Erlotinib krka Vedlejší a nežádoucí účinky

Základem hodnocení bezpečnosti erlotinibu jsou údaje od více než 1 500 pacientů, kteří dostali nejméně
jednu dávku erlotinibu 150 mg v monoterapii, a od více než 300 pacientů, kteří dostali erlotinib 100 mg
nebo 150 mg v kombinaci s gemcitabinem.

Nežádoucí účinky, které se vyskytly v klinických hodnoceních s erlotinibem v monoterapii nebo v
kombinaci s chemoterapií, včetně stupně závažnosti stanovené podle kritérií National Cancer Institute
Common Toxicity Criteria (NCICTC), jsou uvedeny v tabulce 1. Uvedené nežádoucí účinky byly
hlášeny nejméně u 10 % (ve skupině s erlotinibem) pacientů a vyskytly se častěji (≥ 3 %) u pacientů
léčených erlotinibem než ve srovnávacím ramenu. Ostatní nežádoucí účinky včetně těch, které byly
hlášeny v jiných studiích, jsou uvedeny v tabulce 2.

Nežádoucí účinky hlášené v klinických hodnoceních (tabulka 1) a další nežádoucí účinky (tabulka 2)
jsou uvedeny podle třídy orgánových systémů databáze MedDRA. Četnost nežádoucích účinků se
definuje následujícím způsobem: velmi časté (≥1/10 pacientů); časté (≥1/100 až <1/10 pacientů); méně
časté (≥1/1 000 až <1/100 pacientů); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000 pacientů); velmi vzácné (<


000 pacientů), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky řazeny podle klesající závažnosti.

Nemalobuněčný karcinom plic (erlotinib podáván v monoterapii)
Prvoliniová léčba pacientů s mutacemi EGFR
V otevřené, randomizované studii fáze III, ML20650, prováděné se 154 pacienty byla hodnocena
bezpečnost erlotinibu v první linii léčby u 75 pacientů s NSCLC s aktivačními mutacemi EGFR; u
těchto pacientů nebyly zjištěny žádné nové bezpečnostní signály.
Nejčastějšími nežádoucími účinky u pacientů léčených erlotinibem ve studii ML20650 byly vyrážka
a průjem (jakéhokoliv stupně - 80 %, resp. 57 %); většina příhod byla stupně1/2 a vyřešila se bez
zásahu. Vyrážka a průjem stupně 3 se vyskytly u 9 %, resp. 4 % pacientů. Nebyla pozorována žádná
vyrážka ani průjem stupně 4. Vyrážka i průjem vedly k vysazení erlotinibu u 1% pacientů. Úprava
dávky (přerušení nebo snížení) kvůli vyrážce a průjmu byla zapotřebí u 11 %, resp. 7 % pacientů.

Udržovací léčba
V dalších dvou dvojitě zaslepených, randomizovaných, placebem kontrolovaných studiích fáze III,
BO18192 (SATURN) a BO25460 (IUNO), byl erlotinib podáván jako udržovací léčba po prvoliniové
chemoterapii. Studie byly prováděny celkem s 1 532 pacienty s pokročilým, rekurentním nebo
metastazujícím NSCLC po prvoliniové standardní platinové chemoterapii a nebyly při nich zjištěny
žádné nové bezpečnostní signály. Nejčastějšími nežádoucími účinky, které se vyskytly u pacientů
léčených erlotinibem ve studiích BO18192 a BO25460, byly vyrážka (BO18192: jakéhokoliv stupně
49,2 %, stupně 3: 6,0 %; BO25460: jakéhokoliv stupně 39,4 %, stupně 3: 5,0 %) a průjem (BO18192:
jakéhokoliv stupně 20,3 %, stupně 3: 1,8 %; BO25460: jakéhokoliv stupně 24,2 %, stupně 3: 2,5 %).
Žádná vyrážka ani průjem stupně 4 nebyly pozorovány. Vyrážka a průjem si vynutily vysazení
erlotinibu u 1 %, resp. < 1 % pacientů ve studii BO18192, zatímco ve studii BO25460 žádný pacient
erlotinib kvůli vyrážce nebo průjmu nevysadil. Úprava dávky (přerušení nebo snížení) kvůli vyrážce
a průjmu byla zapotřebí u 8,3 %, resp. 3 % pacientů ve studii BO18192 a u 5,6 %, resp. 2,8 %
pacientů ve studii BO25460.

Léčba ve druhé linii a dalších liniích
V randomizované dvojitě zaslepené studii (BR.21; erlotinib podáván jako léčba druhé linie) byly
nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky vyrážka (75 %) a průjem (54 %). Většina těchto
nežádoucích účinků byla stupně závažnosti 1/2 bez nutnosti lékařské intervence. Vyrážka a průjem
stupně 3/4 se vyskytly u 9 % resp. 6 % pacientů léčených erlotinibem a každý z těchto nežádoucích
účinků byl příčinou přerušení léčby u 1 % nemocných. Snížení dávky kvůli vyrážce a průjmu bylo
třeba provést u 6 % resp. 1 % pacientů.
Ve studii BR.21 byl zjištěn medián časového období do výskytu vyrážky 8 dní a medián časového
období do výskytu průjmu 12 dní.
Obecně se kožní změny projevují jako lehká až středně těžká erytematózní nebo papulopustulózní
vyrážka, která se může objevit nebo zhoršit v oblastech vystavených slunci. U pacientů vystavených
slunci je možno doporučit ochranný oděv nebo použití krémů chránících před sluncem (např. s
minerálními filtry).

Karcinom pankreatu (erlotinib podáván současně s gemcitabinem)
Nejčastější nežádoucí účinky zjištěné v pivotní studii PA.3 u pacientů s karcinomem pankreatu
léčených erlotinibem v dávce 100 mg a gemcitabinem byly únava, vyrážka a průjem. V ramenu, kde
byl podáván erlotinib a gemcitabin, byly jak vyrážka, tak průjem stupně 3/4 hlášeny u 5 % pacientů.
Medián doby do výskytu vyrážky a průjmu byl 10, resp. 15 dní. Výskyt vyrážky nebo průjmu vedl ke
snížení dávky přípravku u 2 % pacientů a k přerušení léčby až u 1 % pacientů užívajících erlotinib a
gemcitabin.

Tabulka 1: Nežádoucí účinky zaznamenané u ≥ 10 % pacientů ve studiích BR.21 (léčených
erlotinibem) a PA.3 (léčených erlotinibem v kombinaci s gemcitabinem) a nežádoucí účinky
zaznamenané častěji (≥ 3 %) než u placeba ve studiích BR.21 (léčených erlotinibem) a PA.3 (léčených



erlotinibem v kombinaci s gemcitabinem)


erlotinib (BR.21)
n = erlotinib (PA.3)
n = Četnost
nejvyšší
incidence NÚ
Stupeň dle NCI-CTC
Jakýkoliv
stupeň 3 Jakýkoliv
stupeň 3 Preferovaný termín podle
databáze MedDRA % % % % % %
Infekce a infestace
Infekce* 24 4 0 31 3 < 1 velmi časté
Poruchy metabolismu a
výživy
Anorexie
Pokles tělesné hmotnosti
velmi časté
velmi časté
Poruchy oka
Keratokonjunktivitida sicca
Konjunktivitida
< velmi časté
velmi časté
Psychiatrické poruchy
Deprese


velmi časté
velmi časté
Gastrointestinální poruchy
Průjem**
Nauzea
Zvracení
Stomatitida
Bolest břicha
Dyspepsie
Flatulence
< < < < < < < velmi časté
velmi časté
velmi časté
velmi časté
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Únava
Horečka
Ztuhlost
velmi časté
velmi časté
velmi časté
* Závažné infekce (s neutropenií nebo bez neutropenie) zahrnovaly pneumonii, sepsi a celulitidu.
** Může vést k dehydrataci, hypokalemii a selhání ledvin.
*** Vyrážka zahrnovala akneiformní dermatitidu.
- výskyt nižší než mezní.

Tabulka 2: Souhrn nežádoucích účinků dle kategorií frekvencí

Třídy Velmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi
vzácné
Není



orgánových
systémů
(≥1/10) (≥1/100 až
<1/10)
(≥1/1 000 až
<1/100)
(≥1/10 000 (<1/10 )
známoaž
<1/1 000)
Poruchy oka Keratitida
Konjunktivitida
Změny řas2 Perforace rohovky
Ulcerace
rohovky
Uveitida

Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Epistaxe Intersticiální
plicní
onemocnění
(ILD)
Gastroin-
testinální
poruchy
Průjem7 Gastro-
intestinální
krvácení 4, Perforace
gastrointesti-
nálního
traktuStřevní
pneumatóza

Poruchy jater a
žlučových cest
Abnormality
funkčních
jaterních
testů
Jaterní
selháníHepatitida
Akutní
hapatitid
a
Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka Alopecie
Suchá kůžeParonychie
Folikulitida
Akné/
Akneiformní
dermatitida
Kožní fisury
Hirsutismus
Změny
obočí
Lámavost a
ztráta nehtů
Lehké kožní
reakce jako
hyperpigme
ntace
Syndrom
palmoplantá
rní
erytrodysest
ezie
Stevensův-
Johnsonův
syndrom/T
oxická
epidermáln
í
nekrolýza
Poruchy ledvin a
močových cest
Renální
insuficienceNefritidaProteinurie
V klinické studii PA.3.
Včetně vrůstání řas, nadměrného růstu a zesílení řas.
Včetně úmrtí pacientů léčených erlotinibem pro nemalobuněčný karcinom plic nebo jiné pokročilé solidní
nádory (viz bod 4.4). Vyšší výskyt byl pozorován u pacientů v Japonsku (viz bod 4.4).
V klinických studiích některé případy souvisely se souběžným podáním warfarinu a některé se souběžným
podáním nesteroidních antiflogistik (viz bod 4.5).
Včetně zvýšené alaninaminotransferázy [ALT], aspartátaminotransferázy [AST] a bilirubinu. Tyto změny byly
velmi časté v klinické studii PA.3 a časté v klinické studii BR.21. Většinou byly lehkého až středně těžkého
stupně, přechodného charakteru nebo souvisely s jaterními metastázami.
Včetně úmrtí. Rizikovými faktory mohou být již preexistující jaterní onemocnění nebo souběžná hepatotoxická
léčba (viz bod 4.4).
Včetně úmrtí (viz bod 4.4).
Z dostupných údajů nelze určit.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu: Státní ústav pro kontrolu léčiv,
Šrobárova 48, 100 41 Praha 10, webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.