Bramitob Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Aminoglykosidová antibiotika
ATC kód: J01GB01

Tobramycin je aminoglykosidové antibiotikum produkované bakterií Streptomyces tenebrarius. Primárně
působí mechanismem narušení proteosyntézy, což vede k poškození permeability buněčné membrány,
postupnému narušení buňky a nakonec k jejímu zániku. Působí baktericidně ve stejné nebo mírně vyšší
koncentraci, než je inhibiční koncentrace.

Hraniční koncentrace pro citlivost (susceptibility breakpoints)
Hraniční koncentrace pro citlivost bakterií, stanovené pro parenterální aplikaci tobramycinu, nelze použít
při jeho podání ve formě aerosolu. Sputum pacientů s cystickou fibrózou totiž snižuje lokální účinnost
aminoglykosidů užívaných pomocí nebulizéru. Pro potlačení růstu a bakteriální toxicity Pseudomonas
aeruginosa by koncentrace tobramycinu ve sputu měla převýšit MIC (minimální inhibiční koncentraci) krát, pro dosažení baktericidního účinku až 25 krát. V kontrolovaných klinických studiích byla
koncentrace desetinásobně převyšující MIC tobramycinu na P. aeruginosa dosažena u 90 %, a 25 násobně
u 84 % pacientů, jimž byl tobramycin aplikován. Klinický účinek tobramycinu byl dosažen i u většiny
pacientů, z jejichž sputa byly vykultivovány kmeny s MIC vyšší, než je hraniční koncentrace tobramycinu
pro parenterální podávání.


Citlivost
Hraniční citlivosti pro tobramycin, podávaný pomocí nebulizéru, nejsou k dispozici. Proto je třeba
opatrnosti při dělení bakterií na citlivé a necitlivé k tomuto antibiotiku.
V klinických studiích bylo prokázáno zlepšení plicních funkcí u většiny pacientů (88 %), kterým byl
aplikován inhalační tobramycin a u kterých byly izolovány kmeny P. aeruginosa s MIC tobramycinu nižší
než 128 μg/ml. Nejistá klinická odpověď byla zaznamenána u pacientů, u jejichž izolátů P. aeruginosa
byla MIC tobramycinu větší nebo rovna 128 μg/ml.
Na základě výsledků studií in vitro a/nebo studií klinických lze u bakteriálních původců, způsobujících
plicní infekce u pacientů s cystickou fibrosou, očekávat následující citlivost k tobramycinu:

Citlivé kmeny Pseudomonas aeruginosa
Haemophilus influenzae
Staphylococcus aureus
Necitlivé kmeny Burkholderia cepacia
Stenotrophomonas maltophilia
Alcaligenes xylosoxidans

Výsledky klinických studií ukázaly, že léčba tobramycinem byla u testovaných kmenů P. aeruginosa
provázena mírným, avšak zřetelným zvýšením MIC tobramycinu, amikacinu a gentamicinu. K dalšímu
zvýšení MIC došlo po každých dalších 6 měsících léčby, podobně jako bylo pozorováno v prvních měsících léčby. Nejběžnější příčinou rezistence k aminoglykosidům, pozorovanou u kmenů P. aeruginosa
izolovaných z chronicky infikovaných pacientů s cystickou fibrosou, je neprostupnost buňky bakterie,
která způsobuje necitlivost současně ke všem aminoglykosidům. Kmeny P. aeruginosa izolované u
pacientů s cystickou fibrosou také vykázaly adaptivní rezistenci k aminoglykosidům s charakteristickou
reverzí k citlivosti po odstranění antibiotika.

Další informace
V kontrolovaných klinických studiích byla léčba přípravkem Bramitob prováděna cyklicky (28 dní léčba,
28 dní bez antibiotika). Tento postup vedl k zlepšení plicních funkcí, které se udrželo v průběhu cyklu
s terapií i bez terapie.
Pacienti mladší 6 let nebyli v klinických studiích sledováni.
U pacientů léčených tobramycinem do 18 měsíců, nebylo prokázáno zvýšení rizika infekce B. cepacia, S.
maltophilia nebo A. xylosoxidans, ve srovnání s pacienty neléčenými tobramycinem. U pacientů léčených
tobramycinem byly častěji ze sputa izolovány kmeny druhu Aspergillus, avšak onemocnění, jako např.
alergická bronchopulmonální aspergilosa, byly zjištěny vzácně a v podobné frekvenci jako v kontrolní
skupině.