Fluimucil 600 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: mukolytika, ATC kód R05CB
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Acetylcystein [N-acetyl-L-cystein (NAC)] působí mukolyticky, výrazně snižuje vazkost hlenového a
hlenohnisavého sekretu tím, že depolymerizuje mukoproteinové komplexy a nukleové kyseliny, které
zvyšují viskozitu hlenové i hnisavé složky sputa a dalších sekretů.
Další účinky acetylcysteinu jsou: snížení indukované hyperplazie mukózních buněk, zvýšení povrchové
produkce stimulací pneumocytů typu II, stimulace mukociliární aktivity vedoucí ke zlepšení mukociliární
clearance.
Acetylcystein také vykazuje přímé antioxidační účinky, protože obsahuje volnou nukleofilní thiolovou
skupinu (-SH), která má schopnost přímo reagovat s elektrofilní skupinou oxidačních radikálů. Obzvláště
zajímavé je zjištění, že acetylcystein ochraňuje α1-antitrypsin (enzym inhibující elastázu) před inaktivací
kyselinou chlornou (HClO) - mohutným oxidačním činidlem produkovaným působením enzymu
myeloperoxidázy z aktivovaných fagocytů.
Nadto, díky své molekulární struktuře acetylcystein snadno proniká buněčnými membránami. V buňce se
acetylcystein deacetyluje na L-cystein, aminokyselinu nutnou pro syntézu glutathionu (GSH).

Klinická účinnost a bezpečnost
Mukolytický účinek acetylcysteinu byl klinicky prokázán v několika placebem kontrolovaných klinických
studiích. Brocard vyhodnotil mukolytickou aktivitu acetylcysteinu ve studii zahrnující 215 pacientů s akutní
bronchitidou, superinfekcí chronické bronchitidy a komplikovanou bronchitidou u pacientů s těžkou
chronickou respirační nedostatečností. Pacienti dostávali 1 sáček 200 mg acetylcysteinu nebo placebo třikrát
denně po dobu 10 dnů. Dále byla pacientům aplikována standardní léčba antibiotiky (amoxicilin) po dobu dnů. Tato studie ukázala, že acetylcystein byl velmi výrazně účinnější než placebo.
Byla provedena velká multicentrická studie k vyhodnocení účinnosti acetylcysteinu 200 mg 2× denně se pacienty (254 acetylcystein, 241 placebo) s chronickou bronchitidou po více než 6 měsíců. Výsledky studie
prokázaly, že léčba acetylcysteinem vedla k daleko většímu poklesu v měsíčním skóre pro každou
charakteristiku sputa, obtížnost vykašlávání a závažnost kašle. Ukázalo se tak, že dlouhodobé podávání
acetylcysteinu v průměru výrazně redukovalo stav hypersekrece bronchiálního hlenu a s ním spojených
symptomů ve studované populaci.
Antioxidační účinek acetylcysteinu byl navržen jako možné vysvětlení výsledků ve studii Stav et al. . V této
studii byl acetylcystein podávaný v dávce 1 200 mg denně po dobu 6 týdnů srovnáván s placebem u pacientů s CHOPN. Výsledky prokázaly, že užívání acetylcysteinu bylo významně spojeno se zlepšením
inspirační kapacity a usilovné vitální kapacity (FVC), pravděpodobně díky redukci air trapping.

Použití perorálního nebo aerosolového acetylcysteinu bylo také hodnoceno u subjektů s idiopatickou
pulmonární fibrózou (IPF). Ve studii IFIGENIA, kdy byla standardní léčba (prednison a azathioprin)
doplněna o roční léčbu acetylcysteinem v dávce 3 × 600 mg, tato léčba zachovala vitální kapacitu plic a
difuzní kapacitu oxidu uhelnatého při jednotlivém nádechu (DLco). Dvě studie hodnotily léčbu
acetylcysteinem u subjektů s cystickou fibrózou. V těchto studiích byl acetylcystein podáván ve velmi
vysokých dávkách (až do 3 000 mg denně po dobu 4 týdnů) bez význačné toxicity. Antioxidační účinnost
acetylcysteinu byla spojena s výrazným snížením aktivity elastázy sputa, což je nejsilnější ukazatel
pulmonární funkce u subjektů s cystickou fibrózou. Navíc, množství neutrofilů v dýchacích cestách bylo při
léčbě sníženo stejně jako počet neutrofilů v dýchacích cestách aktivně uvolňujících granule bohaté na
elastázu.

Pediatrická populace
V rámci programu klinického vývoje zkoumalo několik studií účinnost a bezpečnost perorálně podávaného
acetylcysteinu u dětských pacientů.
Miranda Ribeiro studoval použití perorálního acetylcysteinu v léčbě bronchiálního onemocnění u dětských
pacientů. Průměrný věk byl 2,9 let (23 dní až 11 let). Acetylcystein byl podáván perorálně v dávce 10-mg/kg/den ve 2 až 3 dílčích dávkách po dobu 7 až 110 dní (střední hodnota trvání 26,7 dnů). Klinické a
radiologické výsledky ukázaly, že perorální acetylcystein byl při léčbě dětských pacientů s respiračními
chorobami velmi užitečný.
Nikolic prováděl studii s acetylcysteinem u 20 pacientů ve věku od 3 do 14 let, kteří trpěli různými akutními
recidivujícími bronchitidami. Antibiotika byla použita pouze v akutní fázi febrilní bronchitidy a žádné jiné
léky nebyly podávány v průběhu léčby acetylcysteinem, který byl podáván perorálně po dobu 4 dnů v dávce
100 mg nebo 200 mg třikrát denně v závislosti na věku. Výsledky získané s acetylcysteinem ukázaly, že
trvání katarálního zánětu hrdla a klinických příznaků zánětu průdušek bylo zkráceno. Odstranění hlenu
podáváním acetylcysteinu pomáhá léčit katarální proces.
V jedné ze 3 nekontrolovaných studií provedených Rudnikem byla posouzena účinnost a bezpečnost
perorálního acetylcysteinu (50 mg dvakrát až 200 mg třikrát denně) podávaného po dobu 4 týdnů u 46 dětí s
chronickým plicním onemocněním ve věku od 2 měsíců do 12 let. Příznivé účinky byly nalezeny u 41 dětí s
vymizením klinických příznaků u 17 a zlepšením u 24 dětí. V 15 případech bylo také hlášeno vymizení nebo
redukce patologických nálezů na rentgenu hrudníku. Pouze u 5 dětí nebylo pozorováno žádné zlepšení.
Szekely léčil 20 dětí ve věku od 6 do 12 let s chronickou bronchitidou 100 mg acetylcysteinu třikrát denně
po dobu 37 dnů. V průběhu studie nebyla podávána žádná jiná medikace s výjimkou případů horečky s
antipyretiky. Kašel zmizel u všech pacientů do konce prvního týdne léčby. Regrese zánětu membrány
sliznice u 10 pacientů a zastavení hypersekrece u 2 pacientů potvrdilo terapeutickou účinnost perorálního
acetylcysteinu.