Binabic Interakce

Mezi bikalutamidem a LHRH analogy nebyly zjištěny žádné farmakologické či farmakokinetické interakce.

Ve studiích in vitro bylo zjištěno, že R-enantiomer bikalutamidu působí především jako inhibitor CYP3A4,
se slabším inhibičním účinkem na aktivitu izoenzymů CYP2C9, CYP2C19 a CYP2D6.

Klinické studie s antipyrinem jako markerem aktivity cytochromu P450 neprokázaly interakční potenciál
bikalutamidu, avšak střední expozice (AUC) midazolamu se zvýšila téměř o 80 % při současném podávání
bikalutamidu po dobu 28 dní.

U přípravků s úzkým terapeutickým indexem, může být takový nárůst klinicky významný. Z tohoto důvodu
je kontraindikováno podávání bikalutamidu současně s terfenadinem, astemizolem a cisapridem (viz bod 4.3)
a zvýšené opatrnosti je zapotřebí při současném podávání bikalutamidu s přípravky jako je cyklosporin
anebo inhibitory kalciových kanálů. Pokud dojde k projevům zvýšeného účinku nebo navýšení nežádoucích
účinků těchto látek, je zapotřebí snížit jejich dávkování. U pacientů užívajících cyklosporin se doporučuje
pečlivá kontrola jeho plazmatických hladin a klinického stavu pacienta při zahájení a při ukončení léčby
bikalutamidem.

Při současném podávání bikalutamidu s léčivými přípravky, například ketokonazolem nebo cimetidinem,
které mohou inhibovat oxidaci léčivých přípravků, je zapotřebí zvýšená opatrnost. Inhibice oxidačních
pochodů by mohla zvýšit plazmatické hladiny bikalutamidu, což by teoreticky mohlo vést ke zvýšení
výskytu nežádoucích účinků.

Studie in vitro prokázaly, že bikalutamid může vytěsňovat warfarin (kumarinové antikoagulans), z jeho
vazby na bílkovinu. Proto se po zahájení léčby bikalutamidem u pacientů, kteří již užívají kumarinová
antikoagulancia, doporučuje pečlivá kontrola hodnot protrombinového času.

Kvůli souvislosti androgen-deprivační léčby a prodloužení QT intervalu by měla být pečlivě zvážena
souběžná léčba přípravkem Binabic s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a
léčba přípravky, které mohou vyvolat Torsade de pointes, jako antiarytmika třídy I A (např. chinidin,
disopyramid), třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), metadon, moxifloxacin, antipsychotika a
další (viz bod 4.4.).