CIPRINOL 100 MG/10 ML - souhrn údajů a příbalový leták

sp.zn. suklsSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Ciprinol 100 mg/10 ml koncentrát pro infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

10 ml (1 ampule) koncentrátu pro infuzní roztok obsahuje ciprofloxacinum 100 mg ve formě
ciprofloxacini lactas.
Jeden ml koncentrátu pro infuzní roztok obsahuje ciprofloxacinum 10 mg ve formě ciprofloxacini
lactas.

Pomocná látka se známým účinkem: 1 ml koncentrátu obsahuje 0,0137 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Koncentrát pro infuzní roztok

Popis přípravku:
Čirý, žlutozelený roztok, prakticky bez částic.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Koncentrát pro infuzní roztok Ciprinol je určen k léčbě níže uvedených infekcí (viz body 4.4 a 5.1).
Před zahájením terapie věnujte zvláštní pozornost dostupným informacím vztahujícím se k rezistenci
na ciprofloxacin.

Dospělí
• Infekce dolních dýchacích cest způsobené gramnegativními bakteriemi:
- akutní exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci, včetně chronické bronchitidy,
U akutní exacerbace chronické obstrukční plicní nemoci, včetně chronické bronchitidy má být
přípravek Ciprinol použit pouze v případě, kdy použití jiných antibakteriálních látek, které jsou
obecně doporučovány pro léčbu těchto infekcí, není vhodné.
- bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy či u bronchiektázií,
- pneumonie,
• chronický hnisavý zánět středouší,
• akutní exacerbace chronické sinusitidy, zvláště pokud jsou způsobeny gramnegativními
bakteriemi,
• akutní pyelonefritida,
• bakteriální prostatitida,
• epididymoorchitida, včetně případů způsobených bakterií Neisseria gonorrhoeae s prokázanou
citlivostí,
• zánětlivé pánevní onemocnění (PID), včetně případů způsobených bakterií Neisseria
gonorrhoeae s prokázanou citlivostí.
• infekce gastrointestinálního traktu (např. průjem cestovatelů),
• nitrobřišní infekce,
• infekce kůže a měkkých tkání způsobené gramnegativními bakteriemi,


• maligní externí otitida,
• infekce kostí a klubů,
• inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a léčba).

Ciprofloxacin může být použit k léčbě pacientů s febrilní neutropenií, u které se předpokládá, že je
bakteriálního původu.

Děti a dospívající
• bronchopulmonální infekce způsobené bakterií Pseudomonas aeruginosa u pacientů s cystickou
fibrózou,
• komplikované infekce močových cest a akutní pyelonefritida,
• inhalace antraxu (postexpoziční profylaxe a léčba).
Ciprofloxacin může být také použit k léčbě závažných infekcí u dětí a dospívajících, pokud je to
shledáno nezbytným.

Léčba má být zahájena jen lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo závažných
infekcí u dětí a dospívajících (viz body 4.4 a 5.1).

Je třeba dbát oficiálních doporučení pro správné používání antibakteriálních látek.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování se stanovuje na základě indikace, závažnosti a místa infekce, citlivosti původce infekce na
ciprofloxacin, funkce ledvin pacienta a u dětí a dospívajících na tělesné hmotnosti pacienta.

Délka léčby závisí na závažnosti onemocnění, klinickém průběhu a bakteriologickém obrazu.

Úvodní intravenózní léčba může být poté, co lékař zváží klinický stav pacienta, nahrazena perorální
léčbou tabletami. K přechodu z intravenózní léčby na perorální by mělo dojít co nejdříve.
Ve vážných případech, nebo když pacient není schopen užívat tablety (např. pacient na enterální
výživě), se doporučuje zahájit léčbu s intravenózní formou ciprofloxacinu a přejít na léčbu perorální,
až když je to možné.

Léčba infekcí, které jsou způsobeny určitými bakteriemi (např. Pseudomonas aeruginosa,
Acinetobacter nebo Staphylococci) může vyžadovat podávání vyšších dávek ciprofloxacinu společně
s dalšími vhodnými antibiotiky.

Léčba některých infekcí (např. pánevního zánětlivého onemocnění, nitrobřišních infekcí, infekcí
u pacientů s neutropenií a infekcí kostí a kloubů) může vyžadovat souběžné podávání dalších
vhodných antibiotik, v závislosti na původci infekce.

Dospělí

Indikace Denní dávka v mg
Celková délka léčby
(zahrnující případně i
úvodní parenterální léčbu
ciprofloxacinem)
Infekce dolních dýchacích cest 400 mg 2x denně až
400 mg 3x denně
až 14 dnů
Infekce horních
dýchacích cest
Akutní exacerbace
chronické sinusitidy
400 mg 2x denně až
400 mg 3x denně
až 14 dnů
Chronický hnisavý
zánět středouší
400 mg 2x denně až
400 mg 3x denně
až 14 dnů
Maligní externí
otitida
400 mg 3x denně 28 dnů až 3 měsíce
Infekce močových Akutní pyelonefritida 400 mg 2x denně až 7 až 21 dnů, v případě


cest 400 mg 3x denně zvláštních okolností (např. u
abscesů) může být léčba
pokračovat i déle než 21 dnů
Bakteriální
prostatitida
400 mg 2x denně až
400 mg 3x denně
až 4 týdny (akutní)
Infekce pohlavních
orgánů
Epididymoorchitida a
zánětlivé pánevní
onemocnění
400 mg 2x denně až
400 mg 3x denně
nejméně 14 dnů
Infekce
gastrointestinálního
traktu a nitrobřišní
Průjem způsobený
bakteriálními
patogeny, včetně
Shigella spp. jiného
typu než je Shigella
dysenteriae typu I a
empirická léčba
vážné formy
cestovatelského
průjmu
400 mg 2x denně 1 den
Průjem způsobený
Shigella dysenteriae
typu I
400 mg 2x denně 5 dní
Průjem způsobený
Vibrio cholerae
400 mg 2x denně 3 dny
Tyfová horečka 400 mg 2x denně 7 dnů
Nitrobřišní infekce
způsobené
gramnegativními
bakteriemi
400 mg 2x denně až
400 mg 3x denně
až 14 dní
Infekce kůže a měkkých tkání 400 mg 2x denně až
400 mg 3x denně
až 14 dní
Infekce kostí a kloubů 400 mg 2x denně až
400 mg 3x denně
max. 3 měsíce
Bakteriální infekce u pacientů s febrilní
neutropenií.
Ciprofloxacin se musí podávat souběžně s
vhodnými antibiotiky podle oficiálních
doporučení.
400 mg 2x denně až
400 mg 3x denně
Léčba musí pokračovat po
celou dobu trvání neutropenie
Plicní antrax – postexpoziční profylaxe a
léčebný záměr u osob vyžadujících
parenterální léčbu. Podávání léku musí
začít co nejdříve po předpokládané nebo
potvrzené expozici.
400 mg 2x denně 60 dnů od potvrzení expozice
Bacillus anthracis

Pediatrická populace

Indikace Denní dávka v mg
Celková délka léčby
(zahrnující případně
úvodní parenterální léčbu
ciprofloxacinem)
Bronchopulmonální infekce způsobené
bakterií Pseudomonas aeruginosa u
pacientů s cystickou fibrózou
10 mg/kg tělesné
hmotnosti 3x denně,
maximálně 400 mg na
jednu dávku
10 až 14 dnů
Komplikované infekce močových cest a
akutní pyelonefritida
mg/kg tělesné hmotnosti
3x denně až 10 mg/kg
tělesné hmotnosti 3x
10 až 21 dnů


denně, maximálně 400 mg
na jednu dávku
Plicní antrax – postexpoziční profylaxe a
léčba u osob vyžadujících parenterální
léčbu. Podávání léku musí začít co
nejdříve po předpokládané nebo
potvrzené expozici.
10 mg/kg tělesné
hmotnosti 2x denně až
15 mg/kg tělesné
hmotnosti 2x denně,
maximálně 400 mg na
jednu dávku
60 dnů od potvrzení
expozice Bacillus anthracis
Další závažné infekce 10 mg/kg tělesné
hmotnosti 3x denně,
maximálně 400 mg na
jednu dávku
Závisí na druhu infekce

Starší pacienti
Starší pacienti mají dostávat dávku upravenou podle závažnosti infekce a clearance kreatininu.

Porucha funkce ledvin a jater
Doporučené počáteční a udržovací dávky pro pacienty s poruchou funkce ledvin:

Clearance kreatininu
[ml/min/1,73m2]
Sérová hladina
kreatininu
[μmol/l]
Intravenózní dávka
[mg]
> 60 < 124 Viz obvyklé dávkování.
30 – 60 124 – 168 200-400 mg každých 12 h
< 30 > 169 200-400 mg každých 24 h
Pacienti na hemodialýze > 169 200-400 mg každých 24 h (po
dialýze)
Pacienti na peritoneální
dialýze
> 169 200-400 mg každých 24 h

U pacientů s poruchou funkce jater není nutná žádná úprava dávkování.

Dávkování u dětí s poruchou funkce ledvin a/nebo jater nebylo studováno.

Způsob podání
Přípravek Ciprinol má být před použitím vizuálně zkontrolován. Pokud je zakalený, nesmí být
používán.

Ciprofloxacin musí být podáván intravenózní infuzí. Koncentrát pro infuzní roztoky má být před
použitím naředěn kompatibilním infuzním roztokem (viz bod 6.6). Minimální objem pro podání je
50 ml.

U dětí je délka trvání infuze 60 minut.
U dospělých pacientů je při podání 400 mg přípravku Ciprinol délka infuze 60 minut a při podání
200 mg přípravku Ciprinol je délka infuze 30 minut. Pomalá infuze do velké žíly zmenší pacientovo
nepohodlí a sníží riziko venózního podráždění.
Infuzní roztok může být podáván buď samostatně, nebo po smíchání s dalšími kompatibilními
infuzními roztoky (viz bod 6.2).

4.3 Kontraindikace

• Hypersenzitivita na léčivou látku, další chinolony nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou
v bodě 6.1.
• Souběžné podávání ciprofloxacinu a tizanidinu (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Ciprofloxacin se nemá používat u pacientů, u nichž se v minulosti při použití přípravků obsahujících
chinolon nebo fluorochinolon vyskytly závažné nežádoucí účinky (viz bod 4.8). Léčba
ciprofloxacinem má být u těchto pacientů zahájena pouze tehdy, pokud neexistují žádné jiné možnosti
léčby a po pečlivém vyhodnocení poměru přínosu a rizika (viz také bod 4.3).

Závažné infekce a smíšené infekce způsobené grampozitivními a anaerobními patogeny
Ciprofloxacin není vhodný pro monoterapii při léčbě závažných infekcí a infekcí, které mohou být
způsobeny grampozitivními nebo anaerobními patogeny. U těchto infekcí musí být ciprofloxacin
podáván v kombinaci s dalšími vhodnými antibiotiky.

Streptokokové infekce (včetně Streptococcus pneumonie)
Ciprofloxacin se pro léčbu streptokokových infekcí nedoporučuje, protože proti nim je málo účinný.

Infekce pohlavních orgánů
Epididymoorchitida a pánevní zánětlivé onemocnění mohou být způsobeny Neisseria gonorrhoeae
rezistentní na fluorochinolony.

Pro léčbu epididymoorchitidy a pánevního zánětlivého onemocnění, se má zvážit empirické použití
ciprofloxacinu pouze v kombinaci s jinými vhodnými antibiotiky (např. cefalosporinem), pokud se
nedá vyloučit rezistence bakterie Neisseria gonorrhoeae na ciprofloxacin. V případě, kdy nedojde ke
klinickému zlepšení po 3 dnech léčby, je třeba léčbu přehodnotit.

Infekce močového ústrojí
Rezistence bakterie Escherichia coli – nejčastějšího patogenu způsobujícího infekce močových cest –
na fluorochinolony je v rámci Evropské unie proměnlivá. Předepisujícím lékařům se doporučuje
zohlednit lokální prevalenci rezistence bakterie Escherichia coli na fluorochinolony.

Nitrobřišní infekce
Je dostupné omezené množství dat vztahujících se k účinnosti ciprofloxacinu při léčbě pooperačních
nitrobřišních infekcí.

Cestovatelský průjem
Při volbě ciprofloxacinu musí být brány v úvahu informace vztahující se k rezistenci relevantních
patogenů na ciprofloxacin v navštívených zemích.

Infekce kostí a kloubů
Na základě mikrobiologických testů má být ciprofloxacin použit v kombinaci s dalšími antibiotiky.

Inhalace antraxu
Užití u lidí je podloženo údaji o citlivosti zjišťovanými in vitro, experimentálními daty získanými ze
studií na zvířatech a omezenými údaji o použití u lidí. Lékař určující léčbu se má řídit národními
a/nebo mezinárodními pokyny, stanovenými konsensem, vztahujícími se k léčbě infekce způsobené
antraxem.

Pediatrická populace

U dětí a dospívajících se použití ciprofloxacinu musí řídit dostupnými oficiálními směrnicemi. Léčbu
ciprofloxacinem mohou zahájit pouze lékaři, kteří mají zkušenosti s léčbou cystické fibrózy a/nebo
závažných infekcí u dětí a dospívajících.

Prokázalo se, že ciprofloxacin způsobuje artropatie nosných kloubů juvenilních zvířat. Bezpečnostní
data získaná z randomizované, dvojitě zaslepené studie, v níž byl ciprofloxacin užit u dětí
(ciprofloxacin: n=335, průměrný věk=6,3 roky; srovnávací skupina: n=349, průměrný věk 6,2 let;
věkový rozsah 1 až 17 let), prokázala výskyt artropatie vztahující se pravděpodobně k léčbě
ciprofloxacinem (rozeznané z kloubních znaků a symptomů), ve dni + 42 ze 7,2 % a 4,6 %.
Respektive výskyt artropatie ve vztahu k léčivému přípravku zjištěné po 1 roce byl 9,0 % a 5,7 %.


Nárůst případů artropatie, které by se mohly vztahovat k léčivu, nebyl v průběhu času mezi skupinami
statisticky signifikantní. Léčba má být zahájena pouze až po pečlivém zvážení poměru zisk/riziko,
kvůli možným nežádoucím účinkům na klouby a/nebo okolní tkáně (viz bod 4.8).

Bronchopulmonální infekce způsobené bakterií Pseudomonas aeruginosa u pacientů s cystickou
fibrózou
Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 5-17 let. S léčbou dětí ve věkovém rozmezí
až 5 let jsou zkušenosti mnohem více omezené.

Komplikované infekce močových cest a akutní pyelonefritida
Léčba infekce močových cest ciprofloxacinem má být zvážena, až když se nedá použít jiná léčba,
zároveň musí být podložena výsledky mikrobiologického vyšetření.
Klinické zkoušky zahrnovaly děti a dospívající ve věku 1-17 let.

Další specifické závažné infekce
V souladu s úřední směrnicí, nebo po pečlivém vyhodnocení přínosu a rizika, je možné ciprofloxacin
použít k léčbě dalších závažných infekcí v případech, kdy není možné použít jiné terapie, nebo když
selže konvenční terapie, a pokud mikrobiologické vyšetření potvrdí vhodnost jeho použití.
Použití ciprofloxacinu pro léčbu závažných specifických infekcí, jiných než je uvedeno výše, nebylo
v klinických zkouškách ověřeno a klinické zkušenosti jsou omezené. Proto je potřeba při léčbě
pacientů s těmito infekcemi postupovat obezřetně.

Hypersenzitivita
Po jednorázové dávce se mohou vyskytnout hypersenzitivní a alergické reakce (viz bod 4.8), včetně
anafylaktické a anafylaktoidní reakce, které mohou být život ohrožující. Jestliže se takové reakce
objeví, podávání ciprofloxacinu musí být ukončeno a je potřeba zahájit adekvátní léčbu.

Pohybový systém
Ciprofloxacin se obecně nesmí používat u pacientů s anamnézou onemocnění/poškození šlach
souvisejících s léčbou chinolony. Ve velmi vzácných případech, po mikrobiologickém
zdokumentování původce a vyhodnocení poměru přínosu/rizika, může být ciprofloxacin těmto
pacientům předepsán za účelem léčby určitých závažných infekcí, zejména pak v případech selhání
standardní léčby nebo bakteriální rezistence, pokud mikrobiologické údaje použití ciprofloxacinu
potvrzují.

Tendinitida a ruptura šlachy
Tendinitida a ruptura šlachy (zejména, ale nejen Achillovy šlachy), někdy bilaterální, se mohou
objevit již do 48 hodin od zahájení léčby chinolony a fluorochinolony; jejich výskyt byl hlášen
dokonce až několik měsíců po ukončení léčby. Riziko tendinitidy a ruptury šlachy se zvyšuje
u starších pacientů, u pacientů s poruchou funkce ledvin, u pacientů po transplantaci solidních orgánů
a u pacientů léčených souběžně kortikosteroidy. Z toho důvodu je třeba se souběžnému podávání
kortikosteroidů vyhnout.
Při prvních známkách tendinitidy (např. bolestivý otok, zánět) je nutné léčbu ciprofloxacinem ukončit
a zvážit jiné možnosti léčby. Postiženou končetinu (končetiny) je třeba náležitě ošetřit (např.
imobilizací). Pokud se vyskytnou známky tendinopatie, kortikosteroidy se nemají používat.

U pacientů s myastenií gravis musí být ciprofloxacin užíván s opatrností (viz bod 4.8).

Aneurysma a disekce aorty a regurgitace/nedomykavost srdečních chlopní
Epidemiologické studie uvádějí zvýšené riziko aneurysmatu a disekce aorty, zejména u starších
pacientů, a aortální a mitrální regurgitace po podání fluorochinolonů.
U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy
komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/nedomykavosti některé ze srdečních
chlopní (viz bod 4.8).
Fluorochinolony se proto mají používat až po pečlivém vyhodnocení přínosů a rizik a po zvážení
dalších možností léčby u pacientů s výskytem aneurysmatu aorty v rodinné anamnéze nebo


s kongenitálním onemocněním srdečních chlopní nebo u pacientů, u nichž byly diagnostikovány
preexistující aneurysma a/nebo disekce aorty nebo onemocnění srdečních chlopní, nebo u pacientů
s jinými rizikovými faktory či predispozicemi
- jak k aneurysmatu a disekci aorty, tak k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např.
onemocnění pojivové tkáně, jako je Marfanův syndrom nebo Ehlersův-Danlosův syndrom,
Turnerův syndrom, Behçetův syndrom, hypertenze, revmatoidní artritida nebo dále
- k aneurysmatu a disekci aorty (např. cévních onemocnění, jako je Takayasuova arteriitida nebo
obrovskobuněčná arteriitida, nebo zjištěná ateroskleróza či Sjögrenův syndrom) nebo dále
- k regurgitaci/nedomykavosti srdečních chlopní (např. infekční endokarditida).
Riziko aneurysmatu a disekce aorty a její ruptury může být zvýšené také u pacientů, kteří jsou
souběžně léčeni systémovými kortikosteroidy.
V případě náhlé bolesti v oblasti břicha, hrudníku nebo zad se pacientům doporučuje, aby neprodleně
vyhledali lékaře na pohotovosti.
Pacienty je třeba informovat, že v případě akutní dušnosti, nově vzniklých srdečních palpitací nebo
zvětšení objemu břicha nebo rozvoje otoků dolních končetin mají ihned vyhledat lékařskou pomoc.

Fotosenzitivita
Bylo prokázáno, že ciprofloxacin způsobuje fotosenzitivní reakce. Pacienti užívající ciprofloxacin
musí být informováni o tom, že se během léčby nesmí vystavovat přímému slunečnímu nebo UV
záření (viz bod 4.8).

Poruchy zraku
Pokud dojde ke zhoršení zraku nebo jakémukoli vlivu na oči, je nezbytné okamžitě konzultovat očního
lékaře.

Centrální nervový systém
Je známo, že ciprofloxacin, stejně jako jiné chinolony, spouští záchvaty, nebo snižují křečový práh.
Byly hlášeny případy status epilepticus. Užívání ciprofloxacinu u pacientů s onemocněními CNS, kteří
mohou být náchylní k záchvatům, se musí dobře zvážit. Jestliže se vyskytnou záchvaty, musí se léčba
ciprofloxacinem přerušit (viz bod 4.8). Již po prvním užití ciprofloxacinu se mohou vyskytnout
psychiatrické reakce. Ve vzácných případech mohou deprese nebo psychózy vést až k sebevražedným
představám/myšlenkám, které mohou vyvrcholit pokusem o sebevraždu nebo dokonanou sebevraždou.
V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem přerušit.

Dlouhotrvající, zneschopňující a potenciálně ireverzibilní závažné nežádoucí účinky léčiva
U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly bez ohledu na jejich věk a preexistující rizikové
faktory hlášeny velmi vzácně případy dlouhotrvajících (měsíce nebo roky), zneschopňujících
a potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících různé, někdy
vícečetné tělesné systémy (muskuloskeletální, nervový, psychiatrický a senzorický). Léčba
ciprofloxacinem má být okamžitě ukončena při prvních známkách nebo příznacích jakéhokoli
závažného nežádoucího účinku a pacienty je třeba informovat, že mají kontaktovat lékaře, který jim
přípravek předepsal.

Periferní neuropatie
U pacientů léčených chinolony a fluorochinolony byly hlášeny případy senzorické nebo
senzomotorické polyneuropatie, vedoucí k parestezii, hypestezii, dysestezii nebo slabosti. Pacienti
léčení ciprofloxacinem, mají být poučeni, aby před pokračováním léčby informovali svého lékaře,
pokud se u nich vyskytnou symptomy neuropatie, jako jsou bolest, pálení, brnění, necitlivost nebo
slabost, aby se tak předešlo vzniku potenciálně ireverzibilního stavu (viz bod 4.8).

Srdeční poruchy
Opatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně přípravku Ciprinol, u pacientů se známými
rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.:
- vrozený prodloužený QT interval
- souběžné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval
(např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika)


- nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hypomagnesemie)
- onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie)
Starší pacienti a ženy mohou být více náchylní k prodloužení QT následkem medikace. Proto je
zapotřebí opatrnosti, jestliže jsou fluorochinolony, včetně ciprofloxacinu, používány u těchto skupin
pacientů (viz body 4.2, 4.5, 4.8 a 4.9).

Dysglykemie
Stejně jako u všech chinolonů byly hlášeny poruchy glykemie zahrnující hypoglykemii a
hyperglykemii (viz bod 4.8), obvykle u pacientů s diabetem mellitem, kteří jsou souběžně léčeni
perorálním hypoglykemikem (např. glibenklamidem) nebo inzulinem. Byly hlášeny případy
hypoglykemického kómatu. U pacientů s diabetem mellitem se doporučuje pečlivé sledování
glykemie.

Gastrointestinální systém
Výskyt závažného nebo dlouho trvajícího průjmu během léčby nebo po ukončení léčby (a to i několik
týdnů po ukončení léčby) může indikovat kolitidu, která se vyvinula následkem užívání antibiotik
(život ohrožující s možnými fatálními následky), vyžadující okamžitou léčbu (viz bod 4.8).
V takových případech se musí léčba ciprofloxacinem okamžitě přerušit a musí se zahájit vhodná léčba.
V této situaci jsou antiperistaltické léky kontraindikovány.

Ledviny a močové cesty
V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byla hlášena krystalurie (viz bod 4.8). Pacienti užívající
ciprofloxacin musí být dobře hydratovaní a je nutné zabránit nadměrné alkalitě jejich moči.

Porucha funkce ledvin
Vzhledem k tomu, že je ciprofloxacin vylučován nezměněn ve značné míře renální cestou, u pacientů
s poruchou funkce ledvin je zapotřebí upravit dávkování tak, jak je popsáno v bodě 4.2, aby se
předešlo nárůstu nežádoucích účinků, zapříčiněnému kumulací ciprofloxacinu.

Játra a žlučové cesty
V souvislosti s užíváním ciprofloxacinu byly hlášeny případy nekrózy jater a život ohrožující selhání
jater (viz bod 4.8). V případě jakýchkoli známek a příznaků onemocnění jater (například anorexie,
žloutenka, tmavě zbarvená moč, svědění nebo citlivost v abdominální oblasti) je nutné léčbu přerušit.

Deficit glukoso-6-fosfát-dehydrogenázy
U pacientů s deficitem glukoso-6-fosfát-dehydrogenázy byla v souvislosti s ciprofloxacinem
zaznamenána hemolytická reakce. Proto nemá být těmto pacientům ciprofloxacin podáván, pokud
potenciální přínos nepřeváží možné riziko. V takovém případě musí být pečlivě monitorován
potenciální výskyt hemolýzy.

Rezistence
V průběhu nebo po ukončení léčby ciprofloxacinem mohou být izolovány bakterie, které projevují
rezistenci na ciprofloxacin, s nebo bez klinicky zjevné superinfekce. Při prodloužené době léčby, při
nozokomiálních infekcích, a to zejména u infekcí způsobených kmeny Staphylococcus a
Pseudomonas, zde může být konkrétní riziko selekce bakterií rezistentních na ciprofloxacin.

Cytochrom PCiprofloxacin inhibuje izoenzym CYP450 1A2, a proto může způsobit zvýšenou sérovou koncentraci
souběžně podávaných látek metabolizovaných tímto enzymem (např. theofylinu, klozapinu,
olanzapinu, ropinirolu, tizanidinu, duloxetinu). Souběžné podávání ciprofloxacinu a tizanidinu je
kontraindikováno. Z tohoto důvodu musí být u pacientů užívajících tyto látky souběžně
s ciprofloxacinem pečlivě sledovány klinické příznaky předávkování a dále může být také potřebné
stanovení sérových koncentrací (např. theofylinu) (viz bod 4.5).

Methotrexát
Souběžné užívání ciprofloxacinu a methotrexátu se nedoporučuje (viz bod 4.5).



Interakce s testy
In vitro aktivita ciprofloxacinu proti Mycobacterium tuberculosis by mohla mít za následek chybné
negativní výsledky bakteriologického testu vzorků od pacientů, kteří souběžně užívají ciprofloxacin.

Reakce v místě vpichu
Při intravenózním podání ciprofloxacinu byly hlášeny lokální reakce v místě vpichu infuze. Tyto
reakce se vyskytují častěji v případech, kdy je doba trvání infuze 30 minut nebo méně. Mohou se
projevovat jako lokální kožní reakce, které po ukončení infuze rychle zmizí. Následné intravenózní
podání není kontraindikováno, pokud se reakce nenavrátí nebo nezhorší.

Ciprinol obsahuje sodík
Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné ampuli, to znamená, že je
v podstatě „bez sodíku“.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Vliv jiných přípravků na ciprofloxacin:

Léky o kterých je známo, že prodlužují QT interval
Ciprinol, stejně jako ostatní fluorochinolony, musí být používán s opatrností u pacientů užívajících
léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III,
tricyklická antidepresiva, makrolidy a antipsychotika) (viz bod 4.4).

Probenecid
Probenecid interferuje s renální sekrecí ciprofloxacinu. Souběžné užívání probenecidu a
ciprofloxacinu zvyšuje sérové koncentrace ciprofloxacinu.

Metoklopramid
Metoklopramid urychluje absorpci ciprofloxacinu (perorálního), to má za následek zkrácení doby
dosažení maximální plazmatické koncentrace. Vliv na biologickou dostupnost ciprofloxacinu
pozorován nebyl.

Omeprazol
Souběžné podávání ciprofloxacinu s léčivými přípravky, které obsahují omeprazol má za následek
mírné snížení Cmax a AUC ciprofloxacinu.

Vliv ciprofloxacinu na jiné léčivé přípravky:

Tizanidin
Tizanidin se nesmí podávat souběžně s ciprofloxacinem (viz bod 4.3). V klinické studii se zdravými
jedinci došlo ke zvýšení sérové koncentrace tizanidinu (hodnota Cmax se zvýšila: 7krát, rozmezí: 4 až
21krát; hodnota AUC se zvýšila: 10krát, rozmezí: 6 až 24krát) při souběžném podávání
s ciprofloxacinem. Zvýšená sérová koncentrace tizanidinu je spojena s umocněným hypotenzním a
sedativním účinkem.

Methotrexát
Renální tubulární transport methotrexátu může být inhibován souběžným podáním ciprofloxacinu, což
může vést ke zvýšeným plazmatickým hladinám methotrexátu a zvýšit riziko toxických reakcí
souvisejících s methotrexátem. Proto se souběžné podávání nedoporučuje (viz bod 4.4).

Theofylin
Souběžné podávání ciprofloxacinu a theofylinu může způsobit nežádoucí zvýšení sérové koncentrace
theofylinu. To může vést k nežádoucím účinkům vyvolaným theofylinem, které mohou být výjimečně
život ohrožující nebo fatální. Při souběžném podávání těchto dvou léků musí být sérové koncentrace
theofylinu kontrolovány a dávky theofylinu sníženy, pokud je to nezbytné (viz bod 4.4).



Další deriváty xantinu
Byly zaznamenány případy, kdy při souběžném užívání ciprofloxacinu a kofeinu nebo pentoxifylinu
(oxpentifylinu) došlo ke zvýšení sérové koncentrace těchto derivátů xantinu.

Fenytoin
Souběžné užívání ciprofloxacinu a fenytoinu může vést ke zvýšení nebo snížení sérových hladin
fenytoinu, proto se doporučuje sledovat hladiny léků.

Cyklosporin
Při souběžném podávání ciprofloxacinu a léčivých přípravků obsahujících cyklosporin bylo
pozorováno přechodné zvýšení koncentrace sérového kreatininu. Proto je třeba u takových pacientů
často (dvakrát týdně) kontrolovat koncentraci sérového kreatininu.

Antagonisté vitamínu K
Souběžné podávání ciprofloxacinu a antagonisty vitaminu K může umocňovat jeho antikoagulační
efekt. Velikost rizika závisí na probíhající infekci, věku a celkovém stavu pacienta, takže je těžké
stanovit podíl ciprofloxacinu na nárůstu INR (international normalised ratio). Proto se v průběhu
souběžného podávání ciprofloxacinu s antagonisty vitamínu K (např. warfarinem, acenokumarolem,
fenoprokumonem nebo fluindionem), ale i krátce po jeho ukončení, doporučuje častější sledování
protrombinového času (INR).

Duloxetin
V klinických studiích bylo prokázáno, že souběžné použití duloxetinu se silnými inhibitory izoenzymu
CYP450 1A2 jako je fluvoxamin, může mít za následek zvýšení AUC a Cmax duloxetinu. Ačkoli
nejsou dostupná žádná klinická data týkající se možných interakcí s ciprofloxacinem, je možné po
souběžném podání očekávat obdobný efekt (viz bod 4.4).

Ropinirol
V klinické studii bylo prokázáno, že souběžné užívání ropinirolu a ciprofloxacinu, středně silného
inhibitoru izoenzymu CYP450 1A2, má za následek zvýšení hodnot Cmax a AUC ropinirolu o 60 %,
resp. 84 %. Během souběžné léčby s ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje
sledování nežádoucích účinků vyvolaných ropinirolem a případně vhodná úprava dávek ropinirolu
(viz bod 4.4).

Lidokain
U zdravých dobrovolníků bylo pozorováno, že souběžné podávání léčivých přípravků s lidokainem, a
ciprofloxacinu, který je středně silným inhibitorem izoenzymu CYP450 1A2, snižuje clearance
intravenózně podávaného lidokainu o 22 %. Ačkoli byla léčba lidokainem dobře tolerována, mohou se
po souběžném podání s ciprofloxacinem vyskytnout interakce spojené s nežádoucími účinky.

Klozapin
Po sedmidenním souběžném užívání 250 mg ciprofloxacinu s klozapinem se zvýšily sérové
koncentrace klozapinu a N-desmethylklozapinu o 29 %, resp. 31 %. Během souběžné léčby
klozapinem a ciprofloxacinem, i krátce po jejím ukončení, se doporučuje klinické pozorování a
vhodná úprava dávek klozapinu (viz bod 4.4).

Sildenafil
Po souběžném perorálním podání 50 mg s 500 mg ciprofloxacinu bylo u zdravých dobrovolníků
pozorováno přibližně zdvojnásobení Cmax a AUC sildenafilu. Proto je zapotřebí opatrnosti, jestliže je
předepisován ciprofloxacin souběžně se sildenafilem, je třeba zvážit rizika a přínosy.

Agomelatin
V klinických studiích bylo prokázáno, že fluvoxamin, jakožto silný inhibitor izoenzymu CYP450 1A2,
výrazně inhibuje metabolismus agomelatinu, což vede k šedesátinásobnému nárůstu expozice
agomelatinem. Ačkoli nejsou dostupná žádná klinická data pro možnou interakci s ciprofloxacinem,
středně silným inhibitorem CYP450 1A2, můžeme při souběžném podání očekávat podobné účinky


(viz “Cytochrom P450“ v bodě 4.4)

Zolpidem
Souběžné podávání s ciprofloxacinem může zvýšit hladiny zolpidemu v krvi, souběžné použití tedy
není doporučeno.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství
Dostupná data o podávání ciprofloxacinu těhotným ženám neindikují žádné malformace, ani toxický
vliv ciprofloxacinu na plod/novorozence. Studie na zvířatech neprokázaly přímé ani nepřímé škodlivé
účinky na reprodukční toxicitu. U plodů zvířat a mladých zvířat, vystavených působení chinolonů,
bylo pozorováno poškození nezralých chrupavek. Proto nelze vyloučit, že by lék mohl způsobovat
poškození kloubních chrupavek u lidských nedospělých jedinců/plodů (viz bod 5.3).
Proto je v rámci prevence vhodné se užívání ciprofloxacinu během těhotenství vyhnout.

Kojení
Ciprofloxacin se vylučuje do mateřského mléka. Proto vzhledem k potencionálnímu riziku poškození
kloubů nemá být kojícími ženami užíván.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Vzhledem ke svým neurologickým účinkům může ciprofloxacin ovlivnit dobu reakce. Z tohoto
důvodu může být schopnost řídit a obsluhovat stroje snížená.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky (ADR) jsou nauzea a průjem, zvracení, přechodné zvýšení hladin
aminotransferáz, vyrážka a reakce v místě injekce a infuze.

ADR vycházející z klinických studií a postmarketingového sledování ciprofloxacinu (perorální,
intravenózní a následná léčba), seřazené podle kategorií frekvence jsou uvedeny níže. Analýza
frekvencí byla provedena společně pro perorální a intravenózní formu ciprofloxacinu.

Třídy
orgánových
systémů
Časté
≥
až <
Méně časté
≥ 1/1 000 až <
Vzácné
≥ 1/10 000 až <
1/1 Velmi vzácné
< 1/10 Není známo
(z dostupných
údajů nelze
určit)
Infekce a
infestace

Mykotické
superinfekce

Poruchy krve a
lymfatického
systému
Eozinofilie

Leukopenie
Anémie
Neutropenie
Leukocytóza
Trombocytopenie
Trombocytemie
Hemolytická
anémie
Agranulocytóz
a
Pancytopenie
(život
ohrožující)
Deprese kostní
dřeně (život
ohrožující)

Poruchy
imunitního
systému
Alergické reakce
Alergický edém /
angioedém
Anafylaktická
reakce
Anafylaktický
šok (život



ohrožující)
(viz bod 4.4)
Reakce jako
při sérové
nemoci
Endokrinní
poruchy
Syndrom
nepřiměřené
sekrece
antidiuretickéh
o hormonu
(SIADH)
Poruchy
metabolismu a
výživy
Anorexie Hyperglykemie
Hypoglykemie
(viz bod 4.4)
Hypoglykemic
ké kóma (viz
bod 4.4)
Psychiatrické
poruchy**
Psychomotorick
á hyperaktivita/
neklid
Zmatenost a
dezorientace
Pocity úzkosti
Neobvyklé sny
Deprese
(potenciálně
kulminující
sebevražednými
představami/
myšlenkami nebo
pokusy o
sebevraždu a
dokonanou
sebevraždou) (viz
bod 4.4)
Halucinace
Psychotické
reakce
(potenciálně
kulminující
sebevražedný
mi
představami/
myšlenkami
nebo pokusy o
sebevraždu a
dokonanou
sebevraždou)
(viz bod 4.4)

Mánie
Hypománie
Poruchy
nervového
systému**
Bolest hlavy
Závrať
Poruchy spánku
Poruchy
chuťového
vnímání
Parestezie a
dysestezie
Hypestezie
Třes
Záchvaty (včetně
status epilepticus
viz bod 4.4)
Vertigo
Migréna
Poruchy
koordinace
Poruchy chůze
Poruchy
čichového
nervu
Intrakraniální
hypertenze a
pseudotumor
cerebri
Periferní
neuropatie,
polyneuropatie
(viz bod 4.4)

Poruchy oka** Poruchy zraku
(např. diplopie)
Poruchy
barevného
vidění

Poruchy ucha a
labyrintu**

Tinitus
Ztráta
sluchu/poškození
sluchu

Srdeční
poruchy***
Tachykardie

Ventrikulární
arytmie,
torsade de
pointes
(hlášeno
převážně
u pacientů s
rizikovými


faktory pro
prodloužení
QT),
prodloužení QT
na EKG (viz
body 4.4 a 4.9)
*
Cévní
poruchy***
Vazodilatace
Hypotenze
Synkopa
Vaskulitida
Respirační,
hrudní a
mediastinální
poruchy
Dyspnoe
(včetně
astmatických
stavů)

Gastrointestinál
ní poruchy
Nauze
a
Průje
m
Zvracení
Gastrointestinál
ní a
abdominální
bolest
Dyspepsie
Flatulence
Výskyt průjmu
v důsledku
užívání antibiotik,
včetně
pseudomembra-
nózní kolitidy
(velmi vzácně
s možnými
fatálními
následky) (viz
bod 4.4)
Pankreatitida
Poruchy jater a
žlučových cest
Zvýšení
aminotransferáz
Zvýšené
hodnoty
bilirubinu
Zhoršení funkce
jater
Cholestatická
žloutenka
Hepatitida

Nekróza jater
(velmi vzácně
postupující v
život
ohrožující
selhání jater)
(viz bod 4.4)

Poruchy kůže a
podkožní tkáně
Vyrážka
Pruritus
Kopřivka

Fotosenzitivní
reakce (viz bod
4.4)

Petechie
Erythema
multiforme
Erythema
nodosum
Stevensův-
Johnsonův
syndrom
(potenciálně
život
ohrožující)
Toxická
epidermální
nekrolýza
(potenciálně
život
ohrožující)
Akutní
generalizovaná
exantematózní
pustulóza
(AGEP),
Léková kožní
reakce s
eozinofilií a
systémovými
příznaky
(DRESS)
Poruchy svalové
a kosterní
soustavy a
pojivové
tkáně**
Bolesti kostí a
svalů (např.
bolest končetin,
zad, hrudníku)
Artralgie

Myalgie
Artritida
Zvýšený svalový
tonus a křeče

Svalová
slabost
Tendinitida
Ruptura šlachy
(zejména
Achillovy
šlachy) (viz



bod 4.4)
Exacerbace
symptomů
myastenie
gravis (viz bod
4.4)
Poruchy ledvin
a močových cest
Zhoršení funkce
ledvin

Selhání ledvin
Hematurie
Krystalurie (viz
bod 4.4)
Tubulointersticiál
ní nefritida

Celkové
poruchy a
reakce v místě
aplikace**
Astenie
Horečka

Edém
Pocení
(hyperhidróza)

Vyšetření Zvýšení
alkalické
fosfatázy v krvi
Zvýšení amylázy Zvýšení INR
(u pacientů
léčených
antagonisty
vitamínu K)
* předběžná formulace podle hodnotící zprávy, bude v souladu s konečným zněním PhVWP.
** V souvislosti s podáváním chinolonů a fluorochinolonů byly v některých případech bez ohledu na
preexistující rizikové faktory hlášeny velmi vzácné případy dlouhotrvajících (až měsíce nebo roky),
zneschopňujících a potenciálně ireverzibilních závažných nežádoucích účinků léčiva postihujících
několik, někdy vícečetných tříd orgánových systémů a smyslů (včetně účinků, jako jsou tendinitida,
ruptura šlachy, artralgie, bolest končetin, poruchy chůze, neuropatie spojené s parestezií, deprese,
únava, poruchy paměti, poruchy spánku a poruchy sluchu, zraku, chuti a čichu (viz bod 4.4).
*** U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny případy aneurysmatu a disekce aorty, někdy
komplikované rupturou (včetně fatálních případů), a regurgitace/ nedomykavosti některé ze srdečních
chlopní (viz bod 4.4).

Níže uvedené nežádoucí účinky se častěji vyskytovaly u podskupiny pacientů, kteří podstoupili
intravenózní léčbu nebo sekvenční léčbu (z intravenózní léčby přešli na perorální léčbu):

Časté zvracení, přechodné zvýšení hladin aminotransferáz, vyrážka
Méně
časté
trombocytopenie, trombocytemie, zmatenost a dezorientace, halucinace, parestezie a
dysestezie, záchvaty, vertigo, porucha zraku, ztráta sluchu, tachykardie, vazodilatace,
hypotenze, přechodné zhoršení funkce jater, cholestatická žloutenka, selhání ledvin, edém
Vzácné pancytopenie, deprese kostní dřeně, anafylaktický šok, psychotické reakce, migréna,
porucha čichového nervu, zhoršení sluchu, vaskulitida, pankreatitida, nekróza jater,
petechie, ruptura šlachy

Pediatrická populace

Výše uvedené údaje o výskytu artropatie byly získány v rámci studií prováděných na dospělých.
U dětí je výskyt artropatie zaznamenáván častěji (viz bod 4.4).

Hlášení podezření na nežádoucí účinky
Hlášení podezření na nežádoucí účinky po registraci léčivého přípravku je důležité. Umožňuje to
pokračovat ve sledování poměru přínosů a rizik léčivého přípravku. Žádáme zdravotnické pracovníky,
aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na adresu:
Státní ústav pro kontrolu léčiv
Šrobárova 100 41 Praha Webové stránky: www.sukl.cz/nahlasit-nezadouci-ucinek

4.9 Předávkování

Příznaky
Bylo hlášeno předávkování, kdy podání 12 g vedlo ke vzniku mírných příznaků toxicity. Bylo
zjištěno, že akutní předávkování v množství 16 g způsobuje akutní selhání ledvin.
Příznaky předávkování jsou: závrať, třes, bolest hlavy, únava, záchvaty, halucinace, zmatenost,
abdominální diskomfort, snížení funkce ledvin a jater a rovněž krystalurie a hematurie. Byla
zaznamenána reverzibilní renální toxicita.

Léčba
V případě předávkování má být zahájena symptomatická léčba. Z důvodu možného prodloužení QT
intervalu má být provedeno monitorování EKG.

Doporučuje se sledování funkce ledvin, včetně pH moči a případně podle potřeby zvýšit kyselost, aby
se zabránilo krystalurii. Pacienti mají být dobře hydratováni.
Hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou se eliminuje pouze malé množství ciprofloxacinu (< 10 %).


5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Fluorochinolony, ATC kód: J01MA02.

Mechanismus účinku:
Ciprofloxacin je fluorochinolonové antibiotikum, to znamená, že působí inhibičně na oba bakteriální
enzymy, topoizomerázu II (DNA-gyrázu) a topoizomerázu IV, které jsou potřebné pro replikaci,
transkripci, opravu a rekombinaci bakteriální DNA.

Vztah FK/FD:
Účinnost závisí hlavně na vztahu mezi maximální sérovou koncentrací (Cmax) a minimální inhibiční
koncentrací (MIC) ciprofloxacinu vzhledem k příslušnému mikroorganizmu a na vztahu mezi plochou
pod křivkou (AUC) a MIC.

Mechanismus rezistence:
In vitro rezistence na ciprofloxacin se může vyvinout postupným procesem mutací cílového místa
u obou topoizomeráz , topoizomerázy II (DNA gyrázy) a topoizomerázy IV. Výsledný stupeň zkřížené
rezistence mezi ciprofloxacinem a jinými fluorochinolony je proměnlivý. Jednotlivé mutace nemusí
mít za následek klinickou rezistenci, ale násobné mutace obvykle za následek klinickou rezistenci na
mnoho aktivních látek nebo na všechny aktivní látky v rámci skupiny mají.
Nepropustnost a/nebo mechanismus rezistence efluxní pumpy účinné látky může mít proměnlivý efekt
na citlivost na fluorochinolony, která závisí na fyziochemických vlastnostech různých účinných látek
v rámci skupiny a afinitě transportních systémů pro danou účinnou látku. Všechny in vitro
mechanismy rezistence jsou běžně pozorovány v klinických izolátech. Mechanismy rezistence, které
inaktivují další antibiotika, například permeační bariéry (běžné u Pseudomonas aeruginosa) a efluxní
mechanismus, mohou ovlivnit citlivost na ciprofloxacin. Byla zaznamenána rezistence
zprostředkovaná plazmidem kódovaná pomocí genů qnr.

Spektrum antibakteriální aktivity:
Hraniční hodnoty oddělující citlivé kmeny od kmenů s intermediární citlivostí a tyto od rezistentních
kmenů:

Doporučení EUCAST

Mikroorganizmy Citlivé Rezistentní
Enterobakterie S ≤ 0,5 mg/l R > 1 mg/l


Pseudomonas S ≤ 0,5 mg/l R > 1 mg/l
Acinetobacter S ≤ 1 mg/l R > 1 mg/l
Staphylococcus spp.1 S ≤ 1 mg/l R > 1 mg/l
Haemophilus influenzae a
Moraxella catarrhalis
S ≤ 0,5 mg/l R > 0,5 mg/l
Neisseria gonorrhoeae S ≤ 0,03 mg/l R > 0,06 mg/l
Neisseria meningitidis S ≤ 0,03 mg/l R > 0,06 mg/l
Hraniční hodnoty druhově
nespecifické*
S ≤ 0,5 mg/l R > 1 mg/l
Staphylococcus spp. – hraniční hodnoty pro ciprofloxacin odpovídající terapii s vysokými dávkami.
* Hraniční hodnoty nevztažitelné k třídám byly určeny zejména na základě údajů FK/FD a nejsou
závislé na distribuci MIC jednotlivých druhů. Jsou určeny pouze pro druhy, pro které druhově
specifické hraniční hodnoty nebyly určeny, a ne pro takové druhy, pro které testy citlivosti nejsou
doporučovány.

Prevalence získané rezistence vybraných druhů se může lišit geograficky a časově. Je vhodná
informace o lokální rezistenci, zejména pokud se jedná o léčbu závažných infekcí. V nezbytných
případech, kdy lokální prevalence rezistence je taková, že prospěšnost látky je přinejmenším
u některých typů infekcí sporná, je třeba požádat o radu experta.

Zařazení příslušných druhů podle citlivosti na ciprofloxacin (Streptococcus spp. viz bod 4.4).

DRUHY VĚTŠINOU CITLIVÉ
Aerobní grampozitivní mikroorganizmy
Bacillus anthracis (1)
Aerobní gramnegativní mikroorganizmy
Aeromonas spp.
Brucella spp.
Citrobacter koseri
Francisella tularensis
Haemophilus ducreyi
Haemophilus influenzae*
Legionella spp.
Moraxella catarrhalis*
Neisseria meningitidis
Pasteurella spp.
Salmonella spp.*
Shigella spp.*
Vibrio spp.
Yersinia pestis
Anaerobní mikroorganizmy
Mobiluncus
Další mikroorganizmy
Chlamydia trachomatis ($)
Chlamydia pneumoniae ($)
Mycoplasma hominis ($)
Mycoplasma pneumoniae ($)
DRUHY, U KTERÝCH SE MŮŽE REZISTENCE VYVINOUT
Aerobní grampozitivní mikroorganizmy
Enterococcus faecalis ($)
Staphylococcus spp.* (2)
Aerobní gramnegativní mikroorganizmy
Acinetobacter baumannii+
Burkholderia cepacia+*
Campylobacter spp.+*
Citrobacter freundii*


Enterobacter aerogenes
Enterobacter cloacae*
Escherichia coli*
Klebsiella oxytoca
Klebsiella pneumoniae*
Morganella morganii*
Neisseria gonorrhoeae*
Proteus mirabilis*
Proteus vulgaris*
Providencia spp.
Pseudomonas aeruginosa*
Pseudomonas fluorescens
Serratia marcescens*
Anaerobní mikroorganizmy
Peptostreptococcus spp.
Propionibacterium acnes
INHERENTNÍ REZISTENTNÍ ORGANIZMY
Aerobní grampozitivní mikroorganizmy
Actinomyces
Enteroccus faecium
Listeria monocytogenes
Aerobní gramnegativní mikroorganizmy
Stenotrophomonas maltophilia
Anaerobní mikroorganizmy
Kromě výše uvedených
Další mikroorganizmy
Mycoplasma genitalium
Ureaplasma urealitycum
* Klinická účinnost byla prokázána pro citlivé izoláty ve schválených klinických indikacích.
+ Míra rezistence ≥ 50 % v jedné nebo více zemích EU.
($): Přirozená střední citlivost neexistuje-li získaný mechanizmus rezistence.
(1): Byly provedeny studie s experimentálními zvířecími infekcemi způsobenými inhalací spor
Bacillus anthracis; tyto studie ukázaly, že antibiotika podaná brzy po expozici zabránila vzniku
onemocnění, jestliže léčba vedla ke snížení počtu spor v organizmu pod infekční dávku. U lidí je
doporučené použití primárně dáno citlivostí, zjišťovanou in vitro, a také experimentálními daty
získanými u zvířat a v limitovaném množství u lidí. Léčba ciprofloxacinem podávaným v dávkách
500 mg 2x denně po dobu 2 měsíců je u lidí považována jako dostatečná ochrana před infekcí
vyvolanou antraxem. Ošetřujícím lékařům je doporučeno seznámit se s národními a/nebo
mezinárodními konvenčními dokumenty, které se vztahují k léčbě infekce antraxu.
(2): S. aureus rezistentní na meticilin se obvykle projevuje korezistencí na fluorochinolony.
Míra rezistence na meticilin je mezi všemi druhy stafylokoků přibližně 20 až 50 %; ve zvýšené míře
je pozorována zejména v nemocničním prostředí.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce
Po intravenózní infuzi ciprofloxacinu bylo dosaženo průměrné maximální sérové koncentrace na konci
infuze. Farmakokinetické vlastnosti ciprofloxacin jsou přímo úměrné intravenózně podávané dávce až
do dávky 400 mg.

Porovnání farmakokinetických parametrů režimů intravenózního podávání dvakrát a třikrát denně
neukázalo žádný důkaz o lékové akumulaci ciprofloxacinu a jeho metabolitů.
Šedesátiminutová intravenózní infuze 200 mg ciprofloxacinu nebo perorální podání 250 mg
ciprofloxacinu, vždy každých 12 hodin, vytvořilo stejnou plochu pod křivkou času a sérové
koncentrace (AUC).



Šedesátiminutová intravenózní infuze 400 mg ciprofloxacinu podávaná každých 12 hodin byla, co se
týče hodnot AUC, bioekvivalentní perorální dávce o velikosti 500 mg podávaných každých 12 hodin.

Intravenózní dávka 400 mg podávaná po dobu 60 minut každých 12 hodin měla za následek hodnotu
Cmax podobnou, jako u perorální dávky 750 mg.

Šedesátiminutová infuze 400 mg ciprofloxacinu, podávaná každých 8 hodin je, co se týče AUC,
ekvivalentní podávání perorální dávky 750 mg každých 12 hodin.

Distribuce
Vazba ciprofloxacinu na bílkoviny je nízká (20 – 30 %). Ciprofloxacin je přítomen v plazmě převážně
ve své neionizované formě a má rozsáhlý distribuční objem v rovnovážném stavu 2 – 3 l/kg tělesné
hmotnosti. Ciprofloxacin dosahuje vysokých koncentrací v různých tkáních, jako jsou plíce (epiteliální
tekutina, alveolární makrofágy, tkáňová biopsie), dutiny, zánětlivé léze (kantaridinová puchýřová
tekutina) a urogenitální trakt (moč, prostata, endometrium), kde celkové koncentrace převyšují
dosažené plazmatické koncentrace.

Biotransformace
Byly identifikovány tyto čtyři metabolity vyskytující se v nízkých koncentracích:
desetyleneciprofloxacin (M1), sulfociprofloxacin (M2), oxociprofloxacin (M3) a formylciprofloxacin
(M4). Metabolity vykazují in vitro antimikrobiální aktivitu, ale nižšího stupně než základní složka.

Je známo, že ciprofloxacin je středně silný inhibitor izoenzymů CYP 450 1A2.

Eliminace
Ciprofloxacin je převážně vylučován v nezměněné podobě renálně a v menší míře také stolicí.

Vylučování ciprofloxacinu (% z dávky)
Perorální podání
Moč Stolice
Ciprofloxacin 61,5 15,Metabolity (M1-M4) 9,5 2,
Renální clearance je mezi 180-300 ml/kg/h a celková clearance je mezi 480-600 ml/kg/h.
Ciprofloxacin podléhá jak glomerulární filtraci, tak tubulární sekreci. Závažně snížená funkce ledvin
vede ke zvýšení poločasu ciprofloxacinu až na 12 hod.
Nerenální clearance ciprofloxacinu je způsobená hlavně aktivní trans-intestinální sekrecí a
metabolizmem. 1 % dávky se vylučuje biliárními cestami. Ciprofloxacin je ve žluči přítomen
ve vysokých koncentracích.

Pediatrická populace

Farmakokinetické údaje u pediatrických pacientů jsou omezené.

Ve studii s dětmi nebyly hodnoty Cmax a AUC závislé na věku (od jednoho roku věku). Nebylo
pozorováno významné zvýšení hodnot Cmax a AUC po více dávkách (10 mg/kg třikrát denně).

U 10 dětí se závažnou sepsí, ve věku méně než 1 rok byla hodnota Cmax 6,1 mg/l (rozmezí 4,6 –
8,3 mg/l) po šedesátiminutové intravenózní infuzi v dávce 10 mg/kg; odlišná hodnota 7,2 mg/l
(rozmezí 4,7 – 11,8 mg/l) byla zjištěna u dětí ve věku 1 až 5 let. Hodnoty AUC byly 17,4 mg*h/l
(rozmezí 11,8 – 32 mg*h/l) a 16,5 mg*h/l (rozmezí 11,0 – 23,8 mg*h/l) v příslušných věkových
skupinách.

Tyto hodnoty jsou v rozsahu hodnot hlášených u dospělých dostávajících terapeutické dávky. Na
základě farmakokinetické analýzy populace pediatrických pacientů s různými infekcemi je předem
stanovený průměrný poločas přibližně 4 –5 hodin a biologická dostupnost suspenze je v rozsahu 50 až
80 %.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií toxicity jednorázové
dávky, toxicity po opakovaném podávání, hodnocení kancerogenního potenciálu nebo reprodukční
toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.
V klinicky relevantních úrovních expozice je ciprofloxacin, podobně jako ostatní chinolony,
fototoxický pro zvířata. Údaje o fotomutagenitě / fotokarcinogenitě ukazují, že ciprofloxacin má slabý
fotomutagenní nebo fototumorigenní vliv in vitro a v experimentech se zvířaty. Tento vliv byl
srovnatelný s ostatními inhibitory gyrázy.

Kloubní snášenlivost:
Stejně jako jiné inhibitory gyráz způsobuje ciprofloxacin poškození velkých nosných kloubů
u nedospělých jedinců. Stupeň poškození chrupavky závisí na věku, druhu a dávce; poškození může
být omezeno snížením zatížení kloubů. Ve studiích u dospělých jedinců (potkani, psi) nebylo
poškození chrupavek zjištěno. Ve studii provedené na mladých psech (rasy beagle) ciprofloxacin
způsoboval v terapeutických dávkách těžké změny na kloubech po dvou týdnech léčby. Tyto změny
byly patrné i po 5 měsících.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Kyselina mléčná, dihydrát dinatrium-edetátu, roztok kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l, voda pro
injekci.

6.2 Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou
uvedeny v bodě 6.6.

Pokud nebyla potvrzena kompatibilita s dalšími roztoky/léčivy, musí být infuzní roztok vždy podáván
odděleně. Vizuálními projevy inkompatibility jsou např. precipitace, zákal a změna zbarvení.

Inkompatibilita se objevuje u všech infuzních roztoků / léčiv, které jsou fyzikálně či chemicky
nestabilní při daném pH roztoku (např. peniciliny, roztoky s heparinem), zejména v kombinaci
s roztoky upravenými pro alkalické pH (pH roztoků s ciprofloxacinem: 3,9 - 4,5).

6.3 Doba použitelnosti

let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní teplotní podmínky uchovávání.
Uchovávejte ampule v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem.

6.5 Druh obalu a obsah balení

Ampule z bezbarvého skla, tvarovaná fólie, krabička
Velikost balení: 5 ampulí o objemu 10 ml

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Koncentrát pro infuzní roztok se má před použitím ředit kompatibilním infuzním roztokem. Nejmenší


objem pro podání je 50 ml.
Roztok přípravku Ciprinol pro intravenózní infuzi je kompatibilní s fyziologickým roztokem chloridu
sodného, Ringerovým roztokem, Hartmannovým roztokem (Ringer-laktát), 5% nebo 10% roztokem
glukosy, 10% roztokem fruktosy a 5% roztokem glukosy s 0,225% roztokem NaCl nebo 0,45%
roztokem NaCl.
Roztok pro intravenózní infuzi se má připravovat bezprostředně před podáním.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními
požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

KRKA, d.d., Novo mesto, Šmarješka cesta 6, 8501 Novo mesto, Slovinsko


8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/REGISTRAČNÍ ČÍSLA

42/054/91-S/C


9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 3. 10. Datum posledního prodloužení registrace: 5. 3.

10. DATUM REVIZE TEXTU

17. 3.