Almiral Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Přibližně za 20 minut po intramuskulárním podání 75 mg diklofenaku je dosaženo průměrné maximální
plazmatické koncentrace 2,5 μg/ml (8 μmol/l).
Pokud se 75 mg diklofenaku podává formou intravenózní infuze po dobu 2 hodin, je průměrná
maximální plazmatická koncentrace přibližně 1,9 μg/ml (5,9 μmol/l). Kratší doba infuze má za následek
vyšší maximální plazmatické koncentrace, zatímco delší doba infuze dosahuje plató koncentrace úměrné
rychlosti infuze po 3 až 4 hodinách. Nicméně po intramuskulární injekci nebo po podání
gastrorezistentních tablet nebo čípků plazmatické koncentrace po dosažení maxima rychle klesají.
Biologická dostupnost po intramuskulárním nebo intravenózním podání je přibližně dvakrát větší než
po perorálním nebo rektálním podání stejné dávky, protože při orálním nebo rektálním podání
diklofenaku je přibližně polovina účinné látky metabolizována při prvním průchodu játry (first pass
efekt).
Farmakokinetické chování diklofenaku zůstává nezměněno i při opakovaném podávání. Pokud jsou
dodrženy doporučené intervaly dávkování, nedochází ke kumulaci.
Distribuce
Diklofenak se z 99,7% váže na plazmatické bílkoviny, zejména na albumin (99,4%).
Distribuční objem je 0,12 až 0,17 l/kg.
Diklofenak přechází do synoviální tekutiny, kde jsou maximální hodnoty naměřeny za 2 až 4 hodiny po
dosažení maximálních plazmatických koncentrací. Poločas eliminace ze synoviální tekutiny je 3 až hodin. Dvě hodiny po dosažení maximálních plazmatických koncentrací jsou proto koncentrace účinné
látky v synoviální tekutině vyšší než v plazmě a zůstávají zvýšené až do 12 hodin po podání.
Diklofenak a jeho metabolity procházejí placentou. Stopy diklofenaku se nacházejí v mateřském mléce
kojících žen (viz bod 4.6).
Biotransformace
Biotransformace diklofenaku probíhá částečně glukuronidací intaktní molekuly, ale hlavně
jednorázovou a vícečetnou hydroxylací a methoxylací. Výsledkem celého procesu je vytvoření několika
fenolických metabolitů (3'-hydroxy-, 4'-hydroxy-, 5-hydroxy-, 4',5-dihydroxy- a 3'-hydroxy-4'-methoxy
diklofenaku), z nichž je většina následně přeměněna na glukuronidové konjugáty. Dva z těchto
fenolických metabolitů jsou biologicky aktivní, ale v mnohem menší míře než samotný diklofenak.
Eliminace
Celková systémová clearance diklofenaku z plazmy je 263±56 ml/min (průměrná hodnota ± směrodatná
odchylka). Konečný plazmatický poločas je 1 až 2 hodiny.
Čtyři z metabolitů včetně dvou aktivních mají také krátký poločas vylučovaní 1 až 3 hodiny. Jeden
metabolit, 3'-hydroxy-4'-methoxydiklofenak, má mnohem delší poločas vylučování. Avšak tento
metabolit je farmakologicky neúčinný.
Přibližně 60 % podané dávky je vyloučeno močí ve formě metabolitů, které jsou výsledkem dvou výše
zmíněných procesů. Méně než jedno procento je vyloučeno v nezměněné formě. Zbytek dávky je
vyloučen ve formě metabolitů žlučí do stolice.
Linearita/nelinearita
Množství absorbovaného diklofenaku je přímo úměrné podané dávce.
Zvláštní populace
Studie s jednorázovými 50 mg intravenózními dávkami 14C-diklofenaku u čtyř pacientů s různým
stupněm poškození ledvin (clearance kreatininu 3 až 42 ml/min) ukázaly, že počáteční hladiny
radioaktivity v plazmě byly stejné jako u osob s normální funkcí ledvin.

Biologická dostupnost byla výrazně zvýšena pouze u pacientů s hodnotou clearance kreatininu pouze ml/min. K opožděné eliminaci došlo hlavně u konjugátů diklofenaku a jeho primárních metabolitů. Bylo
zjištěno, že se plazmatická koncentrace všech metabolitů diklofenaku zvyšuje při renální insuficienci,
ale eliminace po prvních 24 hodinách se nelišila od eliminace u pacientů s normální funkcí ledvin. U
pacientů se závažnou renální insuficiencí (clearance kreatininu <10 ml/min) mohou být ustálené
koncentrace hydroxymetabolitů diklofenaku při dávce 50 mg dvakrát denně 4krát vyšší než u pacientů
s normální funkcí ledvin. Na druhou stranu jsou však tyto metabolity z velké části přítomny jako
konjugáty s malou farmakologickou aktivitou a renální clearance je kompenzována eliminací metabolitů
žlučí.
Při zhoršené funkci jater, jako je chronická hepatitida, cirhóza jater bez portální dekompenzace, jsou
kinetika a metabolismus diklofenaku stejné jako u pacientů bez jaterního onemocnění. Při závažném
poškození jater však není vyloučeno nepříznivé ovlivnění kinetiky a metabolismu.