Atimos 12 mcg Fertilita, těhotenství a kojení

Sp. zn. sukls
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU


1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Atimos 12 mikrogramů roztok k inhalaci v tlakovém obalu


2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna odměřená dávka (73,8 mg) obsahuje formoteroli fumaras dihydricus 12 μg. To
odpovídá podané dávce 10,1 μg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

Pomocná látka se známým účinkem:
Tento léčivý přípravek obsahuje 8,9 mg alkoholu (ethanolu) v jedné inhalaci (vdechu), což
odpovídá 0,25 mg/kg v dávce dvou inhalací (vdechů) u dospělých a 0,44 mg/kg v dávce dvou
inhalací (vdechů) u dospívajících.


3. LÉKOVÁ FORMA
Roztok k inhalaci v tlakovém obalu.


4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace
Pro dlouhodobou léčbu perzistujícího středně těžkého až těžkého bronchiálního astmatu u
pacientů vyžadujících pravidelnou bronchodilatační léčbu v kombinaci s dlouhodobou
protizánětlivou terapií (inhalační a/nebo perorální glukokortikoidy).
Terapie glukokortikoidy musí být pravidelná.
Přípravek Atimos je indikovaný pro léčbu symptomů bronchiální obstrukce u pacientů
s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování
Dávkování závisí na typu a závažnosti onemocnění.
Následující dávky jsou doporučeny pro dospělé včetně starších pacientů a dospívajících od let a starších.

Bronchiální astma
Dospělí a dospívající od 12 let věku a starší:
Obvykle jedna dávka ráno a jedna večer (24 μg dihydrátu formoterol-fumarátu denně).
V těžkých případech maximálně až dvě dávky ráno a dvě večer (48 μg dihydrátu formoterol-
fumarátu denně).
Maximální denní dávka je 4 inhalace (4 dávky, tj. 48 μg formoterolu fumarátu).

Děti mladší 12 let věku:
Bezpečnost a účinnost přípravku Atimos u dětí mladších 12 let dosud není stanovena, proto se
přípravek Atimos nesmí používat u dětí.

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN)
Dospělí (od 18 let věku a starší)
Obvyklá dávka je jedna inhalace (vdech) dvakrát denně (jedna dávka ráno a jedna večer, μg dihydrátu formoterol-fumarátu denně).
Denní dávka při pravidelném používání léku nemá překročit 2 inhalace (vdechy) denně.
Pokud je to třeba, je možné pro potlačení symptomů onemocnění toto pravidelné dávkování
zvýšit na maximální denní dávku celkem 4 inhalace (pravidelné i navýšené). Jednotlivá dávka
nemá být více než 2 inhalace.
Pacienti nemají používat přípravek déle než 3 měsíce od data převzetí přípravku z lékárny
(viz bod 6.4).
Přestože přípravek ATIMOS má rychlý nástup účinku, k udržovací bronchodilatační léčbě
jsou určena dlouhodobě působící bronchodilatancia.
Přípravek ATIMOS není určen k úlevě při akutním astmatickém záchvatu.
Jestliže se vyskytne akutní záchvat, je třeba použít krátkodobé ß2 agonisty.
Pacienty je třeba poučit, aby při zahájení léčby přípravkem ATIMOS neukončovali nebo
neměnili léčbu kortikosteroidy.
Jestliže symptomy přetrvávají nebo se zhoršují, nebo doporučená dávka přípravku ATIMOS
nestačí uspokojivě mírnit symptomy, je to obvykle známka zhoršení základního onemocnění.

Porucha funkce ledvin a jater
Pro změnu dávkování při poškození jaterních a ledvinných funkcí není žádný teoretický
důvod, avšak nebyly ani provedeny žádné klinické studie, které by podporovaly použití
přípravku u takto postižených pacientů.

Způsob podání
Pro zajištění správné aplikace léku je třeba, aby lékař nebo jiný zdravotnický pracovník
pacientovi ukázal, jak inhalátor používat.
Je-li inhalátor nový nebo nebyl-li používán 3 nebo více dnů, je třeba ověřit jeho fungování
jednou inhalační dávkou do vzduchu. Pokud je to možné, je třeba při aplikaci stát nebo sedět
ve vzpřímené poloze.
1. Odklopte ochranný kryt ústního aplikátoru.
2. Co nejvíce vydechněte.
3. Držte tlakovou nádobku dnem vzhůru, vložte do úst konec aplikátoru a pevně ho sevřete
mezi rty.
4. Nyní se pomalu a hluboce nadechněte ústy a zároveň zmáčkněte horní část aplikátoru.
5. Zadržte co nejdéle dech (bez většího úsilí) a nakonec vyndejte inhalátor z úst.
Pokud máte předepsánu více než jednu dávku, počkejte nejméně půl minuty a pak opakujte
postup od bodu 2 do bodu 5.
Po použití aplikátoru zasuňte zpět ochranný kryt.
DŮLEŽITÉ: Neprovádějte kroky 2 – 4 příliš rychle.
Pokud vidíte mlžný plyn vycházející z horní části inhalátoru nebo vašich úst, opakujte postup
od bodu 2.
Osoby se slabýma rukama mohou inhalátor držet oběma rukama tak, že položí oba
ukazováčky na horní část inhalátoru a oba palce na jeho spodní část pod ústní aplikátor.
Použití inhalátoru s nástavcem se obvykle doporučuje pro pacienty, kteří mají problémy
koordinovat inhalaci se spuštěním dávky. Klinické údaje pro použití přípravku Atimos
pomocí inhalátoru s nástavcem nejsou k dispozici.

4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Přípravek ATIMOS se nemá používat (a není dostačující) jako léčba první linie u astmatu.
Astmatickým pacientům, kteří jsou pravidelně léčeni ß2-agonisty s dlouhodobým účinkem,
mají být také podávány kortikosteroidy jako optimální udržovací protizánětlivá léčba. Pacienti
musí být upozorněni, že v protizánětlivé léčbě mají nadále pokračovat po zahájení léčby
formoterolem, a to i v případě zlepšení stavu. Pokud symptomy přetrvávají nebo je třeba
navýšit léčbu ß2-agonisty, znamená to zhoršení stavu základního onemocnění a vyžaduje to
přehodnocení udržovací léčby.

Přípravek ATIMOS může být sice zaveden jako přídatná terapie, pokud inhalované
kortikosteroidy neposkytují adekvátní kontrolu symptomů astmatu, léčba přípravkem Atimos
však nemá být zahájena během závažné akutní exacerbace astmatu nebo pokud pacienti
vykazují významné nebo akutní zhoršení astmatu.

Během léčby přípravkem ATIMOS může dojít k závažným nežádoucím příhodám a
exacerbacím souvisejícím s astmatem. Pacienty je třeba požádat, aby pokračovali v léčbě a
aby vyhledali lékařskou pomoc, pokud se symptomy astmatu nepodaří dostat pod kontrolu
nebo se zhorší po zahájení léčby přípravkem ATIMOS.

Přípravek ATIMOS se má používat v přísném souladu s dávkovacími doporučeními (viz bod
4.2 „Dávkování a způsob podání“). Jakmile se podaří dostat symptomy astmatu pod kontrolu,
lze zvážit postupné snížení dávek přípravku ATIMOS. Během omezování léčby je důležité
provádět pravidelné kontroly pacientů. Je třeba používat nejnižší účinnou dávku přípravku
ATIMOS.
Maximální denní dávka nemá být překračována.

Náhlé a progresivní zhoršení astmatu může ohrožovat život a vyžaduje neodkladný lékařský
zásah.
Podstatné zvýšení předepsaných jednotlivých dávek nebo celkové denní dávky může
znamenat zvýšení rizika nežádoucích účinků na srdce (srdeční arytmie, zvýšení krevního
tlaku) v kombinaci se změnami koncentrace solí v tělních tekutinách (změny elektrolytové
rovnováhy).
Proto je třeba předepsané dávky nepřekračovat.

Použití u přidružených onemocnění
Zvýšená opatrnost má být věnována při léčbě nemocných s 3. stupněm atrio-ventrikulární
blokády, obtížně kontrolovatelným diabetem mellitus, tyreotoxikózou, feochromocytomem,
hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií, idiopatickou subvalvulární stenózou aorty,
závažnou hypertenzí, aneurysmatem nebo jiným závažným kardiovaskulárním postižením, jako
je např. ischemická choroba srdeční, tachyarytmie, pokročilé chronické srdeční selhání a
okluzivní cévní onemocnění, především ateroskleróza.
Formoterol může způsobit prodloužení QTc intervalu. Zvýšená opatrnost má být věnována při
léčbě pacientů s prodlouženým QTc intervalem, např. vrozeným nebo polékovým (QTc > 0,sekundy) a při současném užívání léků ovlivňujících QTc-interval (viz odstavec 4.5).
U diabetiků je s ohledem na hyperglykemizující účinek ß2-sympatomimetik doporučeno při
zahájení této léčby častější monitorování glykémie.


Jestliže se plánuje anestézie halogenovanými celkovými anestetiky, je třeba zajistit, aby se
přípravek ATIMOS nepodával po dobu alespoň 12 hodin před zahájením anestézie.

Paradoxní bronchospasmus
Možnost vzniku paradoxního bronchospasmu musí být brána v úvahu stejně jako u jakékoliv
jiné inhalační terapie. Pokud se vyskytne, má být inhalační léčba ihned přerušena a zahájena
jiná alternativní léčba. (viz odstavec 4.8).

Hypokalémie
Léčba ß2-sympatomimetiky může vést k potenciálně závažné hypokalémii. Mimořádná
pozornost je doporučována u akutního těžkého astmatu, kde je toto riziko zvýšeno hypoxií.
Souběžná léčba xantinovými deriváty, kortikoidy a diuretiky může tento hypokalemizující
účinek zvýraznit. Proto je doporučováno monitorování sérových hladin draslíku.

Proto je třeba hladinu draslíku pečlivě sledovat, zvláště u pacientů s nízkou bazální hladinou
draslíku nebo rizikem snížené hladiny draslíku. Tyto hladiny je třeba bedlivě sledovat i v
případech, kdy se neobjevily snížené hladiny draslíku při předcházející léčbě krátkodobými
ß2-sympatomimetiky. Je-li to nezbytné, musí se podat draslík substitučně.

Díky snížené hladině draslíku je zvýšen účinek léků obsahujících digitalis.

Přípravek Atimos obsahuje malé množství alkoholu (ethanolu)
Množství alkoholu ve dvou inhalacích (dvou vdeších) tohoto léčivého přípravku odpovídá
méně než 1 ml vína nebo 1 ml piva. Takto malé množství alkoholu v tomto léčivém přípravku
nemá žádné znatelné účinky.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Nebyly prováděny žádné cílené studie na interakce léčiv s formoterolem.
U léků, o nichž je známo, že prodlužují QTc-interval, existuje teoretické riziko
farmakodynamické interakce s formoterolem vedoucí ke zvýšenému riziku vzniku komorových
arytmií. Příkladem takových léků jsou některá antihistaminika (např. terfenadin, astemizol,
mizolastin), některá antiarytmika (např. chinidin, disopyramid, prokainamid), erytromycin a
tricyklická antidepresiva.
Současné podávání jiných sympatomimetik jako jsou β2-agonisté nebo efedrin může zesílit
nežádoucí účinky Atimosu a může si vyžádat titraci dávkování.

Současné použití formoterolu a theofylinu může vyvolat vzájemnou potenciaci účinků a proto
existuje také možnost zvýšení nežádoucích účinků, jako např. srdečních dysrytmií. Také látky
jako L-dopa, L-thyroxin, oxytocin nebo alkohol, které samy potencují sympatomimetické
účinky, mohou ovlivnit regulaci kardiovaskulárních funkcí, jestliže se užijí společně s
formoterolem.
Současné použití formoterolu a inhibitorů monoaminooxidázy nebo tricyklických antidepresiv
je třeba indikovat s opatrností, protože existuje riziko potencování sympatomimetických
účinků na kardiovaskulární systém.
Souběžná léčba xantinovými deriváty, kortikoidy nebo diuretiky ze skupiny thiazidů a
kličkových diuretik může umocnit vzácný hypokalemizující nežádoucí účinek ß2-
sympatomimetik. Hypokalémie může zvýšit sklon k arytmiím u pacientů léčených
digitalisovými glykosidy.
U pacientů, kterým je současně podávána anestézie halogenovanými uhlovodíky, existuje
zvýšené riziko vzniku arytmií.
Léky s anticholinergním účinkem mohou zvýraznit bronchodilatační účinek formoterolu. β-
adrenergní blokátory mohou oslabit nebo blokovat účinek Atimosu. Proto přípravek Atimos
nemá být podáván současně s β-adrenergními blokátory (včetně očních kapek), pokud nejsou
závažné důvody pro jejich užití.

4.6 Těhotenství a kojení
Těhotenství
Klinické údaje hodnotící podávání formoterolu v průběhu těhotenství nejsou k dispozici, nebo
jsou omezené. Ve studiích na zvířatech způsobil formoterol poruchy nidace, nižší časné
postnatální přežívání a nižší porodní hmotnost. Tyto účinky se objevily při výrazně vyšších
systémových koncentracích léčiva, než jakých je dosahováno v klinické praxi. Léčbu
formoterolem lze podávat při potřebě kontroly astmatu ve všech stádiích těhotenství, jen pokud
je očekávaný přínos pro matku vyšší než eventuální riziko pro plod. Potenciální riziko u lidí
není známé.

Kojení
Není známo, zda je formoterol vylučován do mateřského mléka. U potkanů bylo v mateřském
mléku malé množství formoterolu detekováno. Podávání formoterolu kojícím ženám má být
zvažováno pouze tehdy, když očekávaný přínos pro matku převáží nad jakýmkoliv možným
rizikem pro kojence.

Nebezpečí pro novorozence / kojence nelze vyloučit.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Přípravek Atimos nemá žádný vliv na schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky
Nejčastější nežádoucí účinky léčby ß2-sympatomimetiky, jako je třes a palpitace, mají tendenci
k mírnému průběhu a spontánnímu ústupu během několika dnů léčby.
Nežádoucí účinky, které se mohou objevit ve spojitosti s léčbou formoterolem, jsou uvedeny
níže podle příslušnosti k třídě orgánových systémů a četnosti výskytu. Z hlediska četnosti
výskytu jsou definovány jako: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100, <1/10), méně časté (≥1/1000,
<1/100), vzácné (≥1/10000, <1/1000), velmi vzácné (<1/10000).

Klasifikace dle třídy
orgánových systémů
Nežádoucí účinek Frekvence
Poruchy krve a lymfatického
systému
Trombocytopenie Velmi vzácné
Poruchy imunitního systému Reakce přecitlivělosti, např.
angioedém, bronchospasmus,
exantém, kopřivka, svědění
Vzácné
Poruchy metabolismu a výživy Hypokalémie, hyperglykémie Méně časté
Psychiatrické poruchy Podrážděnost, neklid, poruchy
spánku
Méně časté
Abnormální chování, halucinace Velmi vzácné
Poruchy nervového systému Třes, bolesti hlavy Časté
Závratě, poruchy chuti Méně časté
Stimulace centrálního nervového
systému
Velmi vzácné
Srdeční poruchy Palpitace Časté
Tachykardie Méně časté
Srdeční arytmie, např. fibrilace
síní, supraventrikulární
tachykardie, extrasystoly, angina
pectoris
Vzácné
Prodloužení QTc intervalu Velmi vzácné
Cévní poruchy Kolísání krevního tlaku Vzácné
Respirační, hrudní a
mediastinální poruchy
Kašel Časté
Podráždění v krku Méně časté
Paradoxní bronchospamus (viz část
4.4)
Vzácné
Dušnost, exacerbace astmatu Velmi vzácné
Gastrointestinální poruchy Nevolnost Méně časté
Poruchy kůže a podkožní tkáně Nadměrné pocení Méně časté
Poruchy svalové a kosterní
soustavy a pojivové tkáně
Svalové křeče, bolesti svalů Méně časté
Poruchy ledvin a močových
cest
Nefritida Vzácné
Celkové poruchy a reakce v
místě aplikace
Periferní otoky Velmi vzácné

Nevolnost, poruchy chuti, podráždění v krku, nadměrné pocení, neklid, bolesti hlavy, závratě
a svalové křeče mohou během jednoho až dvou týdnů spontánně odeznít i při pokračování v
léčbě.

Sporadicky byly v souvislosti s inhalací ß2-sympatomimetik zaznamenány stimulační účinky
na centrální nervový systém projevující se jako nadměrná podrážděnost. Tyto příznaky byly
pozorovány převážně u dětí mladších dvanácti let.

Léčba ß2-sympatomimetiky může vést ke zvýšení plazmatických koncentrací inzulinu, volných
mastných kyselin, glycerolu a ketonů.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje
to pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické
pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48
100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování
S léčbou předávkování jsou jen omezené klinické zkušenosti. Předávkování přípravkem
Atimos by vedlo nejspíše k příznakům typickým pro ß2-sympatomimetika: bolesti hlavy, třes,
palpitace. V ojedinělých případech byly zaznamenány také tachykardie, prodloužení QTc
intervalu, komorové arytmie, metabolická acidóza, hypokalémie, hyperglykémie, nevolnost,
zvracení a somnolence.

Terapie předávkování:
Indikovaná je podpůrná a symptomatická terapie. Závažné případy mají být hospitalizovány.
Za určitých okolností lze uvažovat o podání kardioselektivních beta-blokátorů, ale jen ve
velmi závažných případech, protože užití beta-blokátorů může vyvolat bronchospasmus.
Je také třeba monitorovat hladiny draslíku.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Bronchodilatancia a antiastmatika, selektivní agonisté ß2-
adrenergních receptorů
ATC kód: R03 AC
Mechanismus účinku a farmakodynamické účinky
Formoterol je přednostně selektivní ß2-sympatomimetikum. Formoterol působí
bronchodilatačně u pacientů s reverzibilními obstrukčními chorobami dýchacích cest. Účinek
nastává do jedné až tří minut. Významná bronchodilatace je stále přítomna ještě za 12 hodin
po inhalaci. U člověka je formoterol účinný v profylaxi bronchospazmu vyvolaného
metacholinovou zátěží.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce
Tak jako u ostatních látek podávaných inhalačně se 90 % inhalované dávky formoterolu
spolkne a absorbuje se z trávicího ústrojí. Farmakokinetické charakteristiky formoterolu
podávaného perorálně je proto možné extrapolovat i na formoterol ve formě dávkovaného
inhalačního aerosolu.
Absorpce je jak rychlá, tak i extenzivní: po inhalaci terapeutické dávky (12 mikrogramů)
přípravku ATIMOS (v podobě inhalačního roztoku) u pacientů s asthma bronchiale je
maximální plazmatické koncentrace dosaženo za 15 minut po inhalaci, což je dříve, než bylo
zjištěno po inhalaci formoterolu v prášku. Na tuto skutečnost je třeba brát ohled v případě
přechodu z jedné lékové formy formoterolu na druhou.

Absorpce formoterolu je v závislosti na dávce lineární po inhalaci dávek od 12 do 96 μg
dihydrátu formoterol-fumarátu.
Perorální dávky do 300 μg formoterolu se z trávicího ústrojí rychle absorbují. Maximální
koncentrace nezměněné látky v plazmě je dosažena za 30 minut až za jednu hodinu. Po
perorálním podání 80 μg se absorbuje více než 65 % podané dávky.
Linearita hladiny v závislosti na dávce existuje v dávkovém rozmezí 20-300 μg (perorálně).
Opakované každodenní podávání 40-160 μg denně nevyvolá kumulaci vzhledem ke krátkému
poločasu. Farmakokinetika formoterolu se u mužů a žen významně neliší.

Distribuce
Na plazmatické proteiny se váže 61 až 64 % (34 % na albuminy); při terapeutickém
dávkování nejsou vazebná místa saturována.

Biotransformace
Formoterol se primárně metabolizuje přímou glukuronidací a kompletně se vylučuje. Další
cesta biotransformace je O-demetylace s následnou glukuronidací a kompletní eliminací.
Formoterol je katalyzován za pomocí řady isoenzymů CYP450 (2D6, 2C19, 2C9 a 2A6).
Z toho vyplývá nízký potenciál farmakokinetických interakcí s jinými léčivy na podkladě
ovlivnění jaterních enzymů. Kinetika formoterolu je podobná po jednotlivé dávce a po
opakovaných podáních, což svědčí pro to, že látka sama ani neindukuje, ani neinhibuje vlastní
metabolismus.

Eliminace
Eliminace formoterolu je zřejmě polyfázická, a popsaný poločas proto závisí na vybraných
časových intervalech. Na základě koncentrací v plazmě nebo v krvi - měřených za 6, 8 nebo
12 h po perorálním podání - byl určen eliminační poločas 2 až 3 hodiny. Poločas 5 hodin byl
vypočten na základě rychlosti renální exkrece mezi 3. a 16. hodinou po inhalaci.
Účinná látka a její metabolity se kompletně vylučují, dvě třetiny perorálně podané dávky se
eliminuje močí, jedna třetina stolicí. Po inhalaci formoterolu se průměrně 6 až 9 % látky
vylučuje močí v nezměněné formě. Renální clearance formoterolu je 150 ml/min.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku
Účinek formoterolu u potkanů a psů byl spojován s kardiovaskulárním systémem a byl ve
shodě se známými farmakologickými účinky vysokých dávek ß2 agonistů.

Mírně snížená fertilita u samců potkanů byla pozorována po velmi vysokých dávkách
formoterolu.

V in vitro ani v in vivo testech nebyl zjištěn genotoxický účinek formoterolu. U potkanů a
myší byla pozorována mírně zvýšená incidence benigního děložního leiomyomu. Tento
účinek je považován za specifický pro hlodavce po vysokých dávkách ß2 agonistů.


6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek
norfluran,
bezvodý ethanol,
kyselina chlorovodíková

6.2 Inkompatibility
Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti
Doba použitelnosti je 18 měsíců (viz také bod 6.4).

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Před výdejem pacientovi:
Uchovávejte v chladničce při teplotě 2 °C – 8 °C (po dobu maximálně 15 měsíců).
Po vydání pacientovi:
Uchovávejte při teplotě do 30 °C (po dobu maximálně 3 měsíců)

6.5 Druh obalu a obsah balení
tlakový hliníkový obal obsahující stlačený inhalační roztok, odměrný ventil, dávkovač s
ochranným krytem.
Každý obal poskytuje 50, 100 nebo 120 jednotlivých dávek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním
Pro lékárníky:
Zapište, prosím, datum vydání pacientovi na krabičku.

Zajistěte, aby doba mezi vydáním pacientovi a exspirací byla nejméně 3 měsíce.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.


7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Chiesi Pharmaceuticals GmbH, Gonzagagasse 16/16, 1010 Vídeň, Rakousko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO
14/216/05-C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
29.6.2005/20.5.

10. DATUM REVIZE TEXTU

7. 10.