika (např. halofantrin).
- některé gastrointestinální léčivé přípravky (např. dolasetron).
- některé léčivé přípravky používané k léčbě rakoviny (např. toremifen, vandetanib).
- některé další léčivé přípravky (např. bepridil, methadon).
Tento výčet není vyčerpávající.
Při používání přípravku Haloperidol Decanoat-Richter v kombinaci s léčivými přípravky, o nichž je známo,
že vyvolávají nerovnováhu elektrolytů, se doporučuje opatrnost (viz bod 4.4).



Léčivé přípravky, které mohou plasmatické koncentrace haloperidolu zvyšovat
Haloperidol se metabolizuje několika cestami (viz bod 5.2). Hlavními cestami jsou glukuronidace a redukce
ketonové skupiny. Rovněž se účastní enzymový systém cytochromu P450, zejména CYP3A4 a, menší
měrou, CYP2D6. Inhibice těchto metabolických cest dalším léčivým přípravkem nebo snížení enzymové
aktivity CYP2D6 může vést ke zvýšeným koncentracím haloperidolu. Vliv inhibice CYP3A4 a snížené
enzymatické aktivity CYP2D6 může být aditivní (viz bod 5.2). Na základě omezených a někdy
protichůdných informací se potenciální zvýšení plasmatických koncentrací haloperidolu při současném
podávání inhibitoru CYP3A4 a/nebo CYP2D6 může pohybovat v rozmezí 20 až 40 %, i když v některých
případech byla hlášena zvýšení až o 100 %. Příklady léčivých přípravků, které mohou zvyšovat plasmatické
koncentrace haloperidolu (na základě klinických zkušeností nebo mechanismu lékové interakce), zahrnují:
- inhibitory CYP3A4 – alprazolam, fluvoxamin, indinavir, itrakonazol, ketokonazol, nefazodon,
posakonazol, sachinavir, verapamil, vorikonazol.
- inhibitory CYP2D6 – bupropion, chlorpromazin, duloxetin, paroxetin, promethazin, sertralin,
venlafaxin.
- kombinované inhibitory CYP3A4 a CYP2D6: fluoxetin, ritonavir.
- nejistý mechanismus – buspiron.
Tento výčet není vyčerpávající.
Zvýšené plasmatické koncentrace haloperidolu mohou vést ke zvýšenému riziku nežádoucích účinků, včetně
prodloužení QTc (viz bod 4.4). Prodloužení QTc byla pozorována, pokud se haloperidol podával v
kombinaci s metabolickými inhibitory ketokonazolem (400 mg/den) a paroxetinem (20 mg/den).
Doporučuje se, aby pacienti, kteří užívají haloperidol současně s takovými léčivými přípravky, byli
sledováni s ohledem na známky a příznaky zvýšených nebo prodloužených farmakologických účinků
haloperidolu, přičemž dávka přípravku Haloperidol Decanoat-Richter se musí snížit, pokud se to má za
nezbytné.

Léčivé přípravky, které mohou plasmatické koncentrace haloperidolu snižovat
Současné podávání haloperidolu se silnými induktory enzymu CYP3A4 může postupně snižovat plasmatické
koncentrace haloperidolu do té míry, že může dojít ke snížení účinnosti. Příklady zahrnují:
- karbamazepin, fenobarbital, fenytoin, rifampicin, třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum).
Tento výčet není vyčerpávající.
Enzymovou indukci lze pozorovat po několika dnech léčby. Maximální enzymová indukce se obecně
pozoruje asi za 2 týdny a po ukončení léčby přípravkem může přetrvávat stejnou dobu. Během kombinované
léčby s induktory CYP3A4 se doporučuje, aby byli pacienti sledováni a aby se dávka přípravku Haloperidol
Decanoat-Richter zvýšila, pokud se to má za nezbytné. Po vysazení induktoru CYP3A4 se mohou
koncentrace haloperidolu postupně zvyšovat, a proto může být nezbytné dávku přípravku Haloperidol
Decanoat-Richter snížit.
Je známo, že natrium-valproát inhibuje glukuronidaci, nicméně na plasmatické koncentrace haloperidolu
nemá vliv.

Vliv haloperidolu na jiné léčivé přípravky
Haloperidol může zesilovat útlum CNS navozený alkoholem nebo léčivými přípravky tlumícími CNS,
včetně hypnotik, sedativ a silných analgetik. Rovněž byly hlášeny zesílené účinky na CNS při kombinaci s
methyldopou.
Haloperidol může antagonizovat působení adrenalinu a jiných sympatomimetických léčivých přípravků
(např. stimulancií, jako jsou amfetaminy) a zvrátit snižující účinky adrenergních blokátorů na krevní tlak,
jako je guanetidin.
Haloperidol může antagonizovat účinky levodopy a dalších dopaminových agonistů.


Haloperidol je inhibitorem CYP2D6. Haloperidol inhibuje metabolismus tricyklických antidepresiv (např.
imipraminu, desimipraminu), čímž zvyšuje plasmatické koncentrace těchto léčivých přípravků.

Jiné formy interakce
Ve vzácných případech byly během současného užívání lithia a haloperidolu hlášeny následující symptomy:
encefalopatie, extrapyramidové symptomy, tardivní dyskineze, neuroleptický maligní syndrom, akutní
mozkový syndrom a kóma. Většina těchto symptomů byla reverzibilní. Zda jde o zvláštní klinickou
jednotku, zůstává nejasné.
Nicméně se doporučuje, aby se u pacientů léčených současně lithiem a přípravkem Haloperidol Decanoat-
Richter léčba ihned ukončila, pokud se takové příznaky objeví.
Byla hlášena antagonizace účinků antikoagulancia fenindionu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Středně velký soubor údajů od těhotných žen (údaje z více než 400 těhotenství) malformační nebo
fetální/neonatální toxicitu haloperidolu nenaznačuje. Existují však ojedinělé kazuistiky vrozených vad po
fetální expozici haloperidolu, nejčastěji v kombinaci s dalšími léčivými přípravky. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Jako preventivní opatření je lepší se používání přípravku
Haloperidol Decanoat-Richter v těhotenství vyhnout.
Novorozenci vystavení antipsychotikům (včetně haloperidolu) v průběhu třetího trimestru těhotenství jsou
ohroženi nežádoucími účinky, včetně extrapyramidových a/nebo abstinenčních příznaků, které se mohou lišit
co do intenzity a trvání po porodu. Byly hlášeny případy agitovanosti, hypertonie, hypotonie, třesu,
somnolence, dechové tísně nebo poruchy příjmu potravy. Proto se doporučuje, aby byli novorozenci pečlivě
sledováni.
Kojení
Haloperidol se vylučuje do lidského mléka. Malá množství haloperidolu byla detekována v plasmě a moči
kojených novorozenců matek léčených haloperidolem. O účincích haloperidolu na kojence nejsou dostatečné
informace. Je nutno se rozhodnout, zda přerušit kojení nebo vysadit léčbu přípravkem Haloperidol Decanoat-
Richter, přičemž se vezme v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby pro ženu.
Fertilita
Haloperidol zvyšuje hladiny prolaktinu. Hyperprolaktinemie může potlačovat hypothalamický GnRH, což
vede ke snížené sekreci gonadotropinu z hypofýzy. To může inhibovat reprodukční funkce zhoršením tvorby
steroidů v gonádách jak u pacientek, tak u pacientů (viz bod 4.4).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Haloperidol Decanoat-Richter má mírný vliv na schopnost řídit dopravní prostředky a obsluhovat
stroje. Může se objevit jistý stupeň sedace nebo snížení pozornosti, zejména při vyšších dávkách a na začátku
léčby, přičemž tyto účinky mohou být potencovány alkoholem. Doporučuje se, aby pacienti byli poučeni, že
během léčby nemají řídit ani obsluhovat stroje, dokud nebude známa jejich citlivost.
4.8 Nežádoucí účinky
Bezpečnost haloperidol-dekanoátu byla hodnocena u 410 pacientů, kteří se účastnili 3 komparačních studií
(1 porovnávající haloperidol-dekanoát versus flufenazin a 2 porovnávající dekanoátovou formu s perorálním
haloperidolem), 9 otevřených studií a 1 studie odpovědi na dávku.

Na základě souhrnných bezpečnostních údajů z těchto klinických studií byly nejčastěji hlášenými
nežádoucími účinky: extrapyramidová porucha (14 %), třes (8 %), parkinsonismus (7 %), svalová rigidita
(6 %) a somnolence (5 %).



Bezpečnost haloperidolu byla hodnocena u 284 pacientů léčených haloperidolem, kteří se účastnili placebem kontrolovaných klinických studií a u 1295 pacientů léčených haloperidolem, kteří se účastnili dvojitě zaslepených, aktivním komparátorem kontrolovaných klinických studií.

Tabulka 3 uvádí následující nežádoucí účinky:
- hlášené v klinických studiích s haloperidol-dekanoátem.
- hlášené v klinických studiích s haloperidolem (nedekanoátové formy) a související s aktivní částí
molekuly.
- z poregistračních zkušeností s haloperidol-dekanoátem a haloperidolem.

Četnosti nežádoucích účinků jsou založeny na (nebo odhadnuty z) klinických hodnocení nebo
epidemiologických studií haloperidol-dekanoátu, a jsou klasifikovány pomocí následující konvence:
Velmi časté: ≥1/10
Časté: ≥1/100 až <1/10
Méně časté: ≥1/1 000 až <1/100
Vzácné: ≥1/10 000 až <1/1 000
Velmi vzácné: <1/10 000
Není známo: z dostupných údajů nelze určit.
Nežádoucí účinky jsou uvedeny podle tříd orgánových systémů a v každé kategorii četností podle klesající
závažnosti.
Tabulka 3: nežádoucí účinky
Třídy
orgánových
systémů
Nežádoucí účinek
Četnost
Velmi
časté
Časté Méně časté Vzácné Není známo
Poruchy krve
a
lymfatického
systému
Pancytopenie
Agranulocytóza
Trombocytopenie
Neutropenie
Poruchy
imunitního
systému
Anafylaktická
reakce
Hypersenzitivita
Endokrinní
poruchy

Nepřiměřená
sekrece
antidiuretického
hormonu
Hyperpro-
laktinemie
Poruchy
metabolismu
a výživy
Hypoglykémie
Psychiatrické
poruchy

Deprese
Insomnie
Psychotická
porucha
Agitovanost
Stav zmatenosti
Ztráta libida


Snížené libido
Neklid
Poruchy
nervového
systému

Extrapyra-
midová
porucha
Akatizie
Parkinsonism
us
Maskovitý
obličej
Třes
Somnolence
Sedace

Akineze
Dyskineze
Dystonie
Fenomén
ozubeného
kola
Hypertonie
Bolest hlavy
Neuroleptický
maligní syndrom
Tardivní
dyskineze
Konvulze
Bradykineze
Hyperkineze
Hypokineze
Závrať
Mimovolní
svalové kontrakce
Motorická
dysfunkce
Nystagmus
Poruchy oka Okulogyric-
ká krize
Rozmazané
vidění
Poruchy
vidění

Srdeční
poruchy
Tachykardie Fibrilace komor
Torsade de
pointes
Komorová
tachykardie
Extrasystoly
Cévní
poruchy
Hypotenze
Ortostatická
hypotenze
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Laryngální edém
Bronchospasmus
Laryngospasmus
Dušnost
Gastrointesti-
nální
poruchy
Zácpa
Sucho
v ústech
Hypersekre-
ce slin
Zvracení
Nauzea
Poruchy jater
a žlučových
cest
Akutní selhání
jater
Hepatitida
Cholestáza
Žloutenka
Abnormální testy
jaterních funkcí
Poruchy kůže
a podkožní
tkáně
Angioedém
Exfoliativní
dermatitida
Leukocytoklas-
tická vaskulitida
Fotosenzitivní
reakce


Kopřivka
Pruritus
Vyrážka
Hyperhidróza
Poruchy
svalové a
kosterní
soustavy a
pojivové
tkáně
Svalová
rigidita
Rhabdomyolýza
Tortikolis
Trismus
Svalové spasmy
Svalové záškuby
Muskuloskele-
tální ztuhlost
Poruchy
ledvin a
močových
cest
Retence moči
Stavy spojené
s těhotenství
m,
šestinedělím
a
perinatálním
obdobím
Novorozenecký
abstinenční
syndrom (viz bod
4.6)
Poruchy
reprodukční-
ho systému a
prsu
Sexuální
dysfunkce
Priapismus
Amenorea
Galaktorea
Dysmenorea
Menoragie
Erektilní
dysfunkce
Gynekomastie
Menstruační
porucha
Bolest prsů
Nepříjemné
pocity v prsech
Celkové
poruchy a
reakce
v místě
aplikace
Reakce
v místě
injekce
Náhlé úmrtí
Otok obličeje
Edém
Hypertermie
Hypotermie
Porucha chůze
Absces v místě
injekce
Vyšetření Zvýšení
tělesné
hmotnosti
Prodloužení QT
na EKG
Snížení tělesné
hmotnosti

U haloperidolu bylo hlášeno prodloužení QT na elektrokardiogramu, komorové arytmie (fibrilace komor,
komorová tachykardie), torsade de pointes a náhlé úmrtí.

Skupinové účinky antipsychotik


U antipsychotik byla hlášena srdeční zástava.
Případy žilního tromboembolismu, včetně případů plicní embolie a případů hluboké žilní trombózy, byly
hlášeny v souvislosti s antipsychotiky. Četnost není známa.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to pokračovat
ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili
podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování
Jelikož předávkování je u parenterálních léčiv méně pravděpodobné než u léčiv perorálních, jsou následující
podrobnosti založeny na perorálním haloperidolu, přičemž se rovněž bere v úvahu prodloužené trvání účinů
přípravku Haloperidol Decanoat-Richter.

Symptomy a příznaky
Projevy předávkování haloperidolem spočívají v zesílení známých farmakologických účinků a nežádoucích
účinků. Nejvýraznějšími příznaky jsou silné extrapyramidové reakce, hypotenze a sedace. Extrapyramidová
reakce se projevuje svalovou rigiditou a generalizovaným nebo lokalizovaným třesem. Rovněž je možná
spíše hypertenze než hypotenze.
V extrémních případech by pacient mohl být komatózní s respirační depresí a hypotenzí, která by mohla být
dostatečně silná k navození šokového stavu. Musí se mít na paměti riziko komorových arytmií, případně
spojených s prodloužením QTc.
Léčba
Specifické antidotum neexistuje. Léčba je podpůrná. Dialýza se při léčbě předávkování nedoporučuje,
protože odstraňuje pouze malá množství haloperidolu (viz bod 5.2).
U komatózních pacientů je nutno zachovat průchodné dýchací cesty použitím orofaryngeální trubice nebo
endotracheální trubice. Útlum dechu může vyžadovat umělou ventilaci.
Doporučuje se sledovat EKG a životní projevy, přičemž v monitorování se má pokračovat do normalizace
EKG. Doporučuje se léčba těžkých arytmií vhodnými antiarytmickými opatřeními.
Hypotenzi a oběhový kolaps lze zvrátit použitím intravenózních tekutin, plasmy nebo koncentrovaného
albuminu a vasopresorických látek, jako je dopamin nebo noradrenalin. Adrenalin se používat nesmí, protože
by mohl za přítomnosti haloperidolu vyvolat silnou hypotenzi.
Při těžkých extrapyramidových reakcích se doporučuje podávat antiparkinsonikum, podávání musí trvat
několik týdnů. Antiparkonsonikum se musí vysazovat velmi opatrně, protože se mohou objevit
extrapyramidové poruchy.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: psycholeptika; antipsychotika, deriváty butyrofenonu
ATC kód: N05AD01.



Mechanismus účinku
Haloperidol-dekanoát je esterem haloperidolu a kyseliny dekanové a jako takový je depotním
antipsychotikem patřícím do skupiny butyrofenonů. Po intramuskulární injekci se haloperidol-dekanoát
postupně uvolňuje ze svalové tkáně a pomalu se hydrolyzuje na volný haloperidol, který vstupuje do
systémového oběhu.
Haloperidol je silným centrálním antagonistou dopaminových receptorů typu 2 a v doporučených dávkách
má nízkou alfa-1 antiadrenergní aktivitu a nemá žádnou antihistaminergní ani anticholinergní aktivitu.
Farmakodynamické účinky
Haloperidol potlačuje bludy a halucinace jako přímý důsledek blokování dopaminergního přenosu signálu v
mezolimbické cestě. Centrální účinky blokování dopaminu se projevují na bazálních gangliích
(nigrostriatální svazky). Haloperidol vyvolává účinnou psychomotorickou sedaci, což vysvětluje příznivé
účinky na mánii a další syndromy agitovanosti.
Podkladem nežádoucích extrapyramidových motorických účinků (dystonie, akatizie a parkinsonismus) je
pravděpodobně aktivita na bazálních gangliích.
Antidopaminergní účinky haloperidolu na laktotropní buňky v přední části hypofýzy vysvětlují
hyperprolaktinemii v důsledku inhibice dopaminem zprostředkované tonické inhibice sekrece prolaktinu.
Klinické studie
V klinických studiích bylo většinou hlášeno, že pacienti před přechodem na haloperidol-dekanoát dostávali
perorální haloperidol. O pacienty, kteří byli předtím perorálně léčeni jiným antipsychotikem, šlo jen
příležitostně.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Podání haloperidol-dekanoátu jako depotní intramuskulární injekce vede k pomalému a prodlouženému
uvolňování volného haloperidolu. Plasmatické hladiny stoupají postupně, přičemž obvykle dosahují maxima
až 9 dní po podání injekce.
Rovnovážných plasmatických hladin se u pacientů, kteří injekce dostávají jednou měsíčně, dosáhne za 2 až měsíce.
Distribuce
Střední hodnota vazby haloperidolu na plasmatické proteiny u dospělých je přibližně 88 až 92 %. Existuje
velká interindividuální variabilita vazby na plasmatické proteiny. Haloperidol se rychle distribuuje do
různých tkání a orgánů, jak ukazuje velký distribuční objem (střední hodnoty 8 až 21 l/kg po intravenózním
podání). Haloperidol snadno prostupuje hematoencefalickou bariérou. Rovněž prostupuje placentou a
vylučuje se do mateřského mléka.
Biotransformace
Haloperidol se extenzivně metabolizuje v játrech. Hlavní metabolické cesty haloperidolu u člověka zahrnují
glukuronidaci, redukci ketonové skupiny, oxidační N-dealkylaci a tvorbu pyridinových metabolitů. Má se za
to, že metabolity haloperidolu k jeho aktivitě významně nepřispívají; nicméně redukční cesta představuje
přibližně 23 % biotransformace, přičemž zpětnou konverzi redukovaného metabolitu haloperidolu na
haloperidol nelze zcela vyloučit. Metabolismu haloperidolu se účastní enzymy CYP3A4 a CYP2D6 patřící
do cytochromu P450. Metabolismus haloperidolu může být inhibicí nebo indukcí CYP3A4 nebo inhibicí
CYP2D6 ovlivněn. Snížená aktivita enzymu CYP2D6 může vést ke zvýšeným koncentracím haloperidolu.
Eliminace
Terminální eliminační poločas haloperidolu po intramuskulární injekci haloperidol-dekanoátu je v průměru týdny. Tento poločas je delší než u nedekanoátových forem, u kterých je terminální eliminační poločas v
průměru 24 hodin po perorálním podání a 21 hodin po podání intramuskulárním.
Zdánlivá clearance haloperidolu po extravaskulárním podání se pohybuje od 0,9 do 1,5 l/h/kg, přičemž u
pomalých metabolizátorů CYP2D6 je snížená. Snížená aktivita enzymu CYP2D6 může vést ke zvýšeným


koncentracím haloperidolu. Interindividuální variabilita (koeficient variance, %) clearance haloperidolu byla
v populační farmakokinetické analýze u pacientů se schizofrenií odhadnuta na 44 %. Po intravenózním
podání haloperidolu se 21 % dávky vyloučilo do stolice a 33 % do moči. V nezměněné formě se do moči
vylučují méně než 3 % dávky.
Linearita/nelinearita
Farmakokinetika haloperidolu po intramuskulární injekci haoperidol-dekanoátu je na závislá na dávce. Vztah
mezi dávkou a plasmatickými hladinami haloperidolu je u dávek do 450 mg přibližně lineární.

Zvláštní populace
Starší osoby
Plasmatické koncentrace haloperidolu u starších pacientů byly vyšší než u mladších dospělých, kterým se
podávala stejná dávka. Výsledky malých klinických studií naznačují u starších pacientů nižší clearance a
delší eliminační poločas. Tyto výsledky jsou v rámci pozorované variability farmakokinetiky haloperidolu. U
starších pacientů se doporučuje úprava dávkování (viz bod 4.2).
Porucha funkce ledvin
Vliv poruchy funkce ledvin na farmakokinetiku haloperidolu nebyl hodnocen. Asi jedna třetina dávky
haloperidolu se vylučuje do moči, převážně jako metabolity. V nezměněné formě se močí vyloučí méně než
% podaného haloperidolu. Má se za to, že metabolity haloperidolu k jeho aktivitě významně nepřispívají, i
když zpětnou konverzi redukovaného metabolitu haloperidolu na haloperidol nelze zcela vyloučit. Ačkoliv
se předpokládá, že porucha renálních funkcí nemá na eliminaci haloperidolu klinicky relevantní vliv, u
pacientů s poruchou funkce ledvin, zvláště s těžkou poruchou funkce ledvin, se v důsledku dlouhého
biologického poločasu haloperidolu a jeho redukovaného metabolitu a v důsledku možnosti akumulace
doporučuje opatrnost (viz bod 4.2).
Kvůli vysokému distribučnímu objemu haloperidolu a jeho silné vazbě na proteiny se pouze velmi malé
množství odstraní dialýzou.
Porucha funkce jater
Vliv poruchy funkce jater na farmakokinetiku haloperidolu nebyl hodnocen. Porucha funkce jater však může
mít na farmakokinetiku haloperidolu významný vliv, protože ten je v játrech rozsáhle metabolizován. Proto
se u pacientů s poruchou funkce jater doporučuje úprava dávky a opatrnost (viz body 4.2 a 4.4).

Farmakokinetický/farmakodynamický vztah
Terapeutické koncentrace
Na základě údajů publikovaných z mnoha klinických studií se terapeutické odpovědi u většiny pacientů s
akutní nebo chronickou schizofrenií dosáhne při plasmatických koncentracích 1 až 10 ng/ml. Část pacientů
může v důsledku velké interindividuální variability farmakokinetiky haloperidolu vyžadovat koncentrace
vyšší.
U pacientů s první epizodou schizofrenie léčených krátkodobě působícími formami haloperidolu lze
terapeutické odpovědi dosáhnout při nízkých koncentracích 0,6 až 3,2 ng/ml, jak bylo odhadnuto na základě
měření obsazenosti D
receptoru a za předpokladu, že je k dosažení terapeutické odpovědi a omezení
extrapyramidových symptomů nejvhodnější úroveň obsazenosti D
receptorů 60 až 80 %. V průměru by se
koncentrací v tomto rozmezí mělo dosáhnout pomocí dávek 1 až 4 mg denně.
Kvůli velké interindividuální variabilitě farmakokinetiky haloperidolu a vztahu mezi koncentrací a účinkem
se doporučuje upravit individuální dávky haloperidol-dekanoátu na základě pacientovy odpovědi. Přitom se
musí vzít v úvahu doba po změně dávky k dosažení nových rovnovážných koncentrací v plasmě a další čas k
dosažení terapeutické odpovědi. V individuálních případech lze zvážit měření koncentrací haloperidolu v krvi.
Kardiovaskulární účinky
Riziko prodloužení QTc se zvyšuje s dávkou haloperidolu a s plasmatickými koncentracemi haloperidolu.


Extrapyramidové symptomy
Extrapyramidové symptomy se mohou objevit i v terapeutickém rozmezí, i když četnost je obvykle vyšší při
dávkách vedoucích k vyšším než terapeutickým koncentracím.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Neklinické údaje založené na konvenčních studiích toxicity při opakovaných dávkách a genotoxicity
neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. U hlodavců vedlo podávání haloperidolu ke snížené fertilitě,
omezené teratogenitě a toxickým účinkům na embryo.
Ve studii kancerogenity haloperidolu byla u myších samic pozorována na dávce závislá zvýšení počtů
adenomů hypofýzy a karcinomů mammy. Tyto nádory mohou být způsobeny dlouhodobou antagonizací
dopaminu na receptorech D2 a hyperprolaktinemií. Relevance těchto zjištění nádorů u hlodavců ohledně
rizika u člověka není známa.
V několika publikovaných studiích bylo prokázáno, že haloperidol in vitro v srdci blokuje kanál hERG. V
řadě in vivo studií vyvolávalo v některých zvířecích modelech intravenózní podávání haloperidolu v dávkách
kolem 0,3 mg/kg, které vedly k plasmatickým hladinám Cmax

nejméně 7- až 14krát vyšším, než jsou
terapeutické plasmatické koncentrace 1 až 10 ng/ml, které byly v klinických studiích účinné u většiny
pacientů, výrazné prodloužení QTc. Tyto intravenózní dávky, které prodlužovaly QTc, nevyvolávaly
arytmie. V některých studiích na zvířatech vyvolávaly vyšší intravenózní dávky haloperidolu 1 mg/kg nebo
více při plasmatických hladinách Cmax

nejméně 38- až 137krát vyšších, než jsou terapeutické plasmatické
koncentrace, které byly v klinických studiích účinné u většiny pacientů, prodloužení QTc a/nebo komorové
arytmie.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Benzylalkohol
Sezamový olej pro injekci

6.2 Inkompatibility
Nejsou známy.

6.3 Doba použitelnosti
roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte při teplotě do 25 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.
Léčivá látka se může při nižších teplotách v roztoku vysrážet. Sraženinu lze odstranit ohřátím ampulky
v dlani před aplikací. Aplikovat lze pouze čirý roztok.

6.5 Druh obalu a obsah balení
OPC ampulka z hnědého skla s bílým bodem v místě zlomu o objemu 1 ml
ampulek po 1 ml je baleno v papírové krabičce

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.



7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Gedeon Richter Plc.
Gyömrői út 19-H-1103 Budapešť
Maďarsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)
68/054/88-S/C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
Datum první registrace: 1. 9. Datum posledního prodloužení registrace: 27. 10.
10. DATUM REVIZE TEXTU
11. 9.