Budenofalk uno Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: lokálně působící glukokortikoid, ATC kód: A07EA
Přesný mechanismus účinku budesonidu v léčbě zánětlivých střevních onemocnění není dosud
plně objasněn. Výsledky klinických farmakologických studií a dalších kontrolovaných
klinických studií jasně ukazují, že účinek Budenofalk Uno je založen především na místním
působení ve střevě. Budesonid je glukokortikoid se silným lokálním protizánětlivým účinkem.

V dávkách ekvivalentních systémovým glukokortikoidům budesonid ovlivňuje osu
hypotalamus-hypofýza-kůra nadledvin a markery zánětu významně menší mírou.

Budenofalk Uno vykazuje vliv na plazmatické hladiny kortizolu, který je závislý na dávce a
který je při doporučeném dávkování 9 mg budesonidu denně významně nižší než při použití
ekvivalentních dávek systémových glukokortikoidů.

Klinická účinnost a bezpečnost

Crohnova nemoc
V randomizované dvojitě zaslepené, dvojitě maskované studii u pacientů s mírnou až středně těžkou
formou Crohnovy nemoci (200 < CDAI < 400) postihující terminální ileum a/nebo colon ascendens
byla srovnávána účinnost léčby 9 mg budesonidu v jedné denní dávce a 3 mg budesonidu 3x denně.

Primárním cílovým parametrem účinnosti byl podíl pacientů v remisi (CDAI < 150) v 8. týdnu studie.
Celkem bylo do studie zařazeno 471 pacientů (celková analýza), 439 pacientů bylo zařazeno do
analýzy podle protokolu. Nebyly zjištěny žádné významné rozdíly v základních parametrech u obou
léčených skupin. Při potvrzující analýze bylo ve skupině s 9 mg budesonidu jednou denně v remisi
71,3 % pacientů a ve skupině s 3 mg budesonidu 3x denně (podle protokolu)75,1 % pacientů
(p = 0,01975), což ukazuje srovnatelnost mezi podáváním 9 mg budesonidu v jedné denní dávce a
mg budesonidu 3x denně.

Nebyly hlášeny žádné závažné nežádoucí příhody v souvislosti s podáním přípravku.

Mikroskopická kolitida

Klinické studie navození remise u kolagenní kolitidy
Účinnost a bezpečnost budesonidu při navození remise u kolagenní kolitidy byla hodnocena ve dvou
prospektivních, dvojitě zaslepených (double-blind, DB), randomizovaných, placebem kontrolovaných,
multicentrických studiích u pacientů s aktivní kolagenní kolitidou.
V jedné studii bylo 30 pacientů randomizováno k léčbě 9 mg budesonidu denně, 25 pacientů k léčbě
g mesalazinu denně a 37 pacientů k užívání placeba. Primární proměnnou účinnosti byl počet pacientů
v klinické remisi, definované jako ≤ 3 stolice denně. Primárního cílového parametru dosáhlo 80 %
pacientů léčených budesonidem, 44 % pacientů léčených mesalazinem a 59,5 % pacientů ve skupině
s placebem (budesonid vs. placebo = 0,072). Na základě jiné definice klinické remise, která bere
v úvahu rovněž konzistenci stolice, tedy průměrně ˂ 3 stolice denně a průměrně ˂ 1 vodnatá stolice
denně v uplynulých 7 dnech před posledním podáním hodnoceného přípravku, dosáhlo remise 80 %
pacientů ve skupině s budesonidem, 32,0 % pacientů ve skupině s mesalazinem a 37,8 % pacientů ve
skupině s placebem (budesonid vs. placebo: p ˂ 0,0006). Budesonid byl bezpečný a dobře tolerován.
Žádná z nežádoucích příhod ve skupině s budesonidem nebyla pokládána za související s přípravkem.
V jiné studii bylo 14 pacientů randomizováno k léčbě 9 mg budesonidu denně a 14 pacientů bylo
randomizováno k užívání placeba. Primární proměnnou účinnosti byla klinická odpověď definovaná
jako pokles aktivity onemocnění na hodnotu ≤ 50 % oproti výchozímu stavu; klinická aktivita
onemocnění byla definována jako počet stolic během uplynulých 7 dnů. Klinické odpovědi dosáhlo
57,1 % pacientů ve skupině s budesonidem a 21,4 % pacientů ve skupině s placebem (p = 0,05).
Budesonid byl bezpečný a dobře tolerován. Ve skupině s budesonidem se nevyskytly žádné závažné
nežádoucí účinky léčiva.

Klinická studie navození remise u lymfocytární kolitidy
Klinická účinnost a bezpečnost budesonidu při navození remise u lymfocytární kolitidy byla hodnocena
v prospektivní, dvojitě zaslepené (DB), dvojitě maskované, randomizované, placebem kontrolované,
multicentrické studii u pacientů s aktivní lymfocytární kolitidou.
Primárním cílovým parametrem byla míra klinické remise, definovaná jako maximálně 21 stolic,
z toho ne více než 6 vodnatých stolic v posledních 7 dnech před poslední návštěvou.
Randomizováno bylo 57 pacientů (jak ve skupině s budesonidem, tak ve skupině s mesalazinem
a skupině s placebem se jednalo o 19 pacientů), kterým byla podána alespoň jedna dávka hodnoceného

přípravku (budesonid 9 mg jednou denně, mesalazin 3 g jednou denně). Léčba trvala 8 týdnů.
Na základě konfirmační analýzy dosáhlo primárního cílového parametru významně více pacientů ve
skupině s budesonidem (78,9 %) než ve skupině s placebem (42,1 %), což prokazuje superioritu
budesonidu nad placebem (p = 0,010). Z pacientů ve skupině s mesalazinem dosáhlo klinické remise
63,2 % (p = 0,097 ve srovnání s placebem).