Amikacin medochemie Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Intravenózní podání
Při perorálním podání se nevstřebá prakticky žádný amikacin; proto může být podáván pouze
parenterálně. Vrcholu hladiny sérové koncentrace je dosaženo během 1–2 hodin po infuzi. Sérový
poločas je 2,2–2,4 hodiny. Delší poločas lze očekávat u pacientů s renálním selháním a u nedonošených
novorozenců a novorozenců narozených v termínu.
Podání dávky 7,5 mg/kg kontinuální 30minutovou i.v. infuzí vede na konci infuze k sérové koncentraci
38 μg/ml. Podání dávky 15 mg/kg kontinuální 30minutovou i.v. infuzí mladým dobrovolníkům vedlo
na konci infuze přibližně ke koncentraci 77 μg/ml v séru a 47 μg/ml a 1 μg/ml za 1 hodinu, resp. 12 hodin
po ukončení infuze.
U starších pacientů s průměrnou clearance kreatininu 64 ml/min po podání dávky 15 mg/kg
30minutovou infuzí byla na konci infuze nalezena koncentrace v séru 55 μg/ml a 5,4 μg/ml, resp.
1,3 μg/ml po 12 resp. 24 hodinách od ukončení infuze.
Ve studiích opakovaných dávek nebyly u lidí s normální funkcí ledvin, kteří dostávali jednotlivé denní
dávky od 15–20 mg/kg, prokázány účinky z akumulace.
Intramuskulární podání
Amikacin je po i.m. podání rychle absorbován a dobře lokálně snášen, maximální hladiny v plazmě
dosáhne za 30 až 60 minut po i.m. injekci a terapeutická dávka udrží účinnou hladinu po 8 až 12 hodin.
Po podání 250 mg amikacinu i.m. je maximální sérové koncentrace v průměru 11 μg/ml dosaženo během
jedné hodiny, po podání 500 mg amikacinu je dosaženo koncentrace v průměru 21 μg/ml.
Distribuce
Zdánlivý distribuční objem amikacinu je přibližně 24 l (28 % tělesné hmotnosti). Poměr vazby na
proteiny byl stanoven na 4–10 %.
Po podávání doporučovaných dávek jsou terapeutické hladiny amikacinu nalezeny v kostech, srdci,
žlučníku, plicní tkáni, moči, žluči, bronchiálním sekretu, sputu, intersticiální tekutině, pleurální
a synoviální tekutině.
Rozšiřuje se dostatečně do likvoru zanícenými mozkovými blanami. Zdravými mozkovými blanami
pronikne přibližně 10–20 % sérové koncentrace, což se při zánětu mozkových blan může zvýšit až na
50 %.
Látka se kumuluje v kůře ledvin a tekutině vnitřního ucha, a je z těchto kompartmentů vylučována pouze
velmi pomalu.
Amikacin prostupuje placentární bariéru a je vylučován do mateřského mléka. Ve fetální krvi
a amniotické tekutině dosahuje až 20 % koncentrace u matky.
Biotransformace
Amikacin se v lidském těle nemetabolizuje.
Eliminace
U pacientů s normální funkcí ledvin je průměrná clearance sérového amikacinu 100 ml/min a renální
clearance je 94 ml/min. Přednostní cestou eliminace amikacinu je glomerulární filtrace. Většina objemu
(60–82 %) je vyloučena nezměněna močí během prvních 6 hodin. Pouze velmi malá množství jsou
vyloučena žlučí. U pacienta s normální renální funkcí se vyloučí 91 % resp. 95 % dávky amikacinu
(i.m.) v nezměněné formě v moči během 8 resp. 24 hodin.

Amikacin může být eliminován hemodialýzou a nižší rychlostí peritoneální dialýzou. V závislosti na
metodě dialýzy se během 4 nebo 8 hodin odstraní 50 % (rozmezí 29–81 %) nebo 40–80 % podané dávky.
Pediatrická populace
Údaje získané ze studií opakovaných dávek ukazují, že hladina ve spinálním moku u se u normálních
kojenců pohybuje od 10–20 % sérové koncentrace a může při meningitidě dosáhnout až 50 %.
Intramuskulární a intravenózní podávání
U novorozenců a částečně i u nedonošených dětí je renální eliminace amikacinu snížena.
V jedné studii u novorozenců (1‒6 dnů po narození) byli tito pacienti rozděleni podle novorozenecké
hmotnosti (<2000, 2000‒3000 a >3000 g). Amikacin byl podáván intramuskulárně a/nebo intravenózně
v dávce 7,5 mg/kg. U novorozenců s tělesnou hmotností >3000 g byla clearance 0,84 ml/min/kg a
terminální poločas byl kolem 7 hodin. V této skupině byl iniciální distribuční objem 0,3 ml/kg a
distribuční objem v rovnovážném stavu 0,5 ml/kg. Ve skupině s nižší porodní hmotností byla
clearance/kg nižší a poločas delší. Opakované podávání dávek každých 12 hodin ve všech skupinách
neprokázalo po 5 dnech akumulaci.