Aciclovir accord Poločas rozpadu, Farmakokinetické vlastnosti

a zejména u pacientů s poruchou funkce ledvin nebo u starších pacientů má být proto zváženo snížení
dávky.

Tento léčivý přípravek obsahuje 26,7 mg sodíku v 10ml injekční lahvičce, což odpovídá 1,41 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.
Tento léčivý přípravek obsahuje 53,4 mg sodíku v 20ml injekční lahvičce, což odpovídá 2,82 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.
Tento léčivý přípravek obsahuje 106,8 mg sodíku na 40ml injekční lahvičce, což odpovídá 5,65 %
doporučeného maximálního denního příjmu sodíku potravou podle WHO pro dospělého, který činí 2 g
sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Aciklovir se vylučuje primárně nezměněnou močí prostřednictvím aktivní renální tubulární sekrece.
Jakékoli léky podávané současně, které soutěží s tímto mechanismem, mohou zvýšit plazmatické
koncentrace acikloviru. Probenecid a cimetidin zvyšují AUC acikloviru tímto mechanismem a snižují
renální clearance acikloviru. Úprava dávky však není nutná z důvodu širokého terapeutického indexu
acikloviru.

U pacientů, kteří dostávají intravenózní aplikaci acikloviru, je nutná opatrnost při současném podávání
s léky, které konkurují eliminaci acikloviru, protože existuje možnost zvýšení plazmatických hladin
jednoho nebo obou léků nebo jejich metabolitů. Zvýšení plazmatických AUC acikloviru a inaktivního
metabolitu mofetil-mykofenolátu, imunosupresivního činidla používaného u pacientů po transplantaci,
bylo prokázáno při současném podávání léčiv.

Pokud se lithium podává současně s vysokými dávkami acikloviru intravenózně, má být koncentrace
lithia v séru pečlivě sledována z důvodu rizika toxicity lithia.

Při podávání acikloviru intravenózně s léky, které ovlivňují jiné aspekty fyziologie ledvin (např.
cyklosporin, takrolimus), je rovněž nutná opatrnost (se sledováním změn renálních funkcí).

Experimentální studie na pěti mužských subjektech ukazuje, že současná léčba aciklovirem zvyšuje
AUC úplně podaného theofylinu přibližně o 50 %. Během souběžné léčby aciklovirem se doporučuje
měřit plazmatické koncentrace.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Fertilita
Neexistují žádné informace o účinku acikloviru na fertilitu žen.

Ve studii s 20 mužskými pacienty s normálním počtem spermií bylo prokázáno, že aciklovir podávaný
perorálně v dávkách až 1 g denně po dobu až šesti měsíců nemá klinicky významný účinek na počet
spermií, motilitu ani morfologii (viz bod 5.2).

Těhotenství
U lidí není k dispozici dostatek údajů o intravenózním použití acikloviru během těhotenství. Údaje o
perorálním použití během velkého počtu těhotenství neprokazují žádné škodlivé účinky acikloviru na
těhotenství nebo na zdraví plodu/novorozence. Údaje ze studií na zvířatech prokázaly reprodukční
toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo, ale pravděpodobně nízké. Pokud je
známo, neexistuje nebezpečí pro krátkodobé použití acikloviru při závažných indikacích. Použití
acikloviru během těhotenství má být zváženo pouze tehdy, pokud očekávaný přínos pro matku překročí
potenciální riziko pro plod.

Kojení
Aciklovir se vylučuje do mateřského mléka v omezeném množství. Maximální množství, které může
dítě požít mateřským mlékem, je pouze malé procento povolené dávky pro kojence. Krátkodobou terapií
proto nelze proti kojení vznést námitku. Při delším používání se doporučuje kojení přerušit.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Aciklovir ve formě intravenózního infuzního roztoku se obvykle používá u hospitalizovaných pacientů
a informace o schopnosti řídit a obsluhovat stroje obvykle nejsou relevantní. Nebyly provedeny žádné
studie, které by zkoumaly účinek acikloviru na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Kategorie frekvencí spojené s níže uvedenými nežádoucími účinky jsou odhady. Pro většinu událostí
nebyly k dispozici odpovídající údaje pro odhad incidence. Kromě toho se jejich výskyt může lišit v
závislosti na indikaci.

Pro klasifikaci nežádoucích účinků z hlediska frekvence byla použita následující konvence:: velmi časté
(≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1 000 až <1/100), vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000),
velmi vzácné (<1/10 000).

Poruchy krve a lymfatického systému
Méně časté: snížení hematologických ukazatelů (anémie, trombocytopenie, leukopenie).

Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné: anafylaxe

Psychiatrické poruchy a poruchy nervového systému
Velmi vzácné: bolest hlavy, závratě, agitovanost, zmatenost, třes, ataxie, dysartrie, halucinace,
psychotické symptomy, křeče, somnolence, encefalopatie, kóma.

Výše uvedené účinky jsou obecně reverzibilní a obvykle jsou hlášeny u pacientů s poškozením ledvin
nebo s jinými predispozičními faktory (viz bod 4.4).

Cévní poruchy
Časté: flebitida

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné: dyspnoe

Gastrointestinální poruchy
Časté: nauzea, zvracení
Velmi časté: průjem, bolest břicha

Poruchy jater a žlučových cest
Časté: reverzibilní zvýšení hladin jaterních enzymů.
Velmi vzácné: reverzibilní zvýšení hladiny bilirubinu, žloutenka, hepatitida.

Poruchy kůže a podkožní tkáně
Časté: pruritus, urtikarie, vyrážka (včetně fotosenzitivity)
Velmi vzácné: angioedém

Poruchy ledvin a močových cest
Časté: zvýšení hladiny močoviny v krvi a kreatininu

Předpokládá se, že rychlé zvýšení hladiny močoviny v krvi a kreatininu souvisí s maximální hladinou v
plazmě a stavem hydratace pacienta. Aby se tomu zabránilo, nemá být léčivý přípravek podáván jako
intravenózní bolusová injekce, ale pomalá infuze po dobu jedné hodiny.

Velmi vzácné: poškození ledvin, akutní selhání ledvin a bolest ledvin.

Má být udržována dostatečná hydratace. Poškození ledvin obvykle rychle reaguje na rehydrataci
pacienta a/nebo snížení dávky nebo vysazení léku. Ve výjimečných případech však může dojít k
akutnímu selhání ledvin.

Bolest ledvin může být spojena se selháním ledvin a krystalurií.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Velmi vzácné: únava, horečka, lokální zánětlivé reakce

Pokud byl aciklovir neúmyslně vpraven do extracelulárních tkání, vyskytly se těžké lokální zánětlivé
reakce, které někdy vedou ke poškození kůže.

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky přímo na adresu:

Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48,
100 41 Praha
webové stránky: http://www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Předávkování intravenózně podávaným aciklovirem vedlo ke zvýšení hladiny kreatininu v séru, dusíku
močoviny v krvi a následnému selhání ledvin. V souvislosti s předávkováním byly popsány
neurologické účinky včetně zmatenosti, halucinací, agitovanosti, záchvatů křečí a kómatu.

U pacientů je třeba pečlivě sledovat známky toxicity. Hemodialýza významně podporuje odstranění
acikloviru z krve, a proto může být považována za možnost při řízení předávkování tímto lékem.


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Přímo působící antivirotika; nukleosidy a nukleotidy, kromě inhibitorů
reverzní transkriptázy, ATC kód: J05AB
Mechanismus účinku

Aciklovir je syntetický analog purinového nukleosidu s in vitro a in vivo inhibiční aktivitou proti
lidským herpetickým virům, včetně viru herpes simplexu typu 1 a 2 a viru varicella zoster (VZV), viru
Epstein Barrové (EBV) a cytomegaloviru (CMV). V buněčné kultuře má aciklovir největší antivirovou
aktivitu proti HSV-1, následovanou (v klesajícím pořadí účinnosti) HSV-2, VZV, EBV a CMV.

Inhibiční aktivita acikloviru pro HSV-1, HSV-2, VZV a EBV je vysoce selektivní. Enzym
thymidinkináza (TK) normálních neinfikovaných buněk nepoužívá aciklovir účinně jako substrát, a
proto je toxicita pro savčí hostitelské buňky nízká; TK kódovaný HSV, VZV a EBV však přeměňuje
aciklovir na aciklovir-monofosfát, nukleosidový analog, který je dále přeměněn buněčnými enzymy na
difosfát a nakonec na trifosfát. Aciklovir-trifosfát interferuje s virovou DNA polymerázou a inhibuje
replikaci virové DNA s výsledným ukončením řetězce po jeho začlenění do virové DNA.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
U dospělých byly hodnoty průměrné maximální plazmatické koncentrace v ustáleném stavu (Cssmax) po
jednohodinové infuzi 2,5 mg/kg, 5 mg/kg, 10 mg/kg a 15 mg/kg 22,7 mikromolu (5,1 mikrogramů/ml),
43,6 mikromolu (9,8 mikrogramů/ml), 92 mikromolu (20,7 mikrogramů/ml) a 105 mikromolu (23,mikrogramů/ml). Následující hodnoty minimální plazmatické koncentrace (Cssmin) o 7 hodin později
byly 2,2 mikromolu (0,5 mikrogramů/ml), 3,1 mikromolu (0,7 mikrogramů/ml), 10,2 mikromolu (2,mikrogramů/ml) a 8,8 mikromolu (2,0 mikrogramů/ml). U dětí starších 1 roku byly pozorovány podobné
průměrné maximální (Cssmax) a minimální (Cssmin) koncentrace, když byla dávka 250 mg/m2 nahrazena
dávkou 5 mg/kg a dávka 500 mg/m2 byla nahrazena dávkou 10 mg/ kg. U novorozenců (0 až 3 měsíce
věku) léčených dávkou 10 mg/kg formou jednohodinovéinfuze každých 8 hodin byla zaznamenána
Cssmax 61,2 mikromolu (13,8 mikrogramů/ml) a Cssmin 10,1 mikromolu (2,3 mikrogramů/ml).
Samostatná skupina novorozenců léčených dávkou 15 mg/kg každých 8 hodin ukázala zvýšení hladin
přibližně v závislosti na dávce, s Cmax 83,5 mikromolu (18,8 mikrogramů/ml) a Cmin 14,1 mikromolu
(3,2 mikrogramů/ml).Distribuce
Průměrný distribuční objem 26 l ukazuje, že aciklovir je distribuován do celkové tělesné vody. Zdánlivé
hodnoty po perorálním podání (Vd/F) se pohybovaly od 2,3 do 17,8 l/kg. Protože vazba na plazmatické
bílkoviny je relativně nízká (9 až 33 %), lékové interakce týkající se vytěsnění z vazebného místa se
nepředpokládají. Koncentrace v mozkomíšním moku odpovídá přibližně 50 % plazmatické koncentrace
v ustáleném stavu.

Metabolismus
Aciklovir se vylučuje převážně v nezměněné podobě ledvinami. Jediným známým metabolitem v moči
je 9-karboxymethoxymethylguanin a tvoří 10-15 % dávky vyloučené močí.

Eliminace
Poločas eliminace acikloviru u dospělých pacientů s normální funkcí ledvin je přibližně 2,9 hodiny. Po
intravenózním podání se většina léčiva vylučuje v nezměněné podobě ledvinami. Renální clearance
acikloviru je podstatně vyšší než clearance kreatininu, což ukazuje, že tubulární sekrece, kromě
glomerulární filtrace, přispívá k vylučování léčiva ledvinami. 9-karboxymethoxymethylguanin je
jediným významným metabolitem acikloviru a představuje 10-15 % dávky vyloučené močí.

U novorozenců (ve věku 0-3 měsíců) léčených 10 mg/kg acikloviru byl plazmatický poločas eliminace
3,8 hodiny.

Zvláštní skupiny pacientů
U starších pacientů celková tělesná clearance klesá se zvyšujícím se věkem a je spojena se snížením
clearance kreatininu, i když v terminálním plazmatickém poločasu je jen malá změna.

U pacientů s chronickým selháním ledvin byl zjištěn průměrný terminální poločas 19,5 hodiny.
Průměrný poločas acikloviru během hemodialýzy byl 5,7 hodiny. Plazmatické hladiny acikloviru klesly
během dialýzy přibližně o 60 %.

Obézní pacienti, kterým byly podávány intravenózní dávky acikloviru založené na celkové tělesné
hmotnosti, měli vyšší maximální koncentrace než pacienti s normální tělesnou hmotností, kteří
dostávali dávku založenou na celkové tělesné hmotnosti. U morbidně obézních pacientů (n=7), kterým
byly intravenózně podávány dávky acikloviru založené na ideální tělesné hmotnosti spíše než na
celkové tělesné hmotnosti, však byly maximální koncentrace o 29,3 % nižší než u pacientů s normální
tělesnou hmotností, kteří dostávali dávku založenou na celkové tělesné hmotnosti. Důsledky nižších
maximálních koncentrací z hlediska účinnosti nejsou známy.