Fexofenadin neprochází biotransformací v játrech, a proto se s ostatními přípravky metabolizovanými v játrech vzájemně neovlivňují. Současné podání fexofenadin-hydrochloridu s erytromycinem nebo ketokonazolem vedlo k 3násobnému zvýšení plazmatické koncentrace fexofenadinu. Změny neměly žádný vliv na QT interval a nebyly spojeny se zvýšeným výskytem nežádoucích účinků ve srovnání s léčivými přípravky podávanými samostatně.
Studie na zvířatech ukázaly, že zvýšení plazmatických hladin fexofenadinu pozorované po současném podání erytromycinu nebo ketokonazolu nastalo pravděpodobně v důsledku zvýšení gastrointestinální absorpce a také snížení biliární exkrece nebo gastrointestinální sekrece.
Nebyly zaznamenány žádné interakce při podávání fexofenadinu a omeprazolu. Nicméně podávání antacid obsahujících hydroxid hlinitý a hořečnatý 15 minut před podáním fexofenadin-hydrochloridu způsobilo snížení biologické dostupnosti nejpravděpodobněji v důsledku vazby v gastrointestinálním traktu. Je vhodné dodržovat interval 2 hodiny mezi podáním fexofenadin-hydrochloridu a antacid obsahujících hydroxid hlinitý a hořečnatý.
Volně dostupný nekomerční projekt za účelem laického srovnání léčiv na úrovni interakcí, vedlejších účinků, stejně jako cen léčiv a jejich a alternativ