Sp. zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
1. NÁZEV PŘÍPRAVKU
ELIGARD 22,5 mg prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok
2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna předplněná injekční stříkačka s práškem pro injekční roztok obsahuje 22,5 mg leuprorelinacetátu,
což odpovídá 20,87 mg leuprorelinu.
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA
Prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok.
Prášek (stříkačka B):
Předplněná stříkačka obsahující bílý až téměř bílý prášek.
Rozpouštědlo (stříkačka A):
Předplněná stříkačka obsahující čirý, bezbarvý až bledě žlutý roztok
4. KLINICKÉ ÚDAJE
4.1 Terapeutické indikace
ELIGARD 22,5 mg je indikován k léčbě pokročilého hormonálně dependentního karcinomu prostaty a
k léčbě vysoce rizikového, lokalizovaného a lokálně pokročilého hormonálně dependentního karcinomu
prostaty v kombinaci s radioterapií.
4.2 Dávkování a způsob podání
Dávkování
Dospělí muži
ELIGARD 22,5 mg má být podáván pod dohledem lékaře s odbornými znalostmi potřebnými pro
sledování odpovědi na léčbu.
ELIGARD 22,5 mg je podáván jako jednorázová podkožní injekce jednou za 3 měsíce. Injektovaný roztok
vytvoří depo léčiva, které průběžně uvolňuje leuprorelin-acetát po dobu 3 měsíců.
Léčba pokročilého karcinomu prostaty přípravkem ELIGARD 22,5 mg je v zásadě dlouhodobá. Terapie se
nemá přerušovat, dojde-li k remisi nebo zlepšení.
ELIGARD 22,5 mg má být používán jako neoadjuvantní nebo adjuvantní terapie v kombinaci
s radioterapií u vysoce rizikového lokalizovaného a lokálně pokročilého karcinomu prostaty.
Odezva na ELIGARD 22,5 mg se musí sledovat pomocí klinických parametrů a měřením hladin
prostatického specifického antigenu (PSA) v séru. Klinické studie ukázaly, že se hladina testosteronu
u většiny nekastrovaných pacientů během prvních 3 dnů zvýšila a poté se během 3 – 4 týdnů snížila pod
kastrační úroveň. Po dosažení této hladiny se kastrační úroveň udržovala po celou dobu trvání terapie
(<1,0 % výkyvů v hladině testosteronu). Pokud není odezva pacienta zcela optimální, je vhodné ověřit,
zda hladiny testosteronu v séru dosáhly kastrační úrovně a setrvávají na ní. Vzhledem k tomu, že
v důsledku nesprávné přípravy, rekonstituce nebo podávání přípravku může dojít k nedostatečnému
klinickému účinku, musí být v případě nesprávného zacházení nebo podezření na ně vyhodnoceny hladiny
testosteronu (viz bod 4.4).
U pacientů s metastatickým kastračně resistentním karcinomem prostaty léčených agonisty GnRH, jako je
leuprorelin, u kterých nebyla provedena chirurgická kastrace a jsou způsobilí pro léčbu inhibitory
androgenní biosyntézy nebo inhibitory androgenních receptorů, lze pokračovat v léčbě agonisty GnRH.
Pediatrická populace
Bezpečnost a účinnost přípravku ELIGARD 22,5 mg u dětí ve věku 0 až 18 let nebyla stanovena (viz též
bod 4.3).
Zvláštní skupiny pacientůNebyly provedeny žádné klinické studie s pacienty s poruchou funkce jater nebo ledvin.
Způsob podáníELIGARD 22,5 mg musí být připravován, rekonstituován a podáván pouze zdravotnickými pracovníky,
kteří jsou seznámeni s těmito postupy. Musí se přesně dodržovat návod na rekonstituci a podávání (viz
body 4.4 a 6.6.). Pokud není přípravek připraven správně, nesmí být podán.
Obsah dvou předplněných sterilních injekčních stříkaček se musí smísit bezprostředně před subkutánní
aplikací přípravku ELIGARD 22,5 mg.
Na základě údajů ze zkoušek na zvířatech je naprosto nezbytné se vyvarovat intraarteriální nebo
intravenózní aplikace.
Stejně jako u jiných léčivých přípravků podávaných subkutánně má být místo vpichu pravidelně
obměňováno.
4.3 Kontraindikace
ELIGARD 22,5 mg je kontraindikován u žen a pediatrických pacientů.
Hypersenzitivita na leuprorelin-acetát, jiné agonisty GnRH nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou
v bodě 6.1.
U pacientů po orchiektomii (v případě chirurgické kastrace nemá ELIGARD 22,5 mg, stejně jako ostatní
agonisté GnRH, za následek další snížení testosteronu v séru).
Podávání přípravku v monoterapii u pacientů s karcinomem prostaty a současně s kompresí míchy nebo
prokázanými míšními metastázami (též viz bod 4.4).
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Správná rekonstituce: Byly hlášeny případy chyb při zacházení s přípravkem, ke kterým může dojít během
kteréhokoli kroku procesu přípravy a které by mohly potenciálně vést k nedostatečné účinnosti. Musí se
přesně dodržovat návod na rekonstituci a podávání (viz bod 6.6). V případě podezření na chybu nebo
zjištění chyby při zacházení s přípravkem je třeba pacienty odpovídajícím způsobem monitorovat (viz
bod 4.2).
Androgen deprivační léčba může prodlužovat QT interval:
Před zahájením léčby přípravkem ELIGARD 22,5 mg má lékař zvážit poměr přínosů a rizik, včetně rizika
Torsade de pointes, u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu v anamnéze a u pacientů
souběžně užívajících léčivé přípravky, které mohou prodlužovat QT interval (viz bod 4.5).
Kardiovaskulární onemocnění: V souvislosti s používáním agonistů GnRH u mužů bylo hlášeno zvýšené
riziko vzniku infarktu myokardu, náhlé srdeční smrti a cévní mozkové příhody. Na základě hlášené míry
pravděpodobnosti se riziko zdá nízké a má být při stanovení léčby pacientů s karcinomem prostaty pečlivě
vyhodnoceno společně s kardiovaskulárními rizikovými faktory. Pacienti, kteří jsou léčeni agonisty
GnRH, mají být monitorováni s ohledem na příznaky a známky rozvoje kardiovaskulárního onemocnění a
léčeni podle současné klinické praxe.
Přechodné zvýšení hladiny testosteronu: Leuprorelin-acetát, stejně jako ostatní agonisté GnRH, způsobuje
během prvních týdnů léčby přechodné zvýšení koncentrací testosteronu, dihydrotestosteronu a kyselé
fosfatázy v séru. Pacienti mohou pozorovat zhoršení subjektivních příznaků nebo výskyt nových příznaků,
včetně bolestí v kostech, neuropatie, hematurie nebo obstrukce močových cest nebo močového měchýře
(viz bod 4.8). Tyto příznaky obvykle v průběhu terapie ustupují.
Je třeba zvážit doplňkové podání vhodného antiandrogenu, a to 3 dny před zahájením léčby leuprorelinem
a dále v průběhu prvních 2 až 3 týdnů léčby. Bylo prokázáno, že toto opatření chrání před následky
počátečního zvýšení sérové hladiny testosteronu.
Podávání přípravku ELIGARD 22,5 mg po chirurgické kastraci již nevede k dalšímu snížení hladin
testosteronu v séru u mužů.
Denzita kostí: U mužů po kastraci nebo u mužů, kteří byli léčeni agonisty GnRH (viz bod 4.8), bylo
v literatuře popsáno řídnutí kostí.
Terapie antiandrogeny významně zvyšuje riziko fraktur z důvodu osteoporózy. K tomuto problému
existuje zatím málo informací. Fraktury z důvodu osteoporózy byly pozorovány u 5 % pacientů po
22 měsících farmakologické, androgen deprivační léčby a u 4 % pacientů po 5 až 10 letech této léčby.
Riziko fraktur z důvodu osteoporózy je obecně vyšší než riziko patologických fraktur. Na rozvoji
osteoporózy se kromě dlouhodobého deficitu testosteronu mohou podílet také vyšší věk, kouření a
požívání alkoholických nápojů, obezita a nedostatek pohybu.
Hypofyzární apoplexie: Během postmarketingového sledování byly po podání GnRH agonistů
zaznamenány vzácné případy hypofyzární apoplexie (klinický syndrom související s infarktem hypofýzy).
Většina příznaků se objevila během 2 týdnů po podání první dávky, některé během první hodiny. V těchto
případech se hypofyzární apoplexie projevila náhlou bolestí hlavy, zvracením, změnami vidění,
oftalmoplegií, změnami psychického stavu a někdy kardiovaskulárním kolapsem. Stav vyžaduje okamžitý
lékařský zásah.
Hyperglykemie a diabetes: Hyperglykemie a zvýšené riziko vzniku diabetu byly hlášeny u mužů, kterým
jsou podávány agonisté GnRH. Hyperglykemie může znamenat rozvoj diabetu mellitu nebo zhoršení
kontroly glykemie u pacientů s diabetem. U pacientů, kterým jsou pravidelně podávány agonisté GnRH,
mají být pravidelně měřeny hladiny glukózy a/nebo glykosylovaného hemoglobinu (HbA1c) v krvi a má
se postupovat podle současné praxe při léčbě hyperglykemie nebo diabetu.
Křeče: Výskyt křečí byl pozorován z postmarketingových hlášení u pacientů léčených leuprolerin-
acetátem a u kterých se v minulosti vyskytovaly i nevyskytovaly predispoziční faktory. Při výskytu křečí
je třeba se řídit relevantními doporučeními současné klinické praxe.
Idiopatická intrakraniální hypertenze: U pacientů, kterým byl podáván leuprorelin, byla hlášena
idiopatická intrakraniální hypertenze (pseudotumor cerebri). Pacienty je třeba upozornit na známky a
příznaky idiopatické intrakraniální hypertenze, mimo jiné silnou nebo recidivující bolest hlavy,
poruchy vidění a tinitus. Dojde-li k výskytu idiopatické intrakraniální hypertenze, je třeba zvážit
vysazení leuprorelinu.
Ostatní příhody: Při podávání agonistů GnRH byly hlášeny případy obstrukce močových cest a komprese
míchy, které se mohou podílet na paralýze s fatálními komplikacemi nebo bez nich. Pokud dojde ke
vzniku komprese míchy nebo poruchy funkce ledvin, je nutno zahájit standardní léčbu těchto komplikací.
Pacienti s vertebrálními nebo mozkovými metastázami a pacienti s obstrukcí močových cest musí být
během prvních týdnů léčby pozorně sledováni.
4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Pro ELIGARD 22,5 mg nebyly provedeny žádné farmakokinetické studie lékových interakcí. Nejsou
rovněž k dispozici žádné zprávy o jakýchkoli interakcích leuprorelin-acetátu s jinými léčivými přípravky.
Protože androgen deprivační léčba může prodlužovat QT interval, má být pečlivě zvážena souběžná léčba
přípravkem ELIGARD 22,5 mg s léčivými přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval, a
léčba přípravky, které mohou vyvolat Torsade de pointes, jako antiarytmika třídy IA (např. chinidin,
disopyramid), třídy III (např. amiodaron, sotalol, dofetilid, ibutilid), methadon, moxifloxacin,
antipsychotika a další (viz bod 4.4).
4.6 Fertilita, těhotenství a kojení
Neuplatňuje se vzhledem k tomu, že ELIGARD 22,5 mg je u žen kontraindikován.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyly provedeny žádné studie účinků přípravku ELIGARD 22,5 mg na schopnost řídit a obsluhovat
stroje.
Schopnost řídit a obsluhovat stroje může být ovlivněna v důsledku únavy, závratí a poruch vidění jako
možných nežádoucích účinků léčby nebo projevů základního onemocnění.
4.8 Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky pozorované u přípravku ELIGARD 22,5 mg se týkají zejména specifické
farmakologické aktivity leuprorelin-acetátu, jmenovitě zvyšování a snižování hladin určitých hormonů.
Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou návaly horka, nauzea, malátnost a únava a přechodné
místní podráždění v místě vpichu. Mírné nebo středně silné návaly horka se vyskytují u 58 % pacientů.
Tabulkový přehled nežádoucích účinkůNásledující nežádoucí účinky byly hlášeny během klinických studií s přípravkem ELIGARD 22,5 mg
u pacientů s pokročilým karcinomem prostaty. Tyto nežádoucí účinky jsou klasifikovány podle četnosti
výskytu jako velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100, <1/10), méně časté (≥1/1 000, <1/100), vzácné (≥000, <1/1 000) a velmi vzácné (<1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).
Tabulka 1: Nežádoucí účinky v klinických studiích s přípravkem ELIGARD
Infekce a infestace
časté
méně časté
nazofaryngitida
infekce močových cest, lokální kožní infekce
Tabulka 1: Nežádoucí účinky v klinických studiích s přípravkem ELIGARD
Poruchy metabolismu a výživy
méně časté
zhoršení diabetes mellitus
Psychiatrické poruchy
méně časté
neobvyklé sny, deprese, snížení libida
Poruchy nervového systému
méně časté
vzácné není známo
závratě, bolest hlavy, hypestezie, nespavost, poruchy
chuti a čichu, vertigo
abnormální bezděčné pohyby
idiopatická intrakraniální hypertenze (pseudotumor
cerebri) (viz bod 4.4)
Srdeční poruchy
není známo
prodloužení QT intervalu (viz body 4.4 a 4.5)
Cévní poruchy
velmi časté
méně časté vzácné
návaly horka
hypertenze, hypotenze
synkopa, kolaps
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
méně časté není známo
výtok z nosu, dušnost
intersticiální plicní onemocnění
Gastrointestinální poruchy
časté
méně časté vzácné
nauzea, průjem, gastroenteritida/kolitida
zácpa, sucho v ústech, dyspepsie, zvracení
nadýmání, říhání
Poruchy kůže a podkožní tkáně
velmi časté
časté méně časté
vzácné
ekchymózy, erytém
pruritus, noční pocení
lepkavost kůže, nadměrné pocení
alopecie, kožní výsevy
Poruchy svalové a kosterní soustavy a
pojivové tkáně časté
méně časté
artralgie, bolest končetin, myalgie, třesavky, slabost
bolest zad, svalové křeče
Poruchy ledvin a močových cest
časté
méně časté
snížená frekvence močení, obtíže při močení, dysurie,
nykturie, oligurie
spasmus měchýře, hematurie, časté nucení na močení,
retence moči
Poruchy reprodukčního systému a prsu
časté
méně časté
vzácné
zvýšená citlivost prsů, atrofie varlat, bolest varlat,
neplodnost, hypertrofie prsů, erektilní dysfunkce,
zmenšení velikosti penisu
gynekomastie, impotence, poruchy varlat
bolest prsů
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
velmi časté časté
méně časté
vzácné
velmi vzácné
únava, pálení a mravenčení v místě vpichu
malátnost, bolest a zhmožděniny v místě vpichu, štípání
v místě vpichu
svědění místa vpichu, indurace místa vpichu, netečnost,
bolest, pyrexie
ulcerace místa vpichu
nekróza místa vpichu
Tabulka 1: Nežádoucí účinky v klinických studiích s přípravkem ELIGARD
Poruchy krve a lymfatického systému
časté
hematologické změny, anemie
Vyšetření
časté
méně časté
zvýšená hladina kreatininfosfokinázy v krvi, prodloužený
čas koagulace
zvýšení hladiny alaninaminotransferázy, zvýšená hladina
triglyceridů v krvi, prodloužený protrombinový čas,
zvýšení tělesné hmotnosti
K dalším nežádoucím účinkům všeobecně hlášeným při terapii leuprorelin-acetátem patří periferní otok,
plicní embolie, palpitace, myalgie, svalová slabost, změny kožního čití, zimnice, vyrážka, amnézie a
poruchy vidění. U dlouhodobého užívání přípravků této skupiny byla pozorována muskulární atrofie. Po
podání krátkodobě i dlouhodobě působících agonistů GnRH byl vzácně zaznamenán infarkt v místě
hypofyzární apoplexie. Vzácně byly hlášeny případy trombocytopenie a leukopenie. Byly popsány změny
glukózové tolerance.
Po podání analogů agonistů GnRH byly hlášeny křeče (viz bod 4.4).
Lokální nežádoucí příhody po injekci přípravku ELIGARD 22,5 mg jsou podobné lokálním nežádoucím
příhodám vyskytujícím se u podobných subkutánně podávaných přípravků.
Obecně lze říci, že tyto lokální nežádoucí účinky vzniklé po podkožní injekci jsou mírné a mají krátké
trvání.
Anafylaktické/anafylaktoidní reakce byly hlášeny vzácně po podání analogů agonistů GnRH.
Změny v hustotě kostíO snížené hustotě kostí bylo v lékařské literatuře referováno v případě mužů, kteří podstoupili kastraci
nebo byli léčeni analogy GnRH. Lze předpokládat, že dlouhodobá léčba leuprorelinem může vykazovat
nárůst příznaků osteoporózy. Podrobnosti ke zvýšenému riziku zlomenin z osteoporózy (viz bod 4.4).
Zhoršení příznaků a projevů onemocněníLéčba leuprorelin-acetátem může způsobit zhoršení příznaků a projevů onemocnění během prvních
několika týdnů. Pokud dojde ke zhoršení podmínek jako např. vertebrálních metastáz a/nebo obstrukce
močových cest nebo hematurie, mohou nastat neurologické obtíže, jako je slabost a/nebo parestezie
dolních končetin nebo zhoršení příznaků týkajících se močových cest.
Hlášení podezření na nežádoucí účinky Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky, aby
hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 48 100 41 Praha 10
Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek.
4.9 Předávkování
ELIGARD 22,5 mg nemá potenciál k abúzu a náhodné předávkování je nepravděpodobné. V klinické
praxi nebyly zaznamenány žádné případy abúzu nebo předávkování leuprorelin-acetátem. Pokud
k nadměrné expozici přípravku dojde, doporučuje se sledování pacienta a podpůrná symptomatická léčba.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1 Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: Analogy gonadotropin-releasing hormonu
ATC kód: L02A E
Leuprorelin-acetát je syntetický nonapeptidový agonista přirozeně se vyskytujícího gonadoliberinu
(GnRH), který, pokud se podává trvale, inhibuje hypofyzární sekreci gonadotropinu a potlačuje tvorbu
steroidů ve varlatech u mužů. Tento účinek je po přerušení terapie reverzibilní. Agonista je nicméně
účinnější než přirozený hormon a doba do návratu hladiny testosteronu na původní hodnotu se může
u jednotlivých pacientů lišit.
Podávání leuprorelin-acetátu má za následek počáteční zvýšení hladin cirkulujícího luteinizačního
hormonu (LH) a folikulostimulačního hormonu (FSH), což vede k přechodnému zvýšení hladin
gonadálních steroidů, testosteronu a dihydrotestosteronu u mužů. Trvalé podávání leuprorelin-acetátu
vede ke snížení hladin LH a FSH. U mužů se hladina testosteronu snižuje pod úroveň kastračního prahu
( 50 ng/dl). K těmto poklesům dochází během tří až pěti týdnů po zahájení léčby. Průměrné hladiny
testosteronu po šesti měsících jsou 10,1 (±0,7) ng/dl, což je srovnatelné s hladinami po oboustranné
kastraci. Všichni pacienti, kteří v pivotní klinické studii dostávali plnou dávku 22,5 mg leuprorelinu,
dosáhli kastračních hladin do 5 týdnů; 99 % do 28. dne. U velké většiny pacientů byly pozorovány
hodnoty testosteronu pod 20 ng/dl, ačkoliv plný pozitivní dopad těchto nízkých hladin se ještě neprojevil.
Hladiny PSA po šesti měsících poklesly o 98 %.
Dlouhodobé studie ukázaly, že pokračování terapie udržuje hladinu testosteronu pod kastračním prahem
po dobu až sedmi let a pravděpodobně již navždy.
V průběhu klinického zkoušení nebyla přímo měřena velikost tumoru, při léčbě přípravkem ELIGARD
22,5 mg však byla pozorována příznivá odezva ve smyslu snížení průměrné hladiny PSA o 98 %.
Ve fázi III randomizované klinické studie, které se zúčastnilo 970 pacientů s lokálně pokročilým
karcinomem prostaty (hlavně pacienti T2c-T4 a někteří T1c až T2b s onemocněním regionálních
lymfatických uzlin), ze kterých bylo 483 zařazeno do skupiny s krátkodobou androgenní supresí
(6 měsíců) v kombinaci s radioterapií a 487 do skupiny s dlouhodobou terapií (3 roky), byla při non-
inferiorní analýze porovnávána krátkodobá a dlouhodobá konkomitantní a adjuvantní hormonální
léčba GnRH agonisty (triptorelinem nebo goserelinem). Celková 5letá mortalita byla 19% ve skupině
s krátkodobou léčbou a 15,2% s dlouhodobou léčbou. Zaznamenaný poměr rizik 1,42 s horním
jednostranným 95,71% CI 1,79 nebo dvoustranným 95,71% CI 1,09; 1,85 (p = 0,65 pro průkaz non-
inferiority) demonstruje, že kombinace radioterapie s 6měsíční androgen deprivační terapií vede
k horšímu přežití ve srovnání s radioterapií spolu s 3letou androgen deprivační terapií. Celkové 5leté
přežití ve skupině s dlouhodobou a krátkodobou léčbou dosahuje 84,8 % a 81,0 %. Celková kvalita života
při použití QLQ-C30 se statisticky významně neliší mezi těmito dvěma skupinami (P=0,37). Ve
výsledcích převládají data populace pacientů s lokálně pokročilým nádorem.
Důkazy pro indikaci vysoce rizikového lokalizovaného karcinomu prostaty vycházejí z publikovaných
studií radioterapie v kombinaci s analogy GnRH, včetně leuprorelin-acetátu. Byla analyzována data z pěti
publikovaných klinických studií (EORTC 22863, RTOG 85-31, RTOG 92-02, RTOG 8610, a D’Amico et
al., JAMA, 2004), která všechna demonstrují přínos kombinace analogů GnRH s radioterapií.
Jednoznačné rozlišení cílové populace pro indikaci lokálně pokročilého karcinomu prostaty a vysoce
rizikového lokalizovaného karcinomu prostaty nebylo v publikovaných studiích možné.
Klinická data ukazují, že radioterapie s následnou 3letou androgen deprivační léčbou je vhodnější než
radioterapie s následnou 6měsíční androgen deprivační terapií.
Doporučená délka androgen deprivační terapie v léčebných doporučeních pro pacienty klinického stadia
T3 – T4, kteří podstupují radioterapii, je 2 – 3 roky.
5.2 Farmakokinetické vlastnosti
Absorpce: U pacientů s pokročilým karcinomem prostaty po počáteční injekci prudce vzrostou průměrné
koncentrace leuprorelinu v séru na 127 ng/ml 4,6 hod (Cmax) po injekci. Po počátečním zvýšení
koncentrace v séru po každé injekci (fáze plató 3 – 84 dnů po každé dávce) zůstávají koncentrace v séru
relativně konstantní (0,2 – 2 ng/ml). Neexistují žádné známky akumulace po opakovaném podávání.
Distribuce: Střední ustálený distribuční objem leuprorelinu po podání intravenózního bolusu zdravým
mužským dobrovolníkům byl 27 litrů. Míra vazby na lidské plazmatické proteiny in vitro se pohybovala
od 43 % do 49 %.
Eliminace: U zdravých mužských dobrovolníků vykázal 1 mg leuprorelin-acetátu podaný jako
intravenózní bolus střední systémovou clearance 8,34 l/h, s poločasem eliminace zhruba 3 hodiny (na
základě dvojkompartmentového modelu).
S přípravkem ELIGARD 22,5 mg nebyly provedeny žádné studie exkrece.
S přípravkem ELIGARD 22,5 mg nebyly provedeny žádné studie metabolizace.
5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Účinky na reprodukční systém, které byly odhaleny v preklinických studiích s leuprorelin-acetátem
prováděných na obou pohlavích, odpovídaly známým farmakologickým vlastnostem této látky. Tyto
účinky se ukázaly být reverzibilní po vysazení léčby a příslušném období regenerace. Leuprorelin-acetát
nevykazoval teratogenitu. U králíků byla pozorována embryotoxicita/letalita v souladu
s farmakologickými účinky leuprorelin-acetátu na reprodukční systém.
Studie kancerogenity v délce 24 měsíců byly provedeny na potkanech a myších. Po podkožním podání
bylo u potkanů pozorováno na dávkách závislé zvýšení frekvence apoplexií hypofýzy, a to při dávkách 0,až 4 mg/kg/den. Žádný takový účinek nebyl pozorován u myší.
V sérii in vitro a in vivo zkoušek nebyl leuprorelin-acetát ani odpovídající přípravek ELIGARD 7,5 mg
(s uvolňováním po dobu 1 měsíce) mutagenní.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1 Seznam pomocných látek
Rozpouštědlo (injekční stříkačka A): polyglaktin (3:1), methylpyrrolidon
Prášek (injekční stříkačka B): žádné
6.2 Inkompatibility
Leuprorelin obsažený v injekční stříkačce B může být smísen pouze s rozpouštědlem v injekční stříkačce
A a nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky.
6.3 Doba použitelnosti
roky
Jakmile byl přípravek vyjmut mimo chladničku, smí být uchováván v původním obalu při pokojové
teplotě (do 25 °C) maximálně po dobu čtyř týdnů.
Po prvním otevření vaničky musí být prášek a rozpouštědlo pro injekční roztok okamžitě smíseny a
podány pacientovi.
Po rekonstituci ihned aplikujte, protože s přibývajícím časem se zvyšuje viskozita roztoku.
6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání
Uchovávejte v chladničce (2 C – 8 C) v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.
Přípravek musí mít před podáním pokojovou teplotu. Vyjměte přípravek z chladničky přibližně 30 minut
před podáním. Jakmile je přípravek mimo chladničku, smí být uchováván v původním obalu při pokojové
teplotě (do 25 °C) maximálně po dobu čtyř týdnů.
6.5 Druh obalu a obsah balení
Předem spojený injekční systém skládající se z:
• předplněné stříkačky vyrobené z cykloolefínového kopolymeru obsahující prášek
(stříkačka B)
• předplněné stříkačky vyrobené z polypropylenu obsahující rozpouštědlo (stříkačka A)
• konektoru s aretačním tlačítkem pro stříkačku A a B
Injekční stříkačka A má zakončení pístu z termoplastické pryže. Píst injekční stříkačky B je vyroben
z chlorbutylové pryže.
Přípravek je dostupný v následujících velikostech balení:
• Souprava obsahující zatavenou vaničku a sterilní jehlu velikosti 20G v papírové krabičce. Vanička
obsahuje předem spojený injekční systém a sáček s vysoušedlem.
• Sada obsahující soupravy sestávající ze 2 předem připojených injekčních systémů.
Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Nechte přípravek ohřát na pokojovou teplotu, vyjměte přípravek z chladničky přibližně 30 minut
před podáním.
Nejdříve připravte na aplikaci pacienta, potom si připravte podle následujících pokynů přípravek.
Pokud není přípravek připraven správně podle pokynů pro přípravu, nesmí být podáván, protože
v důsledku nesprávné rekonstituce přípravku může dojít k nedostatečnému klinickému účinku.
Krok 1: Na čisté podložce otevřete vaničku odtržením fólie z rohu, abyste vyňali obsah. Sáček
s vysoušedlem zlikvidujte.
Vyjměte předem připojený injekční systém (obrázek 1.1) z vaničky. Otevřete bezpečnostní obal
jehly (obrázek 1.2) odlepením papírového štítku.
Poznámka: Stříkačka A a stříkačka B by ještě neměly být zarovnány.
Obr. 1.1
Obsah vaničky: předpřipojený injekční systém
Obr. 1.2
Pod vaničkou: bezpečnostní jehla a uzávěr
Krok 2: Uchopte aretační tlačítko na konektoru ukazováčkem a palcem a stiskněte (obrázek 2),
dokud neuslyšíte cvaknutí. Obě stříkačky budou zarovnány. Neohýbejte systém stříkaček
(vezměte prosím na vědomí, že to může způsobit únik obsahu, protože můžete stříkačky částečně
odšroubovat).
Krok 3: Držte stříkačky ve vodorovné poloze a přemístěte tekutý obsah ze stříkačky A do prášku
leuprolelin acetát obsaženého ve stříkačce B. Jemným přetlačováním obsahu tam a zpět mezi stříkačkami
ve vodorovné poloze přípravek důkladně promíchejte, celkem 60krát (cyklus je jedno stisknutí pístu pro
stříkačku A a jedno stisknutí pístu pro stříkačku B), aby se získal homogenní, viskózní roztok (obrázek 3).
Spojené stříkačky neohýbejte (mohlo by dojít k částečnému uvolnění závitu mezi stříkačkami a
následnému úniku kapaliny).
Po důkladném promíchání se bude barva vzniklého viskózního roztoku pohybovat na škále
od bezbarvé přes bílou až po světle hnědou (může se vyskytnout bílé až světle žluté
stínování).
Důležité: po promíchání přejděte okamžitě k dalšímu kroku, jelikož viskozita roztoku se
s časem zvyšuje. Smíchaný přípravek chraňte před chladem.
Upozornění: promíchání přípravku musí být provedeno dle popisu, třepáním požadovaného
stupně promíchání NEDOSÁHNETE.
Krok 4: Po smíchání držte stříkačky ve svislé poloze, se stříkačkou B dole. Stříkačky mají být stále
bezpečně spojené. Stlačením pístu stříkačky A a lehkým povytažením pístu stříkačky B natáhněte celý
objem smíchaného přípravku do stříkačky B (krátká široká stříkačka) (obrázek 4).
Krok 5: Při zajišťování pístu stříkačky A (zcela zatlačeného dolů, držte konektor a odšroubujte
jej od stříkačky B. Stříkačka A zůstane připojena ke konektoru (obrázek 5). Zajistěte, aby nedošlo
k úniku přípravku ze stříkačky. Nebylo by pak možné řádně upevnit injekční jehlu.
Upozornění: není na závadu, pokud ve směsi zůstane jedna velká nebo několik malých
vzduchových bublin. Nesnažte se v tomto stádiu vzduchové bubliny ze stříkačky B odstranit,
mohlo by to vést ke ztrátám přípravku!
Krok 6:
• Držte stříkačku B ve svislé poloze a zároveň přidržujte bílý píst, abyste zabránili ztrátě
přípravku.
• Připevněte bezpečnostní jehlu ke stříkačce B tak, že budete držet stříkačku a jehlu na ni
našroubujete jemným otáčením po směru hodinových ručiček asi o tři čtvrtě otáčky až do
polohy, kdy jehla na stříkačku dosedne (obrázek 6).
Neutahujte více, než je nutné, protože to může způsobit prasknutí konektoru jehly, následkem
čehož by došlo k úniku přípravku při aplikaci injekce. Bezpečnostní kryt se může také poškodit,
pokud je jehla zašroubována příliš velkou silou.
Pokud konektor jehly praskne, jeví známky poškození nebo z něj uniká tekutina, přípravek
nepoužívejte. Poškozená jehla nemá být nahrazována/vyměněna a přípravek nemá být injiktován.
V tomto případě celý přípravek musí být bezpečně zlikvidován.
V případě poškození konektoru jehly je nutné použít nový, náhradní přípravek.
Krok 7: Odstraňte bezpečnostní chránič z jehly a těsně před vlastní aplikací sejměte z jehly
ochrannou krytku (obrázek 7).
Důležité: Před aplikací nemanipulujte s bezpečnostním mechanismem jehly.
Pokud se zdá, že je jehla poškozená nebo netěsná, produkt NEPOUŽÍVEJTE. Poškozená jehla se
NESMÍ vyměňovat a přípravek NESMÍ být aplikován. V případě poškození jehly použijte jinou
sadu ELIGARD.
Krok 8: Před aplikací odstraňte ze stříkačky B větší vzduchové bublinky. Aplikujte přípravek
subkutánně, přičemž bezpečnostní chránič udržujte mimo jehlu.
Proces podání:
• Vyberte místo vpichu na břiše, horní části hýždí
nebo jiné místo s dostatečným množstvím
podkožní tkáně, které nemá nadměrný pigment,
uzliny, léze nebo ochlupení a nebylo v poslední
době použito.
• Očistěte místo vpichu tampónem napuštěným
alkoholem (není přiložen).
• Palcem a ukazováčkem uchopte kůži
kolem místa vpichu a zmáčknete ji.
Obr.
• Pomocí dominantní ruky zapíchněte jehlu
rychle pod úhlem 90° k povrchu kůže. Hloubka
průniku bude záviset na množství a plnosti
podkožní tkáně a délce jehly. Po zavedení jehly
uvolněte kůži.
• Pomalým, stálým tlakem tlačte na píst,
dokud se injekční stříkačka nevyprázdní. Před
odstraněním jehly se prosím ujistěte, že bylo
vstříknuto celé množství přípravku v injekční
stříkačce B
• Rychle vytáhněte jehlu pod stejným
úhlem 90°, jaký byl použit pro zavedení,
přičemž udržujte tlak na píst.
Krok 9: Po aplikaci injekce zaklapněte bezpečnostní chránič pomocí některé z níže uvedených
aktivačních metod.
1. Uzavření na rovném povrchu Stlačte bezpečnostní chránič orientovaný tak, aby strana s páčkou směřovala dolů, proti rovnému
povrchu (obrázky 9a). Jehla se zakryje a chránič se uzamkne.
Při přechodu do uzamčené polohy musíte slyšet a cítit cvaknutí. V uzamčené poloze je celý hrot
jehly zakrytý.
2. Uzavření palcem Přiložte palec na bezpečnostní chránič (obrázek 9b), zakryjte hrot jehly a zaklapněte chránič.
Při přechodu do uzamčené polohy musíte slyšet a cítit cvaknutí. V uzamčené poloze je celý hrot
jehly zakrytý.
Obr. 9a
Uzavření na rovném povrchuObr. 9b
Uzavření palcem
Jakmile je bezpečnostní chránič uzamčen, okamžitě jehlu i stříkačku vyhoďte do nádoby
schválené pro likvidaci ostrých předmětů.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Herbacos Recordati s.r.o.
Štrossova 530 03 Pardubice
Česká republika
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 44/078/05-C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Datum první registrace: 23. března
Datum posledního prodloužení registrace: 13. dubna
10. DATUM REVIZE TEXTU
22. 9.
1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU
2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK
Jedna předplněná injekční stříkačka s práškem pro injekční roztok (stříkačka B) obsahuje 22