PŘÍLOHA I
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
Victoza 6 mg/ml injekční roztok v předplněném peru
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
ml roztoku obsahuje 6 mg liraglutidu*. Jedno předplněné pero obsahuje 18 mg liraglutidu ve 3 ml.
* Analog lidského glukagonu podobného peptidu-1 technologií v Saccharomyces cerevisiae.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Injekční roztok.
Čirý a bezbarvý či téměř bezbarvý izotonický roztok; pH = 8,15.
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
Přípravek Victoza je určen k léčbě dospělých, dospívajících a dětí ve věku od 10 let s nedostatečně
kontrolovaným diabetem mellitem 2. typu jako doplněk k dietě a cvičení
• jako monoterapie, pokud je metformin považován za nevhodný v důsledku nesnášenlivosti nebo
kontraindikací
• jako doplněk k dalším antidiabetikům.
Výsledky studií týkající se kombinací, vlivů na kontrolu glykemie a na kardiovaskulární příhody a
studované populace viz body 4.4, 4.5 a 5.1.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Z důvodu zlepšení gastrointestinální snášenlivosti je počáteční dávka 0,6 mg liraglutidu denně.
Minimálně po jednom týdnu má být dávka zvýšena na 1,2 mg. Na základě klinické odpovědi lze u
některých pacientů předpokládat přínos při zvýšení dávky ze 1,2 mg na 1,8 mg. Proto pro další
zlepšení kontroly glykemie se minimálně po jednom týdnu může zvýšit dávka na 1,8 mg. Denní dávky
vyšší než 1,8 mg se nedoporučují.
V případě, že je přípravek Victoza přidán k terapii sulfonymočovinou nebo inzulinem, je třeba zvážit
snížení dávky sulfonylmočoviny nebo inzulinu, aby se zmenšilo riziko hypoglykemie Kombinovaná terapie se sulfonylmočovinou nebo thiazolidindionem je platná pouze pro dospělé
pacienty.
Selfmonitoring glukózy v krvi pro nastavení dávky přípravku Victoza není nutný. Monitorování
glykemie pacientem je nutné kvůli úpravě dávky derivátu sulfonylmočoviny a inzulinu zejména po
zahájení léčby přípravkem Victoza a snížení dávky inzulinu. Doporučuje se postupné snižování dávky
inzulinu.
Zvláštní skupiny pacientů
Starší pacienti Z důvodu věku není nutná žádná úprava dávkování.
Porucha funkce ledvinU pacientů s lehkou, středně těžkou či těžkou poruchou funkce ledvin není nutná žádná úprava
dávkování. Nejsou žádné zkušenosti s léčbou pacientů v konečném stadiu selhání ledvin. Použití
přípravku Victoza u těchto pacientů se proto nedoporučuje
Porucha funkce jaterU pacientů s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce jater není doporučena žádná úprava dávky.
Použití přípravku Victoza se nedoporučuje u pacientů s těžkou poruchou funkce jater
Pediatrická populace
U dospívajících a dětí ve věku od 10 let není nutná úprava dávky. U dětí mladších 10 let nejsou
dostupné žádné údaje
Způsob podání
Přípravek Victoza nesmí být podán intravenózně nebo intramuskulárně.
Přípravek Victoza se podává jedenkrát denně kdykoli v průběhu dne, nezávisle na jídle, a může být
aplikován subkutánně do břicha, stehna nebo horní části paže. Místo aplikace i doba aplikace injekce
mohou být změněny bez úpravy dávkování. Je však výhodnější podávat přípravek Victoza přibližně ve
stejnou denní dobu, která je pro pacienta nejvhodnější. Další pokyny o podávání viz bod 6.6.
4.3 Kontraindikace
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Liraglutid nesmí být používán u pacientů s diabetem mellitem 1. typu nebo k léčbě diabetické
ketoacidózy.
Liraglutid není náhrada za inzulin. U pacientů se závislostí na podávání inzulinu byla po rychlém
vysazení nebo snížení dávky inzulinu hlášena diabetická ketoacidóza
Nejsou žádné terapeutické zkušenosti s podáváním pacientům s městnavým srdečním selháním třídy
IV podle New York Heart Association doporučován.
S podáváním pacientům se zánětlivým onemocněním střev a diabetickou gastroparézou jsou pouze
omezené zkušenosti. Používání liraglutidu není u těchto pacientů doporučeno, neboť je spojeno
s přechodnými gastrointestinálními nežádoucími účinky, včetně nauzey, zvracení a průjmu.
Akutní pankreatitida
Při použití agonistů GLP-1 receptoru byla pozorována akutní pankreatitida. Pacienti musí být
informováni o charakteristických příznacích akutní pankreatitidy. Je-li podezření na pankreatitidu,
musí být liraglutid vysazen. Pokud je akutní pankreatitida potvrzena, nesmí být léčba liraglutidem
znovu zahájena
Onemocnění štítné žlázy
V klinických studiích byly hlášeny nežádoucí účinky na štítnou žlázu jako například zvětšení štítné
žlázy, a to zvláště u pacientů s již dříve existujícím onemocněním štítné žlázy. Liraglutid proto musí
být u těchto pacientů používán s opatrností.
Hypoglykemie
Pacienti, kterým je podáván liraglutid v kombinaci se sulfonylmočovinou nebo inzulinem, mohou mít
zvýšené riziko hypoglykemie sulfonylmočoviny nebo inzulinu.
Dehydratace
U pacientů léčených liraglutidem byly hlášeny známky a příznaky dehydratace včetně poruchy funkce
ledvin a akutního selhání ledvin. Pacienti používající liraglutid musí být upozorněni na potenciální
riziko dehydratace v případě gastrointestinálních nežádoucích účinků a musí být seznámeni s
bezpečnostními opatřeními, která mají učinit, aby zabránili úbytku tekutin.
Pomocné látky
Victoza obsahuje méně než 1 mmol sodíku sodíku“.
Sledovatelnost
Aby se zlepšila sledovatelnost biologických léčivých přípravků má se přehledně zaznamenat název
podaného přípravku a číslo šarže.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
In vitro je u liraglutidu prokázán velmi nízký potenciál pro farmakokinetické interakce s jinými
léčivými látkami s vlivem na cytochrom P450 a vazbu na plasmatické proteiny.
Malé zpoždění ve vyprazdňování žaludku při používání liraglutidu může ovlivnit absorpci současně
podávaných perorálních léčivých přípravků. Studie interakcí neprokázaly žádné klinicky významné
zpoždění absorpce, a proto není vyžadována úprava dávky. Několik pacientů léčených liraglutidem
hlásilo nejméně jednu epizodu těžkého průjmu. Průjem může ovlivnit absorpci současně podávaných
perorálních léčivých přípravků.
Warfarin a další deriváty kumarinu
Nebyly provedeny žádné studie interakcí. Klinicky významné interakce s léčivými látkami se špatnou
rozpustností nebo s úzkým terapeutickým indexem, jako je warfarin, nemohou být vyloučeny. Po
zahájení léčby liraglutidem se u pacientů užívajících warfarin nebo další deriváty kumarinu
doporučuje častější monitorování INR
Paracetamol
Liraglutid neměnil celkovou expozici paracetamolu po podání 1 000 mg v jedné dávce. Hodnota Cmax
paracetamolu byla snížena o 31 % a střední hodnota tmax byla zpožděna na 15 min. Při současném
podávání paracetamolu není nutná žádná úprava dávkování.
Atorvastatin
Liraglutid neměnil celkovou expozici atorvastatinu v klinicky významné míře po podání 40 mg
atorvastatinu v jedné dávce. Proto při podávání s liraglutidem není nutná žádná úprava dávky
atorvastatinu. Při podávání s liraglutidem se hodnota Cmax atorvastatinu snížila o 38 % a střední
hodnota tmax se zpozdila z 1 hod na 3 hod.
Griseofulvin
Liraglutid neměnil celkovou expozici griseofulvinu po podání 500 mg griseofulvinu v jedné dávce.
Hodnota Cmax griseofulvinu byla zvýšena o 37 %, zatímco ke změně střední hodnoty tmax nedošlo.
Úprava dávky griseofulvinu a jiných látek s nízkou rozpustností a vysokou permeabilitou není nutná.
Di goxin
Podání 1 mg digoxinu v jedné dávce spolu s liraglutidem vedlo ke snížení AUC digoxinu o 16 %,
hodnota Cmax byla snížena o 31 %. Medián tmax digoxinu byl zpožděn z 1 hod na 1,5 hod. Na základě
těchto výsledků není nutná úprava dávky digoxinu.
Lisinopril
Podání 20 mg lisinoprilu v jedné dávce spolu s liraglutidem vedlo ke snížení AUC lisinoprilu o 15 %,
hodnota Cmax byla snížena o 27 %. Medián tmax lisinoprilu byl při podávání liraglutidu zpožděn z 6 hod
na 8 hod. Na základě těchto výsledků není nutná úprava dávky lisinoprilu.
Perorální antikoncepční přípravky
Po podání jednorázové dávky perorálního antikoncepčního přípravku snižoval liraglutid Cmax
ethinyloestradiolu a levonorgestrelu o 12 a 13 %. Hodnota tmax byla u obou látek při podání liraglutidu
zpožděna o 1,5 hod. Nedošlo k žádnému klinicky významnému účinku na celkovou expozici
ethinyloestradiolu ani levonorgestrelu. Předpokládá se proto, že antikoncepční účinek není při
současném podávání liraglutidu ovlivněn.
Inzulin
Při podání jednorázové dávky inzulinu detemir 0,5 j./kg s liraglutidem v dávce 1,8 mg pacientům
s diabetem 2. typu nebyly v rovnovážném stavu pozorovány žádné farmakokinetické nebo
farmakodynamické interakce mezi liraglutidem a inzulinem detemir.
Pediatrická populace
Interakční studie byly provedeny pouze u dospělých.
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Těhotenství
Adekvátní údaje o podávání liraglutidu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech
prokázaly reprodukční toxicitu
Liraglutid nemá být během těhotenství podáván, místo něj se doporučuje používání inzulinu. Pokud si
pacientka přeje otěhotnět nebo otěhotní, musí být léčba přípravkem Victoza přerušena.
Kojení
Není známo, zda dochází k exkreci liraglutidu do lidského mateřského mléka. Studie na zvířatech
ukázaly, že přenos liraglutidu a strukturně blízkých metabolitů do mléka je nízký. Neklinické studie
ukázaly snížení neonatálního růstu u kojených potkaních mláďat spojené s léčbou Vzhledem k chybějícím zkušenostem nemá být přípravek Victoza používán během kojení.
Fertilita
S výjimkou lehkého snížení počtu živých nidovaných vajíček neprokázaly studie na zvířatech škodlivé
účinky v souvislosti s fertilitou.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Victoza nemá žádný nebo má zanedbatelný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.
Pacientům má být doporučeno provést opatření, aby během řízení a obsluhy strojů předešli
hypoglykemii, zvláště pokud je přípravek Victoza používán v kombinaci se sulfonylmočovinou nebo
inzulinem.
4.8 Nežádoucí účinky
Souhrn bezpečnostního profilu
V pěti velkých dlouhodobých klinických studiích fáze 3a se více než 2 500 dospělých pacientů léčilo
samotným přípravkem Victoza nebo v kombinaci s metforminem, sulfonylmočovinou nebo bez metforminu
Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky byly v klinických studiích gastrointestinální poruchy: nauzea a
průjem byly velmi časté, zatímco zvracení, zácpa, bolest břicha a dyspepsie byly časté. Na počátku
léčby se mohou tyto gastrointestinální nežádoucí účinky vyskytovat častěji. Tyto reakce obvykle po
několika dnech či týdnech trvalé léčby zeslábnou. Bolesti hlavy a nasofaryngitis byly také časté. Častá
byla dále hypoglykemie, a pokud byl liraglutid použit v kombinaci se sulfonylmočovinou, byla
hypoglykemie velmi častá. Závažná hypoglykemie byla pozorována hlavně při kombinované léčbě se
sulfonylmočovinou.
Se znam nežádoucích účinků v tabulce
V tabulce 1 jsou uvedeny nežádoucí účinky hlášené během fáze 3a dlouhodobých kontrolovaných
klinických hodnocení, během studie LEADER spontánních základě jejich výskytu ve fázi 3a klinických hodnocení.
Frekvence výskytu jsou definovány takto: Velmi časté dostupných údajů nelze určitv pořadí podle klesající závažnosti.
Tabulka 1 Nežádoucí účinky zjištěné ve fázi 3a dlouhodobých kontrolovaných hodnocení,
z dlouhodobé klinické kardiovaskulární studie
Třídy
orgánových
systémů
podle
databáze
MedDRAVelmi časté Časté Méně časté Vzácné Velmi vzácné
Infekce ainfestace
Nasofaryngitis
Bronchitis
Poruchy
imunitního
systému $ Q D I \ O D N W L F N p