Diazepam stada Užívání po expiraci, upozornění a varování

Benzodiazepiny se nemají používat samostatně k léčbě deprese nebo úzkosti spojené s depresí
(u těchto pacientů mohou usnadnit spáchání sebevraždy).

Amnézie
Anterográdní amnézie se může objevit (viz také bod 4. 8), i pokud se benzodiazepiny používají
v normálním rozmezí dávek, ačkoli je pozorována zejména při vysokých dávkách. Amnestické účinky
mohou být spojeny s nevhodným chováním.

Délka léčby

Délka léčby úzkosti má být co nejkratší (viz bod 4.2) a nesmí trvat déle než 8-12 týdnů, včetně doby
postupného snižování dávky. K delšímu podávání se nemá přistupovat bez přehodnocení stavu
pacienta.
Může být vhodné pacienta při zahájení léčby informovat, že léčba bude časově omezená, a přesně
vysvětlit, jak se bude dávka postupně snižovat. Kromě toho je důležité, aby si byl pacient vědom
možnosti rebound fenoménu, což minimalizuje úzkost z těchto příznaků, pokud by se vyskytly během
vysazení léčivého přípravku. Pokud se užívají benzodiazepiny s dlouhotrvajícím účinkem, je důležité
varovat před převedením na benzodiazepin s krátkodobým účinkem, protože se mohou objevit
abstinenční příznaky.

Psychiatrické a paradoxní reakce
Při užívání benzodiazepinů byly hlášeny paradoxní reakce (jako je neklid, agitovanost, podrážděnost,
agresivita, bludy, zuřivost, noční můry, halucinace, psychózy, nevhodné chování a další nežádoucí
poruchy chování). Tyto účinky mohou být pozorovány častěji při léčbě dětí a starších pacientů a jejich
výskyt je důvodem k přerušení léčby.

Souběžné užívání alkoholu / látek tlumících CNS
Je třeba vyhnout se současnému užívání diazepamu s alkoholem a/nebo látkami tlumícími CNS.
Souběžné užívání může zvýšit klinické účinky diazepamu, včetně těžké sedace, klinicky relevantní
respirační a/nebo kardiovaskulární deprese (viz bod